Areály bývalých továren, skladů nebo zemědělských družstev lákají developery z pochopitelných důvodů. Často mají vynikající lokalitu v širším centru měst, jsou napojeny na stávající infrastrukturu a jejich pořizovací cena se zdá být velmi atraktivní. Plánujete investovat do starého areálu nebo brownfieldu? Může to být skvělá příležitost, ale často skrývá rizika, která nejsou na první pohled vidět. Tím největším je ekologická zátěž. Lákadlem je jejich potenciál pro revitalizaci a nové využití.
Definice brownfieldu je širší, než si většina lidí myslí. Podle Národní strategie regenerace brownfieldů je to jakákoli nemovitost - pozemek, objekt či areál - která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být kontaminovaná. Ekologická zátěž není jen nepořádek, staré pneumatiky nebo polorozbořená budova. Tato kontaminace vznikla lidskou činností (např. průmyslovou výrobou, úniky chemikálií, nevhodným skladováním ropných látek) a představuje závažné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Levný nákup brownfieldu se může obratem změnit v noční můru. Náklady na průzkum, analýzy a následnou sanaci (čištění) se mohou snadno vyšplhat na desítky, v extrémních případech i stovky milionů korun. Inzerovaná nízká cena brownfieldu často není sleva; je to tiché přiznání existence rizika.
Mnoho investorů žije v domnění, že pokud zátěž nezpůsobili, nemohou za ni být odpovědní. Ano, evropské i české právo je postaveno na zásadě, že za prevenci a nápravu ekologické újmy má platit ten, kdo ji způsobil. Je to základní kámen environmentální odpovědnosti.
Problém č. Většina nejproblematičtějších brownfieldů pochází z průmyslové činnosti před rokem 1989. Původní státní podniky, které kontaminaci způsobily, byly v 90. Problém č. 2: Kdo zaplatí nápravu? Právní systém nesnáší vakuum. Pokud nelze nalézt a postihnout původního znečišťovatele, odpovědnost se přesouvá. Ano, nákupem pozemku často přebíráte i odpovědnost za jeho faktický stav, i když jste zátěž nezpůsobili.
Pokud kupní cena odráží riziko, pak jediným nástrojem, jak toto riziko přesně vyčíslit, je hloubková prověrka neboli Due Diligence (DD). Nestačí se jen podívat do katastru nemovitostí. Právní due diligence musí jít ruku v ruce s tou environmentální. Due diligence neslouží jen k finálnímu rozhodnutí "koupit / nekoupit". Je to především ten nejlepší nástroj pro vyjednávání o kupní ceně.
Čtěte také: Metodiky sanace ekologických zátěží
Jde o formalizovaný, metodický postup, který často nařídí správní orgán (např. ČIŽP) po zjištění kontaminace. Jejím cílem je vědecky posoudit, jak moc stávající znečištění ohrožuje lidské zdraví a okolní ekosystémy.
Pokud se zátěž objeví po prodeji, odpovědnost může být i tak plně na vás. Naše praxe ukazuje, že je nutné smluvně ošetřit, co přesně se stane, pokud se skrytá zátěž objeví.
Pokud due diligence potvrdí kontaminaci, neznamená to nutně konec projektu. Sanace je soubor opatření a metod k eliminaci, omezení nebo odstranění kontaminace a jejích negativních vlivů. Dekontaminace je pak často používaný termín pro samotné technické postupy čištění. Toto je zcela klíčový bod celého procesu. Právní podpora je v tomto procesu klíčová.
Sanační limity jsou cílové hodnoty. Jsou to konkrétní čísla (např. Dosažení těchto limitů znamená, že pozemek je "oficiálně" považován za vyčištěný a vaše povinnost skončila.
Proces sanace je jedna věc, druhá je povolení vašeho nového developerského projektu na již vyčištěném pozemku. Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) a související předpisy zásadně mění pravidla hry.
Čtěte také: Hledáte téma pro bakalářskou práci? Sanace životního prostředí je skvělá volba!
Novým klíčovým dokumentem pro developery je Jednotné environmentální stanovisko (JES), které upravuje zákon č. JES nahrazuje až 29 různých správních úkonů (souhlasů, stanovisek, povolení) z 10 různých zákonů (např. zákon o ochraně přírody, vodní zákon, zákon o ochraně ovzduší, o odpadech atd.). Proces EIA (Environmental Impact Assessment) není zrušen, ale je integrován.
