Klimatická změna už dávno není otázkou budoucnosti. Její důsledky dopadají i na ekonomiku a Česko se otepluje dvakrát rychleji než světový průměr. Sucho snižuje výnosy zemědělství, povodně poškozují infrastrukturu a výpadky dodávek způsobené extrémním počasím narušují výrobu i export.
Sucho, povodně, výkyvy počasí - i tak se v Česku projevuje klimatická změna. Její dopady firmy často pocítí nepřímo: v přerušených dodávkách elektřiny nebo komodit, kolísajících cenách či změnách poptávky. Vyhodnocování klimatických rizik bude stejně samozřejmé jako finanční plánování.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí se průměrné ekonomické ztráty způsobené klimatickými extrémy v Evropě od roku 2020 pohybují kolem 45 miliard eur ročně.
Strategie pro Změnu Klimatu: Adaptace vs. Mitigace
V souvislosti se změnou klimatu se často mluví o mitigaci a adaptaci. I když spolu souvisejí, jde o dvě různé strategie. Mitigace znamená, že se snažíme klimatickou změnu omezit nebo zpomalit, především snižováním emisí skleníkových plynů. Adaptace je naopak přizpůsobování se současným i budoucím dopadům změny klimatu, aby se zmírnily případné škody a posílila odolnost firmy.
Zatímco tedy mitigace pomáhá zpomalit změnu klimatu, adaptace rozhoduje o tom, zda podnik dokáže v měnících se podmínkách obstát.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Prvním krokem adaptace je porozumět tomu, kde a jak klimatická změna ovlivňuje provoz firmy. Využít se k tomu dají veřejně dostupné nástroje, které propojují klimatická data s lokálními mapami rizik. Když firma pochopí, kde je zranitelná, může si stanovit priority a připravit adaptační plán. Ten popisuje konkrétní opatření, termíny i odpovědnosti. Nemusí vždy jít o velké investice, někdy stačí menší organizační změna, například vytvoření záložního skladu, změna zdrojů surovin nebo plán řízení výroby při horkých dnech.
Praktickým průvodcem, jak s adaptací začít, je online kurz KlimaReady. Na kurzu se podílelo 27 expertů a expertek a nabízí přehled konkrétních kroků, jak vyhodnotit klimatická rizika, zavést přírodě blízká opatření a inspirovat se příklady českých firem, které už svou odolnost posilují. Vzdělávací projekt KlimaReady je spolufinancován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Investice Českých Firem do Adaptace
Mnohé české firmy už dokazují, že adaptace nemusí znamenat jen náklady, ale i inovace a úspory. Společnost LIKO-S proměnila své areály v „živé budovy“, které využívají zelené střechy a fasády a retenční jezírka zadržující vodu. Tím snižuje přehřívání interiéru i spotřebu energií.
Mattoni 1873 zase aktivně spolupracuje se zemědělci na protierozních opatřeních, obnovuje původní ekosystémy a podporuje vznik tůní a mokřadních luk v okolí svých pramenů, čímž zvyšuje schopnost krajiny zadržovat vodu.
Plzeňský Prazdroj spolupracuje v rámci projektu Pro ječmen se zemědělci a vědci na zavádění regenerativních postupů za účelem zlepšení vsakování vody v půdě a zvýšení jejího zadrženého množství v suchých obdobích.
Čtěte také: Zkušenosti s kotli Defro a Attack
Stále více menších provozů instaluje kořenové čistírny odpadních vod, které kombinují ekologii s úsporou. Čistí vodu přírodními procesy, zadržují ji v místě a zlepšují mikroklima areálu.
Tyto příklady ukazují, že adaptace se v Česku neodehrává jen na úrovni strategií a plánů, ale v praxi.
Názory Expertů
Jak uvádí Vojtěch Čemus z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, „Problematika změny klimatu spočívá v tom, že může firmu ovlivňovat různými způsoby a v různých částech organizace, často nenápadně a postupně.“ Tyto drobné, individuálně řešené problémy mohou v budoucnu narůstat a vzájemně se posilovat, čímž vytvářejí systematická rizika, která jsou pro firmu zatím neviditelná.
Klimatická rizika se stávají tématem, které ovlivňuje všechny podniky, bez ohledu na velikost nebo obor. Adaptace není jen obrana před hrozbami. Je to způsob, jak posílit odolnost firmy, snížit náklady a udržet stabilitu i v době, kdy se prostředí rychle mění. Firmy, které se rozhodnou reagovat včas, nezískávají jen větší jistotu vůči rizikům, ale také nové příležitosti pro inovace, spolupráci a dlouhodobé partnerství se zákazníky i komunitami.
