Hlášení odpadu ze staveb: Postup a povinnosti v České republice

V České republice je nakládání s odpady ze staveb přísně regulováno. Původci odpadů, provozovatelé zařízení a obchodníci s odpady mají řadu povinností, včetně vedení průběžné evidence a zasílání ročních hlášení. Tento článek poskytuje podrobný přehled o postupu hlášení odpadu ze staveb, včetně klíčových termínů, povinností a způsobu podání hlášení prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Povinnosti původců odpadů

Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká.

V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpady v mobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu se průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy. Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva.

Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.

Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence. Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.

Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky

Provozovatel zařízení, s výjimkou skladu odpadu podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu bodu 12, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok. Provozovatel zařízení je povinen zaslat toto hlášení i v případě, že v zařízení nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízení a obchodník s odpady, jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok.

Nové povinnosti od roku 2025

Koncem roku 2024 uplynulo definitivně stanovené přechodné období dané v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ohledně vedení průběžné evidence a podávání hlášení podle původní staré již neplatné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. a vyhláška č. 383/2001 Sb. ve znění přede dnem 1. ledna 2021). Za rok 2025 musí být průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, poprvé vedena podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Současně bude muset být roční hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (za rok 2025) poprvé v roce 2026 ohlašováno podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Průběžná evidence se vede v rozsahu listu 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce a dále vždy obsahuje datum a číslo zápisu do evidence a jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu, při každém předání nebo převzetí odpadu, odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu, při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu, při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu, vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.

Při vedení evidence a ohlašování se pro označení provozovny původce odpadů využívá identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám. Při vedení evidence a ohlašování se pro označení obchodníka s odpady využívá identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem. Evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.

Čtěte také: ISPOP hlášení odpadů: Pneumatiky krok za krokem

V roce 2025 ohlašují údaje prostřednictvím ISPOP subjekty plnící ohlašovací povinnosti dle zákona:

Ohlašování prostřednictvím ISPOP

Vznikne-li vám ohlašovací povinnost dle zákona o odpadech, jste povinni své hlášení podat prostřednictvím ISPOP. Není možné podávat hlášení v tištěné / listinné podobě, ani zasílat hlášení v elektronické podobě přímo na obecní úřad obce s rozšířenou působností - ORP nebo správní obvod hlavního města Prahy - SOP. Pro přenos hlášení musí být dodržen Datový standard vydaný Ministerstvem životního prostředí pro daný ohlašovací rok (viz www.ispop.cz).

Kroky pro podání hlášení do ISPOP:

1. Registrace uživatele: Se systémem ISPOP pracuje vždy konkrétní uživatel, který má vlastní uživatelský účet. Založení uživatelského účtu probíhá prostřednictvím systému CRŽP.
2. Registrace subjektu: Podmínkou pro plnění ohlašovací povinnosti do ISPOP je předchozí registrace subjektu. Registrace probíhá nově prostřednictvím CRŽP. Registraci subjektu je možné realizovat po přihlášení uživatele do systému CRŽP v záložce Subjekt - Nová registrace subjektu.
3. Registrace provozovny: Pro splnění některých ohlašovacích povinností je podmínkou registrace provozovny. Jedná se o provozovny agendy ovzduší a Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zařízení spojené s agendou odpadů se neregistrují, pouze se ohlašuje zahájení/ukončení/přerušení provozu formulářem F_ODP_ZARIZENI.
4. Vyplnění hlášení: Hlášení musí být vyplněno elektronicky a v platném datovém standardu, který je každoročně aktualizován a zveřejňován na webových stránkách ISPOP. Hlášení je možné vytvořit s využitím HTML formulářů, které jsou dostupné pro jednotlivé ohlašovací povinnosti dle složkových agend. Formuláře jsou k dispozici po přihlášení všem registrovaným uživatelům v účtu ISPOP. Další možností je vytvořit hlášení pomocí vlastního softwarového nástroje.
5. Podání hlášení: Ohlášení prostřednictvím systému ISPOP znamená podání hlášení přes definované kanály, kterými jsou webové služby, online z formuláře nebo datová schránka ISPOP. Jinými komunikačními kanály nelze hlášení zaslat.
6. Kontrola hlášení ze strany státní správy: Ověření podaného hlášení v ISPOP provádí Ověřovatel (např. KÚ, ORP, SFŽP...). První unikátní hlášení, které je do ISPOP podáno je tzv. řádné hlášení. Po úspěšném podání hlášení se hlášení nachází ve stavu „Čeká na ověření“, ve kterém zůstává, dokud jej příslušný úřad neověří - až pak se hlášení dostane do stavu „Ověřeno“.
7. Kontrola doručených hlášení na Vašem účtu v ISPOP: Ohlašovatel si může provést kontrolu doručených hlášení na svém účtu (záložka „Přehled doručených hlášení").

Čtěte také: Recyklace plastových obalů v Česku

tags: #ispop #hlášení #odpadu #ze #staveb #postup

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická likvidace vozidel – Bystřice
• Dluhy dětí v České republice
• Vestavné koše do kuchyně
• GEOtest a ochrana přírody
• Technologie pro čistší oceány