Projekt Klimatické Změny: Dopady a Řešení

Klimatická změna je jedním z nejpalčivějších problémů naší doby. Letošní nárůst klimatických katastrof a rekordní vedra nejen v rozvojových zemích jsou toho důkazem. Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn.

Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

Klimatická Změna a Genderová Nerovnost

Vztah mezi klimatickou změnou a nerovnostmi mezi pohlavími je však stále málo známým faktem. Projekt reaguje na nízkou informovanost a zájem české veřejnosti o globální souvislosti a rozvoj a zároveň o fakt, že klimatické změna má výrazně vyšší dopad na ženy a dívky a je tak nejen ekologickou, ale i genderovou krizí. Jak vyplývá z průzkumu, který realizovala Masarykova univerzita v Brně v roce 2021, povědomí o klimatické změně má víc než 80 % oslovených respondentů. Jak ji řešit ale neví ani polovina z nich. Z tohoto důvodu je projekt zaměřený na posilování povědomí české veřejnosti o tématu, specificky ve vztahu k dopadům na ty nejvíce zranitelné. Ženy v první linii v rozvojových zemích a příklady řešení, které tyto ženy přináší.

Z řady příkladů dokládajících souvislosti mezi klimatickou krizí a genderovou nerovností je možné uvést např. souvislost mezi přírodními katastrofami, prohlubujícím se globálním oteplováním, a nárůstem předčasných a nucených sňatků v určitých regionech světa. V Bangladéši se v letech, kdy vlna veder trvala déle než třicet dní, počet sňatků dívek ve věku 11 až 14 let zvýšil o 50 %. V roce 2021 trpělo hladem o 150 milionů žen více než mužů. Ženy tvoří vysoké procento chudých komunit, které jsou silně závislé na místních přírodních zdrojích ovlivněných změnou klimatu. Ženy například převládají ve světové produkci potravin (50-80 procent).

„Ženy jsou primárně zodpovědné za časově náročnější domácí práce. Například když se během sucha, které postihlo Somálsko v roce 2017, stávaly vodní zdroje stále vzácnějšími, CARE týmy kromě jiného pomáhaly patnáctileté dívce, která musela chodit sedm hodin denně, aby našla vodu. Sedm hodin denně! Čas, který by tato mladá dívka měla věnovat svému vzdělání. Ženy mají také omezený přístup k environmentálním službám a jejich účast na rozhodování je zanedbatelná. V důsledku toho jsou ženy méně schopné čelit změně klimatu. Například pouze 34 % členů Konference smluvních stran (COP) v roce 2021 byly ženy,“ říká strategická ředitelka CARE Česká republika Katarína Král.

Osvětová Kampaň CARE Česká Republika

Česká rozvojová agentura proto podpořila osvětový projekt organizace CARE Česká republika, který se snaží prostřednictvím každodenních příběhů žen a dívek z rozvojových zemí motivovat českou veřejnost k hlubšímu pochopení dopadů klimatické změny zejména na nejzranitelnější skupiny. Projekt s názvem Klimatická změna diskriminuje - Příběhy žen z rozvojových zemí pod tlakem klimatické změny a jejich řešení, realizuje CARE Česká republika ve spolupráci s globální sítí přímých příjemců, expertů a kolegů z CARE International.

Osvětová kampaň zacílená na českou veřejnost měla více podob. Spolupráce s influencery a výstavy velkoformátových fotek s doprovodnými akcemi ve veřejném prostoru např. umožnily, aby se téma klimatické změny v kontextu dopadu na ženy a dívky dostalo k široké české veřejnosti, která používá sociální sítě a pohybuje se ve městech. Pro výstavy byl vybrán mix městských parků a obchodních center ve čtyřech českých městech. Cílem kampaně bylo zpřístupnit osvětové sdělení projektu zhruba 3 milionům lidí z cílové skupiny a oslovit z nich cca 1 milion. Na základě zkušeností z dřívějších kampaní tým CARE ČR předpokládá, že až 10 % oslovených se interaktivně zapojí do projektových aktivit, jako je osobní účast na akcích, vyplnění online dotazníků, výzva k akci, odběr informačních materiálů, dobrovolná podpora nebo sdílení komunikačních sdělení.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

