Retenční nádrž Slatina a její okolí patří mezi nejcennější pražské ornitologické lokality a je častým cílem rybářů, cyklistů i in-line bruslařů.
Retenční nádrž Slatina byla vybudována v 80. letech v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny v Dolních Měcholupech. V 90. letech došlo k zavezení prostoru mezi původní hrází a ulicí K Lesíku. Hráz je zemní, s opevněním z betonových bloků. O bezpečný průchod vody při povodních se stará komplexní vodohospodářský objekt složený z výpustného zařízení, přelivu a odpadní štoly vedené hrází.
Z hlediska přírody patří Slatina k nejcennějším vodním plochám v Praze. Dominantní vegetaci v litorální zóně tvoří rákosiny, v nichž převažuje rákos obecný a také dva druhy orobinců, orobinec širokolistý a orobinec úzkolistý. V mokřadech a na březích se daří zástupcům ostřic, jako je ostřice štíhlá, a sítin, například sítina rozkladitá. Blíže ke břehu rostou roztroušeně také ostřice nedošáchor, kyprej vrbice nebo metlice trsnatá.
V roce 2013 zde biologové zaznamenali 60 druhů ptáků, z nichž 29 pravidelně hnízdí. Celkově zde bylo za posledních 10 let pozorováno 156 druhů ptáků, z nichž 71 je zákonem chráněno. K nejvýznamnějším patří lžičák pestrý, čejka chocholatá, potápka roháč, p. malá i p. Z obojživelníků zde najdeme skokana skřehotavého, ropuchu obecnou i zelenou a vzácnější kuňku obecnou. Pozornost si zaslouží i zdejší motýli. Bohatá je i populace vážek.
Jako jedna z nejdůležitějších věcí, která se Slatiny týkala v roce 2012, je příprava revitalizace /úpravy/ jejího okolí a v letošním roce zde má být magistrátem tato revitalizace provedena. Koncem léta byla provedena zeměměř. měření a vykolíkování pro upřesnění hranice celého území.
Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?
Prvotní návrh revitalizace byl projednáván již při podávání návrhu na vyhlášení CHÚ. V současné době již existuje třetí, technický, podrobnější projekt a koncem roku byl připomínkován a projednáván přímo s projektanty na magistrátu. Jako celek si myslím nevypadá špatně a zaplať Pán Bůh, jestli bude takto dodržen.
Můj celkový dojem z toho je, že nám magistrát zatím velmi vychází vstříc a prakticky ke všem našim připomínkám a návrhům při postupném upřesňování projektu přihlíží.
Řešené území retenční nádrže Slatina je poměrně malé svou rozlohou, avšak tvoří ho oblasti rozdílného charakteru a využití. Zatímco ve východní a severní části se nachází plochy využívané převážně k volnočasovým aktivitám (rybářský revír, cyklostezka, in-line bruslení atd.) a louky s ojedinělou zelení, v západní části podél silnice K Lesíku se nachází naopak vzrostlý a hustý pás zeleně, s přechodem do neudržované louky s roztroušenými keři a stromy.
Jižní část lokality je spíše klidovějšího charakteru, navazuje na neudržovaný sad a intenzivně zemědělsky využívané plochy až k přítoku Hostavického potoka v jihozápadní části území.
Hlavní město Praha vlastní v okolí reteční nádrže cca 9,8 ha pozemků, na kterých vzniknou plochy různých druhů zeleně včetně polního mokřadu. Podél silnice K Lesíku bude lesnicky vysázen pás clonné zeleně, která v budoucnu oddělí okolí retenční nádrže od rušné silnice. Na neudržovaných plochách vzniknou louky s roztroušenou zelení. Na loukách a na poli bude vyhloubeno několik tůní pro obojživelníky.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Břehy nádrže budou na dvou místech pozvolnější, aby se lépe propojilo vodní a suchozemské prostředí.
Koryto Hostavického potoka bylo historicky nad nádrží zkapacitněno a zpevněno do betonového lichoběžníku. V rámci revitalizace se koryto v délce 280 m zruší a zasype. Nově se vybuduje mělké revitalizační koryto na sousedních pravobřežních pozemcích.
V rámci revitalizace bylo upraveno i koryto Hostavického potoka nad nádrží v délce 266 m. Potok zde byl původně zpevněn velmi netypickým betonovým opevněním při jakési „revitalizační“ úpravě, během které byl beton pod tlakem nalit do připravených rohoží a vznikly tak jakési bochánky. Ty měly pak zcela zarůst vegetací. Bohužel se ukázalo, že opevnění zarůstá jen částečně a stromy a keře vyrůstající v usazené zemině navíc nejsou stabilní, protože nemohou kořeny proniknout až do terénu.
