Klimatické změny, protesty a děti: Příčiny a důsledky

Klima se mění rychleji než kdykoliv dříve. Změny klimatu jsou složitý problém a nejsou jen „objektivně“ dané, ale i zpolitizované. Existuje mnoho názorů na to, zda a jak klimatické změny řešit.

Příčiny vzniku hnutí

Vznik hnutí studentských stávek má příčiny, které zatím sociologové příliš nezkoumali, ale určitě se na něm podílí soubor vědeckých informací, publikovaných v druhé polovině roku 2018. Mezi ně patří Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C a Výroční zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která odhalila, jak závratným tempem vymírají volně žijící živočichové. V důsledku toho pak nejprve v Austrálii, brzy však i v jiných zemích, si začali mladí lidé uvědomovat, že tady něco nehraje.

Viděli, že se nejedná o žádné alarmistické blogy, ale o seriózní vědecké práce, které jim říkají, že jejich budoucnost není vůbec tak růžová, jak jim možná plánovali jejich rodiče. Během ledna a února 2019 se začali aktivizovat také studenti v Evropě - a tak každý čtvrtek prochází Bruselem průvod tisíců žáků a studentů, kteří na svých ručně zhotovených transparentech požadují, abychom se my, dospělí začali více zajímat o jejich budoucnost a přestali s ničením planety. Na začátku února se k nim připojili také holandští školáci.

Každý pátek pak k podobným demonstracím dětí a mládeže dochází v mnoha německých a švýcarských městech, kde je celková účast odhadována každý týden na 50 tisíc studentů. Stávky studentů mají již své první reálné výsledky - v Belgii musela odstoupit ministryně životního prostředí Joke Schauvliege poté, co se ukázalo nepravdivé její tvrzení, že podle rozvědky stávky organizují “určité síly v pozadí” - toto prohlášení zcela popřely samy tajné služby. Podle místních obyvatel stávky také zcela změnily obsah volební kampaně pro belgické parlamentní volby. Původně měla být hlavním tématem diskuse o řešení vlámsko-valonských vztahů.

Velmi zajímavé na celém hnutí je to, že se středoškoláci ve velké většině zorganizovali zcela samostatně, nejen bez pomoci jakýchkoliv oficiálních struktur, ale i zcela mimo tradiční ekologické nevládní organizace. Ty dokonce velmi často hodně tápou, jak se k celému novému hnutí postavit.

Čtěte také: České studentské klima protesty

Důležitý je požadavek, který formulovala Greta Thunberg: “Začněte konečně plnit Pařížskou dohodu a řiďte se vědeckými výsledky klimatologů”! A já stále nevidím nic, co by se na tomto požadavku dalo zpochybnit. Z mého osobního pohledu se jedná jen o potvrzení toho, co již pár let pozoruji při organizování pobytových akcí pro dospívající mládež - dnešní středoškoláci berou svou budoucnost skutečně vážně a soustavné přehlížení velkých rizik jim opravdu vadí.

Ale nechtějme po nich, proboha, aby hned sami navrhovali sofistikovaná řešení problémů, které starší generace nezvládla ani začít účinně řešit během posledních 30 let. Myslím si, že bude velmi důležité, jakým způsobem bude celé hnutí dál pokračovat - protesty v ulicích dnes často nechávají politiky dosti chladnými, takže pokračují dál ve své činnosti formou “business as usual”. Je proto třeba pokračovat dál v tlaku na ně - a první konkrétní dopady by hnutí mohlo mít na květnové volby do Evropského parlamentu.

Názory na studentské stávky

Kriticky se na studentské stávky dívá Vladimír Wagner. Kladně ji vnímá například ekopedagog Martin Kříž, pedagožka Kristýna Hrubanová, viz její komentář Studenti plánují stávky za klima. Do širšího kontextu pak stávky zasazuje Jiří Dlouhý v textu Studentské stávky za klima aneb Něco se mění i ve společenském klimatu.

Role skautingu

Pro skauting je téma klimatické změny tak trochu oříšek. Jak může skauting reagovat na klimatické změny? Pro skauting je téma klimatické změny tak trochu oříšek. Často slyšíme, že se změnou klimatu nemůžeme nic svést, ale následky klimatického rozvratu, ale následky klimatického rozvratu. Skauting duben 2020 - č. ROZHOVORY (NEJEN) O ODVAZE: Změna klimatu není o odvaze, je to otázka přežití (Rozhovor s A.

