Půdoznalství pro ekologické zemědělství

Půda provází život na zemi a člověk by bez ní na této planetě nemohl existovat. Vzácná i obyčejná, živá i neživá, ztrácená a nenahraditelná - půda. Tak začíná dokument profesora Mika o půdě s názvem Geoderma.

Je to komplex minerální a organické složky, vody a vzduchu obohacený o pestré společenstvo mikroorganismů? Nebo je to výrobní prostředek zemědělce - materie, ve které jsou fixovány kulturní rostliny, či je to předmět výhodné investice investora, anebo je to taky popel našich předků? Každý si pod pojmem půda představíme něco jiného. Dříve by mě ani ve snu nenapadlo, že někdy budu psát článek o půdě, byť jsme ve škole měli předměty geologie a půdoznalství.

Po čtvrtstoletí, co se aktivně pohybuji v oboru ekologického zemědělství, vnímám stále intenzivněji, jak obrovské a těžko vratné škody se podařilo napáchat konvenčně hospodařícím zemědělcům nejen na naší krajině, ale na tom nejdůležitějším, z čeho jsme živi, na půdě. Nedávno jsem se zúčastnil Konference o půdě a tam mně zapadly poslední kostičky do pomyslné mozaiky a vynořil se mi obraz, ze kterého jsem zůstal jako opařený.

Poměrně často využívám dálnici směr Brno a Praha a několik posledních let jsem se pozastavoval nad tím, proč i po poměrně krátkých deštích zůstávají na okolních, krásně obdělaných polích kaluže až jezera nevsáknuté vody, kterých jsem si dříve nevšímal, anebo tam dříve nebývaly? Často jsem se ptal sám sebe, jak je to možné? Vždyť srážek spíše ubývá. Čím je to způsobeno?

Odpovědí se mi dostalo s odstupem času až na výše zmiňované konferenci. Není to totiž jen půdou utuženou těžkými mechanizmy, jak se dlouho myslelo, ale hlavně je to dlouhodobým nedostatkem organické hmoty. Už jsou to možná dvě desetiletí, co klesly stavy chovaného dobytka v naší republice natolik, že není dostatek statkových hnojiv na přirozenou obnovu úrodnosti půdy.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Půdní mikroorganismy hladoví, anebo v půdě chudé na organické složky pomalu odumírají. Chybějící statková hnojiva jsou suplována dodáváním vysokých dávek průmyslových hnojiv a pesticidů a celé je to korunováno nevhodným nebo nedostatečným střídání polních plodin. Průmyslová hnojiva spolu s pesticidy napomáhají rozkladu půdní struktury, která se rozplavuje a v podorničí pomalu vytváří neprostupnou desku hodně podobnou betonu.

Horní úrodná část půdy proto nemůže komunikovat s podložím a voda se nemůže vsakovat do hlubších vrstev, proto rychle odteče a nezpůsobí-li erozi, tak se rychle odpaří. Mimo jiné, i tímto nedostatečným zvodněním půdního horizontu se enormně ohřívá povrch krajiny, ve které žijeme. Půda totiž funguje na podobném principu jako houba. Když je nasáklá vodou, tak chladí. Když je suchá, tak tuto schopnost ztrácí. Šedesátiletá aplikace syntetického dusíku výrazně pozměnila fyzikální vlastnosti půdy, která nyní přijímá pouze zlomek dešťových srážek v porovnání s minulostí.

Tak a tady to máme v celé kráse! Změnu klimatu nelze připisovat jen průmyslu a dopravě či prostému spalování fosilních paliv, ale bohužel hlavně průmyslovému zemědělství. Tato tematika je opravdu palčivá, dotýká se každého z nás a nemůžeme pořád před problémy strkat hlavu do písku. Obchody zatím máme plné potravin různé kvality a z různých konců světa, ale počínáme si, obrazně řečeno, jako kdybychom seděli na stromě, odřezávali větev a seděli přitom na špatném konci. Na řezání pomyslné větve má lví podíl zejména průmyslové konvenční zemědělství, které za to ještě chválíme, protože zdánlivě pořád produkuje všeho dostatek.

Proč o tom vlastně píšu? Všichni, co se nějakým způsobem zajímáme o ekologické zemědělství, od počátku neustále omíláme, co je podle nás třeba udělat. Zbavit zemědělství průmyslových hnojiv a pesticidů, držet uzavřený koloběh - půda, rostlina, zvíře a člověk. Je třeba udržovat pestrý osevní postup, zpět půdě dodávat organickou hmotu, mít důstojný chov zvířat, nehazardovat s GMO a dalšími. Ale naše naléhání asi nebylo dostatečně hlasité a důrazné a ani nyní to nikoho nijak zvlášť nevzrušuje. Těch necelých 13 % ekologicky obhospodařované půdy v naší zemi je asi pořád málo k ovlivnění tak dalekosáhlých procesů i k ovlivnění veřejného mínění. Měnící se klima spíše nastoupí s pádnějšími argumenty a ledy se nejspíš pohnou.

