Ohrožení žraloci a Velký bariérový útes

Australský stát Queensland byl zasažen tropickým cyklonem Debbie, který s sebou přinesl velké materiální škody a neobvyklé situace. Živel zasáhl hlavně hotelové komplexy u Velkého bariérového útesu, odkud turisty převážely trajekty na pevninu. Naštěstí nebyly hlášeny žádné ztráty na životech, až na jednu.

Ve čtvrtek ráno byl nedaleko města Ayr nalezen žralok, který se dostal do vnitrozemí v důsledku cyklonu. Ten přinesl téměř půl metru srážek, což zvýšilo hladinu odvodňovacích kanálů napojených na moře. Těmito kanály se tak mohl do vnitrozemí dostat 1,5 metru dlouhý žralok.

Queenslandští hasiči varovali občany, aby se k těmto místům nepřibližovali, protože se situace může opakovat. V tomto případě se jednalo o žraloka bělavého, který patří mezi druhy, jež útočí na lidi. Jsou velmi teritoriální a mohou zabíjet, pokud cítí ohrožení. Často pronikají řekami do vnitrozemí, například v Austrálii a Indii, kde žerou mrtvá zvířata v řece Ganze.

Cyklon Debbie a poškození Velkého bariérového útesu

Silné proudy způsobené bouří mohly poškodit Velký bariérový útes, který už trpí bělením korálů. Rozsah zkázy se nyní zkoumá. Ačkoli jsou cyklony v této oblasti běžné, jedním z následků klimatických změn je pravděpodobné zvýšení frekvence silných cyklonů.

„To skutečně testuje odolnost ekosystému Velkého bariérového útesu,“ podotkl expert David Wachenfeld. „Je pravděpodobné, že (cyklon Debbie) způsobil mnoho škod,“ myslí si mořský ekolog Joshua Madin.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Debbie se přihnal na queenslandské pobřeží v úterý jako cyklon čtvrtého stupně, což je druhý nejvyšší stupeň.

Žraloci a turistický ruch

Filmové thrillery ukazují žraloky jako nemilosrdné zabijáky, ale růst obliby potápěčských zájezdů umožnil mnoha lidem setkání s nimi tváří v tvář. Někteří dokonce taková setkání cíleně vyhledávají.

Jihoafričtí bílí žraloci se stali objektem prosperujícího turistického průmyslu. Návštěvníci je mohou obdivovat z bezpečí lodní paluby nebo v klecích přímo v jejich živlu. Oblíbeným místem pro potápění v kleci jsou například ostrovy Dyer a Geyser v Jižní Africe, americké San Diego nebo australský Velký bariérový útes.

Ceny výletů za žraloky se liší podle společnosti, lokality a použité techniky. Například White Shark Discovery nabízí jednodenní lodní výlet za 1200 randů (asi 3600 Kč). Cena zahrnuje potápění v klecích, návštěvu kolonie tuleňů, oběd na palubě a zapůjčení potápěčské výstroje.

Nebezpečnost žraloků a jejich smysly

Podle statistik rybáři ročně uloví 26 až 73 milionů žraloků, zatímco počet útoků na lidi se počítá na desítky. Úmrtí je do roka jen asi pět až osm - z tohoto hlediska je i včela mnohem nebezpečnější tvor. Navíc útoků dlouhodobě ubývá, zřejmě v důsledku vymírání žraloků.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Ze zhruba 360 druhů byl statisticky významný počet útoků na lidi doložen jen u čtyř až dvanácti. Většina incidentů je z hlediska žraloka spíše omylem než záměrem a mnohé z nich lidé vyprovokovali.

Žralok má osm smyslů: sluch, zrak, čich, chuť, hmat, postranní čáru, volné neuromasty a Lorenziniho ampule. Díky nim má dokonalý nervový systém uzpůsobený pro život v moři.

