Blížící se začátek školního roku představuje pro řadu rodin finančně náročné období. Vynaložené náklady rodičů na začátku školního roku se mohou pohybovat až v řádu několika tisíc korun a následují další výdaje v průběhu školního roku.
Jak vyplývá z nedávného průzkumu společnosti Home Credit, zhruba polovina rodin školáků nemá větší potíže s pořízením vybavení do školy. Stačí jim k tomu běžná výplata. Do úspor ale musí sáhnout 28 % rodin a dalších 20 % musí šetřit několik měsíců předem.
Právě těm připomíná ministerstvo práce a sociálních věcí možnost zažádat si o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Ta je určena i na úhradu nákladů spojených se vzděláváním. Peníze od státu je možné použít na koupi školních pomůcek, dá se z nich ale zaplatit také družina, škola v přírodě, ale i adaptační kurz nebo mimoškolní aktivity, například jazykové kurzy.
Částka, která může být žadatelům vyplacena, se vždy odvíjí od druhu potřebného výdaje a jeho výše. Aktuální průměrná proplacená částka dosahuje 2942 korun.
O MOPku na výdaje spojené se začátkem školního roku mohou žádat nízkopříjmové, ale i středně příjmové domácnosti, které například mají vyšší náklady na bydlení. Zákon přitom neuvádí žádná konkrétní omezení u žadatelů, nemusí mít tedy příjmy do určité výše nebo pobírat některé ze sociálních dávek.
Čtěte také: Financování školy v přírodě: Průvodce
Musí ovšem vyplnit žádost, formulář najdou na stránkách ministerstva. Ten pak vytisknou, doma vyplní a odnesou na nejbližší pracoviště úřadu práce. Například z letáků jednotlivých obchodů a celkovou částku pak uvést v žádosti. K tomu je v další kolonce žádosti ideální rozepsat jednotlivé položky, které budou kupovat a kolik přesně stojí. Čím více detailnější informace budou, tím lépe.
Žádosti pak posuzují pracovníci úřadů práce, kteří rozhodnou o přidělení či zamítnutí dávky nejpozději do 30 dnů. Většinou je ale vyřízení žádosti u MOP na vzdělávání kratší. Pokud žádost úředníci zamítnou, musí odůvodnit, proč.
Přestože je mimořádná okamžitá pomoc jednorázovou dávkou, je možné o ni v případech, kdy se rodiny dostanou do špatné finanční situace, požádat v průběhu roku i vícekrát. Roční limit dávky ale nesmí překročit desetinásobek životního minima jednotlivce, což odpovídá částce 48 600 korun.
Nejen rodiče-samoživitelé, ale i mnoho nemajetných rodin si nemůže dovolit nakoupit dětem všechny potřebné školní pomůcky, zaplatit zájmový kroužek, připravit se na placení obědů ve školní jídelně, nemluvě o předpokládaných dalších výdajích na školní výlety, školu v přírodě apod. Právě tyto výdaje ale lze hradit z jednorázové dávky mimořádné okamžité pomoci, o níž mohou rodiče nacházející se v tíživé sociální situaci požádat Úřad práce. S její pomocí lze i dětem ze skromných poměrů zajistit ve škole rovnocenné postavení s ostatními spolužáky.
„Bohužel se zdá, že se mezi rodiči ve složité sociální situaci neví, že mimořádná okamžitá pomoc může sloužit také k uhrazení nákladů souvisejících se školní docházkou nebo zájmovou činností dítěte,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „Nelze problém stavět tak, že když rodiče nemají peníze, musí dítě zapomenout na veškeré aktivity, jako jsou např. kroužky, škola v přírodě apod. Stát prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci napomáhá tomu, aby dítě nebylo vyloučeno z kolektivu vrstevníků, aby mu nebyly odepřeny aktivity, které rozvíjejí jeho osobnost, schopnosti a zájmy.“
Čtěte také: Školy v přírodě a dávky
Informaci o možnosti požádat o mimořádnou okamžitou pomoc na výdaje související se školním vzděláním nebo zájmovou činností dětí by podle ombudsmanky měly rodinám s nízkými příjmy předávat organizace a instituce, které jsou s nimi v kontaktu: v první řadě úřad práce, sociální pracovníci obcí, OSPOD, nevládní organizace nebo i samotné školy.
Mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout např. na:
Dávka mimořádné okamžité pomoci naopak neslouží k zaplacení školného na jakémkoli typu školy nebo k úhradě ubytování studentů vysokých škol.
Celková částka vyplacená jedné rodině za kalendářní rok může být maximálně 34 100 Kč (desetinásobek životního minima). O mimořádnou okamžitou pomoc je třeba žádat úřad práce na konkrétní výdaj předem, tj. před jeho uhrazením, a vždy je třeba přesně vymezit, na co konkrétně má být dávka poskytnuta (např. předložení školou předepsaného seznamu školních pomůcek).
Úřad práce by měl vždy s ohledem na situaci rodiny a požadovaný výdaj posoudit, zda je žádost odůvodněná. Hodnotí přitom, jestli rodina není ze svých příjmů a majetku schopna výdaj uhradit vůbec, nebo by se jeho uhrazením ocitla v hmotné nouzi. Vzhledem k tomu, že úřad práce musí současně šetřit státní výdaje, může žadateli podle jeho majetkové situace přiznat jen část nákladů nebo uhradit jen nejlevnější variantu (např. i z bazaru, pokud věc může sloužit svému účelu).
Čtěte také: Organizace školy v přírodě: důležité aspekty
Rovněž úřad práce posuzuje, jestli je výdaj odůvodněný, tj. jestli napomůže začlenění dítěte do kolektivu, jestli by neuhrazení výdaje nevedlo k vyloučení dítěte z okruhu spolužáků (např. nemožností účastnit se školních akcí). Důležité je i hodnocení, jak aktivita, která má být z dávky uhrazena, přispívá k celkovému rozvoji osobnosti dítěte, k rozvoji jeho schopností a dovedností, ke zvýšení kvality trávení volného času apod.
Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc by měla být podána úřadu práce v místě trvalého pobytu na předepsaném formuláři, v němž uvedete, že žadatel uvede, že žádá o mimořádnou okamžitou pomoc „Nezbytné nebo odůvodněné náklady (vzdělání)“. Pracovníci úřadu práce by měli žadatele poučit, jaké doklady je třeba k žádosti přiložit (zpravidla doklad o příjmech).
Pracovníci úřadu práce nemohou odmítnout žádost přijmout. Pokud se tak stane, je vhodné přivolat nadřízeného a požádat o sepsání záznamu o odmítnutí přijetí žádosti, nebo lze podat žádost jiným způsobem (na podatelně nebo vložením do schránky pro příjem písemností, zaslat poštou aj.). I když je žádost neúplná, musí ji pracovníci úřadu práce přijmout a žadatele poučit, co v žádosti chybí a do kdy to musí doplnit.
„Setkala jsem se s případy, kdy lidé žádali o mimořádnou okamžitou pomoc, ale pracovníci úřadu je přesvědčili, aby žádost vzali zpátky, protože by jim podle nich dávka stejně nebyla přiznána. Takto úřad práce nemůže podle zákona postupovat. Žadatelé by měli vždy trvat na tom, aby úřad jejich žádost přijal, řádně ji posoudil a rozhodl o ní,“ upozorňuje ombudsmanka. Jen tak se mohou později bránit námitkami či odvoláním, pokud by s rozhodnutím nesouhlasili. Úřad práce totiž musí svůj závěr odůvodnit a v případě zamítnutí jasně popsat a odůvodnit, proč v konkrétním případě dávku neposkytl.
Další pomoc nízkopříjmovým rodinám poskytuje projekt Obědy do škol, který zajišťuje bezplatné školní stravování pro děti z rodin v nepříznivé finanční situaci. Ministerstvo uvádí, že všech 14 krajů podpoří i v následujícím školním roce bezplatné školní stravování. Vyčleněno je pro kraje 600 milionů korun, zatím požádaly o víc než 560 milionů.
„Něco pro většinu z nás tak běžného, jako je oběd pro své dítě, může být pro jiné složitější, třeba když pečují o více dětí. Proto velmi vítám zapojení všech krajů do tohoto projektu,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka.
