Profesionální přístup k přírodě: Význam a dopady

Ochraně přírody se věnuje mnoho profesionálů, kteří zasvětili svůj život studiu a aktivní práci v této oblasti. Dělají to, protože si myslí, že to má smysl, i když se spousta věcí nedaří.

Karel Hudec, jeden z učitelů na vysoké škole, říkal, že ochránce přírody je úspěšný, když je úspěšný z deseti procent. Ale v ochraně přírody to tak je a teď musím potvrdit, že v zásadě měl pravdu.

Za největší úspěch považuji to, že na vrcholu Pálavy se nepodařilo vybudovat nový vysílač a postavit k němu silnici. Dnes je vysílač dokonce menší, než byl původní, a obsluha k němu chodí pěšky. Myslím, že tady si mohu oprávněně připsat hlavní zásluhu - v jedné chvíli už měly České radiokomunikace výjimku ministerstva a mně se tuto výjimku podařilo zvrátit tzv. rozkladem.

Největší neúspěch, to jsou Novomlýnské nádrže, kde jsem inicioval vypuštění střední a dolní nádrže. Nakonec vodaři pomocí různých úskoků, které jsem neprohlédl, vyhráli.

Hlavně mě teď zajímá vyhlášení ochrany území Soutoku, což je soutok Moravy a Dyje na hranici s Rakouskem a se Slovenskem. Území, které bylo označeno z biodiverzitního hlediska jako nejcennější v Česku a ještě pořád je bez zákonné ochrany. Lesy ČR jako majoritní vlastník, obec Lanžhot a v podstatě i Lednice tomu vyhlášení různými úskoky brání.

Čtěte také: Zimní boty do přírody – test

Je tu spousta věcí, kde se to prolíná, ale někdy mohou jít paradoxně proti sobě. Já se zabývám především ochranou přírody. Hnutí za snížení odpadu nebo za snížení znečištění ovzduší zdaleka není totožné s bojem proti klimatické změně.

Učení venku: Cesta k hlubšímu vztahu k přírodě

Jaké byly cesty a důvody, které přivedly učitele k učení venku?

• František Tichý (ředitel a zakladatel gymnázia Přírodní škola, učitel fyziky, chemie a biologie): Chtěl jsem všechny ty zkušenosti převést do školního roku. Můžete říkat, že zajímavá interaktivní hodina, skupinová práce nebo projekt se dá dobře dělat v běžné třídě, ale přesto to nemá takovou šťávu, jak když se předtím rozběhnete po zahradě, v lese nebo třeba i té "umělé přírodě" někde v historickém centru. A naopak, i úplně "normální" hodina, kdy něco vykládám, je mnohem zajímavější, když jsme venku.
• Lenka Burešová (ZŠ Čeperka, 1. stupeň): Největší učebnou a školou je sama příroda a není nic lepšího, než když její zákonitosti, vztahy, principy i krásu objevují samy děti, nejlépe všemi svými smysly. Příroda je velkým učitelem pro nás všechny. Učí se v ní nejen děti, ale i dospělí.
• Hana Kožíšková (Gymnázium Kadaň): Po létech praxe vidím jedinou cestu - chceme-li děti přimět k zájmu o přírodu, musíme je vodit ven.
• Jana Jakubíčková (ředitelka ZŠ Pivoňka): Skvělé je, že s dětmi nemusíte chodit nikam daleko, stačí spíš ukazovat zajímavosti. Děti jsou vnímavé, mnohé vidí anebo se hned "chytnou" a začnou zkoumat.
• Monika Olšáková (ZŠ Janovice, 2. stupeň): Největší přínos vidím v tom, že děti se ve venkovním prostředí dívají na svět jinýma očima, jsou radostnější, spontánnější, otevřenější.
• Marián Diviš (Střední průmyslová škola, Karviná): Žáci bývají překvapeni dvakrát. Nejdříve, že když jdeme ven, tak se učíme! A podruhé když si uvědomí, že naše hodina zase tak rychle uběhla.
• Eva Víšková (LMŠ Kulíšek, Libčice nad Vltavou): Hlavní je, že učení probíhá přímou zkušeností.
• Ludmila Apatsidu (MŠ Ekoškolka Rozárka, Praha): Proč si svět prohlížet na obrázcích, když ho můžeme vnímat všemi smysly, když ho můžeme opravdu prožívat?
• Ivan Štěpka (ZŠ a MŠ Na Beránku, 2. stupeň): Přes úžasné technické možnosti předávat lidem tajuplnosti života na zemi, není nic lepšího než si "sáhnout" in natura na svět kolem nás.
• Jana Divišová (ZŠ a MŠ Dělnická, Karviná, 2. stupeň): Přijde mi zcela přirozené stejně vzdělávat a vychovávat své žáky.
• Veronika Kothajová (Mateřská škola Eko školka Rozárka): Tu svobodu, kterou děti mohou prožívat, kdy svět nezná hranic, kdy zákony přírody učí děti životu, kdy se mohou válet v trávě, házet kameny do vody, zkoumat šneka a jeho sliz táhnoucí se za ním, nebo si prostě jen přivonět ke květině.

