Klimatické Oblasti Jablonec nad Nisou a Liberecký Kraj

Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky a je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Území zahrnuje sever České kotliny i Českého ráje, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Liberecký kraj tvoří pouze 4,0 % území celé České republiky a se svými 3 163 km² je 2. nejmenším v republice.

Klimatické podmínky Libereckého kraje lze zařadit do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor a další mezoklimatické vlivy.

Klimatické Oblasti

Celkem lze na území kraje vymezit devět klimatických oblastí, a to šest mírně teplých a tři chladné. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast v nivě Jizery ve směru od Turnova k jihu a okolí Hrádku n. Nisou.

Teplota

Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8 °C v závislosti na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. Nejnižší teploty jsou na vrcholech Jizerských hor a Krkonoš, průměrné roční teploty zde klesají i pod 4°C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Pojizeří na Turnovsku a severozápadně od Frýdlantu na dolním toku Smědé.

Vyhodnocení průměrných měsíčních teplot v Libereckém kraji, které jsou zveřejňovány Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen ČHMÚ), ukazuje nárůst dlouhodobé průměrné teploty vzduchu mezi obdobími 1961 - 1990 a 1991 - 2018 o 1,3 °C (6,4 °C vs. 7,7 °C).

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

Srážky

Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever - jih. Severní část kraje, a to zejména celé Jizerské hory a jejich předhůří jsou výrazně vlhčí než oblast Českolipska nebo Semilska. Srážkový stín Lužických a Jizerských hor a částečně i Krkonoš, doplněný o druhotnou hradbu Ještědsko - kozákovského hřbetu se částečně projevuje v jižní části kraje, kde srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice.

Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn při tom zůstává bez významnějších změn (zdroj dat ČHMÚ). Rozložení srážek během kalendářního roku však vykazuje trend k rostoucí rozkolísanosti krátkodobých úhrnů s pravděpodobným poklesem srážek v jarních měsících a jejich nárůstem v letním období.

Vliv Klimatických Změn

Rostoucí teploty zapříčiňují rostoucí intenzitu výparu vody a transpirace rostlin, což v kombinaci s nenarůstajícími srážkovými úhrny vede ke klesající vláhové bilanci území. V extrémních letech, jako byl např. rok 2018, může na území Libereckého kraje nastávat výrazný vláhový deficit i na lokalitách dlouhodobě považovaných za vláhově bohaté.

Rozkolísanost distribuce srážek, kdy v různých místech kraje mohou nastávat periody i 4 týdnů prakticky beze srážek, doprovázená vyšší teplotou vzduchu, vyvolává období sucha s významnými dopady na vegetaci, zemědělství, lesnictví i přírodní biotopy.

Dle mapového výstupu předpovědního modelu pro střední emisní scénář (zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe) bude kolem roku 2050 průměrná roční teplota vzduchu v Libereckém kraji v závislosti na místě vyšší o 1 - 2 °C v porovnání s průměrnou teplotou v období let 1981 - 2010.

Čtěte také: Quittova klasifikace (1971)

Následkem rostoucích teplot je předpokládán pokles vláhové bilance. Klesající průtoky ve vodních tocích budou mít jednak přímé dopady na vodní organismy, jednak bude docházet ke zhoršování chemických vlastností vody v důsledku rostoucího podílu vypouštěných odpadních vod v řekách. Samočistící schopnost vodních toků bude dále snižována vyššími teplotami.

Opakování let s jen mírně pozitivní až zápornou vláhovou bilancí vede nejen v Libereckém kraji k dlouhodobému úbytku zásob podzemní vody, což se projevuje dlouhodobě sníženou vydatností mělkých zdrojů podzemní vody a pramenů.

Adaptace na Klimatické Změny

Z pohledu lokálně aplikovatelných opatření, která mají potenciál významně přispět k adaptabilitě krajiny v regionálním měřítku, lze za nejefektivnější považovat revitalizace vodních toků a niv a plošná revitalizace krajiny směřující k posílení a podpoře jejich přirozených hydrologických funkcí.

„Liberecký kraj chce být nadále místem pro plnohodnotný život obyvatel, pro něž nebude změna klimatu jen hrozbou, ale - díky intenzivnímu zavádění adaptačních opatření - také příležitostí. Možností je totiž spoustu, například v oblasti rozvoje přírodě blízkých opatření ve městech i v krajině, nových technologií, pracovních příležitostí či nových postupů v zemědělství a lesnictví,“ uvedl Václav Židek, člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství.

V roce 2026 převezme oddělení strategického plánování klíčovou roli při koordinaci implementace koncepce. Klimatická koncepce vymezuje klimatickou politiku a priority města do roku 2030 v klíčových tematických oblastech a vytváří rámec pro přípravu projektů v souladu s principy klimatické udržitelnosti.

Čtěte také: Podrobný popis klimatické oblasti T3

Dlouhodobým cílem klimatické politiky města je zajistit udržitelnou kvalitu životního prostředí v podmínkách měnícího se klimatu, při zohlednění dostupných technologií a nejnovějšího vědeckého poznání.

V roce 2026 sestaví město tematické pracovní skupiny, které připraví akční plán klimatické koncepce. Na jejich výstupech vzniknou konkrétní projektové záměry včetně harmonogramu, indikátorů a specifikace potřebných zdrojů. Může se jednat o nové projektové záměry nebo o doplnění stávajících projektů v rámci aktualizace Akčního plánu města tam, kde to bude možné.

tags: #klimatické #oblasti #jablonec #nad #nisou

Oblíbené příspěvky:

• Skryté Cíle a Zajímavosti
• Rozdíly v chovu plazů
• Výběr ideálního koše
• Tipy pro třídění odpadu
• Komunální odpad Chlumčany