Věnujeme se ekologickým aktivitám a iniciativám, které podporuje nebo se jich účastní Radomír Seifert. Na primární úrovni se na prevenci kriminality ve městě Liberci podílí celá řada subjektů včetně městské policie.
Na dobu do roku 2011 byl Základní škole Seifertova Jihlava propůjčen titul "Škola udržitelného rozvoje 1. stupně". Nejvyšší ocenění s diplomem předal školní koordinátorce environmentální výchovy Zdeňce Brychtové 28. ledna v Praze náměstek ministra školství a generálního tajemníka UNESCO pro Českou republiku.
Možnost získat označení Škola udržitelného rozvoje vyhlásil pro školy Klub ekologické výchovy (KEV) v Praze právě pod záštitou MŠMT. "Nejde o soutěž," zdůrazňuje Z. Brychtová.
Udržitelnost rozvoje ekologického myšlení a jednání žáků vyžaduje podle ní od celého týmu učitelů odpovědný, trvalý a soustavný přístup ke vzdělávání a výchově. Také ZŠ Seifertova Jihlava je členem KEV Praha.
"Věnujeme pozornost přípravě pedagogů v oblasti ekologického vzdělávání, účastníme se soutěží," popisuje Z. Brychtová. Už v období 2005 2008 škola získala II. stupeň ocenění Škola udržitelného rozvoje.
Čtěte také: Analýza Seifertovy básně
Podle Brychtové nespočívá ekologické vzdělávání a výchova pouze v jednotlivých akcích, ale týká se všech a je součástí každodenní práce školy: "K tomuto procesu může škola přispět nejvíce, protože působí na všechny, dlouhodobě v souvislosti s přípravou pro život," uvažuje. K získání titulu 1. stupně je ostatně třeba vyvíjet aktivitu v ekologickém vzdělávání a výchově i ve vztahu k veřejnosti.
Závěrem čtyřdenní mezinárodní konference "Za čistý vzduch v průmyslových městech Evropy", pořádané českým občanským spolkem Arnika, vznikla společná deklarace. Prohlášení vyzývá mezinárodní organizace, vlády a veřejné instituce zemí Evropy a bývalého Sovětského svazu, aby podnikly kroky k nápravě znečištěného ovzduší.
"V řadě zemí občané nemají informace o stavu životního prostředí. Měření znečištění ovzduší mnohde neprobíhá spolehlivě," vysvětluje Martin Skalský, předseda pořádající organizace Arnika.
"Problémem je často také vymahatelnost práva, vysoká míra korupce, nefunkční státní správa, nedostatek zájmu politiků nebo příliš velký vliv průmyslu. Arnika chce sdílet zkušenosti, které Česká republika za poslední tři desetiletí získala, s občanskými aktivisty v zemích, kde je situace v mnoha směrech složitější. Znečištění totiž nezná hranic.
Ostravská deklarace popisuje hlavní problémy a žádá příslušné vlády, aby zajistily potřebné kroky: spolehlivý monitoring kvality ovzduší, přístup veřejnosti k těmto údajům, naplňování norem EU o snižování znečištění, plnohodnotnou účast veřejnosti v rozhodování a vymahatelnost práva. Dále by žádné investice do průmyslových odvětví, která poškozují životní prostředí, neměly být financovány z veřejných zdrojů.
Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji
Dokument také vyzývá, aby nadnárodní korporace nepraktikovaly dvojí standardy v různých částech světa. Jako příklad byl na konferenci zmíněn ocelářský gigant ArcelorMittal působící v šesti z osmi zúčastněných států.
Výzva se obrací také na organizace a obyvatele zasažených zemí. "Vyzýváme organizace občanské společnosti, aby tématu znečištění ovzduší věnovaly zvýšenou pozornost a prosazovaly otevřený přístup k informacím a účast veřejnosti v rozhodování o těchto otázkách," uzavírá Tamara Charčylava, právnička z kyjevské nevládní organizace Ecoaction.
"Neexistuje žádný druhořadý svět, druhořadé země nebo druhořadí lidé," uvedl bosenský ekolog, profesor Samir Lemeš.
Během mezinárodního setkání zazněla mimo jiné prezentace ze severní Arménie, kde místní továrna halí dýmem středověké kláštery ze seznamu UNESCO. Na město Karaganda v Kazachstánu se zase letos znovu snesl černý sníh z ocelárny ArcelorMittal Temirtau.
