Protesty Proti Změně Klimatu: Historie a Současnost v České Republice a ve Světě

Střední Evropa zůstává na okraji celosvětové diskuse o změně klimatu a environmentální krizi. Naše země nejsou světovými velmocemi s potenciálem měnit fungování globální ekonomiky, naše vnitrozemské metropole nejsou ohroženy stoupající hladinou oceánů a my se zabýváme vnitřními problémy naší společnosti, nikoliv problémy světového společenství.

Postoje Mladé Generace ke Klimatické Změně

Za závažný problém považuje změnu klimatu více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15-20 let. Řada z nich prožívá ve vztahu k této problematice a vyhlídkám na budoucnost intenzivní bezmoc, strach či smutek, ale také deprese. Podle názoru nejmladší generace, budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než ve kterém žijeme nyní. Myslí si to 67 % z oslovených ve věku 15-20 let.

„Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku,” popisuje pocity nejmladší generace vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. “Více než ostatní ale podporují různé klimatické protesty a sami se častěji občansky angažují. Na druhou stranu se méně zapojují do ochrany klimatu ve svých domácnostech a méně než ostatní se považují za ochránce přírody a ekology,“ upřesňuje jejich postoje k zmírnění dopadů změny klimatu.

Přestože se sami tolik neztotožňují s rolí ochránců přírody, považují za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí (67,4 % souhlasí s tím, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu). Nadpoloviční většině dotazovaných (52 %) se nelíbí životní způsob současné společnosti. Velké obavy mají dotazovaní z toho, že změna klimatu negativně ovlivní život budoucích generací (83 %), v důsledku nemožnosti tento trend změnit pociťují mladí lidé významněji bezmoc.

Mladí lidé zároveň očekávají, že se do ochrany klimatu aktivně zapojí aktéři veřejného života. Očekávají aktivní podporu od ministerstva životního prostředí, vlády, politiků, ale i od médií, neziskových organizací nebo škol. Pouze 25 % mladých lidí si myslí, že jim dnes školy pomáhají s rozvojem jejich dovedností a kompetencí jako je respekt, ověřování si informací, odpovědnosti, spolupráce, pochopení propojenosti mezi domácím a celosvětovým děním nebo zapojení do ochrany životního prostředí.

Čtěte také: Protesty za klima: Pohled na děti

„V situaci, kdy každý desátý mladý člověk uvádí, že prožívá změnu klimatu s extrémně negativními pocity, je nejvyšší čas zpozornět. Takový signál by rozhodně měla slyšet jak politická reprezentace, která nese zodpovědnost za emise České republiky, tak vyučující, kteří jsou s mladými lidmi v bezprostředním kontaktu. Je to také výzva pro všechny v médiích a neziskových organizacích, kteří se ke změně klimatu vyjadřují, aby více než zoufalství vyvolávali odhodlání, více než katastrofy ukazovali cesty k řešení klimatické krize," upozorňuje Jan Krajhanzl.

"Je potřeba, aby mladí lidé na všech typech škol získávali oporu nejen v práci s aktuálními a ověřenými informacemi o klimatické změně, dokázali rozpoznat její příčiny i projevy i v místě, kde žijí, ale také oporu v tom, jak pracovat s náročnými emocemi a aby dostávali prostor pro pěstování sebedůvěry, že dokáží přispět k jejímu řešení. Je skvělé, že někteří učitelé to už dělají.“ říká Veronika Endrštová, metodička globálního vzdělávání y Člověku v tísni.

Podpora Klimatických Protestů a Občanská Angažovanost

Věková skupina 15 - 20 se výrazně více než zbytek společnosti občansky angažuje a akceptuje různé formy protestů za ochranu klimatu. U starších respondentů je toto přijímáno s větší mírou kontroverze. Mladí lidé by měli získat sebedůvěru pro boj se změnou klimatu.