Důsledky klimatických změn

Do roku 2050 by na světě mohlo být přes 216 milionů klimatických uprchlíků. To jsou lidé, kteří opouštějí své domovy kvůli extrémnímu počasí, přírodním katastrofám a dalším dopadům klimatické změny. Už teď je jich víc než běženců, kteří prchají před válkami.

Čtěte také: Historie klimatických protestů

Na světě jsou místa, kde lidé čekají dlouhé měsíce na déšť. Jinde nečekaně přijdou ničivé záplavy nebo monzunové deště zničí celé vesnice. Čím dál větší vedro, postupně ubývající voda v půdě, častější a ničivější požáry - to vše způsobuje, že na mnoha takových místech se zhoršují podmínky k životu, obdělávání polí či chování dobytka.

Sucho omezuje možnosti v pěstování potravin. Stoupající hladina moří zaplavuje vesnice na pobřeží. Klimatická změna dopadá především na rozvojový svět. Migrace, kterou vyvolává, ale zasáhne celou planetu.

Výbor pro lidská práva OSN před dvěma lety vydal prohlášení, podle kterého by členské země neměly vracet klimatické uprchlíky zpět do vlasti. Nedostatek vody, tedy vláhy a srážek, způsobuje vysychání zdrojů pitné vody, řek a jezer. Má ničivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na zemědělství. Sucho je tak nejdůležitější příčinou migrace v severní Africe.

Mezi lety 2006 a 2010 postihlo Sýrii nejhorší sucho v moderních dějinách. Na 1,5 milionu farmářů se v té době rozhodlo odejít z venkovských oblastí do měst. Vlivem sucha několikanásobně zdražily potraviny, lidé přicházeli o práci. V roce 2011 odstartovaly demonstrace v rámci tzv. arabského jara, které pokračovaly až v krvavou občanskou válku. „Narušení klimatu posílilo a znásobilo politickou krizi, která se v Sýrii hromadila,“ komentoval to diplomat OSN Staffan de Mistura.

Stoupající hladina oceánu ohrožuje obyvatele ostrovních států stejně jako hustě osídlená velkoměsta ležící na pobřeží. Indonéská metropole Jakarta se potápí tak rychle, že by podle odhadů mohla do roku 2050 zmizet naprostá většina desetimilionového města. Indonéská vláda se proto na začátku letošního roku rozhodla přestěhovat hlavní město z Jávy na ostrov Borneo. Podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu do konce století stoupne hladina moří o více než jeden metr.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí: Česká republika

Změny klimatu mají vliv na četnost výkyvů a extrémů v počasí, hurikánů a dalších přírodních katastrof. I ty vyhánějí lidi z domovů. Přívalové deště a hurikány jsou v téhle oblasti stále častější a ničivější, stejně jako sucho mezi obdobím dešťů.

Postoje české společnosti ke změně klimatu

Autoři reprezentativního výzkumu České klima 2021 na základě odpovědí respondentů na mnoho otázek stanovili pět charakteristických segmentů české společnosti, které se vyznačují podobnými postoji k předkládaným tématům. Takovou segmentaci výzkumníci zvlášť provedli i pro věkovou skupinu 15-20 let.

Pět segmentů české společnosti a jejich procentuální zastoupení v populaci mladých lidí:

• Pochybující (6 %)
• Rezervovaní (21 %)
• Zmatení (6 %)
• Sympatizující (51 %)
• Angažovaní (16 %)

Mezi hlavní odlišnosti věkové skupiny 15-20 let oproti zbytku populace patří vyšší prožívání zneklidňujících emocích spojených se změnou klimatu, vyšší občanská angažovanost, ale také o něco menší znalosti o změně klimatu a jeho ochraně. U mladých lidí je silněji zastoupen především segment Angažovaných, o něco málo i Sympatizujících, a to na úkor segmentu Rezervovaných.

tags: #protesty #deti #klimatické #změny #příčiny #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Válečky Krucemburk: Emisní Kontrola
• Co jsou Závazná Stanoviska Ochrany Ovzduší?
• Nová opatření pro komunální odpad
• Klimatická změna a psychoanalýza
• Technologie Ag Bag pro kompostování