• Sluch: Nejcitlivější v oblasti nízkých kmitočtů, které se ve vodě šíří nejlépe.
• Zrak: Velmi dobrý, dokáže se rychle vypořádat se změnou intenzity osvětlení.
• Čich: Dokáže vystopovat raněnou kořist podle pachu krve.
• Postranní čára: Orgán pro vnímání záchvěvů vody.
• Volné neuromasty: Vnímají i nepatrné změny ve složení mořské vody.
• Lorenziniho ampule: Měří elektrické potenciály a sledují změny elektrického pole.

Žralok obrovský

Největší parybou světa je žralok obrovský (Rhincodon typus), který dosahuje délky okolo sedmi metrů, ale byly zaznamenány i jedinci přesahující patnáct metrů. Živí se mořským planktonem a nepředstavují pro lidi žádné nebezpečí.

Žraloci velrybí se často pohybují těsně pod hladinou a jsou vyhledávaným cílem ekoturistických výletů. Některé turistické kanceláře pořádají lodní výjezdy na útes Ningaloo, spojené s možností šnorchlování mezi těmito obry.

Někteří mořští biologové varují, že i ekoturistika může rušit živočichy při shánění potravy a reprodukci. Většina odborníků se ale shoduje, že je menším zlem než lov a jedinou reálnou možností záchrany žraloka velrybího.

Čtěte také: Pracovní rizika

Žraloci v Rudém moři a Thajsku

Žraloci v Rudém moři rapidně ubývá kvůli zhoršování životního prostředí a intenzivnímu lovu. Majitelé cestovních kanceláří se snaží o posílení ochrany žraloků, protože představují významný přínos pro turistický ruch.

Thajsko se stalo oblíbenou destinací pro potápění, a to i mezi žraloky. Na ostrovech Similan a Surin v Andamanském moři žije neškodný žralok zebrovitý. Protože se jedná o menší mírné druhy, chybí rekvizity jako žraločí klece a další bezpečnostní opatření.

Velký bariérový útes - největší korálový útes na světě

Velký bariérový útes je největší korálový útes na světě, táhne se podél východního pobřeží Austrálie v délce 2000 km a má asi 600 ostrovů. V oblasti Velkého bariérového útesu v Austrálii vědci objevili nový „masivní“ útes vysoký asi 500 metrů.

S výškou 500 metrů je nově objevený útes vyšší než třeba newyorský mrakodrap Empire State Building (381 metrů po nejvyšší patro), australská Sydney Tower (305 metrů) nebo malajské věže Petronas Twin Towers (451,9 metru), které byly do roku 2004 nejvyšší budovou na světě.

Velký bariérový útes v Austrálii je více než dva tisíce kilometrů dlouhá síť útesů rozkládající se při severovýchodním pobřeží Austrálie a v Korálovém moři. Pokrývá plochu téměř 214 tisíc čtverečních kilometrů a je domovem více než 1 500 druhů ryb, 411 druhů tvrdých korálů a desítek dalších druhů. Útes nicméně čelí krizi, kdy podle nedávných studií přišel za poslední tři dekády o polovinu své populace korálů. Jako klíčový faktor ovlivňující změny je zmiňována klimatická změna.

Západoaustralský poloostrov North West Cape je vyprahlý a na první pohled nehostinný. V době, kdy se rozmnožují koráli, připlouvají do oblasti hledat potravu ohrožení žraloci obrovští. V jednom okamžiku jich v lokalitě bývá 300-500, což z ní dělá největší shromaždiště této paryby na světě. Zatímco například Velký bariérový útes na severovýchodě Austrálie trpí pod nájezdy rybářů a turistů, Ningaloo leží v relativně opuštěné části kontinentu, kde jeho ekosystémy ruší jen málokdo.

Pobřeží lemuje v délce dvou tisíc kilometrů, od obratníku Kozoroha téměř až k Nové Guineji. Směrem k jihu se útes od břehů vzdaluje. Dál na jih už se mělký šelf mezi pobřežím a bariérou široce rozevírá na vzdálenost až sto padesáti kilometrů.

