Magazín Ochrana Přírody: Aktuální Témata a Pohledy

Časopis Ochrana přírody se dlouhodobě zabývá problematikou ochrany přírody a krajiny v nejširších souvislostech. Je určen především profesionálním pracovníkům ochrany přírody a vědecko-výzkumných institucí, zájemcům z řad nestátních neziskových organizací, pedagogickým pracovníkům a všem zájemcům o ochranu přírody.

Publikuje odborné články a aktuální informace týkající se problematiky péče o krajinu, ochrany zvláště chráněných území, druhové ochrany živočichů a rostlin i právních aspektů ochrany přírody. Přináší výsledky výzkumu a monitoringu, informuje o plnění mezinárodních úmluv; vyjadřuje se k soustavě Natura 2000, uvádí odborné informace ze zahraničí.

Politika krajiny: Strategický přístup k ochraně krajiny

Mohlo by se zdát, že v České republice existuje celá řada koncepčních, strategických a jiných materiálů zaměřených ať už primárně, nebo jako součást širšího spektra zájmů na ochranu přírody a krajiny. Jde o dokumenty mezinárodní, jako je Globální rámec pro biologickou rozmanitost, Evropská úmluva o krajině či nařízení o obnově přírody, k jehož konečnému schválení snad v nejbližší době dojde a na jeho podkladě vznikne Národní plán na obnovu přírody.

Z národních dokumentů je možné v první řadě uvést Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, související Národní akční plán adaptace na změnu klimatu či Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR. Naše krajina jako celek je příliš homogenní, chybí v ní prvky, které by zvyšovaly její ekologickou stabilitu, pomohly zadržovat větší množství vody v krajině, bránily či alespoň zmírňovaly půdní erozi. Dochází k dlouhodobému úbytku biodiverzity na všech úrovních.

Stav a odolnost krajiny a jejích dílčích složek je takový, že snadno podléhají negativním vnějším vlivům, příkladem byla před několika lety kulminující kůrovcová gradace v lesích, která jasně ukázala, že adaptace na změnu klimatu není dlouhodobou vizí, ale aktuální nutností. Je nezbytné stabilitu krajiny nejen udržet a zvýšit, ale i připravit na celou řadu obtížně predikovatelných událostí souvisejících s probíhající a pravděpodobně se zrychlující změnou klimatu či s řadou nových požadavků na využití krajiny.

Čtěte také: Environmentální Dějiny - Klaudyan

Pro úspěšnou adaptaci na probíhající změnu klimatu je stěžejní ochrana stávajích přírodních ekosystémů pro jejich přirozenou schopnost odolávát extrémním výkyvům, jako je např. Východiska a vznik Politiky krajiny Poptávka po tzv. krajinném plánování je zřetelná dlouhodobě. Různí se však pohledy na to, co si pod tímto termínem představit.

Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) si uvědomuje svou úlohu spočívající ve strategickém a metodickém ukotvení krajinného plánování. Úkoly směřující k definování tohoto pojmu jsou obsaženy již v Národní adaptační strategii schválené vládou. Zřejmá je též souvislost s Evropskou úmluvou o krajině, kterou Česká republika podepsala již v roce 2002 a která vstoupila v platnost roku 2004.

Pro dosažení dostatečného odborného zázemí a kapacit přihlásilo MŽP téma krajinného plánování do reforem Národního plánu obnovy, což je unijní ekonomický nástroj sloužící pro reformy a investice členských států na oživení ekonomiky po pandemii koronaviru a na zelenou a digitální transformaci. Reformní aktivita v Národním plánu obnovy - vypracování strategického dokumentu Politika krajiny - byla schválena vládou usnesením č. 437 ze dne 14. června 2023.

Na přípravě Politiky krajiny spolupracuje s MŽP široké spektrum odborných institucí, zejména Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., nebo CzechGlobe, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. Intenzivní příprava dokumentu byla zahájena počátkem letošního roku.

Pro tvorbu podkladových materiálů bylo sestaveno 6 odborných pracovních skupin (Biodiverzita, Voda, Lesnictví, Zemědělství, Sídla a kultura, Infrastruktura). Pracovní skupiny byly obsazeny kromě pracovníků resortu MŽP i zástupci dalších resortů, nejrůznějších výzkumných institucí, nevládních organizací, podnikatelských svazů tak, aby rozpětí názorů ve skupinách bylo dostatečně široké a aby byly zohledněny všechny významné a oprávněné zájmy související s využíváním krajiny.