Protesty Hnutí Extinction Rebellion v České Republice

Blokádou silnice na křižovatce mezi Vršovickou ulicí a ulicemi U Slavie a Bělocerkevskou v Praze začala v 8:30 série pátečních protestů ekologických aktivistů z hnutí Extinction Rebellion. Pohotovostní jednotka policie je ze silnice vytlačila a následně legitimovala. Při odpolední akci před budovou energetické společnosti ČEZ pak policie zadržela jednoho z aktivistů za sprejování na budovu, řekl jeden z policistů na místě.

Zhruba 25 ekologických aktivistů v pátek ráno krátce blokovalo silnici ve Vršovicích. Dvě skupiny lidí plánovaly sedmiminutové blokády, policie ale aktivisty po zhruba třech minutách ze silnice vytlačila a legitimovala. Někteří řidiči se dostali do slovního konfliktu s protestujícími. Demonstrant, který byl zadržen u budovy ČEZ, sprejoval nápis 2025. Hnutí požaduje, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv a v roce 2025 dosáhl uhlíkové neutrality.

Čtěte také: České studentské klima protesty

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že společnost dlouhodobě pracuje na přechodu z uhelné energie na obnovitelnou. Příští rok přestane vyrábět elektrárna Prunéřov 1, odstavení čeká i elektrárnu Mělník 3 a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Konec uhlí do roku 2025 podle Kříže reálný není, do roku 2040 chce ale ČEZ odstavit většinu svých uhelných zdrojů. Policie demonstranta zadržela pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci.

Ekologové v pátek také od 11:00 vytvořili improvizované televizní studio TV Klima před budovou zpravodajství České televize (ČT). Akce podle nich nemá působit jako kritika České televize, ale jako podpora v intenzivnějším informování o klimatické krizi. Odpoledne se konal i happening na Staroměstském náměstí. Rodiče s dětmi tam představili vizi budoucnosti bez věcí, které hnutí kritizuje.

Dva roky se zabývali tvořením kampaní a strukturou akcí. Z těchto 10-15 lidí vzniklo pevné jádro skupiny Extinction Rebellion - XR. Během léta a začátkem podzimu 2018 zorganizovali přednášky po celé zemi, následovala školení pro nenásilné přímé akce. Získali tak podporu dalších lidí a organizace se začala stabilně rozrůstat i do zahraničí. První tuzemská skupinka vznikla vloni v listopadu v Praze a v únoru následovalo Brno.

Čtyřiatřicetiletá matka z Brna pracující jako datový developer v IT se s Extinction Rebellion poprvé seznámila přes sociální síť. "Dříve jsem pracovala ve Velké Británii a tak se ke mně aktivity hnutí v Londýně dostaly docela brzy," říká. V návaznosti na londýnské dění vznikla první tuzemská skupinka Extinction Rebellion vloni v listopadu v Praze a v únoru následovalo Brno. Členů hnutí, které je decentralizované a nemá žádnou hierarchii, rychle přibývá.

"Protesty děláme s respektem vůči svému okolí i k policii. Hnutí má při blokádách takzvané deeskalační týmy - lidi, kteří se situaci snaží uklidnit a vysvětlit řidičům, proč k blokádě dochází. Porušováním zákona, které je nedílnou součástí jejich protestů, si rebelové úmyslně získávají mediální pozornost, páchat však chtějí nanejvýš přestupky. Paleta lidí, kteří se do hnutí v Česku zapojili, je pestrá. Na rozdíl od iniciativy Fridays for Future, založené na stávkách středoškoláků, jsou starší, často již rodiče.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí: Česká republika

Dosud největší tuzemská akce Extinction Rebellion se uskuteční tuto sobotu na Václavském náměstí v Praze. Na oficiální kulturní část programu naváže po 16. hodině ilegální blokáda severojižní magistrály. S rozsáhlými blokacemi silnic v Česku zatím nemá hnutí mnoho zkušeností. V sobotu to pro něj bude premiéra. Doposud v Praze a v Brně dělali jen takzvané swarmingy, sedmiminutové blokády, při nichž řidičům rozdávají letáčky. "Někteří řidiči jsou agresivní a vulgární, někdy se do nás snaží najíždět, ale většinou si to rozmyslí, vědí, že to není dobrý nápad. Máme ale i pozitivní ohlasy od některých řidičů a kolemjdoucích," uvádí pražský rebel.

