Změna klimatu a pylové alergie: Rostoucí hrozba pro zdraví

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Klimatická krize výrazně přispívá k utrpení lidí s alergiemi. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Nový výzkum ukázal, že pylová sezona v Severní Americe je v současné době v průměru o 20 dní delší než před třemi desítkami let. Podle analýzy 60 stanic na sběr pylu v USA a Kanadě je nyní pylová sezona v průměru o 20 dní delší než v roce 1990. Stává se také intenzivnějším obdobím, kdy se objevuje v přírodě podstatně větší množství pylu než dříve.

Rostoucí globální teploty pomáhají prodlužovat období, kdy rostliny uvolňují pyl - typicky je to na jaře. Čím kratší a mírnější zimy, tím dříve mohou rostliny s touto strategií začít - a právě to se v současnosti děje, upozorňují vědci v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Tento nárůst je silně spojen s globálním oteplováním planety, tvrdí autoři práce. Využili klimatického modelování, z něhož vyplývá, že právě tato příčina je v prodloužení a zesílení pylové sezony dominantní. Existují také náznaky, že tento nárůst může pomáhat zesilovat i rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.

„Přibývají nám teplejší zimy, vlny veder a časnější vlny veder - a to je hnacím motorem mnoha věcí,“ řekl William Anderegg, spoluautor studie a vědec z univerzity v Utahu, který se o toto téma začal osobně zajímat kvůli své vlastní sezonní senné rýmě. „Tohle je opravdu jasný příklad toho, že změna klimatu už tady je, v podstatě je tady v každém našem nadechnutí. Dopady na zdraví jsou tu a pravděpodobně se ještě zhorší.“

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Dopady na zdraví

Drobná pylová zrnka vypuzená rostlinami jako prostředek jejich rozmnožování mohou u některých lidí vyvolat sezonní alergii, která způsobuje kýchání, zarudnutí očí nebo rýmu. Pylová sezona může zhoršit i další zdravotní problémy, jako je například astma. Tyto potíže jsou navíc mnohdy spojené se špatnými školními výsledky a následnými ekonomickými dopady.

Anderegg uvedl, že tento problém není omezený jen na Severní Ameriku - pylová sezona se pravděpodobně prodlužuje i v jiných částech světa, i když v některých oblastech je zřejmě dopad zmírněný nedostupností vody. Podle epidemioložky z Washingtonské univerzity Kristie Ebiové, která se na výzkumu nepodílela, je studie první, která dokázala silnější pylovou sezonu prokazatelně spojit se změnou klimatu.

„Vzhledem k tomu, že se klima stále mění, bez další adaptace na přípravu a zvládání dopadů se očekává, že se zvýší počty případů astmatu a alergií způsobených aeroalergeny,“ uvedla. Akademik z Harvardu a lékař z bostonské dětské nemocnice Aaron Bernstein potvrdil, že vídá stále více dětí trpících alergiemi a astmatem. „Budoucnost je teď,“ řekl.

„Každoročně se stále více setkáváme s poškozováním zdraví v důsledku změny klimatu. Zhoršující se období alergií je jedním z mnoha důvodů, proč je nyní třeba podniknout velké klimatické akce - nejen proto, aby se předešlo nesmírným škodám, ale i proto, aby se podpořil zdravější, spravedlivější a udržitelnější svět.“

Pylové alergie v České republice

V České republice je 2,5 milionu alergiků, hlavně na pyl a roztoče. Za posledních dvacet let se přitom počty pacientů přibližně zdvojnásobily: Přispělo k tomu zhoršené životní prostředí, moderní životní styl, vliv mají zřejmě i zděděné dispozice. Výrazně přibývá právě pylových alergií.

Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší

Velký vliv na vznik pylové alergie má paradoxně průmysl a doprava. Znečištěné ovzduší totiž oslabuje lidskou nosní sliznici a zvyšuje tak pravděpodobnost, že dýchací cesty budou reagovat na alergeny. „Alergenům obsaženým ve vzduchu se navíc zvyšuje jejich alergenní potenciál - když částice nečistot přilnou k pylovým zrnům, změní se jejich povrchová struktura a stanou se více alergenní. Pravděpodobnost, že vyvolají zánět dýchacích cest, se tak zvyšuje,“ uvádí česká Pylová služba.

V České republice a střední Evropě je pylová sezona rozdělená podle ročního období a dominantního výskytu pylu alergenních rostlin na tři základní období - jarní, charakterizované pyly dřevin, letní s dominancí pylů trav a podzimní s převahou pylů bylin.

Jak funguje pylová alergie?

Mezi alergeny rostlinného původu patří zásobní bílkoviny v semenech nebo ochranné bílkoviny rostlin, které se tvoří jako sekundární metabolity, jako odezva proti patogenům. A právě takovými bílkovinami jsou tvořena i pylová zrna.