Nový stavební zákon vám dává strategickou volbu. Můžete buď projít "starým" způsobem a získat stanovisko EIA samostatně, a to pak použít jako podklad pro stavební řízení. Toto je klíčové právní rozhodnutí, které ovlivní rychlost a složitost celého projektu.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je orgán, se kterým budete při řešení ekologické zátěže v nejčastějším kontaktu. ČIŽP je v podstatě "policie přes životní prostředí". Pokud ČIŽP zjistí kontaminaci (tzv. závadný stav), má pravomoc vám (jako vlastníkovi pozemku) uložit opatření k nápravě. Neplnění rozhodnutí ČIŽP je vážný problém. Hrozí vysoké finanční pokuty, které mohou jít do milionů korun.
Inspekce je klíčovým dotčeným orgánem ve vašem stavebním řízení. Pokud nebudete spolupracovat na sanaci zátěže, ČIŽP vám jednoduše nevydá souhlasné stanovisko (JES). Nečinnost se nevyplácí i z dalšího důvodu.
Možná jste se setkali se specifickou situací: kupujete areál, který byl v 90. letech privatizován a má uzavřenou tzv. ekologickou smlouvu. Při privatizaci státních podniků stát (přes Fond národního majetku, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí) poskytoval nabyvatelům tzv. garance na staré ekologické zátěže (SEZ).
Čtěte také: Azbest Písek: Ekologická likvidace
Pro vlastníka je to katastrofální situace. "Garance" byla pouze finanční strop, nikoli slib státu, že sanaci dokončí. Jakmile peníze ve sjednané výši dojdou, stát přestane platit. Vy (vlastník) však stále máte na pozemku kontaminaci a plnou odpovědnost za ni.
Proč by mě měla ekologická zátěž zajímat kvůli ESG? Protože je to "kostlivec" ve vašem ESG reportu. Dle nové směrnice CSRD musíte reportovat o udržitelnosti. Neřešená ekologická zátěž je obrovské negativum pro faktor 'E' (Environment). Banky a investoři dnes posuzují ESG rating při rozhodování o financování a pojištění. Ignorování zátěže vám může zavřít dveře ke kapitálu.
V Česku se na vodních plochách ročně přihodí zhruba 180 havárií. Běžně se postupuje tak, že se zastaví výtok škodlivé látky, případně se hasiči snaží znečištěnou vodu odčerpávat nebo zamezit ještě větší katastrofě pomocí norných stěn.
Ale právě na to Povodí Moravy čekat nechtělo a neváhalo investovat 140 tisíc korun do vyčištění řeky pomocí bakterií. Výhodou organického čistění je, že je k životnímu prostředí velmi šetrné. Dokáže čistit vzduch, zemi i vodu, aniž by byla zapotřebí chemie. Pokud by se pokus na řece Blatě osvědčil, chce firma Biofond začít přípravek nabízet ve velkém.
Kámen zeolit je "naočkován" speciálním druhem živých mikroorganismů, které dokážou ve vodě rozložit škodlivé látky. Kámen funguje jen jako nosič, aby bakterie přistály u dna a tam mohly působit. Jde o metodu šetrnou k životnímu prostředí, protože nepoužívá žádné chemické látky. Technologie čištění pomocí bakterií je známá už řadu let a používá se ve 150 zemích světa při různých ekologických katastrofách. Bakterie dokážou pročistit vodu, ale i půdu nebo vzduch například na skládkách.