Veřejné Mínění a Globální Oteplování
Velká většina Evropanů považuje změnu klimatu za vážný problém. Ukázal to nový průzkum Eurobarometru. Celkem 81 procent obyvatel EU podporuje cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Česko je hluboko pod tímto evropským průměrem. Klimatickou neutralitu zde podporuje pouze 51 procent lidí. Obecně ovšem Češi souhlasí, že je klimatická změna závažný problém.
Čtěte také: Ekologie Keni v ohrožení
Většina Evropanů, konkrétně 85 procent, potom souhlasí s tím, že boj proti změně klimatu by měl být prioritou pro zlepšení veřejného zdraví a kvality života. Stejně tak 83 procent dotázaných souhlasí s tím, že lepší příprava na nepříznivé dopady změny klimatu zlepší i životy občanů EU.
Evropští občané také pociťují dopad změny klimatu ve svém každodenním životě. V průměru se téměř 4 z 10 Evropanů cítí osobně vystaveni environmentálním a klimatickým rizikům a hrozbám. V 8 členských státech se takto cítí dokonce více než polovina dotázaných.
Naprostá většina lidí považuje za důležité, aby EU podnikla kroky ke zvýšení podílu obnovitelné energie a ke zlepšení energetické účinnosti, například povzbuzováním lidí k izolaci svých domů, instalaci solárních panelů nebo nákupu elektromobilů. Vysokou podporu má také snížení dovozu fosilních paliv.
Velká většina občanů EU podniká individuální opatření v oblasti klimatu (92 procent) a činí udržitelná rozhodnutí ve svém každodenním životě. Na otázku, kdo je nejlépe připraven řešit změnu klimatu, reaguje však pouze 28 procent lidí postojem, že lze situaci zvrátit prostřednictvím individuálních akcí.
Zatímco průzkum zjistil, že 84 procent občanů souhlasí s tím, že klimatické změny jsou způsobeny lidskou činností, více než polovina respondentů se domnívá, že tradiční média neposkytují jasné informace o klimatických změnách, jejich příčinách a dopadech.
Klimatická Krize a Její Projevy
Změna klimatu představuje proměnu dlouhodobého charakteristického režimu počasí na Zemi. Během geologické historie Země se světové klima změnilo mnohokrát, přičemž ve většině případů šlo o proměny trvající tisíce až miliony let. Pro poslední dva miliony let bylo charakteristické střídání doby ledové a meziledové, kdy se průměrná globální teplota lišila jen o několik stupňů Celsia.
V současné době probíhající změna klimatu se však liší jak svou rychlostí tak i svou příčinou, kterou jsou globální změny způsobené lidskou činností. Spalování fosilních palivPosledních přibližně 11700 let se nacházíme v období Holocénu, které nastalo spolu s koncem poslední doby ledové. Příznivé klima umožnilo rychlý rozvoj lidstva a vznik naší dnešní vysoce komplexní civilizace.
Rapidní vývoj lidské civilizace i náš populační boom v průběhu posledních 200 let jsou však spjaty s rozvojem technologií závislých na energii, kterou získáváme především spalováním fosilních paliv, nerostných surovin vzniklých z organické hmoty, která se v zemi ukládala po miliony let. Tímto způsobem dochází k uvolňování emisí skleníkových plynů do atmosféry, které mění její fyzikální vlastnosti.
Skleníkové plyny, k nimž kromě oxidu uhličitého patří také vodní pára, ozon a metan, umožňují tzv. skleníkový efekt. Ten na jednu stranu propouští sluneční záření, jež ohřívá zemský povrch a následně pak tepelné záření zemského povrchu zadržuje tak, aby neuniklo zpět do kosmu. Tímto způsobem je zemský povrch chráněn před nehostinným a pro život nevhodným prostředím kosmu.
Zesilování skleníkového efektu způsobené zvyšující se koncentrací skleníkových plynů, pronikajících do atmosféry v důsledku lidské činnosti, však zároveň vede k nebezpečnému přehřívání Země. Od počátku průmyslové revoluce se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o 45 % a průměrná globální teplota se zvýšila o přibližně 1,1 °C (nad pevninou dokonce o 2 ºC) a nadále stoupá.
Míru lidského vlivu na zemské poměry dnes lze bez nadsázky přirovnat k jiným geologickým silám. I proto se pro současnou epochu lidstva vžil termín Antropocén, definovaný globálním rozměrem lidského vlivu na zemské systémy. V současnosti probíhající změna klimatu bývá často označována jako antropogenní a je charakterizována tzv. globálním oteplováním, tedy postupným růstem průměrné globální teploty.
