Projekt Obnova Klimatu v České Republice: Co to Znamená a Jaké Jsou Cíle?

Klimatická změna je v současnosti jedním z hlavních celosvětových témat. Projekt obnova klimatu si klade za cíl stát se významným příspěvkem pro vytvoření klimatického balíčku ČR. Věnuje se problematice povodní, a to právě se zaměřením na aspekty ovlivnění povodní změnou klimatu. Hlavní partner projektu je Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. a mezi partnery projektu patří například Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK).

Cíle Projektu Obnova Klimatu

Cílem projektu je také přispět k naplnění a aktualizaci základních koncepcí na úrovni státu i regionů, zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Koncepce ochrany před následky sucha, Národních plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik.

• Predikce vývoje zabezpečenosti vodních zdrojů v ČR.
• Posoudit možná opatření ve vazbě na předpokládané scénáře změny klimatu pro deficitní oblasti.

AOPK ČR je zapojena do WP pro cíl 7 společně s VÚV a ČHMÚ.

Moravskoslezský Kraj a Adaptace na Změnu Klimatu

Moravskoslezský kraj podepsal s Evropskou komisí dotační smlouvu na 10 milionů eur. Tyto peníze kraj využije na zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám. V rámci desetiletého projektu bude kraj přispívat na adaptační plány i konkrétní opatření, jako je využívání dešťové vody, zelené střechy nebo úprava veřejných prostranství ve městech. To vše s využitím nejmodernějších technologií a na základě zkušeností nejlepší dostupné praxe.

„V posledních desetiletích se klima celosvětově mění. Pokud chceme na planetě a konkrétně i v našem regionu zajistit udržitelné podmínky pro další život, musíme na tyto změny reagovat. Proto jsme se rozhodli zabojovat o evropské peníze z programu LIFE, díky kterým budeme moci financovat projekty zaměřené na adaptaci na dopady změny klimatu. Stručně řečeno: Moravskoslezský kraj nestrká před změnou klimatu hlavu do písku. Chceme aktivně reagovat, aktivity v našem území plánovat, řídit a pomáhat s jejich realizací. Zlepšování kvality životního prostředí našim občanům je naším dlouhodobým cílem,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

Celkové náklady projektu LIFE COALA jsou vyčísleny na 410 milionů korun, z Evropy na ně kraj získal 60procentní pokrytí, tedy skoro čtvrt miliardy korun.

„Finanční spoluúčast kraje a všech partnerů, kteří už jsou nebo budou do projektu zapojení, je nutná, ale rozhodně se vyplatí. Naše peníze se mohou díky novým projektům, které v rámci LIFE COALA ještě vzniknou, až zdvojnásobit. Pro rozvoj našeho regionu a zvyšování jeho odolnosti vůči klimatickým změnám je to velmi důležité,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška.

Projekt LIFE COALA řídí Moravskoslezský kraj ve spolupráci partnery, kterými jsou města Karviná, Havířov a Orlová, krajské agentury MSID, MSIC a MEC, dále Ministerstvo životního prostředí ČR, ale taky Nadace partnerství, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava nebo státní podnik DIAMO. Mezinárodní přesah projektu dodávají Slezské vojvodství a Hornický geologický institut sídlící v polských Katovicích.

„Klimatická změna se stala jedním z hlavních světových témat. Všichni víme, že se musí něco začít dít, a to i na regionálních úrovních. V Moravskoslezském kraji toto pomůže překonat právě LIFE COALA. Vzniknou tři poradenská centra, jejichž pracovníci budou aktivně oslovovat vedení měst a obcí i soukromých subjektů v našem kraji. Společně najdou možnosti, jak v projektech na změny klimatu reagovat,“ sdělil hejtman kraje Ivo Vondrák a připomněl, že kraj si jako první v republice před dvěma lety nechal zpracovat Adaptační strategii Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu.

Finance z LIFE COALA jsou tedy primárně určeny na financování adaptačních plánů, odborných studií a projektových příprav. Pokryjí také náklady na kvalifikované odborníky a kapacity, částečně i na samotné investiční akce.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

„Moravskoslezský kraj se zaměří na stovky budov ve svém majetku. Připravíme pro ně plán zlepšování jejich odolnosti vůči změnám klimatu i snižování emisí skleníkových plynů. Na vybraných budovách také zrealizujeme pilotní opatření. Všechny tyto oblasti jsou v LIFE COALA zahrnuty. V souladu s krajskou adaptační strategií by se například měla proměnit také pohornická krajina Karvinska v rámci projektu POHO2030,“ sdělil hejtman kraje Ivo Vondrák.

Adaptační strategie Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu navrhuje opatření nejen ve městech, ale na celém území regionu. Kraj se letos chystá na zpracování prvních studí zaměřených na zeleň v krajině a ve městech a třeba také na spuštění informačního systému o klimatických změnách, který bude přístupný jak samosprávám, tak dalším zájemcům.