„Máme k dispozici komplexní vizuální identitu, kterou vhodně adaptujeme pro české publikum. Pro osvětový program jsme zvolili mix komunikačních nástrojů, abychom oslovili co nejvíce lidí z naší cílové skupiny. Osvětová kampaň proběhla v online i tradičních médiích pomocí výrazných vizuálů, článků, příběhů a videí, které zachycují život žen z rozvojových zemí ovlivněných klimatickou změnou. Jedná se o autentické příběhy každodenního života i inspirativní příklady řešení,“ přibližuje některé z podob osvětové kampaně Katarína Král. Hlavní téma kampaně, které je svým způsobem stále překvapující, je založené na silných číslech, faktech a působivých osobních příbězích konkrétních žen z Vietnamu, Filipín, Bangladéše, Ekvádoru, Keni a také Zambie, kde jsou využity i projekty podpořené ČRA.

Osvětová kampaň využila i inovativní praktická řešení, která vyvinuly školy agroekologie a ekologického zemědělství CARE k ochraně životního prostředí. Například zajímavé “triky” farmářek čelících klimatické změně, jako je používání rostlin coby přírodních pesticidů či využívání alpaka vlny k filtrování a úspoře vody.

Více info na www.klimatickazmenadiskriminuje.cz

Projekt PERUN a Výzkum Klimatických Extrémů

Projekt PERUN je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ jsou řešiteli projektu Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o.

Cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které se bude dlouhodobě věnovat výzkumu v oblasti změny klimatu. Jde o analýzu probíhající a predikci budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost. Výstupem budou nejaktuálnější podklady nutné pro přípravu a aktualizaci strategických dokumentů a pro rozhodovací procesy nejen v oblasti adaptací na změnu klimatu, ale i pro hodnocení mitigačních opatření v procesu jejich přípravy i realizace.

Čtěte také: IPPC v České Republice

Minimálním výstupem jednotlivých dílčích cílů popsaných v projektu bude veřejně přístupná souhrnná výzkumná zpráva doplněná veřejnými databázemi, certifikovanými metodikami a samozřejmě vědeckými publikacemi. Výzkum klimatu je zaměřen na oblast České republiky (ČR), a to s vysokým horizontálním rozlišením.

Jedinečným rysem projektu je v neposlední řadě spojení pracovníků z různých institucí a různých odborností. Tato rozličnost by měla vést k širokému pohledu na zkoumanou problematiku a měla by pomoci k lepšímu posouzení nejistoty získaných výsledků. Konečným uživatelem výsledků je Ministerstvo životního prostředí.

Adaptace Modelu ALADIN a Klimatické Scénáře

Adaptace aktuální verze předpovědního modelu ALADIN na ALADIN-CLIMATE, jeho provoz a příprava vstup pro další řešitele a návazný výzkum. Budou probíhat výpočty povrchové vodní bilance v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Přechodem k distribuovanému modelu hydrologické bilance se dosáhne lepší vzájemné kompatibility s novým modelem SoilClim_2, a dále snazší adaptace k asimilaci dat dálkového průzkumu. Pro podzemní vodu je rozhodující nalezení vztahu srážka/dotace (infiltrace nebo tvorba přírodních zdrojů)/stav hladin podzemních vod (kolísání hladin podzemních vod)/základní odtok, který bude použit pro hodnocení zásob podzemní vody a pro predikci vlivu změny klimatu na tyto zásoby.

V současnosti již probíhají intenzivní výpočty. Mezi ně patří scénář změny klimatu SSP5-8.5 v rámci CMIP6 (Coupled Model Intercomparison Project Phase 6 programu World Climate Research Program). Scénáře zahrnují období od 2015 do 2100. Výpočet prvního scénáře, který patří k nejméně optimistickým, je nyní zpracováván. Mezitím byla zahájena simulace druhého scénáře SSP2-4.5. Kromě toho jsou též zpracovávány a využívány výstupy z historických výpočtů od roku 1989, které jsou též dostupné ve velmi vysokém rozlišení 2,3 km.

V roce 2022 došlo k rozdělení všech 1213 aktivních vrtů pozorovací sítě ČHMÚ do kategorií dle charakteristických kolísání hladin podzemní vody. Proběhla konfrontace základních odtoků s vybranými vrty za účelem nalezení vztahu mezi kolísáním hladin podzemní vody a základními odtoky pro vrty dané skupiny. V 5 modelových oblastech byly v roce 2022 sestaveny transientní modely proudění podzemní vody. Na těchto transientních modelech proběhlo podrobnější hodnocení vztahu infiltrace - kolísání hladin podzemní vody - základní odtok, které probíhá v DC 1.3 na celorepublikové úrovni.