Jen stručný výčet hovoří o tom, že na útesu žije 1500 druhů ryb, 400 druhů korálů, 500 druhů mořských řas a 4000 druhů měkkýšů. Uznejte, v tom se suchozemec opravdu nemůže vyznat.

Na webu organizace UNESCO se dočteme, že zde žije více než 1 500 druhů ryb, asi 400 druhů korálů, 4 000 druhů měkkýšů a asi 240 druhů ptáků.

V současnosti Velký bariérový útes čelí vážnému ohrožení, které souvisí s oteplováním a neekologickým chováním lidstva. Korály tak v současnosti trpí takzvaným bělením. „Když jsou koráli ve stresu, vypudí zooxantely, které žijí uvnitř jejich tkání. Proto se snaží mít co nejpestřejší nabídku aktivit. Plavbu s trpasličími velrybami známými i pod názvem minke. Mnozí pak budou považovat za ten nejlepší možný zážitek pozorování líhnutí mořských želv.

Velký bariérový útes je plný zajímavostí. Útes láká návštěvníky z celého světa a nabízí jim místo pro relaxaci a rekreaci. Žije zde přes 30 druhů velryb, delfínů a sviňuch. Na útesu žije šest druhů želv. Žije zde 17 různých druhů mořských hadů. Za domov si toto místo vybralo více než 1500 druhů ryb. Žije zde i tvor nazývaný jako Nautilus. Je zajímavé, že svůj vzhled nezměnil možná až 500 milionů let.

Great Barrier Reef, jak se nazývá anglicky, vyrostl na severovýchodním okraji australského kontinentálního šelfu - v podstatě je to okraj souše dočasně zaplavený mořem. Kolísající výška mořské hladiny, teplota vody a její průzračnost také určují, kde mohou a kde nemohou koráli růst. Tento podivuhodný mořský svět se táhne podél severovýchodního pobřeží Austrálie v délce kolem 2000 km a tvoří nepravidelný pás široký 35 až 350 km.

Z korálové drti, písku a organických zbytků se místy vytvářejí malé ploché ostrůvky, atoly. Časem se na nich uchytí mořské křoviny - mangrovy a pár palem a už je tu nový záchytný bod pro ptáky, kraby a želvy. Jiné ostrovy jsou nápadně rozlehlé a vysoké - ale ty nejsou dílem korálů. Jsou to vrcholky kopců, které se zvedají ze dna zaplaveného kontinentálního okraje.

Bariérový útes je tisíciletým dílem drobných polypů, kteří si staví své kolektivní domy s komůrkami a okénky. Každý druh preferuje jiný tvar a těch druhů je asi 350. I když jsou koráli v tropických mořích poměrně hojní, jejich život je přísně limitován. Především potřebují teplou vodu, nejlépe kolem 20 až 25 °C a hodně slunce. Proto mohou růst jen v takových hloubkách, kam ještě sluneční paprsky proniknou, maximálně do 40 metrů pod hladinou. Kromě člověka je největším nepřítelem korálů sladká nebo jen slabě slaná (brakická) voda při pobřeží a silné vlnobití. A ovšem i živočichové, kteří se jimi živí. Z 870 druhů ryb, které byly v bariérové oblasti zjištěny, je řada potravně specializována právě na korály. Jejich reprezentanty jsou různé druhy klipek (Chaetodontidae), které polypy vykusují a ploutvozobců (Scaridae), kteří vápnité korálové stavby drtí silnými čelistmi připomínajícími krátký ptačí zobák, a proto se také označují jako papouščí ryby.

Loď s náhodně sešlou potápěčskou partou se vrací k pobřeží až při západu slunce. Skoro všichni polehávají na palubě, znavení a promočení snad až ke kostem. Cítím, že jsem na rukách spálený tak, že už teď je mi jasné, že zítřek nebude moc radostný. Kromě toho mám na bocích krvavé škrábance od ostrých korálů. Ale přes tyhle drobné nepříjemnosti to byl nejfantastičtější den z mnoha krásných dnů v Austrálii.

