Průměrná hustota mořského ekosystému a jeho ochrana

Dobře známá skutečnost, že moře zabírají 70,8 % zemského povrchu, často vyvolává pochopitelnou představu, že světový oceán, největší souvislý ekosystém na světě, zůstává i nadále prostředím jen minimálně, pokud vůbec, pozměněným lidskou činností. Světový oceán při průměrné hloubce téměř 4 kilometry vytváří 95 % oživeného prostoru naší planety.

Člověk versus oceán

Oceány a moře hrají klíčovou úlohu při vytváření podnebí a udržování biodiverzity a celá tisíciletí poskytují lidstvu potravu a další zdroje. Podle nejnovějších odhadů přitom lidé již ovlivnili 87 - 97 % světového oceánu a na 59 % jeho rozlohy působí současně hned několik vnějších činitelů, jako je nadměrný rybolov (přelovování), znečištění pocházející ze souše, změny podnebí a lodní doprava.

Dopady lidské činnosti na mořský ekosystém

Rozsáhlá přeměna a ničení mořských a přímořských biotopů lidskou činností, kupř. hlubokomořským rybolovem vlečnými sítěmi taženými po dně, těžbou korálů, fosilních paliv a kovů a budováním zařízení pro chov mořských živočichů, vyvolávají úbytek mořské bioty. Změny podnebí vedou ke zvýšení průměrné teploty nejen atmosféry, ale i oceánu, zejména ve vrstvě do dvou kilometrů pod hladinou. Navíc od konce 80. let 20. století moře reaguje na zvýšený příjem CO2 okyselováním (acidifikací) a od začátku 70. let 20. století ve vodním sloupci kilometr pod hladinou ubývá kyslík.

V mořích se ve velkém množství ukládají nespotřebované živiny, zejména dusík a fosfor, přinášené vodními toky. Všechny uvedené procesy dopadají na koloběh živin a primární produkci a přímo či nepřímo ovlivňují mořské organismy od fytoplanktonu po mořské savce, což se projevuje mj. blednutím korálů a šířením invazních nepůvodních druhů směrem od rovníku k pólům. Po moři se v celosvětovém měřítku přepravuje více než 90 % veškerého zboží.

Ročně musí vyhledat lékaře v důsledku střevních a dýchacích potíží 250 milionů lidí, protože se koupali ve stále znečištěnějším moři. Světový oceán dnes obsahuje více než 150 milionů tun umělých hmot, představujících nejméně 5 bilionů jejich různě velkých částí. Bez omezujících opatření by nejpozději do roku 2080 mohlo být v mořích, pokud jde o hmotnost, více plastů než ryb. Konzumací mořských živočichů se umělohmotné částice dostávají do lidského organismu, přičemž jejich působení na zdraví je dosud jen málo známé.

Čtěte také: Analýza spotřeby energie tramvají

V současnosti již v mořích naší planety, a to nejen u pobřeží, převládají zvuky vyvolané lidskou činností nad přírodními. Nejvíce jsou jimi ovlivněni mořští savci, u nichž dochází ke změnám v chování a fyziologii. Počet rybářských lodí ve světovém oceánu se od roku 1950 zdvojnásobil, takže v roce 2015 čítala světová rybářská flotila 3,7 milionu plavidel, provozujících rybolov na nejméně 55 % rozlohy světového oceánu.

V současnosti sužuje přelovování, v jehož důsledku již populace nejsou schopné se obnovovat, celou třetinu všech hejn mořských ryb, zatímco ještě v roce 1974 se jednalo jen o 10 %. Navíc u 60 % z nich dosáhli rybáři maximálního udržitelného výtěžku (MSY) nebo se mu blíží, takže jen u 6 % rybích populací žijících ve světovém oceánu se dá předpokládat, že se úlovek z nich může ještě zvyšovat. Ilegální, nehlášený a nekontrolovaný rybolov se odhaduje na 26 milionů tun ročně, což představuje 31 % oficiálního světového úlovku ryb. Bez dotací by se nevyplatilo lovit ryby na více než polovině mezinárodních vod, kde se tak dnes děje.

Mořská chráněná území

Zatímco soustavné vyhlašování chráněných území v suchozemském prostředí má již téměř dvousetletou tradici a chráněná území pokrývala 15,7 % souše, v případě mořských ekosystémů je situace naprosto rozdílná. Na naší planetě existovalo 17 852 mořských chráněných území, zabírajících plochu více než 28 milionu km2, tedy území téměř třikrát větší než Evropa. Nicméně toto na první pohled ohromné číslo představuje jen 7,9 % celkové rozlohy světového oceánu.

Zatímco chráněná území tvoří v globálním měřítku 18,4 % výlučných ekonomických zón jednotlivých států, jejich počet se vzrůstající vzdáleností od pobřeží exponenciálně klesá. V současnosti je chráněno pouze 1,2 % rozlohy mezinárodních vod. Navíc mořské plochy, kde není povolena žádná činnost člověka, tvoří jen 2,7 % rozlohy světového oceánu. Přitom pro zachování mořské biodiverzity je nutné účinně chránit alespoň 26 % světového oceánu.