Politici podle aktivistů nejsou schopni učinit nutné nepopulární kroky. Protesty hodlají stupňovat. O správnosti svých metod jsou aktivisté přesvědčení. Často slýchají, že svým počínáním mohou diskusi o změně klimatu uškodit a být kontraproduktivní, podle nich se ale v minulosti prokázalo, že takový druh protestů funguje.

"Historie ukazuje, že legitimní vyjádření občanského názoru, jako demonstrace, nejsou moc efektivní. Ve věci klimatické změny nám tyto metody nepřinesly větší užitek, snažíme se tedy jít efektivnější cestou. Už dubnové protesty v Londýně ukázaly, že jsou tyto metody efektivní. Během dvou týdnů dosáhly vyhlášení stavu klimatické nouze.

Globální Protesty a Hnutí Fridays for Future

Statisíce převážně mladých lidí, žáků, studentů a aktivistů opět v mnoha městech světa demonstrovaly za lepší ochranu klimatu, několik stovek lidí se sešlo i v Praze. Dnešní demonstrace se konaly krátce před začátkem klimatické konference OSN, která bude od 2. do 13. prosince v Madridu.

Celosvětový protest za ochranu klimatu pořádaný hnutím Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) zahájily stovky demonstrantů v největším australském městě Sydney, zahaleném kouřem z okolních lesních požárů. Příznivci hnutí, které inspirovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, svolali protest už počtvrté také do dalších metropolí i menších měst na takřka celé planetě. Tradičně silná byla účast na demonstracích v Evropě.

V Německu se dnes demonstrací podle agentury DPA zúčastnilo dohromady 630.000. Desetitisíce mladých lidí vyšly do ulic v Berlíně, v Hamburku či v Hannoveru. Na 20 tisíc žáků a studentů se dnes sešlo v Římě. Na centrálním náměstí Piazza del Popolo skandovali mimo jiné hesla "Máme jen jednu planetu" či "My jsme změna". Také v Praze na Klárově se dnes dopoledne sešla více než stovka mladých lidí. Mezi účastníky demonstrace za lepší klima nechyběli středoškoláci a vysokoškoláci nebo studenti Univerzity Karlovy. V Brně dnes přívrženci hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion) nazdobili suchý strom. Chtěli tak upozornit na to, že konzumní pojetí Vánoc přináší více emisí a přispívá ke změně klimatu.

Spor Vědců o Příčiny Klimatické Změny

Globální klimatická změna, její důvody, důsledky a možná řešení, patří k tématům, která dělí společnost. Zástupce mladé generace Radek Štěpánek se v dokumentu Aleny Blažejovské pokouší přivést ke shodě a spolupráci odborníky Jana Pokorného a Jana Hollana. Radek je přesvědčený, že rolí environmentalisty je moderovat diskuse o otázkách klimatu. O téma se intenzivně zajímá, a tak si všiml, že se do zásadního rozporu dostali dva odborníci vedení stejným záměrem: zachránit planetu - Jan Pokorný a Jan Hollan.

Pokorný tvrdí, že v klimatických modelech, ze kterých vycházejí doporučení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), se nepočítá s vlivem vegetace a vody. Ten je přitom podle něj klíčový. Zdůrazňuje, že kvůli pěstování plodin, které nesnesou zatopení vodou - především obilnin - se ve všech civilizacích soustavně vysušuje krajina a proměňuje se ve step.

