Problémy znečištění atmosféry a jejich dopad na zdraví

Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Lidská společnost více než kdykoliv předtím využívá mnoho přírodních zdrojů a uvolňuje do ovzduší ohromná množství znečišťujících látek. Dopady znečištění mohou mít lokální, regionální až celosvětový rozsah.

Vliv znečištění ovzduší na lidské zdraví

Dospělý člověk spotřebuje denně kolem 15 kg vzduchu, z nichž se při klidném dýchání asi 1/2 kg kyslíku vstřebává do krve a je metabolizováno v těle. Ve srovnání s denní spotřebou přibližně 1,5 kg potravin a asi 2 l vody k pitným účelům je to značné množství. Člověk je až na výjimečné případy vždy odkázán na ovzduší, ve kterém se bezprostředně nachází bez možnosti jakéhokoliv výběru.

Dýchací systém je branou, jíž do organismu vstupují nejen plyny tvořící normální ovzduší, ale i plynné imise, které se dostanou do ovzduší jako znečišťující látky škodlivé až toxické pro organismus. Do organismu se dostávají tuhé imise (prach, popílek, saze) a mikroorganismy (baktérie, viry, spory plísní apod.). Při tom mají velký význam také fyzikální vlastnosti ovzduší (teplota, vlhkost, ionizace, barometrický tlak aj.).

Nemocnost, jako důsledek zhoršení kvality ovzduší je stále aktuálnějším tématem. Čekárny jsou plné pacientů s alergiemi a astmatem. Zejména u dětí je to problém číslo jedna. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“.

U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Znečištěné ovzduší má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví. Znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti. To vyvolává také značné ekonomické dopady, protože rostou náklady na zdravotní péči a snižuje se produktivita ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti.

Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě. Podobné účinky částic PM 2,5 (menší než 2,5 μm) byly prokázány i u klasické chřipky. Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.

Znečištěné ovzduší je větší problém pro veřejné zdraví než užívání tabáku, zjistila nová studie provedená Institutem pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Analýza IHME provedená ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) prošla data z roku 2021 a určila 8,1 milionu úmrtích spojených se znečištěným ovzduším. Přes 90 procent všech úmrtích spojených se špatnou kvalitou ovzduší souvisí s jemnými prachovými částicemi (PM 2.5) uvolňovanými při spalování fosilních paliv.

Malé děti jsou zvláště ohrožené, po nich následují starší lidé. Mezi hlavní problémy spojené se znečištěným ovzduším patří nemoci plic a srdce, cukrovka, mrtvice, demence a zvýšená rizika potratu.

Znečišťující látky a jejich zdroje

Mezi hlavní znečišťující látky patří:

Čtěte také: Zkušenosti s kotli Defro a Attack

• Suspendované částice (PM10, PM2.5): Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví, které pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Hlavními zdroji jsou doprava, průmysl, elektrárny, staveniště, spalování odpadů, požáry a práce na polích.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Skupina látek s toxickými, mutagenními a karcinogenními vlastnostmi. Hlavními zdroji jsou vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava.
• Oxid dusičitý (NO2): Agresivní prudce jedovatý plyn, který vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
• Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot v ovzduší.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.
• Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Oxidy uhlíku CO2 a CO vznikají při úplném, resp. nedokonalém spalování uhlíkatých paliv (hlavně z automobilové dopravy). Vysoké koncentrace CO mohou být i na některých pracovištích, např. v kotelnách.

Organických sloučenin je ve znečištěném ovzduší velké množství, hlavně nasycené i nenasycené uhlovodíky alifatické i aromatické a jejich kyslíkaté i halové deriváty. Jsou emitovány jako páry nebo prchavé sloučeniny. Řada polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) má prokazatelné karcinogenní vlastnosti. Mezi organickými látkami v ovzduší nacházíme také silně dráždivé sloučeniny jako formaldehyd, kyselina mravenčí, akrolein a další. Hlavním zdrojem těchto uhlovodíků jsou automobilové motory, především dvoutaktní a čtyřtaktní benzínové.

Radioaktivní látky, např. ve formě radioaktivního stroncia, izotopů jódu, cézia a dalších prvků, mohou ohrožovat zdraví člověka. Mimo pokusy s nukleárními zbraněmi však dosud nebyly zdroje, které by vážně ohrožovaly člověka cestou ovzduší. Současný rozvoj jaderných elektráren přinesl některé potíže téměř výhradně však v případě havárií, jak se to projevilo již dříve při haváriích ve Windscale (1956, Anglie), Three Mile Island (1979, USA) a zejména při havárii bloku jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986.

Smog a jeho typy

V souvislosti s rostoucími problémy ve znečišťování atmosféře se tradičně používá název smog, často však nesprávně a v nevhodných souvislostech. Redukční typ smogu, tzv. londýnský smog, je směsí kouře, oxidů síry a dalších plynných spodin spalování uhlí při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a je obvykle doprovázen hustou mlhou. Oxidační typ smogu, tzv. losangeleský, dnes označovaný jako letní smog, vzniká na základě zplodin spalování kapalných a plynných paliv a jeho vznik je spojován s masivním znečišťováním ovzduší výfukovými plyny automobilů.

Legislativa a imisní limity

Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně koncentrací, které by podle platné legislativy neměly být překračovány.

Čtěte také: Ekologie Keni v ohrožení

V tabulce níže je uveden přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty podle zákona o ochraně ovzduší:

Řešení a zlepšení kvality ovzduší

Ačkoliv je velké množství továren, vypouštějících škodlivé látky uzavřena, ovzduší se stále nelepší. Monitoring znečištění ovzduší prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 µg.m-3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních.

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. Snahy o zlepšení situace jsou patrné v podobě dotací, díky kterým už bylo v České republice vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. Dle odhadů Ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Výměna jednoho takového kotle představuje snížení prachu v životním prostředí až o 40 kg, u extrémně špatných kotlů při použití nevhodných paliv může jít až o 180 kg nebezpečných prachových částic ročně.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. třídy.

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi.

Zastupitelé samospráv tak mohou monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci.

Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách.

Investice do filtrů do oken se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.

tags: #problemy #znecisteni #atmosfery

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické repelenty proti komárům
• Průvodce pro bezpečná pracoviště
• CHKO Kokořínsko-Máchův Kraj - zajímavé lokality
• Etymologický rozbor slova "Odpadky"
• Sběrný dvůr Jablonec n. N.