Čtěte také: Magazín Víkend o životním stylu

Výše zmíněná reforma Národního plánu obnovu má být naplněna nejpozději v roce 2026, počítá se však s tím, že dokument Politika krajiny by měla svým usnesením schvalovat současná vláda, která si jej u MŽP již zmíněným usnesením objednala. Ke schválení by tak optimálně mělo dojít nejpozději na podzim roku 2025.

Cíle Politiky krajiny

Cílem Politiky krajiny není vytvořit nové nástroje pro plánování krajiny, nýbrž stanovit prioritní potřeby krajiny a vyhodnotit již existující nástroje k jejich dosažení. Dlouhodobě se totiž ukazuje, že hlavní problémy krajiny nespočívají v neexistenci těchto nástrojů, ale spíše v jejich ne zcela optimálním nastavení a tím v dané neefektivitě jejich využívání.

V této souvislosti lze jmenovat nástroje z rámce několika právních předpisů. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je vymezována soustava územních systémů ekologické stability, která má i v současné době nezastupitelné místo v ochraně přírody a krajiny, je však potřebné ji lépe provázat se současnými poznatky z oblasti přírodních věd i s již zmíněnými měnícími se požadavky na využívání krajiny.

Podobně je tomu s problematikou významných krajinných prvků, které lze nepochybně považovat za stěžejní nástroj územní obecné ochrany přírody a krajiny, ale jeho uplatnění v praxi mívá rezervy, a to i z důvodu nedostatečného metodického vedení ze strany MŽP. Důležitou roli v krajinném plánování sehrávají též nástroje dalších resortů, zejména Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství.

Za zcela zásadní považuje MŽP nástroje územního plánování. Vytvoření metodiky pro uplatnění územních studií krajiny, které je možné v současné době financovat pro obvody obcí s rozšířenou působností z Operačního programu Životní prostředí, lze považovat za příklad úspěšné spolupráce obou resortů. Lepší metodické vedení si jistě zaslouží i koncepce uspořádání krajiny jako součást územních plánů.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Kromě uvedených nástrojů územního plánování budou analyzovány též nástroje Ministerstva zemědělství, jakými jsou např. Na vzniklou Politiku krajiny by měl bezprostředně navázat vznik Metodiky krajinného plánování. Nemělo by jít o akční plán Politiky krajiny, ale o návod pro efektivní práci s nástroji plánování, využívání, ochrany a péče o krajinu v praxi.

Metodika krajinného plánování a souvislosti s dalšími strategiemi

Aby mohl být tento nástroj v praxi využitelný a efektivní, bude nutné jej provázat s existujícími, případně upravenými rámci danými konkrétními právními předpisy. Zde půjde především o nezbytnou provazbu na zmíněné dokumenty územního plánování. Pojem krajinné plánování se již delší dobu objevuje v různých odborných dokumentech, dosud však není jasně metodicky uchopen a hlavně provázán s legislativními nástroji.

V současné době se připravují, resp. začínají připravovat i další strategické dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny. V souvislosti s očekávaným schválením nařízení o obnově přírody by měla být v nejbližší době zahájena rovněž příprava Národního plánu na obnovu přírody, tedy nástroje, jehož východiska budou v určité oblasti sdílená s Politikou krajiny, a to především v tématech ochrany biodiverzity.

Rozdíl obou dokumentů bude především v konkrétní šíři záběru, kdy v rámci Národního plánu na obnovu přírody bude navrhováno naplňování konkrétních indikátorů podle jednotlivých článků, které nařízení o obnově přírody členským státům přímo nařizuje nebo které si členské státy v rámci výběru zvolí z většího množství indikátorů. Současně s Politikou krajiny se začíná připravovat i aktualizace Strategie ochrany biologické rozmanitosti, která by měla být platná od roku 2026.

Krajinné plánování jako široká diskuse

Od samotného dokumentu Politika krajiny nemůžeme očekávat, že vyřeší všechny problémy naší krajiny, ale zároveň si nepřejeme mít strategii zbožných přání, kterou budeme nanejvýš, ve snaze šířit dobrou víru, rozdávat na seminářích. Politika krajiny je zpracovávána v meziresortní spolupráci, bude schvalována vládou a může tak jednotlivým ministerstvům ukládat konkrétní úkoly.

MŽP je vedeno snahou vést při zpracování politiky konstruktivní debatu s hospodářskými sektory a posílit roli nástrojů, které pomohou provázání zájmů ochrany přírody a krajiny a zájmů na jejím hospodářském využívání. Žijeme v člověkem pozměněné, kulturní krajině a v kontextu probíhající změny klimatu a jejích negativních dopadů nabývá role přírodních systémů nebývalé důležitosti.

