Jak snížit plýtvání potravinami: Strouhanka, chléb, mouka a kompost

Omezte plýtvání jídlem na minimum! Ušetříte nejen vaše peníze. Jen ve státech Evropské unie se každoročně vyhodí desítky tisíc tun potravin. Nejvíc tomu přispívají domácnosti s tím, že se nejedná jen o nezužitkované jídlo, ale i o odpad například ve formě slupek.

Jídlo obecně je v dnešní době a v našich podmínkách něco, co pravděpodobně bereme jako samozřejmost, která je všude k mání, a navíc ve velkém množství, a tak není výjimkou, že se vyhazují nejen nesnědené zbytky uvařených jídel, ale i potraviny, které se v lednici stihly zkazit dřív než se k nim dostaneme. Nejčastěji se jedná o pečivo, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. A důvod? Kombinace nesprávného skladování, ale i návyků při nakupování.

„Napomáhají tomu slevové akce, kvůli kterým nakoupíme víc, než bychom normálně spotřebovali, a jídlo se zkazí. Potraviny do koše či odpadu přitom vyhazují především lidé ve velkých městech. Jen málokdo má ve městě v dnešní době sklep nebo odpovídající spíž, je proto vhodné nakupovat jídlo jen v takovém množství, které jsme schopni zkonzumovat, respektive zpracovat (kromě přímé konzumace se počítá i konzervování pro další a pozdější využití).

Pokud ale není šance potraviny například zavařit či zamrazit, je lepší chodit nakupovat častěji než dělat velký nákup jednou měsíčně. To samozřejmě neplatí například pro trvanlivé potraviny, které lze ve větším nakoupit. Týká se to jídla, které se rychleji kazí. Zároveň je třeba těmto potravinám doma dopřát to správné místo.

Správné skladování potravin

Po příchodu z obchodu nejdříve ukliďte do lednice vše, co tam přirozeně patří (maso, ryby, mléčné výrobky,...), respektive případná mražená jídla k budoucímu využití rychle umístěte do mrazničky. Do šuplíku v lednici uložte i sezónní ovoce a zeleninu, které při pokojové teplotě rychle zrají. Průběžně stav v lednici kontrolujte a potraviny s nejbližší dobou spotřeby umístěte na přední a dobře viditelné místo. Stejně tak potraviny tzv. „načaté“.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Vejce vydrží nejdéle čerstvá při skladování v lednici při teplotě 5 - 8 stupňů Celsia (při skladování v pokojové teplotě se doba jejich použitelnosti rychle snižuje). Kvalitní chleba má tvrdší kůrku, ale uvnitř je vláčný. Nejlepším způsobem, jak ho udržet čerstvý, je zabalit ho do čisté utěrky a vložit do chlebníku. Tak může dýchat a neplesniví. Můžete k němu přidat rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor, díky čemuž vydrží déle.

Syrové maso musí být z hygienických důvodů skladované v obalu, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat ostatní potraviny. Proto je dobré ho vložit do krabičky a uložit na nejstudenější místo v chladničce s teplotou kolem nuly. Tvrdé sýry skladujte v chladu a temnu v lednici pod poklopem nebo ve voskovaném papíru (nebalte je do plastové fólie, snadněji plesniví).

Mrkev - a obecně kořenová zelenina - vyžaduje chlad a relativně vyšší vlhkost vzduchu. Není dobré salát příliš dlouho skladovat, pokud ho ovšem hned nesníte, rozložte ho na listy, vložte do plastové krabičky s odvětráváním, přidejte papírový ubrousek a uložte do chladničky. Pokud víte, že nakoupený česnek ihned nespotřebujete, uložte ho do prodyšného obalu nebo ho zavěste na dobře větrané, suché a chladné místo. Další možností je skladovat ho ve formě česnekové pasty se solí v mrazničce.

Banány nesnášejí nízkou teplotu, a proto je nikdy nedávejte do lednice, kde hnědnou. Ideální teplota pro skladování banánů a stejně tak i rajčat je kolem 14 stupňů Celsia. Natrhané byliny lze skladovat v perforovaném plastovém sáčku v přihrádce na zeleninu v chladničce. Mouku a podobné sypké produkty je dobré přesypat z původního obalu do uzavíratelné sklenice. Citrusy skladujte mimo chladničku, aby se nepoškodily chladem. Pokud víte, že je rychle nespotřebujete, můžete z nich vymačkat šťávu, nalít ji do tvořítka na led a zamrazit ji.

Houby skladujte v chladničce v prodyšné nádobě maximálně ve dvou vrstvách při teplotě 0-6 °C. Je důležité, aby se nezapařovaly, a proto je před uložením do chladu ani nemyjte. U zapařených hub totiž může docházet k tvorbě toxických látek. Namletou kávu přesypte z původního obalu do uzavíratelné tmavé sklenice a uložte ji na suché a chladné místo. Tak vydrží její aroma nejdéle. Konzervy v kovových obalech skladujte při teplotě do 20 C na suchých a vzdušných místech. Nejlepší je konzerva v první třetině své minimální trvanlivosti. Po otevření ji musíte dát do lednice a rychle spotřebovat.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Kompostování jako řešení

Pokud i přes odpovídající skladování máte zbytky, určitě je vhodné zauvažovat i o kompostu, který nemusí být jen doménou zahrádkářů. Slušně kompostovat můžete i ve městě na balkóně nebo dokonce v kuchyni ve speciálních kompostovacích nádobách, kam můžete sypat nezpracované zbytky z kuchyně - z okrájené zeleniny, slupky, zbylé pečivo a podobně. Zeminu, kterou získáte, můžete využít na pokojové rostliny, bylinky nebo přilepšit okrasným záhonkům před domem.