Pyl listnatých dřevin je nebezpečnější než pyl produkovaný jehličnany. O alergenních vlastnostech konkrétních rostlin se zatím ví jen velmi málo, ale je známo, že příbuzné druhy se projevují velmi podobně. To znamená, že pokud je někdo alergický na jeden druh břízy, bude mít zřejmě problémy i s pylem z jiných druhů bříz. A také s pylem ze stromů, které jsou bříze příbuzné.

Pyl je velmi drobný a tedy i lehký; velikost pylového zrna se pohybuje mezi 2 až 250 mikrometry. Díky tomu se mohou snadno šířit na velké vzdálenosti, u některých druhů stromů až na desítky kilometrů.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

Prevence a tipy pro alergiky

• Sledujte pylové zpravodajství a vyhýbejte se oblastem s vysokou koncentrací pylu.
• Omezte pobyt venku během větrných a suchých dnů.
• Po příchodu domů se osprchujte a převlékněte.
• Používejte čističky vzduchu s HEPA filtrem.
• Konzultujte s lékařem možnosti léčby, včetně specifické imunoterapie.

Mýty a fakta o alergiích

1. Mýtus: Změna podnebí vás od alergické reakce ochrání. Fakt: Změna prostředí může potíže zhoršit.
2. Mýtus: Některé barevné květiny potíže sice vyvolat mohou, ale jen velmi málo lidí trpí alergií přímo na ně. Fakt: Příčinou jsou pyly stromů, trav a plevele.
3. Mýtus: Na plážích je koncentrace pylů minimální, nicméně... Fakt: V přímořských oblastech se vyskytují rostliny produkující pylové alergeny.
4. Pravda: Existuje tzv. pylové zpravodajství, díky kterému lze zjistit, jak na tom konkrétní oblast právě je.
5. Mýtus: „Sklon“ k alergiím je dán geneticky. Fakt: Alergie může mít v průběhu života proměnlivé projevy.
6. Pravda: Nejlepší dny pro alergiky jsou po těžkých deštích.
7. Mýtus: Existují i tzv. plísně venkovní, kterých výskyt je sezónní, jejich spóry jsou v ovzduší od jara do podzimu. Fakt: Spóry plísní se šíří vzduchem od jara do podzimu.
8. Mýtus: Tyto potíže začínají už v ranném dětství. Fakt: Projevy alergií se mohou objevit v různém věku.
9. Pravda: Specifická imunoterapie je účinná léčba.

Podle studie vyplývá, že do roku 2100 by množství pylu, který rostliny produkují v období květu, mohlo vzrůst až o čtyřicet procent. Ačkoli sucho a teplo škodí lesům a loukám, některým alergenním travám a stromům vzrůstající teploty a vyšší koncentrace oxidu uhličitého svědčí, takže rostou listnatější a více do výšky.

Dřívější studie mapující historické trendy odhadují, že pylová sezona v Severní Americe začíná o dvacet dní dříve, je o osm dní delší a do ovzduší se během ní dostane o dvacet procent více pylu než před třiceti lety. Nový výzkum tato data projektuje ke konci 21. století a dochází k závěru, že rostliny v roce 2100 do ovzduší uvolní až o čtyřicet procent více pylu, sezona začne o čtyřicet dní dříve a bude o devatenáct dní delší.

„Pyl má ohromný dopad na veřejné zdraví,“ říká Alisson Steinerová, odbornice na atmosféru z Michiganské univerzity a vedoucí autorka studie. „(Současné) prediktivní modely pro množství pylu ve vzduchu nejsou příliš kvalitní, přitom sezonní alergie postihují spoustu lidí,“ dodává.

Tým Steinerové se zmíněné nedostatky snažil vyrovnat. Vědci vyvinuli modely založené na historických datech, které předpovídají produkci pylu pod vlivem faktorů jako teplota a srážky u patnácti rostlin, jež způsobují alergie nejčastěji. Modely také počítají s vyššími hodnotami oxidu uhličitého v atmosféře i proměňujícím se výskytem rostlin v průběhu času.

Například některé trávy a stromy v Severní Americe se rozšíří na úkor rostlin z rodu ambrozie. Tyto významné alergeny by na východě USA měly ustoupit až o osmdesát procent. Příliš dobře se kvůli zvýšeným hodnotám oxidu uhličitého v ovzduší nebude dařit ani břízám.

Steinerová a její kolegové do nových modelů zasadili data o emisích pylu ve Spojených státech mezi lety 1995 a 2014 a propojili je se dvěma klimatickými vyhlídkami pro období 2081 až 2100: s takzvanou střední variantou skleníkových plynů, která počítá s oteplením planety o dva až tři stupně Celsia, a extrémnější variantou s využíváním fosilních paliv a oteplením o čtyři až šest stupňů Celsia.

