Rozvoj ekologického zemědělství v ČR a strategie Ministerstva zemědělství

Ministerstvo zemědělství vydalo novou Strategii resortu Ministerstva zemědělství 2030+ (Strategie 2030+), která aktualizuje a rozšiřuje dosavadní dokument rozvoje českého zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodního hospodářství z roku 2016. Materiál schválila dne 23. 7. vláda. Strategie 2030+ reaguje na aktuální výzvy, jako jsou klimatická změna, geopolitická nestabilita, snížení biodiverzity a tlak na environmentální standardy. Strategie má zároveň nastavit směr pro vyjednávání o nové Společné zemědělské politice EU (SZP).

Základní dlouhodobou prioritou Strategie 2030+ je konkurenceschopné a udržitelné podnikatelsky pestré zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství.

„Strategie 2030+ je konkrétní plán, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost, přiměřenou soběstačnost a udržitelnost českého zemědělství. Stanovujeme jasné cíle, například chceme nepatrně snížit výměru obilnin z 1,4 na 1,2 milionu hektarů, olejnin ze 464 tisíc hektarů na zhruba 420 tisíc hektarů, zvýšit plochu zeleniny z 10,5 na 14 tisíc hektarů, udržet stáda dojnic na úrovni 360 tisíc kusů a podpořit růst stavů nosnic ze 4,3 milionu kusů na 4,5 milionu. Chceme také například navýšit podporu do protipovodňových opatření o 87 % oproti roku 2015. To vše při zachování vysoké kvality produkce, ochrany krajiny a podpory moderních technologií. Strategie je výsledkem spolupráce napříč resorty, odbornými organizacemi i akademickou sférou a bude základem pro stabilní a perspektivní rozvoj českého agrárního sektoru,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podpora ekologického zemědělství a biopotravin

V průběhu roku vstoupí v platnost nová povinnost, která zavede minimální podíl 5 % biopotravin ve veřejném stravování. Ty se nově objeví v jídelníčku veřejných institucí, jako jsou například nemocnice, úřady, menzy či domovy seniorů. U škol je tento podíl stanoven na 2 % z hmotnosti porce. Podle průzkumu Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO realizovaného ve spolupráci s agenturou Ipsos tuto změnu podporuje více než polovina Čechů. Důležitost původu potravin zdůraznilo dokonce 70 % dotázaných. Nová povinnost vyplývá z akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství, který vypracovalo Ministerstvo zemědělství a schválila vláda.

„Zařazení biopotravin je součástí programového prohlášení vlády a vítám ho jako krok správným směrem,“ komentoval Marek Výborný, ministr zemědělství ČR. Minimální podíl, pro letošní rok stanovený na úrovni 5 %, by se měl postupně navyšovat. Už za dva roky by mohlo být v bio kvalitě až 10 % veškeré produkce ve veřejných jídelnách.

Čtěte také: Ochrana přírody v Klatovech

Zavedení biopotravin do veřejného stravování bude součástí Minimálních standardů odpovědného veřejného zadávání, které připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. „Jedná se o implementační nástroj opatření Národní strategie veřejného zadávání, kterou schválila vláda v roce 2024. Česká republika patří mezi přední producenty biopotravin v Evropě. Soběstační jsme především v oblasti bio mléčných výrobků, obilovin a hovězího masa. Podle Kateřiny Urbánkové, manažerky svazu PRO-BIO, jsou ekologicky hospodařící farmáři na tuto změnu připraveni. „Mnoho farmářů už nyní spolupracuje s veřejnými institucemi a věřím, že tuto změnu zvládnou bez problémů,“ vysvětluje Urbánková.

Přestože by si podle průzkumu více než polovina dotázaných byla ochotna za kvalitnější jídlo připlatit, nejčastěji do 10 % ceny porce, zařazení biopotravin konečnou cenu ovlivní jen minimálně. Biopotraviny ve veřejném stravování nejsou jen nařízením, ale také příležitostí změnit stravovací návyky k lepšímu a přiblížit se evropským standardům. Podle odborníků začlenění biopotravin kromě jiného přispívá ke snížení emisí, podporuje lokální ekonomiky a snižuje negativní dopady na životní prostředí. Zkušenosti z jiných evropských zemí, jako je Dánsko nebo Švédsko, ukazují, že tyto změny vedou k vyšší kvalitě života a lepšímu stavu krajiny.

Celkový obrat bio potravin se zvýšil ročně na 3,2 miliardy korun. Přitom ještě v roce 2014 utratili Češi dvě miliardy za bio potraviny. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává ale stále pod hranicí 200 korun, podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů je na úrovni 0,72 %, což je ve srovnání s okolními státy přece jen stále málo.

