Problémy s daňky v přírodě

Věnovat se zemědělství nebo myslivosti už dnes není úplně v kurzu, přesto se však najdou lidé, kteří mají k těmto oborům blízko. Jedním z nich je i MAREK LANGER, který společně se svým otcem a dědou hospodaří na Ekofarmě Lípa u Zlína.

Od té doby, co jsem i myslivcem, tak spolupráce s myslivci funguje v rámci našeho hospodářství dobře. Ale zase stojím teď i na té druhé straně, kdy musím řešit stížnosti jiných zemědělců, že mají třeba zryté pole od divočáků. Pak jsou stížnosti někdy i od lidí, které se týkají okousaných stromků za jejich domem; pokud ho ale neměli oplocený, tak to neřeším.

V současné době máme nejvíce škod v okolních sadech způsobených zvěří, za které musí zaplatit zemědělcům myslivecký spolek. Především je potřeba zapracovat na komunikaci a rozumné domluvě. Ve chvíli, kdy se objeví nějaký problém, například v podobě přemnožené zvěře, tak se domluvit na koupi osiva.

Zároveň je potřeba si uvědomit, že myslivost lidé provozují ve většině případů jako volnočasovou aktivitu a nemohou se tomu věnovat každý den osm hodin jako běžné práci.

Myslím si, že je to dáno spíše absencí mezigenerační návaznosti, kdy se to předávalo z generace na generaci. Především proto, že je potřeba omladit myslivecké spolky, ve kterých převažují starší lidé a ti už bohužel nemají tolik sil na to, aby myslivost provozovali.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Celkově potřebuje příroda i zvěř, aby se někdo o ně staral a zůstalo vše v rovnováze i s člověkem. Myslivci mají dlouhodobý náhled na určitou lokalitu a díky tomu se v ní dokážou i lépe orientovat a pozorovat její změny. Ochránci a environmentalisté se spíše zaměřují na přírodu z celorepublikového hlediska.

V posledních pěti letech se nám podařilo dbát na preventivní opatření, mezi které patří hlášení senosečí dopředu nebo roznášení pachových ohradníků tak týden předem. Povinnost nesnižovat míru biodiverzity a dobře pečovat o životní prostředí je zemědělcům zdůrazňována i jako jeden z požadavků takzvané Cross Compliance neboli unijního systému kontroly podmíněnosti.

Já osobně se zachování přirozenosti do určité míry snažím dodržovat, ale u nás jsme s tím bojovali. Například na loukách jsou remízky, které slouží jako úkryt pro zvěř, a chtěli jsme je tak zachovat. Je to ale problém, jelikož se tím sníží výměra, za kterou dostáváme dotace, a i přesto pak musíme platit za nájem.

Ale ve skutečnosti není promyšlené, kde to je a jestli je poblíž aspoň malý lesík pro zvěř, kam by mohla utéct. Podle Ministerstva zemědělství způsobují nadměrné stavy spárkaté zvěře každoročně miliardové škody na lesích a zemědělských plodinách.

V naší honitbě byl problém především s prasaty, která se - jak už jsem uvedl - podařilo cíleným odlovem zregulovat. V okolních honitbách mají problém s daňky a pro zemědělce je to devastační.

Čtěte také: Zkušenosti s kotli Defro a Attack

U nás jsme s jejich úbytkem bojovali, ale vyřešili jsme to zmiňovanou redukcí škodné zvěře, tedy prasat. Není predátor jako predátor. Třeba s rysem se dá lépe fungovat, jelikož má velké teritorium a nenadělá tolik škod, podobně jako medvěd.

Problém vidím především ve vlcích, jak pro myslivost, tak pro zemědělství. Vlk si bere slabé kusy, mezi které patří i mláďata. Jak u které zvěře. Srnčí dokážou lovit zdatně, stejně tak jako daňčí nebo vysokou, ale nemyslím si, že by se pouštěli třeba do prasat.

Přikrmování zvěře je možné chápat jako jednostrannou dotaci vybraných druhů. Záleží na úhlu pohledu. Je pravda, že díky přikrmování přežijí slabší kusy, které by to normálně nezvládly. Na druhou stranu se tím podpoří mladší generace zvěře.

Přikrmování slouží jako určité zaměstnání prasat, které neudělají pak tolik škod zemědělce. Je to ale o vhodné kooperaci s místním lesním správcem, aby myslivci neudělali krmelec uprostřed nově vysazeného lesa - tam by totiž několik dalších let nic nevyrostlo.

V projednávané novele zákona o myslivosti je i návrh, že by se ze seznamu obhospodařované zvěře vyjmuli ohrožení živočichové. Myslíte si, že je to správný krok k jejich ochraně?

Čtěte také: Ekologie Keni v ohrožení

Některá zvířata jsou sice chráněná, ale myslím si, že už ten status nepotřebují a začínají způsobovat velkou paseku, a přitom se s tím nemůže nic udělat. Například v některých lokalitách je na jednom poli i sto krkavců, kteří jsou schopni zaútočit na ovci s právě narozenými jehňaty.

Co se týká pravomoci vlastníků, tak v tom nevidím velký problém, jelikož se ten návrh vztahuje na pozemky o velikosti třiceti a více hektarů v kuse, což moc lidí, kteří by se tomu zároveň chtěli věnovat, nemá. Zmenšování honiteb ale za mě smysl nedává. Honitba, která bude mít jen okolo těch dvě stě hektarů, je opravdu malá.