Témata v časopise Ochrana přírody

V posledních letech časopis vychází 4× ročně, vždy koncem čtvrtletí. Níže je uveden přehled témat z minulých let:

• rok 2014: 1. svět v noci a bez ní, 2. hosté, vetřelci a běženci, 3. ovocnářství, 4. dary přírody.
• rok 2015: 1. ovocnářství II, 2. krajina pod vodou, 3. louky a pastviny, 4. Češi a krajina Banátu.
• rok 2016: 1. sucho, 2. péče o krajinu na Slovensku, 3. les, 4. chůze.
• rok 2017: 1. velcí kopytníci, 2. paradoxní ochrana přírody, 3. přehrady - mýty a fakta, 4. ptáci a hudci.
• rok 2018: 1. půda, 2. nová divočina, 3. návrat velkých šelem, 4. krajinou Podkarpatské Rusi.
• rok 2019: 1. -, 2. zeleň mezi domy, 3. kůrovec, 4. -.
• rok 2020: 1. nejen o Soutoku, 2. kámen a kamení, 3. opylovatelé a opylovači, 4. není houba jako houba, 5. zvláštní číslo - biodiverzita v zahradě a v sadu.
• rok 2021: 1. LIFE je život, 2. voda je jen jedna, 3. Moravský kras, 4. ukradená krajina.
• rok 2022: 1. -, 2. pohornická krajina, 3. volné řeky, 4. -.
• rok 2023: 1. -, 2. krajina z vlaku, 3. mokřady, 4. rok 2024: 1. -, 2. druhy vs. jedinci, 3. data v OP, 4. rok 2025: 1. splynout s krajinou, připravujeme: 2. krajina pod vodou II, 3. enviromentální myšlení v kultuře, 4.

Příklady témat z jednotlivých čísel časopisu

• 1/2015 - Ovocnářství II: Číslo se vrací k tématu ovocnářství s články o škůdcích a chorobách ovocných dřevin a jak na ně bez syntetických pesticidů.
• 2/2015 - Krajina pod vodou: Zabývá se rybníky a životem v nich, krajinami zaplavenými přehradami.
• 3/2015 - Louky a pastviny: Věnuje se historii využívání luk, současnosti, obnově pastevectví a fauně na loukách a pastvinách.
• 4/2015 - Češi a krajina Banátu: Věnováno českému osídlení v Banátu a banátské přírodě a krajině.
• 1/2016 - Sucho: Zaměřuje se na sucho a nutnost zacházení s vodou v krajině.
• 2/2016 - Starostlivosť o krajinu na Slovensku: Pohled slovenských autorů na vztah Slováků ke krajině.
• 3/2016 - Les: Význam lesa v souvislosti se změnami klimatu, hospodaření v lese.
• 4/2016 - Chůze: Věnováno pěší chůzi a její přitažlivosti.
• 1/2017 - Velcí kopytníci naší krajiny: Informuje o divoce žijících sudokopytnících a problémech s neprostupností krajiny.
• 2/2017 - Paradoxní ochrana přírody: O postupech, které přinášejí překvapující pozitivní výsledky.
• 3/2017 - Přehrady - mýty a fakta: Vysvětluje, že přehrady nejsou všelék proti povodním ani suchu.
• 4/2017 - Ptáci a hudci: Věnováno ornitologovi Karlu Hudcovi a ptactvu.
• 1/2018 - Půda: Informace o fungování živé půdy a varování před její degradací.
• 2/2018 - Nová divočina: Fenomén divokosti města v podobě opuštěných průmyslových areálů.
• 3/2018 - Návrat velkých šelem: Věnována návratu velkých šelem do České republiky.
• 4/2018 - Krajinou Podkarpatské Rusi: Zabývá se krajinou, lidmi a přírodou Podkarpatské Rusi.
• 2/2019 - Zeleň mezi domy: Změna klimatu mění pohled na zeleň i ve městech.
• 3/2019 - Kůrovec: Příčiny gradace kůrovce a jeho vliv na budoucnost našich lesů.
• 1/2020 - Nejen o Soutoku: Situace kolem ochrany soutoku Moravy a Dyje.
• 2/2020 - Kámen a kamení: Kámen jako nedílná součást naší krajiny.
• 3/2020 - Opylovatelé a opylovači: Problematika úbytku hmyzu a ochrana hmyzu.
• 2/2021 - Voda je jen jedna: Pohled na vodu ze všech možných úhlů.
• 3/2021 - Moravský kras: Věnováno nejstarší chráněné krajinné oblasti na Moravě - Moravskému krasu.
• 4/2021 - Ukradená krajina: Zcizení půdy rolníkům a dopad na krajinu.
• 2/2023 - Krajina z vlaku: Krajina z vlaku a plánované vysokorychlostní tratě s jejich dopady na životní prostředí a krajinu.
• 3/2023 - Mokřady: Nové číslo je většinově mokřadní a nabízí ohlédnutí za nedávným výročím Ramsarské úmluvy o mokřadech, o možnostech financování mokřadů, přinášíme praktické tipy ja.k je nejlépe obnovovat, ale též, jak se o mokřady zdarma postará bobr evropský.
• 4/2023 Čtvrté letošní číslo Veroniky je věnováno poutím krajinou a hledání významu slova pouť a charakteristice člověka poutníka, hledání duchovního rozměru poutě, ne nutně ve významu náboženském.
• 1/2024 Letošní první číslo časopisu Veronica je bez zásadního tématu a na dvaatřiceti stranách přináší zajímavé příspěvky.