Osobnosti podporující učení venku

• Bedřich Moldan (zakladatel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze): Učení v přírodě je typem pobytu v přírodě, který má zvláštní význam.
• Jan Činčera (docent na Katedře environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Brno): Málo věcí je tak důležitých jako čas, který s dětmi v prvních deseti letech jejich života strávíme v přírodě!
• Michal Broža (vedoucí pracovník kanceláře OSN v České republice): Učení (se) venku k tomu může významně přispět. Nejen v získávání znalostí, ale i tolik potřebných dovedností a kompetencí.
• Jana Nováčková (psycholožka, spoluautorka knihy a konceptu Respektovat a být respektován): To učení venku napraví celkem snadno.
• Aleš Máchal (ekopedagog, spoluzakladatel Lipky): Výuka v přírodě se v jejich pojetí sice ve formách lišila, ale její smysl byl vždy týž - umožňovat dětem co nejbližší a nejčastější kontakt s přírodou tak, aby nebyla jen kulisou jejich her, nýbrž naplňovala jejich přirozené objevitelské, tvořitelské i ochranitelské potřeby a touhy.
• Michal Medek (ředitel SEV Kaprálův mlýn, VŠ pedagog): Jak obohacující a potřebný je tento přístup pro žáky i pedagogy.
• Aleš Sedláček (předseda České rady dětí a mládeže): Cítím také úkol podpořit školy, respektive učitele, kteří se domnívají, že moudro světa není uzavřeno ve zdech školy.
• Helena Nováčková (lektorka a metodička - Lipka, Univerzita Palackého v Olomouci): Ale k mé velké radosti v řadě škol i rodin můžeme pozorovat v posledních letech návrat k přirozenému učení venku.

Zuzana Navrátilová: Lesní mechanizátorka, která miluje přírodu

Zuzana Navrátilová musela od osudu spolknout velmi hořkou pilulku, když jí před pěti lety při práci tragicky zahynul otec. Když můj táta v mých 18 letech zemřel, rozhodla jsem se převzít jeho firmu. Dnes pracuji jako lesní mechanizátor, obsluhuji vyvážecí soupravu, LKT (lesní kolový traktor, tzv. lakatoš - pozn. aut.), pracuji i s motorovou pilou a podílím se i na přibližování dřeva s pomocí koně.

Ta práce není jen o síle, ale i o soustředění, technice a respektu k přírodě. Každý den je jiný, jiné počasí, jiný terén, jiné podmínky. Les je pro mě víc než práce. Je to prostor, kde se cítím přirozeně a klidně. Učí mě respektu, trpělivosti a pokoře.

Ekosystémové účetnictví: Jak ocenit hodnotu přírody?

Pokračující devastace přírodního prostředí stále budí značné obavy o udržitelnost života na naší planetě. Proto mezinárodní úsilí směřovalo již delší dobu k hledání cest, jak začlenit hodnotu přírody a „přírodního kapitálu“ do ekonomických účtů.

Čtěte také: Tipy pro focení přírody od profíků

Ekosystémové účetnictví jakožto součást mezinárodně uznávaného Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA EA) poskytuje návod, jakým způsobem mají státy začleňovat hodnotu přírody a jejích přínosů do svých statistických systémů a národních účtů.

Podstatou ekosystémového účetnictví je důkladné zaznamenání stavu ekosystémů, stejně jako jejich proměn a navazujících příspěvků přírody společnosti.

Ekosystémové účetnictví představuje významný krok k pochopení toho, že ztráta přírodního bohatství má svoji cenu. Zároveň poskytuje politikům podklad pro zohlednění významu přírody, protože tato hodnota byla často nahlížena jako „virtuální“ a ekonomické argumenty pro ochranu ekosystémů nebyly zohledněny v rozhodování.

Vyjádření ekonomické hodnoty přírody rozhodně neznamená, že z přírody uděláme komoditu, se kterou budeme bezohledně obchodovat a drancování přírody bude posvěceno trhy. Naopak doplňuje tradiční eticky motivované úsilí o ochranu přírody a pomáhá rozšířit naše pojetí „bohatství“, které bylo počítáno bez ohledu na přírodu a její význam pro společnost.

Přijetí ekosystémového účetnictví je bezpochyby jedním z mezníků, který napomůže zviditelnění a zohlednění hodnot přírody v ekonomickém systému a pomůže nám znovu si uvědomit, že příroda není pouze spotřební zboží, ale křehký a rozmanitý systém, bez kterého naše společnost nemůže doopravdy prosperovat.

Čtěte také: Ekologické čisticí prostředky Hilso – recenze

Tabulka: Příklady přínosů ekosystémů a jejich ekonomická hodnota

tags: #profesionalni #jsem #od #prirody #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Domácí třídění odpadu
• Lesní ekosystémy
• Nakládání s odpady v Kyjově: Kompletní průvodce
• Tipy pro dovolenou na Zakynthu
• Technologie recyklace vozovek za studena