Prokopské údolí: Historie Velitelského Stanoviště K-116


21.11.2025

V Praze 5 v Hlubočepích v Prokopském údolí se nachází jeden z nejvíce utajovaných vojenských objektů v České republice s rozsáhlými podzemními prostory. Bývá označován krycím označením K-116 nebo číslem vojenského útvaru VÚ 2508. Přesný rozsah a účel objektu, ve kterém za války nacisté budovali podzemní továrnu, je dosud oficiálně utajován.

Vojenský objekt je ukrytý za mohutnými železnými vraty s vysokým betonovým plotem, které chrání vjezd do tajného prostoru. Hlavní brána do celého areálu je hlídána řadou kamer a kapacitních senzorů typu Vidar A (slouží pro identifikaci narušení objektu). Na hlavní bráně je varovná cedule se značkou zákazu fotografování objektu.

Po sametové revoluci se místní politici a občané pokusili vojenský areál v Prokopském údolí navštívit, ale nikdo nebyl do objektu vpuštěn.

Historie Území

V 19. století zde byly objeveny zvířecí kosti z poslední doby ledové a dokonce i lebka člověka, o jejímž stáří se vedly spory. Zvířecí kosti byly sice z doby ledové, ale další zvířecí nálezy prasete byly již holocénní, tedy mladší. Lebka bohužel nebyla správně zaznamenána, a tak dodnes není stáří přesně určeno.

Podle legendy ji obýval světský kněz, poustevník svatý Prokop (970 Chotouň - 25. března 1053 Sázava). Právě on dal jméno celému dnešnímu území přírodní rezervace a stejně tak i poutnímu kostelíčku, který se kdysi nacházel nad touto jeskyní.

Čtěte také: Přírodní poklad Prahy: Prokopské údolí

V letech 1711 - 1712 jej nechal postavit Adam Schwarzenberg. Odstřelen byl údajně kvůli statickému narušení, ale pravděpodobnější je, že kostelík byl zbourán proto, aby bylo ztíženo zaměření vojenského prostoru. Něco ze života sv. Prokopa se lze dočíst zde.V souvislosti s výstavbou vojenského objektu byl zbořen Dalejský mlýn (Prokopské údolí 257/10), v těsné blízkosti Prokopského lomu.

Mlýn byl připomínán již v 16. století. V 19. století a v první polovině 20. století v něm byl vyhlášený výletní hostinec. Od 19. století se zde začal těžit vápenec a byly zde vykopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu. S pokračující těžbou byla již na konci 19. století firma Biskup, Kvis & Kotrba pyšnila i moderní 22komorovou pecí. Ještě v realtivně nedávných dobách bylo celé údolí po obou stranách plné lomů, továren a důlních provozů.

Nacistická Továrna a Poválečné Využití

Před druhou světovou válkou se o toto území začala zajímat československá armáda. V jejím průběhu zde nacisté začali budovat podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Za okupace je zahájena výstavba podzemní továrny v opuštěném lomu, v podzemních prostorách se údajně nacházela výrobní pobočka koncernu Junkers. Zde měla probíhat hlavně výroba motorů továrna měla kricí označení „Kali".

Byly vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku. V podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm. V roce 1944 měla být dokončena podzemní výrobní hala dlouhá 200 metrů. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi však uvedl, že nacisté továrnu nestihli zprovoznit.

Po vyklizení továrny na konci války byly podzemní prostory prázdné, nějakou dobu zde byly sklady zeleniny. V roce 1948 zde údajně armáda hledala vhodný objekt pro zkoušky zbraní, avšak tento objekt jí nevyhovoval. Od roku od roku 1948 se začíná o tento objekt zajímat naše armáda a tím začíná nový příběh tohoto záhadného místa. Armáda totiž hledala nějaký vhodný objekt pro zkoušky zbraní, ale lom prý pro takový účel nevyhovoval, přesto ve svém původním účelu fungoval asi do roku 1960 a továrna byla jeho faktickou součástí.

Čtěte také: Význam velitelského stanoviště CO

Ještě koncem 60. let zde opě fungovala těžba vápence, a to prý až do roku 1966. Koncem 60. let byl objekt zabrán armádou. Armáda však přichází znovu, koncem 60. let a již prostor nopustí .

Velitelské Stanoviště a Současnost

Podle operačního plánu Československé lidové armády z roku 1957 zde mělo být velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1 000 lidí. V tom objektu, který nesl označení K16 mělo být až tisíc lidí. Měl zde být nepřetržitý provoz všech zařízení.

O účelu tohoto rozsáhlého podzemního objektu se množily nejrůznější informace. Hovořilo se o krytu CO, podzemní nemocnici, skladu spojovacího materiálu či úložišti nedotknutelné zásoby. Objekt rekonstruovaný v 80. letech měl podle některých domněnek sloužit západnímu velení Varšavské smlouvy pro případ vedení války. V 80. letech měl být objekt zásadně přestavěn a razantně modernizován.

Počátkem 80. let 20. století byl objekt radikálně přestavěn, zmodernizován a údajně také výrazně rozšířen, v té době bylo také asi rok nepřístupné jezírko u Hlubočep, u nějž ústí jedna z lomových štol. V dnešní době můžem jen spekulovat, jaké má tento prostor, stavba využití podle kusích informací je podzemní prostor propojen s Pražským metrem a nové vyražené tunely prý vedou pod úřad vlády ,vnitro ,rozvědky a dokonce k letiši Kbely a Ruzyn.

V současné době je možná využíváno jako pracoviště vojenské zpravodajské služby. V současné době si lidé v okolí stěžují na zvýšený provoz a bezohlednou jízdu autobusů plné lidí na zpět jezdí autobusi prázdné, vojenských a policejních aut. Parkoviště před areálem dává najevo ,že je zde živo a něco se děje. Co se za těmito vraty děje obyčejný smrtelník nikdy vědět asi nebude.

Čtěte také: Stará Boleslav: Velitelské Stanoviště

Jedná se o spojovací uzel, a to je samozřejmě místo, které je nějakým způsobem citlivé, je dobré, že to je i na místě, které je daleko od civilních objektů, takže je v˙pořádku, že personál zajišťuje ostrahu a že je bdělý a že upozorňuje i civilisty v˙případě, že se snaží pořizovat nějaké záznamy.

Vojáci se tohoto prostoru uprostřed chráněného území rozhodně nehodlají vzdát. Označují ho za perspektivní území, a tak se obyčejný smrtelník do bývalého vápencového lomu ještě dlouho nepodívá.

tags: #prokopske #udoli #velitelske #stanoviste #historie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]