Procentuální podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Česku zůstává poměrně malý - podle aktuálních čísel se může jednat o zhruba 16 procent (po přičtení biomasy zahrnuté v parních elektrárnách a bez přečerpávacích elektráren). Prvenství mezi nimi drží solární elektrárny, které od počátku roku zajistily skoro šest procent celkové výroby elektřiny.

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 19,21 %. Přestože jde o mírný nárůst a obnovitelné zdroje pokrývají už skoro pětinu české spotřeby energie, je tempo rozvoje pro potřeby moderní ekonomiky nedostatečné.

Nová data MPO, založená na metodice EUROSTAT - SHARES, ukazují, že na spotřebě elektřiny se OZE v roce 2024 podílely 17,93 %, na vytápění a chlazení 29,06 % a v dopravě 5,74 %. Celková konečná spotřeba energie z OZE dosáhla 198 034 TJ.

Hrubá spotřeba primárních energetických zdrojů vzrostla v roce 2021 meziročně o více jak 6 procent, o téměř 7 procent pak narostla konečná spotřeba. Čistý dovoz se meziročně navýšil o více jak 9 procent. Detailní informace o energetické bilanci Česka přináší aktualizované časové řady dostupné na webu ČSÚ.

V roce 2021 dosáhla hrubá spotřeba primárních energetických zdrojů 1 785,4 PJ a meziročně se zvýšila o 6,1 %, tj. o 101,9 PJ. Podíl čistého dovozu (saldo dovozu a vývozu) vzrostl z 38,8 % v roce 2020 na 40,1 % v roce 2021. Konečná spotřeba dosáhla v roce 2021 nejvyšší úrovně od roku 2010 a její hodnota 1 064,1 PJ byla o 6,9 % vyšší než v roce 2020.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Podíl tuhých paliv na hrubé spotřebě primárních energetických zdrojů v roce 2021 činil 30,3 %, podíl ropy a ropných výrobků 22,1 %, podíl zemního plynu 18,3 %, podíl obnovitelných zdrojů 12,9 % a podíl elektrické, tepelné a jaderné energie 15,7 %. Ve srovnání s rokem 2020 se zvýšil nejvíce podíl ropy a ropných produktů, a to o 0,8 %, zatímco podíl elektrické, tepelné a jaderné energie poklesl o 0,8 % a podíl tuhých paliv o 0,3 %.

Čistý dovoz dosáhl celkově 716,1 PJ a meziročně narostl o 9,4 %. Ve struktuře čistého dovozu měl nejvyšší podíl dovoz ropy a ropných produktů (53,7 %) a dovoz zemního plynu (42,0 %). Podíl čistého dovozu tuhých paliv dosáhl 10,6 %, zatímco u obnovitelných zdrojů a elektřiny převládal vývoz.

Nejvyšší podíl na konečné spotřebě měla v roce 2021 elektrická a tepelné energie, a to 28,8 %, ropa a ropné produkty zaujímaly 27,1 % a zemní plyn 21,6 %. Obnovitelné zdroje se na konečné spotřebě podílely 14,4 % a tuhá paliva 5,6 %. Proti roku 2020 došlo k navýšení podílu spotřeby ropy a ropných produktů a obnovitelných zdrojů.

Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %).

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, uhlí necelými 10 % a plyn 15 %.

V meziročním srovnání nejvíce ze všech zdrojů narost výkon solárních elektráren a sice o téměř 22 % oproti roku 2023, z obnovitelných zdrojů si ale největší podíl na výrobě v Evropě drží vítr. Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren napříč EU.

I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu pro dosažení klimatických cílů do roku 2030.

Oficiální statistiky o výrobě a spotřebě elektřiny má zveřejňovat Energetický regulační úřad, ale činí tak s velkým časovým zpožděním. Například letos nezveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavu ani za první čtvrtletí.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Česká energetika předpokládá odchod od uhlí, náhradní zdroj ale zatím nestojí. Pokud dojde k plánovanému odstavení uhelných elektráren bez náhradních zdrojů, může to mít vážné důsledky pro stabilitu dodávek elektřiny. Výroba elektřiny v Česku v roce 2024 dosáhla 74 TWh, což je nejméně od roku 2000.

Na konci roku 2023, který představoval z hlediska instalace nových FVE rekord, činil instalovaný výkon 3,3 GWe (jednotka instalovaného výkonu), o rok později to byly už 4 GWe. Většina nových instalací se nachází na rodinných domech, například v roce 2023 představoval podle dat Solární asociace podíl domácích FVE 96,7 % ze všech nově připojených.

Česko v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů ale i přes rozvoj solárních elektráren dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí celkově nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu, který žádá i evropská legislativa.

Podle informací Komory OZE pro ČTK, obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent.

Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh. Naopak bioplynové stanice meziročně snížily výrobu o 1,4 procenta na 2,38 GWh.

Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje. Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy.

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko3 (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou.

Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).

Do budoucna pravděpodobně Česko nepokryje výrobou na na svém území ani vlastní spotřebu. Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS, jsou nyní klíčovým stabilizačním prvkem soustavy uhelné elektrárny, jejich role se ale výrazně sníží pravděpodobně už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace.

Na lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz. Jako přechodové médium pro dobu, kdy Česko nebude produkovat elektřinu z uhlí, ale zároveň nebude mít dostatečný výkon jaderných či obnovitelných zdrojů, uvádí ministr plynové elektrárny.

Česku by v dlouhodobém horizontu pomohla větší flexibilita a robustní mezinárodní propojení sítí. Na tento přechodný zdroj ostatně sází i Národní klimaticko-energetický plán schválený vládou v prosinci 2024. Česko by podle něj mělo do budoucna spoléhat především na jaderné elektrárny, rozvoj obnovitelných zdrojů a na plyn jako přechodný zdroj.

Velkou roli tzv. interkonektorů, tedy mezinárodního propojení sítí, předpokládá pro českou energetiku i analýza projektu Fakta o klimatu. Ta mimo jiné na základě modelování doporučuje rozvoj větrných a solárních elektráren, rozvoj řiditelných zdrojů elektřiny, především nových kogeneračních zdrojů, a také rozvoj flexibility a akumulace elektřiny.

Klíčovou roli bude do budoucna však hrát jaderná energetika. V Dukovanech mají vyrůst dva nové jaderné bloky: „Harmonogram pro nové dva jaderné bloky v Dukovanech zní konec roku 2039 pro uvedení do provozu bloku č. 6. Toto je ambiciózní cíl. Je to ale termín, který bude požadovat Elektrárna EDU II ve svém kontraktu se společností KHNP a ta tvrdí, že tento termín splní".

Mluví se ale i o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou oproti „klasickým“ blokům by měla být jednodušší výstavba. Ekonomiku malých modulárních reaktorů však nikdo reálně nezměřil.

„Malé modulární reaktory se primárně chápou jako malé reaktory 3+ generace. Vedle nich se vyvíjejí malé reaktory generace 4, ale ty zcela jistě budou potřebovat delší čas. Malé modulární reaktory mají snižovat náklady na výrobu díky opakovaném většímu množství vyrobených komponentů. Jejich praktické nasazení lze reálně očekávat v příštím desetiletí.

Podíl výroby elektřiny podle typu elektrárny v ČR (leden-červenec 2024)

Zdroj: propočet ED na základě dat spol. ČEPS a webu Electricity Maps

tags: #procentuální #podíl #obnovitelných #zdrojů #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace dřevního odpadu
• Obsah KPZ pro přežití
• Výroba silonu
• Architektura v buddhistických chrámech
• Jak nainstalovat odpad pro umyvadlo