Původní koryto potoka se zasypalo a vedle něj bylo vytvořeno nové, přírodě blízké klikatící se koryto, které více odpovídá současným požadavkům na vzhled vodních toků a ochranu přírody. Vzhledem k tomu, že do potoka jsou nad nádrží zaústěny dešťové vody z Měcholup, byla zde pro převádění velkých vod vybudována široká berma s tůněmi. Těsně nad ústím potoka do retenční nádrže Slatina bylo revitalizační koryto ukončeno a voda se zde rozlévá do malého mokřadu.
V současné době cyklostezka kříží silnici K Lesíku v délce cca 40 m, což je vzhledem k frekvenci dopravy je velmi nebezpečné.
Čtěte také: IPPC v České Republice
Asi nejproblematičtější věcí je v něm cesta mezi stávající cyklistickou stezkou a starým sadem, která bude pokračovat současnou cestou k silnici na Dubeč. Cesta tam bohužel zůstane, ale k našim připomínkám bylo přihlédnuto a lávka i cesta bude odsunuta hodně dále od břehu Slatiny, k jižní hranici revital. území.
Praha - Oprava nádrže Slatina mezi Dolními Měcholupy a Dubčí na východním okraji Prahy vyjde na zhruba čtyři miliony korun. Praha původně plánovala za rekonstrukci utratit maximálně 5,9 milionu korun, výsledná cena je nakonec 4,042 milionu včetně DPH.
Celkové náklady na revitalizaci Hostavického potoka - Slatina činily 4,1 mil. Kč.
Ornitologický průzkum za r. 2010 a 2011 byl již součástí podané žádosti a v uvedených letech zde bylo zjištěno celkem 131 druhů ptáků, z toho 52 druhů zařazených mezi zvláště chráněné!! Od r. 2010 bylo na Slatině tedy zaznamenáno celkem již 134 druhů ptáků. Z toho 54 druhů zařazených do zvláště chráněných druhů podle vyhl.
Jako každým rokem, tak i v r. 2012 sloužila Slatina jako tradiční nocoviště pro několik druhů ptáků: vlaštovka obecná /cca 500 až 1000 ex./, břehule říční /cca 50 až 100/, konipas luční /cca 15/ a špaček obecný. Špačkové zde v minulém roce mají svůj rekord v počtu nocujících ex..
V listopadu se tato skupina se Slatinou zapojila i do Zimního sčítání vodních ptáků atd.
Na jaře na Slatině již tradičně proběhla pod patronátem ČSO akce pro veřejnost - Vítání ptačího zpěvu a koncem léta Slatinu dvakrát navštívila zástupkyně magistrátu, odbor ŽP. Na podzim zde byla zorganizována brigáda /Lukáš Viktora/ za účelem vyřezávání náletů.
Dalším nebezpečím pro Slatinu je to, že 3.4.2011 byla prohlášena rybářským revírem. Nebezpečí které představuje přerybňování samo o sobě je asi dostatečně jasné a nechci ho zde rozvádět do širokých diskusí. Rybáři ale průběžně Slatinu zatěžují přímo i svojí činností neukázněných jednotlivců.
| Potok - Revitalizace | Celkové Náklady (mil. Kč) |
|---|---|
| Rokytka - revitalizace pod Smetanou II. | 3,9 |
| Kunratický potok − revitalizace v Braníku I. | 2,3 |
| Kunratický potok − revitalizace v Braníku II. | 12,5 |
| Kunratický potok − revitalizace v Braníku III. | 29,6 |
| Litovicko-Šárecký potok - otevření nad Oborou Hvězda (I. | 21 |
| Litovicko-Šárecký potok - otevření nad Oborou Hvězda (II. | 8,2 |
| Dalejský potok - stabilizace koryta Hlubočepích (II. | 3,4 |
| Botič - revitalizace u Hellady II. | 7,1 |
| Botič - rozšíření koryta pod Kozinovým náměstím II. | 3,2 |
| Sedlecký potok - revitalizace Sedleckého údolí II. | 5,8 |
| Nebušický potok - pod rybníkem II. | 1,2 |
| Hostavický potok - Slatina | 4,1 |
tags: #projekt #prazska #priroda #revitalizace #slatina