Aktivity na Velkém bariérovém útesu

• Šnorchlování a potápění
• Plavby lodí
• Lety helikoptérou nad útesem
• Návštěva Whitehaven Beach
• Pozorování líhnutí mořských želv
• Plavby s trpasličími velrybami

Nejznámější destinace pro šnorchlovací a potápěcí výlety je bezesporu Cairns - centrum tropického severu. Nejlepší a nejvíce výhodná plavba je Útes Premium - jednodenní výlet menším katamaránem útes Upolu, kde na palubě je max. 20 osob, a během kterého máte šanci na 2 potápěčských lokalitách poznat bohatý podmořský život na Útesu. Let helikoptérou nad Útesem - výhledy na azurové pobřeží poseté malými ostrovy je jedinečný zážitek. Návštěva Whitehaven Beach - známá jako ta nejkrásnější australské pláž se nachází na největším ostrově Whitsundays a je vyhlášená pro své blankytně modré vody a sněhově bílý písek.

Na Útese se lze potápět celoročně, i když ty nejlepší podmínky jsou od konce srpna do začátku prosince. V Korálovém moři je nejlepší viditelnost od června do září. Kombinace šnorchlování, plavba lodí, a let helikoptérou. Během jednoho dne zažijte to nejlepší, co Útes nabízí.

Mezinárodní letadla létají přímo na Cairns Airport, zatímco domácí lety létají na Hamilton Island, Proserpine (na Whitsundays Coast), či na letiště v Townsville na pevnině. Letiště na Hamilton Island je hlavní centrum pro ostrovy Whitsundays velkou část Útesu.

Během cesty v letadle se snažte hýbat, občas se pojděte a protáhněte. Je dobré vědět, že nesrovnatelně větší nebezpečí než obávaní žraloci představují některé žahavé medúzy. Jejich výskyt u pobřeží je samozřejmě pozorně monitorován, takže na ně turista stěží může nenadále narazit. V lese a ve skalách dávejte pochopitelně pozor na hady. Jedovatých je jen pár, lepší je ale vyhnout se všem. Slunce pálí opravdu silně, vzhledem k malé vzdálenosti od rovníku se můžete spálit během půl hodiny. Austrálie je bezpečná země, kde je krádež opravdovou vzácností.

V Austrálii naleznete nepřebernou škálu národních kuchyní, tradičně výborné jsou zejména čínské restaurace. Přesto nesmíte opominout návštěvu pravé australské hospody, kde si dejte šťavnatý steak. Pokud zvolíte klokaní maso, nebudete zklamáni, chutná trochu jako zvěřina. Nebo tradiční opékané brambory s kečupem, zasytí a jsou vynikající.

Nejkrásnější oblasti australského deštného pralesa leží hned u severovýchodního pobřeží, výchozí trasy jsou vzdáleny jen hodinu či dvě z Cairns. Známé jsou zejména parky Daintree a Cape Tribulation. V pralese naleznete mimo jiné přes tisíc druhů rostlin. O místo tam bojují silné kořeny vysokých stromů, eukalypty a mohutné fíkovníky. Parky protínají naučné stezky, přes které se občas mihnou úžasně zbarvení motýli. To vše můžete sledovat z působivé výšky, pokud se vydáte lanovkou směrem do letoviska Kuranda, nedaleko Cairns. Lanovka nabízí několik zastávek s působivými rozhledy. Mezi hradbou stromů občas probleskne zpěněný vodopád.

tags: #ohrožení #žraloci #velký #bariérový #útes

Oblíbené příspěvky:

• Koutule a další hmyz v odpadu
• Druhy kotlů na dřevní odpad
• Fluktuace v ekosystémech
• Praktický odpadkový koš do domácnosti
• Příležitosti a ohrožení v SWOT