Lidstvo umí produkovat jak odpady, které se rozloží v krátké době, tak i odpady, které přetrvají celé lidské generace. Odpověď na Vaši první otázku tedy může být, že doba rozkladu odpadu se liší podle druhu odpadu a podmínek, za kterých k rozkladu dochází.
Pokud bychom uvažovali například šlupky od zeleniny či ovoce, tak za vhodných podmínek se rozloží v řádu měsíců. Od Antonína Slejšky z portálu Biom.cz jsem se dozvěděl, že dřevo se může rozkládat roky, plasty už desítky až stovky let. Záleží totiž i na okolnostech, za kterých je odpad nechán rozkladu, především na prostředí, v jakém se vyskytují, stupni nasycení odpadu vodou a možnosti přístupu kyslíku.
Za degradabilní plasty můžeme považovat nejrůznější druhy plastů, u kterých je různými přísadami urychlen jejich rozklad. K tomuto účelu se nejčastěji používá tak zvané oxo degradační činidlo d2w, které pomocí oxidace uhlíkové vazby plastu umožní jeho další biologický rozklad. Jedná se tedy o proces, který není primárně vázán na činnost mikroorganismů a tyto plasty proto nejsou kompostovatelné.
Kompostovatelné plasty se rozkládají činností plísní, bakterií a dalších mikroorganismů. Jejich rozklad tak nejlépe probíhá v prostředí kompostu, kde je dostatek vlhkosti a bakterií. Rozkladu napomáhá i teplota. Podstatou kompostovatelnosti bioplastů je, že umožňují, aby se do nich dostala vlhkost a s touto vlhkostí bakterie, které pak škrob využívají jako zdroj energie.
Jak dlouho se v přírodě rozkládá odpad? Příroda je mocná čarodějka a s kde čím si umí poradit, jsou ale věci, na které je i ona krátká. Třeba na některé odpady, které v ní nezodpovědní jedinci pohazují a nechají je tam svému osudu. Zatímco my si život usnadňujeme jednorázovými obaly a rychlými řešeními, příroda si s našimi nevítanými „dary“ v podobě odhozených odpadků dává načas. A někdy jí to trvá dlouho, s některými odpady si neporadí vůbec.
Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město
Dobu rozkladu odpadu a jeho jednotlivých částí pochopitelně ovlivňují mnohé faktory. Velmi se liší - některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří! Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat.
Následující tabulka uvádí přibližné doby rozkladu různých druhů odpadů:
| Druh odpadu | Doba rozkladu |
|---|---|
| Ohryzek jablka | 2 týdny |
| Slupka od banánu | 5 měsíců |
| Kůra od pomeranče | 1 rok |
| Papír | 4-5 měsíců |
| Plechovky | 15-50 let |
| Igelitová taška | 25 let |
| Plastový kelímek | 70 let |
| PET láhev | 100 let |
| Sklo | 1000 let a více |
| Tužkové baterie | 200-500 let |
Plasty se ve volné přírodě rozkládají velmi dlouho. Skutečnou dobu jejich rozkladu nelze přesně určit. U plastů je problematika o to složitější, že při svém rozkladu, nebo spíše rozpadu, uvolňují mikroplasty. Ty dále kontaminují půdu, vodu a ovzduší. Vrací se nám tedy zpátky cestou, kde bychom je pravděpodobně ani nečekali.
I po třech letech tedy plastové tašky z alternativních materiálových kombinací z životního prostředí zázračně nemizí. Pořád zůstávají přítomné a přispívají ke kontaminaci ekosystémů. Mohou být významným příspěvkem znečištění oceánů, pořád si jimi může naplnit břicho velryby nebo se jimi udusit mořská želva. Lepší než klasické jednorázové plasty z tohoto pohledu tedy nejsou.
Co s těmito informacemi v praktickém životě? Kupříkladu když vyhodíte do lesa starou televizi, tak kromě toho, že se z ní budou uvolňovat nebezpečné a toxické látky, bude obrazovka "strašit" v lese tak dlouho, než ji zasype jehličí. Jak dlouho bude tam, nedokáže nikdo říci. Stará televize v lese však nikomu neprospěje. Je mnohem lepší odpady likvidovat tak, abychom z nich měli ještě nějaký užitek.
Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj
Mnoho odpadů lze recyklovat (například i sklo a jiné součástky ze starého televizoru), či vracet zpět do oběhu (pivní lahve, i když to vlastně není odpad, ale vratný obal), některé odpady lze spalovat a získávat tak zpět část energie, z některých odpadů lze při kompostování získávat plyny a ty dále využívat. Rozumnou strategií je také odpadům předcházet, neprodukovat je zbytečně.
Na jednorázové ochranné pomůcky nelze pohlížet jako na plasty z hlediska třídění. Je tedy jen na nás, abychom odpadu vytvářeli co nejméně, ten vyprodukovaný třídili, dopravili na sběrný dvůr, nebo ho předali k odborné likvidaci - tak to totiž máme dělat automaticky. Tak třiďme odpad vždy a všude, má to smysl a je to tak snadné!
Proč třídit odpady, když můj soused ani přátelé netřídí. Tak proč právě já? Momentálně třídí aktivně 71 % občanů České republiky. Třídění se stalo každodenní součástí našeho života. Tříděním šetříme přírodní zdroje surovin, energie a své peníze.
Plastový odpad z domácností mají možnost občané shromažďovat do žlutých třídících tašek. Pro sběr plastů lidé také využívají plastové tašky, pytle či zvláštní koše. Potom plasty odnesou na kontejnerová stání do žlutého kontejneru.
Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů
tags: #proces #rozkladu #plasty #v #prirode