Skeptici někdy namítají, že oxid uhličitý je důležitou součástí atmosférického uhlíkového cyklu, který je základem fotosyntézy, a tedy nezbytnou podmínkou pro růst rostlin. Mezi vědci však panuje jednoznačný konsensus, že lidstvo spalováním fosilních paliv křehkou rovnováhu tohoto přírodního pochodu narušilo.
Oxid uhličitý na rozdíl od jiných škodlivin vznikajících spalováním fosilních paliv (např. jemné prachové částice, oxid dusičitý či oxid uhelnatý) nepředstavuje pro lidské zdraví a životy bezprostřední hrozbu. Z dlouhodobého hlediska však způsobuje oteplování Země, které bez zásadní transformace způsobu fungování naší civilizace vyústí až v katastrofální rozvrat klimatu, v jehož důsledku značná část zemského povrchu přestane být místem s podmínkami vhodnými pro lidský život.
Na toto riziko se lidstvo snaží upozorňovat především Mezivládní panel pro změnu klimatu a Světová meteorologická organizace při OSN, ale také stále početnější klimatické hnutí. Uplynulá léta ukázala, že se klima v důsledku lidské činnosti mění mnohem rychleji, než se předpokládalo. Namísto o změně klimatu či o globálním oteplování dnes již hovoříme o tzv. klimatické krizi, která se nadále prohlubuje.
Projevy v Česku a ve Světě
V Česku jsou zatím projevy této krize ještě relativně mírné, ale i zde si již nelze stoupajících teplot a velkých teplotních výkyvů po celý rok. V důsledku sucha ubývají vodní zásoby a vymírají lesní porosty, zejména pak smrky, které bez dostatku vláhy ztrácí svou obranyschopnost vůči kůrovci.
Pomalu ale jistě se loučíme s našimi typickými čtyřmi ročními obdobími. Zima bývá v nižších polohách prakticky bez sněhu, jaro přestává být chladné a vlhké, a často svými teplotami dosahuje letních teplot. V letních měsících přibývá počet tzv. tropických dní, tedy dní, kdy maximální teplota dosáhne alespoň 30 °C. Srážky jsou méně pravidelné, zažíváme dlouhá, i několik týdnů trvající období bez deště. Následně se srážky často dostaví formou kratší dobu trvajícího přívalového deště. Dlouhotrvající sucho tak snadno mohou vystřídat povodně.
Jinde ve světě se dopady měnícího se klimatu projevují ještě dramatičtěji. Mimořádné události jsou stále častější a intenzivnější, a každoročně kvůli nim umírá mnoho lidí a ještě větší množství zvířat, která nemají kde se skrýt, nebo jak se bránit.
Budoucnost Klimatu
V roce 2015 177 členských států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu podepsalo Pařížskou dohodu, ve které se zavazují k cíli udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby oteplení pokud možno nepřekročilo hranici 1,5 °C.
Ve většině světových ekonomik však chybí dostatečná politická vůle k zásadní transformaci energetiky i celé ekonomiky a společnosti způsobem, který by vedl k zásadnějšímu snižování emisí skleníkových plynů. V mnoha zemích naopak v duchu expanzivní ekonomiky a neustálého zvyšování spotřeby emise nadále rostou.
Z hodnoty 280 ppm (molekul CO2 na jeden milion molekul vzduchu) v polovině 18. století v roce 2019 koncentrace dosáhla hodnoty 410 ppm. To je mnohem víc než kdykoliv v průběhu poledních 800 000 let. Jednou z výjimek je Evropská Unie, kde se emise v průběhu posledních 30 let podařilo snížit přibližně o 23 %. Přesto však koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nadále stoupají.
Vědci nás již téměř 40 let varují, že pokud růst koncentrace oxidu uhličitého nebude zásadním způsobem zpomalen, dojde ke katastrofálnímu rozvratu klimatu, kterému se již lidstvo bude přizpůsobovat jen velmi obtížně a bude tak ohrožena celá lidská civilizace i přežití samotného lidstva. Nyní stojíme teprve na počátku krizové situace, která se bez zásadní změny našeho způsobu života bude nadále prohlubovat a drasticky dopadne především na dnešní mladou generaci.
Rozsáhlé světové oblasti zaplaví moře, přemění se v poušť, nebo se stanou neobyvatelnými kvůli vysokým teplotám. Zásadním způsobem bude narušeno zemědělství, které budou sužovat i další extrémní projevy počasí, včetně invazí různých škůdců. Časté budou extrémní požáry, podobné těm, které nyní sužují Austrálii či Kalifornii. Stále běžnější budou také ničivé povodně, půdní sesuvy, nebo extrémní bouře a orkány.