Konkrétní témata z čísla 3/2024

Číslo 3/2024 časopisu Ochrana přírody se věnuje následujícím tématům:

• Potřeba obnovy laterální migrace ryb a dalších vodních organismů.
• Vliv na kvalitu vody v Novomlýnských nádržích a v toku řeky Dyje.
• Příznivé průtokové poměry ve vodních tocích a rizika jejich nesprávného používání.
• Podpora zelené infrastruktury ve městech pro adaptaci na klimatickou změnu.
• Správné nastavení opatření a postupů v zemědělství.
• Péče o nejvýše položené partie Česka a zachování biodiverzity v alpínském stupni bezlesí Jeseníků a Krkonoš.
• Půdní změny a vývoj vegetace po osetí zatravněných ploch v CHKO Moravský kras.

Pohled na ochranu přírody v České republice

Ekologie a ochrana přírody tahala příliš dlouhou dobu za kratší stranu provazu. Nejen z ekonomického hlediska, ale i z ideologického. Tento přístup na nás musí mít zákonitě vliv. Co když jsme se s tím tak nějak sžili? Co když jsme tak trochu přistoupili na to, že naše téma hraje druhé housle?

Nerad bych se tím dotkl lidí, kteří za ochranu přírodu bojují do roztrhání těla, a díky tomu máme v naší zemi ještě přírodu alespoň v takovém stavu, v jakém je. Ale stejně: stále taháme za kratší stranu provazu. V mediálním prostoru chybí hlas ochrany přírody, který by vysvětloval základní principy, jak to v přírodě funguje a co je potřeba dělat. Je tady ještě obrovské množství lidí, kteří se ochrany přírody přímo bojí, nebo jí opovrhují.

Jeden politik dokáže namluvit „půlce“ národa, že Green Deal je šikana z Bruselu v podobě nucení elektro mobilů. Když vyrazí zemědělci do Prahy protestovat proti ekologickým opatřením, většina lidí se nedozví, že právě zemědělci by měli mít eminentní zájem na tom, aby se podoba a stav naší krajiny změnil. O ochraně přírody se často lže a dokonce jsou tací, kteří jí používají ke strašení lidí.

V Evropské unii jsme v otázkách klimatických opatřeních za největší ostudy. Ochrana přírody má v našem státě nastavené větší mantinely, než ve většině států okolo. Jsou to hranice, které drží ekologii tak nějak na uzdě, protože je stále vnímána jako nepohodlná.

Zamysleme se nad tím, jakými hodnotami a argumenty se ohání ti, kteří nás nejvíce v proenvironmentální politice blokují. Je to prahnutí po zisku, neschopnost se alespoň minimálně obětovat pro dobro celku. Neschopnost vnímat vlastnictví také jako odpovědnost. Zkrátka peníze na prvním místě, hodnotová břečka.

Jsem přesvědčen, že doba se mění. Vnímám to na své generaci. Zajímáme se o společnost, o lidská práva, staráme se o své psychické zdraví a v neposlední řadě jsme úplně jinak vnímaví k ekologickým otázkám, než většina našich předků. Cítím, že ochranu přírody vnímáme jako sílu a starost. Jsme například docela smíření s tím, že možná nikdy nedosáhneme na vlastní bydlení, ale rozhodně se nechceme jen tak smířit s tím, že se v naší zemi věci mění tak zoufale pomalu.

Je ideální doba, aby ochrana přírody začala utvářet kurz a vyvíjet trendy, protože přibývá lidí, kteří jsou ochotní naslouchat, nebo dokonce něco i sami pro dobro celku dělat. Co nás motivuje a posiluje v našem úsilí chránit přírodu? Je to mimo jiné pocit odpovědnosti za něco, co nás přesahuje. Chceme se starat i o to, co nám nepatří, z čeho nám neplyne primárně zisk. Jde nám o bohatství přírodní, o pestrost a fungující celek. Čili nemyslíme jen na sebe, chceme přispět pro dobro celku. Ochrana přírody má totiž co nabídnout. Oslovit může potenciálně každého, protože má velký potenciál spojovat.