Program míří na děti od tří do patnácti let, které navštěvují mateřskou, základní či střední školu. Peníze od státu mohou využít rodiny, jejichž příjmy se pohybují u hranice hmotné nouze nebo čelí různým nepříznivým situacím. Škola musí být do projektu zapojena. Informace podají buď přímo školy nebo krajské úřady, které jsou příjemci dotace.
Pokud žijete v Jihočeském kraji, tak se můžete obrátit na krajský úřad, který na zájmové kroužky přispívá částkou 4000 Kč na jedno dítě. Výhodou tohoto dotačního programu je jednoduchá administrace. Na volnočasové aktivity můžou brněnské děti získat příspěvek 4000 Kč od města. Zažádat si o něj lze přes portál Brno iD. Podmínkou je, aby dítě mělo české občanství, trvalý pobyt v Brně a věk mezi 6 a 18 lety. K tomu rodiče čestně prohlašují, že roční čistý příjem rodiny nepřekračuje 750 tisíc korun.
Pomoc můžete hledat i v projektu Znesnáze, který si klade za cíl uhradit dětem z rodin v tíživé životní situaci potřeby k osobnímu rozvoji. Tento projekt dává prostor příběhům dětí, kterým v životě nepřálo štěstí. Vybírá peníze na to, co konkrétní dítě skutečně potřebuje - na zájmové kroužky, tábory, školní obědy nebo speciální rehabilitace. Každý příběh má vždy svého Patrona. Tím se může stát kdokoli, kdo zná dítě z příběhu a jeho potřeby.
Tento projekt je založen na distribuci účelových příspěvků, které občané získají od své radnice a následně je mohou využít na uhrazení části nákladů za kurzovné nebo členský příspěvek u registrovaných poskytovatelů. Distribuce i transakce realizují elektronicky.
Oborová zdravotní pojišťovna má poměrně komplikovaný systém benefitů. Nabízí dva systémy čerpání. Buď na tzv. kupony, na něž vzniká nárok automaticky z pozice pojištěnce, nebo na tzv. Vitakartu, na které se jim hromadí kredity, například za návštěvy preventivních prohlídek, za podání přehledu v případě OSVČ apod. V rámci příspěvků na prevenci přes kupony zdravotní pojišťovna obecně přispívá na sportovní aktivity dětí 1000 Kč.
Pojištěnci s aplikací MY213 mohou čerpat příspěvek na pohybové aktivity do 50 % z ceny permanentky na plavání v krytých bazénech nebo sportovní kroužky nebo pravidelné tréninky a fitness tj. plavecký kurz, kurz plavání rodičů s dětmi nebo permanentku do plaveckého bazénu (nebo min. pravidelnou pohybovou a zároveň sportovní aktivitu dlouhodobého charakteruorganizovanou v kroužcích, spolcích, klubech či domech dětí a mládeže apod. (např. sportovní prohlídkuabsolvovanou za úhradu u lékaře ve smyslu zákona č. úhradu permanentkyza pohybové aktivity pro děti ve věku od 15 do 18 let (např. plavání pro děti - kroužek, kurz.
organizované sportovní pohybové aktivity (cvičení, kroužky, cvičení s rodiči, individuální sportovní aktivity a sporty dlouhodobého charakteru, sportovní soustředění, „lyžák“ nejméně na 4 dny a další podporované aktivity): max.
Co můžete udělat, když u nás příspěvek nedostanete? Velice nás motivuje vaše velká přízeň projektu Darujeme kroužky dětem a těší nás každé podpořené dítě. Náš rozpočet ale není bezedný a žádosti převyšují jeho možnosti. „I když jsme v projektu uspokojili již 2000 dětí, tak stále je více než patnáct set těch, na které se v tomto pololetí zatím nedostalo. 15. Co můžete udělat, když se na vás nedostane? Žádat jinde.
VZP přispívá dětem až 500 Kč na níže uvedené pobytové aktivity. V součtu na celý Program podpory zdravého životního stylu - sportovní aktivity lze čerpat až 1 500 Kč.