Je důležité si uvědomit, že rychlostmi je dána oblast, ve kterých se látky usadí. se pak mohou vybagrováním. Vzniklou spojením s jinou substancí. Na hladině vody. z vodní hladiny shrabováním. materiálu, známého pod názvem Vapex. má prakticky neomezenou životnost. látky jsou odstranitelné z toku jen velmi obtížně. nádrží. 2. místě znečištěni bez nutnosti výkopových prací. příkladem jsou biodegradačni postupy. podzemí. ale jejich dekontaminace probíhá na lokalitě. přímo na lokalitě. 2. škodlivin. se o nejznámější a nejrozšířenější sanační postup. apod. na hladinu podzemní vody. cílem je zabránění šíření kontaminace. která zabrání jejich dalšímu rozšiřování. aplikována celou řadou způsobů, např. přímo do vrtu. kontaminant vyplavuje, případně rozpouští. tvoří gravitační odlučovače, různé filtry , popř. kolony. vertikálních vrtů. kontaminované plochy překrýt nepropustnou vrstvou (např. zóny, a to buď vháněním, nebo naopak odsáváním. růstu bakterií. které vyhovuje jejich životním podmínkám. tentokrát ovšem v saturované zóně. vháněním vzduchu do podzemní vody . využívána schopnost bakterií rozkládat uhlovodíky. uhlíku. podstatě až na vodu a oxid uhličitý. prostředí i typem kontaminantu. označovaných jako imobilizace znečištění. do okolního prostředí. stěny ukotvené až do nepropustného podloží. nikoliv pro kontaminant. speciálních spalovnách. konečnou destrukci či pro zpětné použití. Požívá se např. beton nebo CaO. materiálů se provádí v míchačkách. určitém poměru přidávány. dojde i k rozkladu ropných látek. prodlužování doby zrání kompostu. vody separovány a voda je využita zpětně k promýváni. limitujících faktorů (např. rozpustných ve vodě. - voda a zařízení typu, LAPOL. hladině. Ropné látky jsou z hladiny průběžně odebírány. (specifickým) povrchem. schopným zachycovat kontaminant. o celou škálu materiálů, jako např. uhlí. upravená umělá vlákna (Fibroil), zeolity apod. kovů nebo organických škodlivin. nevratně. emulzí. Základním krokem celého postupu je narušení emulze. deemulgačních činidel, flokulačních čínidel apod. vody, například filtrací, odstředěním, sběrem apod. nutné vhodným způsobem zneškodnit. postupy využívají těkavosti některých uhlovodíků. vymrazování. nízkovroucích (např. chlorovaných). kovy srážejí ve formě málo rozpustných hydroxidů. následně z vody odstraňovány filtrací.
Geografické informační systémy (GIS) lze definovat jako funkční celek vytvořený integrací technických a programových prostředků, dat, pracovních postupů, obsluhy, uživatelů a organizačního kontextu zaměřený na sběr, ukládání, syntézu, správu, analýzu a prezentaci prostorových dat pro potřeby popisu, analýz, modelování a simulace okolního světa s cílem získat nové informace potřebné pro racionální správu a využívání tohoto světa. GIS se dnes využívají v celé řadě oblastí lidské činnosti. Především se prosazují v oborech jako je vojenství, maloobchod, inženýrské sítě, státní správa a samospráva, životní prostředí a mnoho dalších.
Právě životního prostředí se týká i tato práce, neboť její výsledky, ke kterým dospěji využitím GIS technologií, budou sloužit společnosti ČEPRO a. s. Úkolem této práce je tedy zhodnotit využití GIS v oblasti řešení rizik spojených s produktovody a navrhnout postupy a metody pro analýzy rizik produktovodní sítě s využitím GIS technologií. Budu se zabývat hlavně haváriemi produktovodu, při kterých dochází k úniku nebezpečných chemikálií, které mohou ohrozit nejen životní prostředí, ale i zdraví a životy lidí.
V GIS je možné uchovávat mnoho různých informací o produktovodu a jeho okolí a geograficky je vyhodnocovat. Proto jejich použití při likvidaci následků havárií umožní správci produktovodu provést sanaci rychleji, efektivněji a hlavně cíleně tak, aby škody byly co nejmenší. Umožní také optimalizovat preventivní opatření na produktovodní síti.
Základem pro prováděné analýzy a řešení je mimo jiné hlavně Metodika pro analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí „H&V index“, jejímiž autory jsou Danihelka a Vojkovská. Pro zpracování diplomové práce jsem měl k dispozici pracovní verzi této metodiky ze dne 22. 8. 2002. Dalšími podklady mohou být různé normy upravující podmínky přepravy nebezpečných látek produktovodem jako jsou např. ČSN 65 0204 - Dálkovody hořlavých kapalin nebo ČSN 83 0916 - Doprava ropných látek potrubím. Zde je možné se seznámit např. Mnoho informací je možné také získat z podrobné dokumentace, kterou firma ČEPRO o produktovodní síti vede. Pro každý úsek existují např. provozní návody, bezpečnostní pokyny, plány preventivní údržby, plány oprav, havarijní dokumentace, poplachové směrnice apod.
Stará ekologická zátěž nemusí být konec vašeho developerského záměru. Ať už kupujete starý areál, řešíte nařízení ČIŽP, nebo potřebujete projít povolením podle nového stavebního zákona, náš tým je připraven.
Důležité upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení.
tags: #sanace #přírody #po #ropných #haváriích #metody