Nejvíce biopotravin, za 825 milionů korun, nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech, hypermarketech a drogistických řetězcích (40,9 %) a v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (24,8 %, za 500 milionů korun). Trvale roste podíl biopotravin i v gastronomických zařízeních a provozovnách veřejného stravování (2,9 %). Opět vzrostl podíl přímého prodeje jak ze dvora, tak od výrobců a distributorů, a to o více než deset procent. Například v roce 2012 činil nárůst 5,9 procenta. Souvisí to se stále větším zájmem lidí o takzvané faremní produkty, které jsou často v biokvalitě.

Projekty, jako Poznej svého farmáře, Farmářské slavnosti nebo pravidelným zářijovým Měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, napomáhá k propagaci biopotravin také Ministerstvo zemědělství. Podpora spotřeby domácích biopotravin je rovněž jedním z hlavních úkolů „Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016-2020“, který koncem loňského roku schválila vláda.

Čtěte také: Definice udržitelného rozvoje

Akční plán a cíle do roku 2020

Předkládaný „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016 - 2020“ (dále jen „AP“) si klade za cíl podporovat růst ekologického zemědělství v ČR s výhledem do roku 2020 a je zpracován jako již třetí v pořadí. Institucí odpovědnou za realizaci Akčního plánu je MZe. Koordinaci a praktickou realizaci AP včetně vyhodnocení postupu bude provádět Komise pro naplňování AP, která bude ustanovena od 1. 1. 2016 za účelem implementace AP na období 2016-2020.

Prioritami plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí.

V ČR je registrováno 506 výrobců biopotravin, resp. 537 výrobních provozoven. Čeští výrobci vyvezli do zahraničí biopotraviny za přibližně 906 milionů korun.

Strategie EU a budoucí směřování

Evropská komise zveřejnila Farm to Fork strategii, která si mimo jiné klade v oblasti ekologického zemědělství cíle jako je dosažení procenta plochy v režimu ekologického zemědělství ve výši 25 % do roku 2030 nebo zavedení biopotravin ve veřejném stravování napříč členskými státy EU.

Česká republika v rozšiřování plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství a výraznější podpoře ekologického zemědělství v poslední době spíše ustala a poslední kroky Ministerstva zemědělství ČR svědčí o tom, že rozšiřování ploch v režimu ekologického zemědělství nejsou aktuálním cílem.

Čtěte také: Odpad v České republice

„Například uzavření možnosti pro konverzi nových hektarů z konvence do ekologického zemědělství z hlediska dotační podpory v rámci přechodného období Společné zemědělské politiky do roku 2023 je podle mě úplně špatně. Tím, že do režimu ekologického zemědělství nemohou vstupovat nové farmy, se vše zakonzervuje na současném stavu. To stejné platí také o nulovém bodové zvýhodnění pro ekologické zemědělce v 10. kole dotačního programu pro rozvoj venkova, které nyní Ministerstvo zemědělství vyhlásilo. A o realizovaném snížení podpory, ve které měli ekologičtí zemědělci původně dostat navíc 20% kofinancování a nyní je v pravidlech pouze 5 %.

Strategie EU nám však ukazuje nový směr a definuje cíle, které jsou i pro náš Svaz reálné a přitom správné. Současně doufám, že využijeme potenciál a proměníme cíle strategie do konkrétních a funkčních opatření v nové Společné zemědělské politice, protože ekologické zemědělství tím, že podporuje biodiverzitu, neznečišťuje vodu pesticidy a dbá o welfare zvířat stejně jako kvalitu půdy, která je na řadě konvenčních farem žalostná, řeší řadu problémů, se kterými se české zemědělství aktuálně potýká, a právě strategie EU Farm to Fork je hodlá řešit.

Právní rámec

Pravidla EZ, výroby i distribuce biopotravin jsou upravena národní i evropskou legislativou. V současné době platí nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které od 1. 1. 2009 nahradilo do té doby platné nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. Detailní pravidla jsou pak uvedena v jeho prováděcím nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Dalším prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 jsou upravena pravidla pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. Na národní úrovni jsou dodatečná pravidla definována v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a jeho prováděcí vyhlášce č. Zákon o EZ je průběžně novelizován v souladu s potřebou přizpůsobení se novým nařízením EU.

tags: #rozvoj #ekologického #zemědělství #v #ČR #ministerstvo

Oblíbené příspěvky:

• Více o maximálním minimu
• Život v přírodě
• Symbolika lesa v tetování
• Balkonové rostliny a ekologie
• Oxidy dusíku v ovzduší