V horším scénáři, v němž hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře dosahují více než dvaapůlnásobku současných hodnot, výsledky předpovídají vleklou a intenzivnější pylovou sezonu s čísly až dvojnásobnými oproti uplynulým třiceti letům.

Pravděpodobně důležitější jsou ale předpovědi v mírnějším scénáři, říká William Anderegg, výzkumník z Utažské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. „Hodnoty pylu jsou v něm oproti extrémnímu scénáři asi o polovinu nižší. Od vědců je to další potvrzení toho, jak moc zvládání klimatické změny ovlivní naše dýchání a zdraví,“ poznamenává Anderegg, který studuje dopady klimatické změny na lesní ekosystémy.

Výsledky nové studie jsou v souladu s pozorováními alergologa Johna Jamese. Ten před pětadvaceti lety začal pracovat v americkém státě Colorado, kde pylová sezona obvykle trvala od března do dubna. To se ale v průběhu let změnilo.

„Pacienti začali chodit dříve a ptali se, proč jejich symptomy trvají tak dlouho, a že si od nich sotva odpočinou,“ říká James, který pracuje pro Americkou nadaci pro alergie a astma.

Intenzivnější pylové sezony jsou podle několika studií globální zdravotní hrozbou. Studenti s alergiemi podávají ve škole slabší výkony než jejich spolužáci. Stejně tak trpí produktivita dospělých v práci při atakách senné rýmy. Současně ve dnech, kdy jsou koncentrace pylu v ovzduší nejvyšší, přijímají pohotovosti vyšší počet lidí s astmatickými záchvaty, s čímž souvisí vyšší výdaje jak jednotlivců, tak zdravotnických systémů.

V současnosti alergie postihují deset až třicet procent dospělých a až čtyřicet procent dětí. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v roce 2050 to bude polovina obyvatel planety. Vzhledem k tomu, že vysoké letní teploty jsme letos zaznamenali již v květnu, začala pylová sezona asi o měsíc dříve než v předešlých letech. Letošní pylová sezona byla co do množství alergenů spíše průměrná nebo lehce podprůměrná, ale obtíže alergiků zhoršovalo hlavně počasí. V suchých dnech se koncentrace pylových alergenů výrazně zvýší, v dešti naopak prudce klesne.

Pylová sezona trav začala letos již v první polovině května. Postupně se přidávaly obiloviny, především žito, ale také pyly jitrocele, šťovíku a kopřivy. Bouřky na počátku června i července s sebou přinesly celkový pokles alergenů. Trávy, obiloviny, merlík, jitrocel, kopřiva a lípa byly klasickými zástupci letních alergenů. Tropická vedra na přelomu července a srpna připravila pylovým alergikům skutečný vrchol letní pylové sezony. Během srpna se zmenšovalo množství agresivních pylů a ubylo i pylů trav. Letní pylová sezona pomalu ustupovala, aby se na konci srpna objevilo v ovzduší jen malé množství letních alergenů.

Celkové změny klimatu se podepsaly i na příchodu podzimu, který do ČR dorazil nelítostně brzy a až na několik dní babího léta jsme se s létem pro tento rok již rozloučili. První letní den je za námi a s ním nastává i „boom“ letních alergií. Ačkoliv je s přecitlivělostmi na pyl spojováno především jaro, řada z nich přetrvává i v letních měsících. Hlavně pylová zrnka trav, plevele a obilovin. Nejtypičtějším letním alergenem jsou pak pylová zrna ambrózie, která cestují ve vzduchu na obrovské vzdálenosti.

Ve výzkumu úzce spolupracujeme se Zdravotním ústavem v Ústí nad Labem. Zde Vám denně přinášíme Předpověď míry ohrožení výskytem pylu v ovzduší tzv. PYLOVÝ SEMAFOR: stupnice 1 (ohrožení pylem je nepatrné) až 5 (ohrožení pylem je mimořádné).

Vzhledem ke stále rostoucímu počtu pylových alergiků v populaci České republiky i ve světě, je nezbytné tyto dva obory více sbližovat a poskytovat veřejnosti co nejpřesnější informace o aktuálním i předpokládaném výskytu pylových alergenů v ovzduší.

Aerobiologie je věda zabývající se biologickými objekty obsaženými ve vzduchu. Jedná se o spory, pylová zrna, fragmenty rostlinných a živočišných těl či celé organismy (řasy, roztoči, bakterie, viry atd.). Pylový semafor je ukázkou vzájemného propojení fenologie a aerobiologie.

Změna klimatu ovlivňuje fenologický vývoj rostlin a tím prodlužuje období, během nějž rostliny produkují pyl, a ovlivňuje množství pylů v ovzduší v průběhu roku.

tags: #pyly #druhy #změna #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost v logistice
• Metody recyklace těžkých kovů
• Prodejní místa Vodafone Zlín
• Splatnost poplatků za odpad
• Přírodní Krása Okolí Penzionu U Malířských