Čistší vzduch, víc druhů ptáků, víc druhů motýlů. Víc krajiny, ve které budeme chtít trávit čas. Ale i prostor pro inovace, investice do regionů, nové pracovní příležitosti, čistší energie, zdravější půda (zdravější potraviny). Nabízíme (tedy hlavně příroda) vlastně luxus!

Jako společnost jsme se od přírodního světa příliš odcizili a ztratili jsme o tomto světě základní znalosti. Informace o přírodě jsme dlouho neuměli předávat tak, aby tomu porozuměl i laik. Při odborných výkladech musí člověk z „venku“ zákonitě dostat pocit, že je mu toto téma cizí a že mu nerozumí. Pokud si toto část veřejnosti myslí a má pocit, že taková naše komunita je, musíme s tím přece něco dělat.

Je potřeba přemýšlet ve větších souvislostech a vykročit z jednooborového vnímání světa. S tím souvisí i nutnost revidovat to, co se děti učí v přírodopise a biologii na školách.

Tak, jak může být příroda pestrá, měla by být pestrá i ekologická opatření, na míru šitá konkrétním místům a problémům. Uvnitř národních parků a chráněných krajinných oblastí nám více či méně jde chránit přírodu „bez lidí“, ale už o dost méně s lidmi. Místní jsou spíše naštvaní na správy národních parků a chráněných krajinných oblastí.

Chránit přírodu se musíme naučit i tam, kde hospodaří člověk. Je potřeba méně odsuzovat lidské hospodaření jako takové a pomáhat tam, kde je potřeba učinit hospodaření udržitelné. A to je zase o srozumitelném vysvětlování, aby například místní zemědělec pochopil, že ekologická opatření nejsou na přítěž (pokud nebudou spojené s nesmyslnou byrokracií), ale že z nich může i on sám nakonec profitovat.

Zkrátka je to náš úkol, abychom přesvědčili co nejvíce lidí, že ochrana přírody je pro všechny velmi výhodná.

Čekají nás velké výzvy. Green Deal, Nature Restoration Law a další. Z mnoha stran je slyšet, že se to podaří jen tehdy, když se nastartuje široká spolupráce. Náš úkol je přispívat k tomu, abychom se spojili i s těmi, se kterými si to často nedokážeme představit. S lesáky, zemědělci, myslivci, se starosty obcí, nebo s korporáty a firmami.

Čili aby se nastavení mysli lidí změnilo dříve, než budeme čelit katastrofě. Je to potřeba proto, abychom nemuseli obětovat příliš pro neodpovědnost a sobeckost těch, kteří to s námi myslí extrémně špatně.

Zlepšení lokální praktické ochrany přírody

Lokální praktickou ochranu přírody nejčastěji limitují hospodářské a majetkové zájmy. Evergreenem je komplikovaná a přitom nutná spolupráce ochranářů, nejčastěji biologů, s hospodáři - lesníky, zemědělci, rybáři…

Nicméně neshody mezi hospodářsky zaměřenými obory a ochranáři nejsou chyba. Vyplývají z podstaty věci. Jedni chtějí hospodařit, produkovat, druzí omezovat a upřednostňovat jiné zájmy. Veřejný zájem je obojí - chceme přírodní hodnoty, i využívat suroviny, produkci, byť udržitelně. Je politické rozhodnutí, čeho kolik, případně kde.

Na všech úrovních ubíjí ochranářské snahy byrokracie. Přitom část byrokracie je užitečná, například pro veřejnou kontrolu toků peněz, ale část si zjevně dělají státní ochranářské subjekty samy.

Je potřeba dostatek lidí na administrativu a další na odborné pozice (botanik, zoolog, krajinář-urbanista), lidé na práci s veřejností, na právní záležitosti. Ochranářským institucím se nedostává lidí na designování a koordinaci výzkumů.

Česká ochrana přírody se snaží o obojí, má stamilionové a vesměs dobré projekty, stovky lidí sbírají zajímavá data, ale jen málo je relevantně vědecky využito (zatím, data se snad neztratí).

tags: #magazín #ochrana #přírody #témata

Oblíbené příspěvky:

• Nové Povinnosti od roku 2015
• Václav Klaus a klima
• Dopad třídění odpadu na životní prostředí
• Třídění odpadu Slatiňany
• Návod na domácí kompost