Podprogram na Obnovu Přirozených Funkcí Krajiny

Podprogram navazuje na zavedený podprogram národního programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny a je ideálním zdrojem pro ty, kteří uvažují o založení krajinných prvků či péči o ně. Podpora je otevřená široké škále žadatelů, kteří své projekty mohou realizovat na celém území ČR mimo zastavěné a zastavitelné plochy. Uznatelné náklady jsou hrazeny až do výše 100 %.

Opatření je nutné realizovat dle Standardů péče o přírodu a krajinu, pokud jsou pro daná opatření zpracovány a schváleny a pokud neexistují objektivní důvody pro odlišný postup.

Přeshraniční Projekt BESKYDY

Přeshraniční česko-slovenský projekt reaguje na širší proces, který někdy nazýváme jako globální změna a který zahrnuje proměny planety Země jak v přírodní, tak ve společenské sféře. Těchto proměn vnějšího prostředí není ušetřen prakticky žádný region České a Slovenské republiky, včetně přeshraničního regionu Beskyd, který se rozkládá na území CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. Měnící se podnebí dopadá na složky životního prostředí (např.

Čtěte také: IPPC v České Republice

Projekt BESKYDY se zabývá aktuálním ohrožením biodiverzity lesních ekosystémů v regionu v důsledku probíhající změny klimatu a nabízí systémové nástroje k zmírnění dopadů klimatické změny, které zvyšují efektivitu ochrany a obnovy biodiverzity a podporují udržitelné poskytování ekosystémových služeb.

Globální Projekty a Adaptace na Klimatickou Změnu

Podpořené projekty se zaměřují zejména na ochranu obyvatel postižených změnu klimatu a zlepšení jejich prostředí. To se týká například zavedení systému včasného varování před povodněmi a dalšími extrémními jevy počasí v Bangladéši, řešení nedostatku pitné vody na Maledivách nebo obnova a výstavba infrastruktury v pobřežních regionech Bangladéše, včetně proticyklónových krytů.

Klimatický fond by se ale měl více zaměřit na to, zda projekty skutečně přinášejí něco nového, zda skutečně přispívají ke změně ekonomiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti a jestli mají šanci skutečně uspět.

Adaptace na Klimatickou Změnu a Úspěšné Projekty Obcí

Klimatická změna přináší větší četnost případů extrémních dopadů počasí, jako jsou povodně, vlny veder, lesní požáry, extrémní sucha, vymírání a strádání živočichů a rostlin, pro něž se radikálně mohly změnit životní podmínky. Protože dopady těchto extrémních situací mají často lokální charakter, je zcela na místě, aby to byly obce a města, kdo především by měl nést odpovědnost za přijetí opatření, tvorbu akčních plánů a realizaci projektů, které budou zmírňovat tyto negativní dopady.

Dotační Možnosti

Ministerstvo životního prostředí do opatření proti suchu v letech 2014-2020 investovalo přes 12 miliard korun. Z nich byly podpořeny desítky nových tůní rybníků a mokřadů, vysazeny tisíce stromů, vybudovány desítky kilometrů nových vodovodů a zajištěny nové zdroje pitné vody. Každý rok jsou na MŽP k dispozici až 2,5 mld. Kč v dotačních programech pro tyto účely.

Sucho a Nedostatek Vody - Příklady Obcí

• Malečov: Bojuje trvale se suchem a nedostatkem vody. Pravidelně doplňuje zásobníky vody, posiluje vodní zdroje obecními vrty. Aktuální situaci je třeba řešit vydáváním obecně závazných vyhlášek, které čerpání vody v obci velmi přísně regulují.
• Podbořany: Vydává téměř každý rok zákaz čerpání povrchových vod. Na situaci extrémního sucha se snaží reagovat údržbou zeleně v centru města, která minimalizuje vysychání zelených ploch. Rovněž město zpracovává plán na obnovu vodních ploch a rybníků v místní části Kněžice.
• Frýdlant: Pro město představuje významné riziko pro dostupnost vody pokračující těžba v hnědouhelném dole Turów na polském území. Město proto iniciuje investiční akci velkopacitního přivaděče vody, který by nahradil úbytek vody z podzemních zdrojů.
• Chrastava: Svádějí dešťovou vodu, aby neodtékala bez užitku do kanalizace. Kromě toho město instalovalo zachytávací nádrže na dešťovku na střechách domů ve vlastnictví města.

Povodně - Příklady Obcí

• Hustopeče: Realizovalo projekt protipovodňové ochrany za 2.932 tisíc Kč s využitím dotace z OP ŽP. Došlo k instalaci lokálního výstražného a varovného systému a digitalizaci povodňových plánů.
• Liberec: Aktuálně připravuje plány protipovodňové ochrany. V první fázi bude vypracována projektová dokumentace pro jednotlivé oblasti města.
• Brno: Město si klade za cíl vybudovat ucelený systém hlášení, prevence a zmírňování povodňového rizika. V rámci projektu mají být sníženy vysoké břehové hrany, odstranění přisazených hrází a vytváření vysokých berem.

tags: #projekt #obnova #klimatu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Recept na burger s hlívou
• Závazky Švýcarska v oblasti životního prostředí
• Průhledné sáčky a ekologie
• Průvodce nákupem odpadkových košů
• Orion Duo recenze