Zazněly ale také příklady úspěšných lokálních kampaní v Itálii, Polsku a České republice, kde tlak občanské společnosti společně s aktivním přístupem úřadů a přísnými požadavky Evropské unie umožnil významné zlepšení zdravotních podmínek. Přestože Ostravsko stále patří mezi nejvíce znečištěné regiony EU, emise z místních hutnických podniků klesly v uplynulých letech díky angažovanosti obyvatel zhruba na polovinu.
Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství
"Aktivní přístup a zájem občanů o tyto záležitosti jsou zásadní. Potřebujeme mít podporu lidí, abychom jim mohli pomoci," vysvětluje Dimitrij Kalmykov, ředitel kazachstánského EcoMusea.
Martin Skalský, předseda občanského spolku Arnika a vedoucí Centra pro podporu občanů: “V řadě zemí se občané nemohou dostat k pravdivým informacím o stavu životního prostředí. Mnohde se úroveň znečištění ovzduší ani věrohodně neměří. Problémem je také vymahatelnost práva, korupce, nefunkční státní správa, nezájem politiků nebo příliš velký vliv průmyslu. Arnika chce zprostředkovat zkušenost, kterou Česká republika prošla za poslední tři dekády, občanským aktivistům v zemích, kde je situace v mnoha ohledech složitější. Podporujeme jejich kampaně za lepší životní prostředí. Znečištění nezná hranic. Řešení globálních ekologických problémů není možné bez mezinárodní spolupráce.
MUDr. Radim Šrám, DrSc., vědecký pracovník z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR: “Za poslední desetiletí se v České republice změnilo hlavně spektrum látek znečišťujících naše ovzduší. V severních Čechách dříve bývala hlavním problémem lokální topeniště. Díky vysokým státním investicím do plynofikace a technologické modernizaci elektráren se situace výrazně zlepšila. V Moravskoslezském kraji, který osobně dlouhodobě sleduji, je stav různý. V Porubě a v Karviné se například koncentrace benzo(a)pyrenu snižují, v obvodu Radvanice - Bartovice ale dochází k jejich navyšování, což je patrně dopad průmyslu.
Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje: “Jsem ráda, že tuto konferenci hostí právě Moravskoslezský kraj. Je příkladem regionu, který se úspěšně vyrovnává se svou průmyslovou historií a s ní spojenou ekologickou zátěží. Ačkoliv stále nemůžeme hovořit o tom, že všechny problémy spojené se znečištěním ovzduší jsou vyřešeny, dovolím si tvrdit, že jsme na dobré cestě, kterou mohou ostatní regiony následovat. Investice do ekologických technologií v průmyslu a zdejší nápad - kotlíková dotace - znamenaly, že za posledních 15 let došlo k poklesu emisí tuhých znečišťujících látek cca o polovinu. Pokračujeme však dál, chceme vyměnit veškeré nevyhovující kotle v domácnostech, podporovat ekologizaci průmyslu a dopravy. Bojujeme se špatnými zvyky, předsudky a leností, nepřeje nám morfologie našeho kraje a špatné rozptylové podmínky.
Mgr. Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora města Ostravy: „Ovzduší v Ostravě se dlouhodobě významně zlepšuje. Současné emise prachu z průmyslových zdrojů poklesly na pět procent stavu z doby před třiceti lety. Přesto stále nedýcháme kvalitní vzduch. Jednoduché řešení není, znečištění způsobuje více vlivů. Když hovořím za město, s přeshraničními emisemi z Polska a ‘nešťastnou’ geomorfologií ostravské kotliny toho moc nenaděláme, dopady dalších vlivů ale postupně neustále snižujeme. Například díky vysázeným 550 tisícům stromů a keřů se původně ‘černá’ Ostrava proměnila v jedno z nejzelenějších měst České republiky. Značně ekologizujeme městskou hromadnou dopravu, přispíváme Ostravanům na výměnu kotlů a poskytujeme jim bezúročné zápůjčky, příspěvek pro děti na výlety do hor jsme navýšili na 22 miliónů korun. Čištění silnic jsme zněkolikanásobili, pracujeme na desítkách projektů v rozšiřování zelených ploch ve městě nebo revitalizaci stávajících, budujeme cyklostezky a propagujeme v několika osvětových akcích ročně alternativní způsoby dopravy. Nechali jsme zpracovat studii k případnému zavedení nízko-emisních zón, nyní se posuzují možnosti zavedení opatření v dopravě v době smogových opatření.
doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D., vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO: „Na znečištění ovzduší v našem regionu má kromě emisí z různých zdrojů významný vliv počasí. Pokud se tento vliv „odstraní“, je v posledních deseti letech vidět trend zlepšování u všech významných znečišťujících látek na většině monitorovacích stanic kromě té v Radvanicích - Bartovicích. I na této stanici je však vidět pozitivní trend u suspendovaných částic. Je to způsobeno zejména investicemi do odprášení významných technologií. Pokud by měl tento trend pokračovat a mělo by se omezit znečištění benzo(a)pyrenem, bude nutno dále podstatně investovat do technologií a také do jejich údržby a provozu. Dopady možných opatření pro zlepšení ukáže i Systém řízení kvality ovzduší, vytvářený v mezinárodním projektu Air Tritia.
RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Arnika - Toxické látky a odpady: “Na většině území České republiky platí, že největším zdrojem znečištění ovzduší je buď automobilová doprava nebo lokální topeniště tam, kde ještě nenahradili uhlí méně problematickým vytápěním. Ostravsko je jednou z výjimek, zde zůstávají podstatným zdrojem znečištění průmyslové provozy. Do Ostravy se sjeli lidé z oblastí postižených podobně jako Ostravsko, z míst s velkými metalurgickými podniky. Na konferenci představíme, jak se dají využít registry znečišťování jako nenásilný nástroj pohánějící průmysl ke snižování emisí škodlivých látek, který sice neléčí vše, ale využívá sílu dostupných informací.
JAKARTA, 4. a 5. června - Mezinárodní konference nevládních organizací Nexus3 (Indonésie) a Arnika (ČR) v Jakartě svedla dohromady experty, zástupce indonéské občanské společnosti, úřadů i akademických kruhů, aby představila přínosy takzvaných registrů úniků a transferů znečištění (PRTR). Více než čtvrtmiliardová země se přitom potýká s rozsáhlým znečištěním, zejména ovzduší ve velkých městech.
Indonésané jsou si problému vědomi, k přijetí účinných opatření jsou ale zapotřebí jasné a dostupné informace jak pro veřejnost, tak experty, politiky, úředníky a v neposlední řadě i zástupce samotného průmyslu. S tím má Česká republika zkušenost od roku 2002, kdy zákonem vznikl IRZ. Provozy napříč republikou do něj mají povinnost hlásit všechny relevantní úniky a přesuny více než devadesáti znečišťujících látek.
„PRTR nám umožňuje shromažďovat a poskytovat vzájemně srovnatelné údaje o znečištění vody, půdy a ovzduší i o znečišťujících látkách v odpadech. Nechyběl ani pohled průmyslu. Ten přinesl Radim Klimša, vedoucí odboru ochrany životního prostředí ze Třineckých železáren: „Registr vnímáme jako nástroj, který může snížit negativní dopady průmyslových provozů na životní prostředí. Jeho výhodou pro náš závod je, že jsme díky jeho zavedení získali podrobné údaje o polutantech, a můžeme se také porovnávat s ostatními provozy v rámci České republiky.
Konference ovšem přinesla i konkrétní data o Indonésii. „Představili jsme výsledky naší dlouhodobé spolupráce s indonéskými partnery, studii založenou na zkoumání vzorků z ohnisek znečištění. Nevládní organizace na konferenci také představily webovou aplikaci evidující znečištěním zvlášť zasažená místa po celé Indonésii. „Jsme rádi, že se nám podařilo propojit řadu hlasů odborníků a občanů, kteří se shodují, že veřejnost má právo vědět o přítomnosti potenciálně nebezpečných látek v životním prostředí.
Další řečnice a řečníci z Indonésie zdůraznili, že země již několik elektronických systémů evidence znečištění zavedla, ale pouze s omezeným přístupem veřejnosti. Že se snahy občanů o zavedení transparentního registru znečištění neomezují na Indonésii, potvrdila Penchom Saetang, výkonná ředitelka thajské environmentální organizace EARTH, jež o PRTR v zemi usiluje již dlouhé roky.
Nadace Nexus3 a Arnika spolupracují již od roku 2021 ve snaze vytvořit síť nevládních organizací, která by monitorovala znečištění v Indonésii a posilovala roli občanské společnosti, odborníků a postižených komunit v prevenci toxického znečištění a jeho dopadu na lidské zdraví.
tags: #radomir #seifert #ekologické #aktivity