Myslím si, že je to dobře, protože ženy mají větší cit pro ochranu zvířat a rády se o tom dozvídají více. Na české myslivosti je pěkné dodržování tradic, ale na druhou stranu není v některých případech dobré lpět na starých zvyklostech, protože je potřeba jít s dobou.

Tím myslím třeba jiný přístup vlastníků půdy a zemědělců. Všem se poslední roky zvyšují náklady a víc tlačí na škody, což je jasné a je potřeba na to ze strany mysliveckých spolků zareagovat minimálně pozměněním dosavadního fungování.

Když vidím, jaký máme v našem spolku, ale i v těch okolních, věkový průměr, tak za chvíli nebude existovat dostatečné množství lidí, kteří by se byli schopni do mysliveckých aktivit aktivně zapojovat.

Pasoucí se daněk. Překročení stavu daňků o takřka 200 procent, muflonů o 100 procent - to jsou hlavní prohřešky, kvůli nimž nabylo 27. července 2021 právní moci rozhodnutí, kterým byla Veterinární univerzitě Brno podle zákona o ochraně přírody a krajiny uložena pokuta ve výši 1 500 000 korun.

Konkrétně za poškození přírody, vykonávání zakázané činnosti a nedodržení podmínek výjimky v souvislosti s chovem zvěře v oboře Poodří Kunín v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Chovem enormního počtu zvěře došlo v oboře k poškození lesních ekosystémů zařazených do I. a II. zóny CHKO Poodří, snížení druhové pestrosti bylin v lučních porostech ve II. zóně CHKO Poodří, zvýšení úživnosti půdy vedoucí k šíření nitrofilních druhů rostlin a poškození vegetačního krytu a půdního povrchu.

Na počátku března 2021 vydala ČIŽP rozhodnutí, kterým univerzitě uložila pokutu ve výši dvou milionů korun, přičemž při stanovení výše pokuty bylo jako k přitěžující okolnosti přihlédnuto také k tomu, že univerzita již byla v minulosti třikrát sankcionována za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny.

Tyto polehčující okolnosti spočívaly v nedostatečné činnosti orgánů státní správy, které mají primárně zajišťovat soulad oborního chovu s právními předpisy. Naprosto selhal orgán státní správy myslivosti, který stejně jako ČIŽP mohl a měl z obdržených výkazů o honitbě, které univerzita každoročně tomuto orgánu státní správy zasílala, velmi snadno zjistit, že v oboře není plněn plán lovu a univerzita ve výkazech uvádí nepravdivé údaje o počtech chovaných zvířat.

V tomto případě neselhal jenom orgán státní správy myslivosti ale i AOPK a ČIŽP, která se nyní tváří, jak je dobrá a iniciativní ale ve skutečnosti se tím začala zabývat až po opakovaných stížnostech jednoho občana.

Zde bych si tipnul, že si majitel či správce obory vesele množil zvěř, aby zisky pořád rostly a úředník na obci s rozšířenou pusobnosti to nezkontroloval. Moc se tomu nedivím, protože myslivost je u nich až druhorada záležitost. Nejvíc práce mají s lesnictvím.

Veterinární univerzita spadá pod orgán státní správy myslivosti? To je mi ale povedená taškařice. Státní orgán pokutuje druhou státní instituci. Ministerstvo financí dalo moc peněz na školství a zbytečný úřad chce srovnat skóre. Jediný smysl této finanční transakce mezi mamkou a taťkou je, že děcka nedostanou novou hračku a zbude na květinářky a kadeřníky.

Ještě by bylo zajímavé vědět, zdali do celkového počtu daňků byli započítáni i ti, kteří před zahájením kontroly za podivných okolností opustili oboru a následně (opět za nečinného přihlížení AOPK) devastovali porosty dřevin v CHKO i okolí.

Obora funguje od roku 1985. CHKO Poodří bylo vyhlášeno až v roce 1991. Navíc Nařízením vlády kterým byl zároveň zrušen původní vyhlašovací předpis došlo v roce 1917 k novému vyhlášení. Obora zahradila průchod skrze celou pravou část nivy od hladiny Odry až po okraj Kunína.

Ano, pandemie zastavila restaurace a hotely, takže odbyt zvěřiny se podstatně snížil, na stavech zvěře je to znát. Není chyba i v tom, že jsme současného moderního člověka odstavili od skutečně přírodního uvažování a konání?

Kůrovcová kalamita vytvořila zcela novou situaci pro všechny zúčastněné - tedy i pro naši zvěř. Nelze ale než souhlasit se zkušenými myslivci i lesními hospodáři, že razantní a jednorázové snížení stavů zvěře, ať jelenů sika či evropských, daňků, srnců a muflonů rozhodně nevytvoří ideální podmínky k bezproblémové obnově ploch po vykácených porostech a že po takovém zákroku půjde vše jen dobře.

Další vlastnost zvěře - dobrá reprodukce i adaptabilita vyniká hlavně u jelena siky a u daňka. Změnou hospodaření v krajině člověk těmto druhům jen nabídl nejenom dostatek potravy, ale tím také plné využití reprodukčního potenciálu.

Škody mohou snížit lesní plody v širokém spektru, tedy žaludy, kaštany a bukvice, v oborách jsou vysazovány jabloně a hrušně starých odrůd. Ani zde ale není pevné pravidlo. Objevuje se sezónní loupání kůry jeleny, které z pohledu výživy a krmení nemá logické vysvětlení.

tags: #problémy #s #daňky #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Krásy Vietnamu
• DM tekuté mýdlo: Ekologický výběr
• Tipy pro snížení plýtvání potravinami
• Klasifikace odpadů dle EU
• Seznam firem pro odvoz nebezpečného odpadu