Vážím si proto lidí, kteří se snaží konat v souladu se svým svědomím, navzdory směru většinového proudu. U nás je to třeba Nadace pro půdu, kterou založila skupinka nadšenců v jižních Čechách. Je to skupina lidí dlouhodobě se zabývajících biodynamickým zemědělstvím. Nebojí se říkat, že člověk by neměl půdu vlastnit, protože ho jako taková přesahuje. Půdu považují za přírodní útvar, respektive výtvor, o který má člověk pečovat jako o něco, co je mu svěřeno k vlastní obživě, který však nemá sloužit k ukládání peněz či ke spekulacím. Půda je dar, nikoli komodita.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Vážím si třeba tzv. Amišů (angl. Amish), jedné z mála komunit akceptovaných majoritní společností v USA. Vážím si jich, protože půdu vnímají jako boží statek a tak se k ní také chovají. Péče o půdu je pro ně přímým odrazem jejich vztahu k Bohu. Proto mohou být po zásluze vnímáni jako excelentní zemědělci a vzoroví chovatelé dobytka.

Je to prosté, půdu jsme nezdědili po rodičích, ale máme ji v pronájmu od našich dětí. Jak jsem již zmínil, půda je popel našich předků a také my, až přijde čas, se staneme její součástí. Možná i proto bychom měli přehodnotit náš vztah k ní. Pokud zase někde uslyšíte, že biopotraviny jsou drahé, tak máte k dobru další argument, proč tomu tak je. Není to jen otázka vyšší pracnosti, o něco nižších výnosů, větší náročnosti se zpracováním menších partií a dalších aspektů. Bioproducenti se snaží nepodílet se na výše popsané devastaci půd, ale naopak, snaží se o půdu starat s péčí dobrého a vnímavého hospodáře. Jejich zodpovědné hospodaření bohužel stojí trochu více peněz, což se z krátkodobého pohledu jeví jako méně produktivní, ale zato dává šanci do budoucna.

Ekologické zemědělství a ochrana před povodněmi

Vědci ze dvou ústavů Spolkového ústavu pro výzkum zemědělství (FAL), Ústavu pro výživu rostlin a půdoznalství a Ústavu ekologického zemědělství, mohli prokázat, že ekologicky obhospodařovaná orná půda poskytuje lepší ochranu proti povodním než plochy obdělávané konvenčním způsobem. Podpora ekologického zemědělství by mohla odpovídajícím způsobem přispět k tomu, že se vytvoří účinná ekologická vyrovnávací opatření pro antropogenní uzavřené povrchy.

Na dvojí roli vody, na jedné straně jako životně důležité, ale na druhé straně jako život člověka ohrožující prvek, upozornil Spolkový ústav pro výzkum zemědělství (FAL) v úvodu letošního celosvětového kongresu o vodě. Spojené národy (UN) měly celosvětovému sympoziu o vodě stanovit motto: "Voda a přírodní katastrofy", aby se upozornilo na následky na celém světě se stále častěji vyskytujících přírodních katastrof.

Iniciátory "plíživého uzavření povrchu" jsou podle údajů vědců stále se mírně snižující obsahy humusu, klesající biologická aktivita a narůstající utužování příliš vysokým mechanickým zatěžováním půdy. Vysoké infiltrační výkony intaktní struktury půdy mohou naopak intenzitu jevů povodní snížit.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Vědci Ústavu pro výživu rostlin a půdoznalectví a Ústavu ekologického zemědělství zkoumali souvislost mezi fyzikálními, chemickými a biologickými parametry půdy a infiltrací. Vědcům přitom bylo známo, že bezorební technologie zpracování půdy může v konvenčních podnicích výrazně přispět ke zvýšení vsakování.

V ekologickém zemědělství se na infiltraci kladně projevují také jiné faktory. Aktivitou půdních organizmů se například vytvářejí tak zvané "biopóry". Proto vykazují ekologicky obdělávané orné půdy za jinak shodných podmínek asi dvojnásobně tak vysokou infiltraci než půdy obhospodařované konvenčně. Vědci informují o tom, že "pěstováním víceletých polních pícnin a meziplodin jakož i optimálním přísunem organických hnojiv je obsah humusu v ekologicky obdělávaných půdách zpravidla vyšší než v konvenčně obdělávaných půdách". Kladné působení bylo možno zjistit již po třech letech ekologického hospodaření na pokusných plochách FAL ve slezsko-holštýnském Trenthorstu.

Na pozadí katastrofálních jevů povodní nedávné minulosti by se na udržení pro stanoviště typicky vysoké velikosti infiltrace mělo pohlížet jako na nejdůležitější, ne na cenami produktů odměňované výkony zemědělství.

Praktické půdoznalství pro farmáře

Na akci se dozvíte jak správně vzorkovat půdu na základě půdních typů. Jaroslav Záhora zdůrazní důležitost mikroorganizmů pro zachování kvality půdy a přístupnosti živin. V odpoledním bloku si předvedeme rýčovou zkoušku, a společně zhodnotíme půdní horizonty v hloubkové sondě v místech odběru analyzovaných půdních vzorků. Předvedou se jednoduché polní testy k základní evaluaci půdy, které si může každý farmář vyzkoušet na své farmě. Nakonec si vysvětlíme principy tzv. klimatického kontrolního seznamu a jeho benefity pro farmáře.

Na VH Agroton budou k vidění demonstrační porosty LAKR. Tomáš poradí, jak si může farmář zajistit odbyt a také bude zmíněna ekonomika pěstování. Provedeme vás rokem meduňky se vším všudy!

tags: #půdoznalství #pro #ekologické #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Metody sanace přírody
• Evoluce a její mechanismy
• Problémy s recyklací papíru
• Legislativa pro staveniště v ČR
• Vložky do šuplíku na odpadky: Recenze