Mořská chráněná území zahrnují širokou škálu ploch, od přísně chráněných rezervací po části moře, chránících jeden druh nebo omezujících jedinou činnost. Ukazuje se ale, že pokud mají být mořská chráněná území skutečně účinná, měl by v nich být zakázán rybolov a těžba nerostných surovin, měla by být dobře střežena, fungovat déle než 10 let, zabírat plochu větší než 100 km2 a být izolována hlubokou vodou nebo pískem. Nicméně 59 % z nich vykazuje jen jednu, nanejvýš dvě uvedené charakteristiky. Velkou roli ve fungování chráněných území hraje jejich vzájemná propojenost mořskými proudy, umožňujícími pohyb organismů, zejména larev.

Čtěte také: Stavební a demoliční odpad v EU

Pomůže OSN?

Mezinárodní vody, které nepatří žádnému státu, tvoří více než 64 % povrchu světového oceánu a 95 % jeho objemu. Rozhodnutím Valného shromáždění OSN z roku 2004 se problematikou ochrany mořských ekosystémů v mezinárodních vodách včetně jejich dna zabývá Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Princip svobodného využívání mezinárodních vod, který z ní vychází, dává všem zemím možnost plavit se v nich, přelétat je, lovit v nich mořské organismy a provádět v nich vědecký výzkum.

Po třinácti letech úmorných diskusí o tom, jak zlepšit ochranu mořské biodiverzity a udržitelné využívání jejích složek v mezinárodních vodách, rozhodlo Valné shromáždění OSN na Štědrý den 2017 zahájit vyjednávání směřující k uzavření mezinárodní právně závazné dohody v rámci UNCLOS, mj. nastavující jasná pravidla pro vyhlašování a správu chráněných území v oceánu nespadajícím do jurisdikce jednotlivých států. Přitom do všeobecné shody má zatímní text hodně daleko. Největším jablkem sváru zůstává otázka komerčního využívání mořských genetických zdrojů.

Roku 2026 dosáhne hodnota globálního trhu mořských biotechnologií 7,3 miliardy USD, tedy 1,3x více než v roce 2017. Téměř polovinu patentů týkajících se mořských genetických zdrojů vlastní jediná průmyslová korporace - BASF. Analýza asi 13 000 sekvencí DNA získaných z 862 druhů mořských organismů ukázala, že 98 % patentovaných sekvencí je registrováno pouze v deseti zemích, nejvíce v USA, SRN, Japonsku a Francii. Pokud by převážil princip svobodného využívání mezinárodních vod, kdokoli z nich by získal genetický zdroj, měl by výlučné právo jej využívat.

Moře, náš osud

Vzhledem k současným trendům vývoje vzájemných vztahů mezi lidskou civilizací a mořským prostředím se nedá předpokládat, že negativní působení vnějších faktorů na světový oceán v budoucnosti výrazněji zeslábne. Proto uznávané prognózy tvrdí, že ve 21. století dojde jak k snížení biomasy společenstev mořských živočichů včetně ryb, tak ke změnám jejich druhového složení.

Zejména přísně chráněná, dobře obhospodařovaná, dostatečně velká a prouděním vzájemně propojená území zůstávají důležitým prostředkem, jak snížit dopady lidské činnosti na mořské a pobřežní ekosystémy. Nicméně stejně jako na souši ani v moři samotná nejsou schopná omezit negativní dopady lidské činnosti na mořské ekosystémy. Proto by měla být rozumným způsobem kombinována s nejdůležitějšími metodami zabraňujícími nadměrnému, necitlivému a místy zcela predátorskému využívání zdrojů, jehož dopady bývají méně viditelné než na souši.

Čtěte také: Emise CO2 v České republice

Patří mezi ně trvalý nebo dočasný zákaz rybolovu v určité oblasti či části roku, týkající se celého rybího společenstva nebo vybraných druhů, regulace prodeje licencí, omezení používání určitých odchytových zařízení, jako jsou sítě po hlubokomořský rybolov nebo s návnadami, limity délky sítí, velikosti ok či počtů háčků s návnadami, nebo stanovení minimálních rozměrů lovených ryb. Uvedený přístup by přispěl nejen k ozdravení moří, ale současně by pomohl zmírnit dopady změn podnebí a podporovat potravinovou bezpečnost lidstva zdroji z moře.

Zdravý oceán může za předpokladu, že 30 % jeho celkové rozlohy bude skutečně účinně chráněno, snížit celkové globální emise CO2 o pětinu, jak požaduje známá Pařížská dohoda, poskytnout 40x více obnovitelné energie, než bylo získáno v roce 2018, produkovat ve srovnání s dneškem 6x více ryb a dalších mořských živočichů a poskytnout dalších 12 milionů pracovních míst. Čistý ekonomický přínos moří na naší planetě by v takovém případě dosahoval 15,5 bilionu USD, což odpovídá hrubému domácímu produktu druhé největší ekonomiky světa - Číny. Prostředkem k dosažení uvedeného cíle zůstává na vědeckých poznatcích založená integrovaná péče o moře využívající mj. ekosystémový přístup.

Prvním krokem v tomto smyslu zůstává nezbytná změna chápání moře jako citlivého ekosystému významně ovlivňujícího existenci lidstva jako celku, a nikoli jako nevyčerpatelného zdroje.

tags: #průměrná #hustota #mořského #ekosystému

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a její definice
• Problém zarůstání krajiny
• Trendy odpadkový koš 48L
• Knihkupectví Martinus: Recenze
• Spalovny a životní prostředí