Scénáře změny klimatu do roku 2100 budou obsahovat nejen základní klimatické a agroklimatické charakteristiky, ale i popis hydrologického cyklu a změn půdního klimatu. Scénáře budeme připravovat pro dva tzv. emisní scénáře, nejprve pro SSP2-4.5 a podle průběhu rozhodneme o dalším postupu.

Sezónní Předpovědi a Indexy Sucha

Příprava a testování prostředků pro sezónní předpovědi klimatických podmínek se zaměřením na sucho jsou velkou výzvou celého projektu. Analyzujeme možnost využití stávajících systémů sezonních předpovědí, porovnáváme jejich výstupy s výsledky měření na území ČR a testujeme přínos statistického post-processingu výstupů ke zvýšení úspěšnosti předpovědí. Byly získány, dekódovány a částečně zpracovány výstupy sezónních předpovědí pro vybrané globální modely ze serveru Climate Data Store.

Probíhá validace pro vybrané meteorologické prvky (například teplotu vzduchu a srážky) pro 2 domény, a předstih předpovědí maximálně 6 až 7 měsíců vůči validačnímu datasetu E-OBS. Začaly práce na zpracování indexů sucha z výsledků globálních modelů pro sezónní předpovědi. Pracuje se na výpočtech SPI (Standardized Precipitation Index) a SPEI indexů (Standardized Precipitation Evapotranspiration Index), které budou dále vyhodnocovány.

V prvním roce řešení docházelo k identifikaci a k hodnocení dostupnosti potřebných datových vstupů pro tvorbu návazných modelových produktů s ohledem na plánované aktivity jednotlivých členů týmu. Dále byly průběžně zpracovávány každý měsíc sezónní předpovědi ze čtyř globálních modelů (DWD, Meteo-France, ECMWF - IFS, a CMCC), všechny běžné meteorologické prvky potřebné pro výpočet referenční evapotranspirace podle metodiky FAO.

Rizika Hydrometeorologických Jevů a Bioklimatologie

Vyhodnocení rizik souvisejících s aktuální změnou klimatu, včetně odhadů vývoje těchto rizik do konce století s cílem definovat hydrometeorologické jevy, které představují samostatně nebo v spolupůsobení riziko pro společnost. Podrobněji budou zpracované extrémní srážky s ohledem na mechanizmus jejich vzniku. Součástí jsou i scénáře vývoje bioklimatu ČR v závislosti na předpokládaném vývoji klimatu s využitím souhrnné bioklimatologie ČR v období od roku 1961, stanovení trendů bioklimatologických charakteristik s důrazem na tepelný komfort/diskomfort člověka za období 1961-2020.

Pro stanovení odhadu očekávaných změn rizik hydrometeorologických jevů bylo provedeno porovnání územních průměrů vybraných indexů za období 1961-1990 a 1991-2020 a vyhodnocen jejich trend. Pozorovaný nárůst počtu dní s maximální teplotou vzduchu 34 °C a více na jednotlivých stanicích mezi obdobím 1961-1990 a 1991-2020 je ca o 1,5 dne, v nižších polohách o 2 dny. Taktéž je pozorován nárůst ročního počtu dní s minimální teplotou vzduchu 20 °C a více na jednotlivých stanicích mezi obdobím 1961-1990 a 1991-2020 o ca 0,5 dne, ve velkých městech o 2 dny.

V rámci hodnocení plošné extremity extrémních meteorologických událostí byla provedena časová analýza všech druhů událostí z hlediska dekádních četností, sezonality a vzájemného vztahu obojího. Známý fakt růstu četnosti vln veder kontrastuje s poklesem četnosti studených vln a silných sněžení.

V průběhu dosavadního řešení byly zpracovány analýzy PEST (analýza externích driverů strategických adaptací), SWOT analýza adaptační strategie v rámci prostředí strategických dokumentů ČR. Jednotlivé relevantní strategie byly analyzovány z hlediska z nich vyplývajících strategických potřeb. Prvotním krokem řešení dílčího cíle byla analýza možných přístupů k tvorbě strategií ze zahraniční ve srovnání s definicí reportingových povinností EU a stávajícím pojetím členění adaptační strategie v ČR. Cílem bylo vyhodnotit možné varianty konstrukce logické struktury (projevy vs.