Proti vývodům Jana Pokorného se postavil ve svém článku z června 2018, nazvaném „Přispívá někdejší záměrné odvodnění krajiny ke globálnímu oteplování?“ Jan Hollan. Píše: „Výpar nemění radiační bilanci naší planety: teplo spotřebované na výpar se vždy uvolní při kondenzaci páry jinde, hlavně ve větších výškách nad povrchem.“

Oproti Pokornému také tvrdí, že „voda v klimatických modelech samozřejmě nechybí, vystupuje v nich jako faktor důležitý při přerozdělování, transportu tepla, a také jako cíl výpočtů, pokud jde o vodní bilanci půd a dostupnost vláhy pro vegetaci. Ovšem ne jako příčina oteplování.“

Radek se ve snaze o moderaci debaty ptá, jestli by nebylo možné najít prostor spíš pro spolupráci než pro ten rozpor? „Já prostor pro kooperaci fakticky nevidím,“ odpovídá Hollan. „Ty rady, co dělat v krajině, jsou tak všeobecně známé, že tam o tom není potřeba diskutovat.“

Pokud do roku 2050 nesnížíme vypouštění oxidu uhličitého na nulu, ovlivní to růst teplot na dlouhou dobu. „To je každý rok dneska deset miliard tun uhlíku, tedy skoro čtyřicet miliard tun oxidu uhličitého,“ shrnuje Hollan.

Klimatická Změna a Konflikty v Historii

Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, a další, v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí. Děje se tak zejména v regionech typických pro svou sociální, politickou a ekonomickou nestabilitu. Kolísání klimatu a živelní pohromy však byly jednou z příčin konfliktů a násilí i v minulosti.

„Mluvíme často o pozvolném násilí, které ve výsledku vede až k vypuknutí otevřeného konfliktu. Často se týká chudých a zranitelných, tedy osob na okraji společnosti,“ uvádí Dolák z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Jako příklad může sloužit hon na čarodějnice v Katalánsku na počátku 17. století. Katalánsko v té době stíhala dlouhá období sucha a následných záplav vedoucí k neúrodám a nedostatku potravin. Trpící lidé našli obětního beránka v podobě údajných čarodějnic.

Dalším příkladem je třicetiletá válka (1618-1648), která byla jedním z nejničivějších konfliktů v evropských dějinách a vedla ke ztrátě zhruba jedné třetiny středoevropské populace. „Extrémně chladné zimy ovlivňovaly vojenské operace. Závažnější v 17. století byly opožděné a nepřímé dopady třicetileté války, jako byla opakovaná neúroda. Období sucha snížila výnosy obilí, zastavila provoz vodních mlýnů a zvýšila frekvenci lesních požárů. Jindy zase silné deště a záplavy zkomplikovaly sklizeň a skladování obilí. Výsledný hlad a špatné hygienické podmínky způsobily, že obyvatelstvo bylo náchylnější k nakažlivým nemocem, např. úplavici,“ uvedl Dolák.

Některé paralely k historickým událostem sledujeme i dnes. Týká se to například sucha, které akcelerovalo syrskou občanskou válku. Konflikt pak zdůraznil některé demografické, ekonomické a politické problémy země zahrnující rostoucí nezaměstnanost, neúnosné ceny nebo migraci z venkova do měst.

Historický výzkum umožňuje nahlížet na následky konfliktů vyvolaných nebo zhoršených klimatickou variabilitou z dlouhodobější perspektivy. Zkoumání událostí, které se odehrávaly po generace nebo staletí, může přispět k pochopení toho, kdy měly konflikty související s klimatem obzvláště závažné nebo trvalé důsledky.

Mediální Manipulace a Klimatický Alarmismus

Globální hysterie kolem boje s klimatickou změnou a masové demonstrace dětí a mládeže organizované po celém světě ukazují obří sílu dnešní mediální manipulace. Děti a mladí lidé požadují po vládách svých zemí, aby zastavily změny klimatu a zajistily, že klima na planetě zůstane stále stejné. Cíl je to nedosažitelný a nesmyslný - klima na Zemi se mění neustále po miliardy let a bude se měnit dále.

Absolutně věří vědecké teorii, která v současnosti probíhající změny klimatu na naší planetě zredukovala na důsledek jediné příčiny - údajně člověkem způsobeného zvyšování koncentrace skleníkového plynu CO2 v atmosféře. Zredukovat celý obří a nesmírně komplexní systém vlivů na vývoj klimatických poměrů na planetě na jedinou příčinu a postavit do jejího centra člověka je sám o sobě z vědeckého hlediska přinejmenším pochybný přístup a je také stále předmětem vědeckých sporů.