Hurikány či tornáda budou nejen nabývat na intenzitě a četnosti, ale budou stále častěji vznikat i mimo místa svého obvyklého výskytu. V podmínkách narušeného klimatického systému se v ohrožení ocitne naše potravinová bezpečnost a na mnoha místech světa nastane hladomor. Miliony nebo stovky milionů lidí se dají do pohybu a pokusí se putovat do míst, která ještě budou obyvatelná.
Udržitelnost a ESG
Ochraně životního prostředí a dopadům lidské činnosti na klima je v posledních letech věnováno stále více mediálního prostoru. Téma rezonuje nejen v soukromé sféře, ale i na úrovni regionů a států. I přesto se však lze stále setkat s názory, podle kterých jde o přirozený cyklus a že lidský vliv není až tak významný, aby světové klima ovlivnil.
Výsledky průzkumu EU ohledně veřejného mínění o změně klimatu z roku 2021 ukázaly, že za nejzávažnější problém označila více než čtvrtina Evropanů klimatickou změnu (18 %), úpadek přírody (7 %) nebo zdravotní problémy způsobené znečištěním životního prostředí (4 %).
Oproti roku 2011 se jedná o nárůst celkově o 9 % (kdy pouze jeden z pěti oslovených označil klimatickou změnu za nejzávažnější světový problém). Na první pohled je patrné, že trend v lidském přístupu a vnímání tohoto fenoménu je pozitivní, v posledních letech se navíc snižuje procento populace, které nepovažuje klimatickou změnu za vážný problém.
Rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, globální nárůst teploty a zvýšená frekvence a intenzita extrémních povětrnostních a klimatických jevů, to jsou tři úzce související oblasti, které dopad lidských aktivit objektivně dokládají.
Každý jednotlivec může přijmout ekologicky odpovědná rozhodnutí zlepšující kolektivní dopad, a tím pádem přispět ke snižování dopadů na životní prostředí, a to jak úsporou v domácnostech, tak změnou chování. I malé kroky mohou mít v celkovém měřítku velký dopad.
Odpad a Uhlíková Stopa
V roce 2021 činila v České republice celková produkce odpadu 39,9 milionů tun. Data ukazují že 14,8 % z nich jsou tvořeny komunálním odpadem, který pochází z činností obyvatel a obcí. Existuje zde tedy přímý potenciál na redukci 5,9 milionů tun odpadu. Jeden obyvatel průměrně v uvedeném roce vytvořil 562 kg odpadu, z toho 49 % tvořil směsný odpad, 14 % biologicky rozložitelný odpad, 9 % objemný odpad a zbylých 28 % se skládalo z papíru, plastů, skla, kovu, dřeva, textilu a ostatních tříděných odpadů.
V případě, že by každý obyvatel snížil svou produkci směsného skládkovaného odpadu o 10 kg ročně, by Česká republika snížila svoji uhlíkovou stopu o 46 959,3 t CO2eq.
Pokud bychom se zaměřili na všechny aspekty, kterými jedinec v osobním životě ovlivňuje životní prostředí, a často i drobným způsobem upravili náš přístup k nim, jsme schopni docílit významných úspor v oblasti naší uhlíkové stopy.
Obdobně je to i v případě firem, které produkují skleníkové plyny. Ty by se měly řídit tzv. dekarbonizační strategií, která identifikuje zdroje emisí a možnosti jejich snížení s ohledem na investované prostředky a návratnost.
Bezpečnostní Rizika Spojená se Změnou Klimatu
Analýza rizik WBGU uvádí, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. To může vyústit v destabilizaci a násilí ohrožující v nové míře národní i mezinárodní bezpečnost. Avšak změna klimatu může také sjednotit mezinárodní společenství, a to za předpokladu, že ji rozpozná jako hrozbu lidstvu a brzy nastaví kurs k vyhnutí se nebezpečné antropogenní změně klimatu přijetím dynamické a globálně koordinované klimatické politiky.
Abychom se vyhnuli tomuto vývoji, během příštích 10 až 15 let musí být zavedena ambiciózní globální klimatická politika. Efektivní mezinárodní režim ochrany klimatu musí zajistit, aby emise skleníkových plynů klesly na polovinu do poloviny 21. století.
WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environmentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí.
Zadruhé, nastanou pravděpodobně nové konfliktní konstelace. Vzestup výšky hladiny moře spolu s bouřemi a povodněmi by mohly v budoucnosti ohrožovat města a průmyslové oblasti podél pobřeží Číny, Indie a USA. Tání horských ledovců by ohrozilo zásobování vodou v oblastech And a Himálají.
tags: #problémy #způsobené #změnou #klimatu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]