Hlavním úkolem bude bioklimatologické zmapování území ČR, které dosud nikdy nebylo pro naše území uceleně zpracováno. Bioklimatologické ocenění bude orientováno zejména na humánní bioklimatologii. Počítáme proto s tím, že kromě klasických klimatických charakteristik (tedy teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru, slunečního záření apod.) bude zpracována také klimatologie speciálních bioklimatologických faktorů, zaměřených zejména na tepelný komfort/diskomfort člověka.

V dalších krocích budeme navazovat na další a budeme se zabývat bioklimatologickou interpretací očekávaných klimatických změn v prostoru střední Evropy a ČR, včetně zvýšení rozlišení pro studium vlivu městského prostředí. Soustředíme se i na vliv změn na chov hospodářských zvířat. V roce 2023 budou probíhat hlavně práce soustředěné na zmíněné vyjádření tepelného komfortu/diskomfortu pro lidský organizmus.

Sucho a Nedostatek Vody

Výstupem analýz souvisejících s nástupem a průběhem suchých epizod bude hodnocení a případně návrhy změn operativního řízení. Po konzultaci s odborem ochrany vod MŽP a v návaznosti na proběhlá jednání o aktualizaci metodiky pro přípravu Plánů pro sucho jsou zpracovávány sady hydro-klimatických dat pro krajské úřady a zpracovatele plánů s využitím zejména pro Základní část plánu.

V letošním roce budou zpracovány níže uvedené veličiny v měsíčním kroku a v prostorovém rozlišení krajů a ORP. Po schválení struktury dat ze strany vodoprávních úřadů je možné v rámci kompatibility např. se systémem HAMR přistoupit k řešení v týdenním kroku. Za srovnávací období 1981-2020 jsou připravovány statistické charakteristiky (průměr, min, max, decily) a časové řady standardizovaných odchylek od normálu (podle indexu typu SPI) pro srážky, teplotu vzduchu, průtok měřený a přirozený, ovlivnění odtoku užíváním vody, stav hladiny podzemní vody ve vrtech a vydatnost pramenů.

Zvládání sucha a nedostatku vody je od roku 2021 podpořeno novou hlavou X vodního zákona (takzvanou suchou hlavou). Novela vodního zákona, která nabyla účinnosti 1. 2. 2021, zavádí povinnost zpracovat plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území ČR (do 36 měsíců) a pro kraje (do 24 měsíců). Ve spolupráci s MŽP, MZe a krajskými úřady je v rámci DC 5.2 tvořena metodika pro tyto “suché plány” a datová základna potřebná pro zpracování plánů.

V polovině roku 2021 byla předána krajským úřadům metodika pro zpracování plánů. Na jejím doplňování a upřesňování se bude pracovat rámci PERUNu až do konce roku 2024. Databáze odběrů a vypouštění vody pro jednotlivé kraje byly předány krajským úřadům koncem srpna 2021.

Stěžejní částí plánů bude seznam uživatelů vody, jejichž významnost bude ohodnocena podle § 87b, odst. 4 (tj. 1. kritická infrastruktura, 2. obyvatelstvo, 3. zajištění potřeb zvířat a ekologické funkce vody, 4. další hospodářské využití, 5. rekreace a sport). Pokud uživatel vody zajišťuje dodávky vody pro odběratele s různým stupněm významnosti, budou se uvádět procentuální podíly všech 5 typů odběratelů.

Současný Stav a Budoucnost Klimatu

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Jak bude vypadat budoucnost? Jaká může být budoucnost lidstva? Je vůbec možné se na ni připravit? A jak vědci a vědkyně vytvářejí scénáře, které pomáhají politikům, firmám a veřejnosti dělat rozhodnutí v nejistém světě? „Naším cílem by nemělo být snažit se co nejpřesněji předpovědět, co se stane, ale co nejlépe se připravit na různé možnosti toho, co se může stát,“ říká Zuzana Harmáčková.

tags: #projekt #klimaticke #zmeny

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně zlikvidovat silikagelovou podestýlku
• Zkušenosti s Hanus School v Přírodě
• Jak zapojit drtič odpadu?
• Ochrana přírody v Adamovském rybníku
• Balner a nakládání s odpady