Přesto konzumace by měla být vždy na prvním místě. „Určitě je lepší kompostovat jídlo než ho vyhodit do směsného odpadu, kde pak bude hnít na skládce a vytvářet skleníkové plyny. Nicméně radíme následovat tzv. food waste pyramidu, kdy je nejlepší jídlo zkonzumovat nebo ho - pokud je to možné - dát zvířatům,“ říká Anna Strejcová.

Jak zužitkovat zbytky potravin?

A jak tedy lze zkonzumovat potraviny do posledního zbytku? Při přípravě zeleniny určitě vyhodíte hodně odřezků. Především pokud kupujete kvalitní neošetřenou zeleninu od farmáře, nebo máte svoji, můžete ji zpracovat do posledního lístku. Z kvalitních zeleninových natí můžete udělat i výtečná pesta. Například ředkvičkové či mrkvové. Z „bio“ slupek lze dokonce připravit chipsy pečené v troubě nebo na pánvi.

Pokud to vypadá, že chléb nesníte, zamrazte ho. Ideálně nakrájený na plátky. Později se může hodit na rychlé topinky nebo na zapečení s vajíčkem. Ze staršího chleba i tvrdých rohlíků můžete udělat klasickou strouhanku - tu chlebovou využijete na zahuštění guláše, rohlíkovou na obalení řízků, na posypání šišek a podobně. Výborné jsou i obyčejné krutóny - jak z chleba, tak rohlíků či housek, které můžete mít také připravené k osmažení či opečení v mrazáku.

Pokud vám zbyde omáčka, polévka, knedlíky, ale i řízky nebo jiné zpracované maso, dejte je do mrazáku. Ve chvíli, kdy nebudete stíhat vařit, oceníte navařené a nevyhozené porce dvojnásob. Z nesnědených brambor (nebo i bramborové kaše) od oběda můžete udělat knedlíky nebo bramborové šišky, které posypete mákem či strouhankou (ze starého pečiva). Zbylé knedlíky můžete umíchat s vajíčky.

Čtěte také: Průvodce tříděním stavebního odpadu

Plánování nákupů a minimalizace plýtvání

„Tipy, jak efektivně nakupovat, jsou jasně dané. Napište si seznam, co potřebujete, a při nákupu se ho důsledně držte. Naplánujte si, co budete v následujících dnech vařit a kdy to také sníte. Ještě předtím, než si ke psaní seznamu sednete, se ale podívejte do špajzu, lednice a potravinové skříně. Nestačí je otevřít. Potraviny, které se skrývají vzadu, snadno uniknou pozornosti a nakonec skončí v koši. „Klidně si ledničku a poličky ve špajzu vyfoťte.

Při ukládaní nově nakoupených potravin přeskládejte to, co už v lednici máte, aby vpředu nebyly potraviny čerstvé a vzadu ty, jejichž životnost pomalu končí. „Důležité je také chápat rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Označení ,spotřebujte do‘ se používá u potravin, které podléhají rychlé zkáze, jako maso, ryby nebo mléčné výrobky a v tomto případě se data uvedeného na obalu s malými výjimkami držte. Data minimální trvanlivosti se tak striktně držet nemusíte, jde spíše o kvalitativní záruku. Obecně by se člověk měl řídit svými smysly i zdravým rozumem. či je lepší potravinu už vyhodit. Některé se časem ještě chuťově zlepší.

Rýži, těstoviny, mouky, ořechy a další suché potraviny nenechávejte v původních obalech, ale přesypte je ideálně do skleněných nebo plastových dóz. „Ve spíži jsou největším nepřítelem potravinoví moli. Přesypáním potravin do vhodného obalu zvýšíte přehled o tom, co kde máte, a zároveň zabráníte napadení dalších potravin moly, pokud už si je třeba v mouce přinesete z obchodu.

Zeleninové natě a zbytky - poklad, ne odpad

Nekonečné možnosti zpracování zeleniny nabízejí polévky, ale třeba i zeleninové chipsy. Štepničková je také velkou propagátorkou pesta, které vyrábí právě ze zeleninových natí. „Používejte ale jen nať, která je zdravá a hezká. Nemusíte se držet italského receptu. Místo drahých piniových oříšků přidejte k mrkvové nati pražené arašídy a třeba slunečnicové semínko.

Strouhanka z domácího pečiva

Ostatně chleba a další pečivo také často končí v koši. polévka je lepší s osmaženými kostičkami ze starého pečiva. panzanella na spojení rajčat a křupavého starého chleba dokonce stojí. Pustila jsem se i do pokusu, který v knize popisuji, a to sice zpracovat suché pečivo do těsta. Máčela jsem suchý chleba, přidávala jsem mouku a kypřidla a upekla z již pečeného chleba další chleba. Musím říct, že to byl nejkrásnější rustikální bochník, který jsem kdy viděla, ale k jídlu moc nebyl. Ta hmota byla těžká, navlhlá a našedlá. Nicméně třeba starší pečivo použité do litého těsta na palačinky je výborné. V Itálii strouhanku používají i jako posypku na těstoviny, když ji orestují na olivovém oleji s bylinkami.

tags: #můžu #dát #na #kompost #strouhanku #chleba

Oblíbené příspěvky:

• Využití odpadu drahých kovů
• Příručka Greenpeace: Udržitelná energie
• Aspekty technické ekologie
• Komunální odpad - analýza
• Uhřice: Klima a jeho charakteristiky