Pobyt musí trvat nejméně 4 dny.
Neakceptujeme: poznávací, vědomostní, vzdělávací, umělecký, zájmový, jazykový pobyt/aktivitu atd. - bez sportovního zaměření
Žádost o tento příspěvek je možné podat pouze elektronicky, tedy prostřednictvím E-komunikace nebo datovou schránkou. Do E-komunikace je možné se přihlásit pomocí NIA, BankID nebo požádat o přístup (PIN a heslo).
Žádost o příspěvek je možné podat do tří měsíců od ukončení pobytu („realizace“). Doklady k jedné položce lze sčítat, pak se lhůta počítá od nejnovějšího dokladu.
Dítě (pojištěnec, který v roce 2025 dosáhl věku do 18 let včetně) může čerpat příspěvek ze základních preventivních programů, a to jednorázově nebo vícekrát z jednoho nebo více programů, až do výše 1 500 Kč ročně. V Programu podpory zdravého životního stylu - sportovní aktivity je možné čerpat až 3x nejvýše 500 Kč.
O příspěvek pro nezletilé dítě žádá jeho rodič nebo jiný zákonný zástupce, např. osoba, které bylo soudním rozhodnutím dítě svěřeno do péče. V případě žádosti o příspěvek pro osoby s omezenou svéprávností se postupuje obdobně.
K žádosti o příspěvek na ozdravný nebo jiný pobyt (sportovní soustředění apod.) je třeba přiložit potvrzení o účasti a úhradě na pobytu potvrzené školou nebo jiným organizujícím subjektem. Platební doklad může být i z roku 2024, ale musí k němu být přiloženo potvrzení o účasti na pobytu v roce 2025. O příspěvek na pobyt se žádá do tří měsíců od ukončení pobytu.
Pokud přiložený formulář obsahuje všechny potřebné informace, nahrazuje platební doklad.
Možnost čerpání: od 6. ledna 2025
Termín podání žádosti: papírové žádosti do 30. listopadu 2025, elektronické žádosti do 31. prosince 2025
Příjem žádostí o může být ukončen dříve z důvodu vyčerpání financí na danou položku.
Například podle průzkumu společnosti Česká distribuční, která v tuzemsku distribuuje tištěné letáky, si rodiče prvňáků letos za základní školní výbavu připlatí oproti loňsku asi desetinu. Nejvíce přitom zdražily právě ergonomické školní aktovky, průměrná akční cena se vyšplhala na 1632 korun. To je o 20 % víc než loni.
Zhruba o 20 korun zdražil shodně kufřík na výtvarné potřeby, nevybavený penál, box na sešity velikosti A5 nebo vak na přezuvky. Rekordmanem v procentuálním navýšení ceny je ořezávátko (+40 %), které se dá letos pořídit zhruba za 36 korun. Psací pero stojí v průměru 57 korun, což je o čtvrtinu víc než loni.
Naopak levnější oproti loňsku jsou podle srovnání sešity. Na pěti kusech čtyřicetilistových sešitů A4 lze ušetřit přes 50 korun a na stejném počtu sešitů formátu A5 přes 60 korun. Zlevnily také tužky, nůžky nebo tuhé lepidlo (tyčinka). Ve všech třech případech jde však o slevu v řádech nižších jednotek korun.
Na pořízení pomůcek do školy, zájmové kroužky, školu v přírodě nebo školní obědy lze využít jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Příspěvek není určený pouze na materiální výdaje, ale lze jej využít i na zájmovou činnost nezaopatřeného dítěte, do níž se řadí nejrůznější mimoškolní akce a zájmové kroužky (školy v přírodě, lyžařské kurzy, plavání apod.). Poskytnutý příspěvek se bude vztahovat k výši nákladů za konkrétní zboží nebo činnost. Požádat o okamžitou mimořádnou pomoc lze osobně i online.
Při vyhodnocování nároku postupuje Úřad práce individuálně dle konkrétní situace žadatele. Na základě těchto informací může nebo nemusí Úřad práce příspěvek přiznat.
tags: #proplaceni #školy #v #přírodě #sociální #dávky