Věda se v této situaci stala jediným, avšak velmi nespolehlivým arbitrem. V sekulární západní společnosti byla postavena na místo náboženství jako zdroj nezpochybnitelné pravdy, přestože vědecké poznání je vždy omezené, vyvíjí se a historie přináší nepřeberné množství příkladů vědeckých omylů a tragických důsledků zneužití zvulgarizovaných dílčích vědeckých poznatků (nacismus, komunismus aj.).

Klimatologové se tak dostávají do těžkého konfliktu zájmů. Svou dnešní prestiž, neomezené prostředky a globální pozornost si udrží pouze tehdy, budou-li naplňovat poptávku po varovných výzvách a katastrofických proroctvích. Důkaz, že klimatické změny nejsou způsobeny člověkem a nejsou jím zastavitelné, by měl za následek sestup z piedestalu a návrat do ústraní skromně placených vědeckých pracovišť.

Klima je v dnešní manipulativní kampani pouze nástrojem, jakýmsi beranidlem, jímž má být změněna společnost. Začínají nám tvrdit, že bez radikální společenské změny nelze změnit chování člověka a zlikvidovat tak emise, které zamořují atmosféru. Ty prý způsobila průmyslová civilizace a její nekontrolovatelný rozmach v posledních staletích, který má na svědomí kapitalismus. Znamená to tedy zlikvidovat kapitalismus a svobodnou společnost, které umožňují nezodpovědné chování k planetě.

Boj proti změně klimatu dávno není nevinnou aktivitou altruistů, kterým jde o ochranu přírody a životních podmínek na zemi. Je to bohužel velmi nebezpečná ideologie, v níž o přírodu a vědeckou pravdu jde až na posledním místě. Klimatický alarmismus je jednou z hlavních součástí moderního levicového progresivismu a jeho hlavní zbraní v útoku na tradiční západní kapitalistickou společnost, o jejíž radikální přeměnu usiluje.

Hlavním nástrojem je mediální manipulace, jež se v dnešní kampani symbolizované Gretou Thunbergovou odhaluje v celé své odpudivosti. Je příznačné, že předmětem zneužití jsou v ní právě děti a mladí lidé, na které je zacílena. Ti jsou skupinou nejbezbrannější, bez životních i profesních zkušeností, naivní, idealistickou a důvěřivou.

Rozdělení Společnosti v Reakci na Klimatickou Změnu

Rozdělení veřejnosti v reakci na klimatickou změnu neplatí jen pro českou společnost. „Nejrozdělenější je společnost ve Spojených státech amerických,“ soudí ekopsycholog Jan Krajhanzl.

Informace o klimatické změně přirovnává Krajhanzl ke sdělení o závažné chorobě. „I na to se reakce lidí liší a řada z nás schovává hlavu do písku.“ Problém je navíc v kolektivní rozptýlené odpovědnosti. „Je to, jako by člověk měl závažnou diagnózu, ale za její řešení neslo odpovědnost dalších 30 lidí.“

Zpráva, kterou přinášejí výzkumníci studující vývoj klimatu, je nepříjemná, ale není nutné ji představovat pouze jako negativní hrozbu. Nevyužitou příležitost vnímá Jan Krajhanzl v prezentaci změn nutných k oddálení nebo zmírnění vlivu klimatické změny jako příležitosti k ozdravení životního prostředí, tvorbu pestřejší krajiny, zelenějších měst.

Přehled Postojů Mladé Generace ke Klimatické Změně

Následující tabulka shrnuje klíčové postoje mladé generace (15-20 let) ke klimatické změně na základě průzkumu:

tags: #protesty #proti #změně #klimatu #historie #a

Oblíbené příspěvky:

• Umění a environmentální povědomí
• Úřední informace o rybníku
• Ochrana vody před fekálním znečištěním
• Správná vzdálenost kompostu od plotu
• Řešení pro ucpané potrubí