Obnovitelné Zdroje Energie: Klíč k Udržitelné Budoucnosti

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou základem energetiky budoucnosti. Jsou to takové zdroje energie, kterých je v principu nekonečná zásoba. Ta se má obejít bez fosilních paliv a nemá zvyšovat množství uhlíku v atmosféře. Spoléhat proto musíme na přírodní síly, a to nejen na slunce, vítr nebo vodu, ale i na dřeviny a rostliny, které snadno znovu dorostou.

Obnovitelné energie (regenerativní energie) je zastřešující termín pro všechny formy energie, které využívají energetické zdroje, které jsou buď k dispozici v neomezeném množství, nebo se mohou rychle regenerovat. Obnovitelnými energiemi jsou sluneční, větrná, vodní, biomasa a geotermální energie.

• Solární energie vyráběná fotovoltaickými systémy generuje elektřinu a solární termální systémy teplo.
• Větrné elektrárny vyrábějí elektřinu, když vítr uvede rotory do pohybu.
• Vodní elektrárny využívají přirozenou nebo uměle generovanou tekoucí energii vody k výrobě elektřiny.
• Elektrárny na biomasu používají jako zdroje energie organické materiály rostlinného nebo živočišného původu.

V portfoliu energetických zdrojů, které využívá Skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo i obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Z hlediska výroby elektrické energie sice zatím nehrají rozhodující roli, jejich význam však do budoucna výrazně poroste. Největším provozovatelem ekologických elektráren na bázi obnovitelných zdrojů je v rámci Skupiny ČEZ společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Její výrobní portfolio o celkovém instalovaném výkonu více než 200 MW tvoří průtočné a akumulační vodní elektrárny na Labi, Divoké Orlici, Berounce, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce.

V roce 2020 se v Evropě poprvé vyrobilo více energie z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Výsledek byl ještě těsný, jde o 38 % ku 37 %, trendy jsou ale zjevné - podíl uhlí klesá a obnovitelné zdroje rostou. Dvojice slunce a vítr překonala výrobu energie z uhlí již v roce 2019, od té doby svůj náskok ještě prohlubuje.

Slunce a vítr ale nejsou stabilní zdroje energie - a to je jejich hlavní nevýhoda. Nelze ji vyrábět až v momentě, kdy je elektřina potřeba, vše se podřizuje aktuální síle větru nebo slunečnímu svitu. Tyto nevýhody jsou v principu zanedbatelné, pokud jde jen o malou část energetického mixu. Ale v momentě, kdy mají obnovitelné zdroje hrát v energetice klíčovou roli, je nutné tento problém řešit.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

V momentě, kdy svítí slunce a fouká vítr, ale poptávka není úměrně vysoká, zůstává na trhu přebytek elektřiny. Její cena proto klesá a může dosáhnout i záporných hodnot. V takovém případě dává smysl elektřinu ukládat či prodávat až v okamžiku, kdy její cena zase vzroste. Příkladem takového fungování mohou být přečerpávací elektrárny. Zatím jde ale o nákladná řešení, proto se pozornost věnuje i záložním zdrojům. Kupříkladu elektrárny na biomasu mohou teoreticky sloužit pouze jako záloha a sekundovat nevyzpytatelným obnovitelným zdrojům.

Česko ale za zbytkem Evropy zaostává. V současnosti má jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Téměř třikrát menší, než je průměr EU. Více má i Polsko, Maďarsko a Slovensko. Možnosti Česka v oblasti obnovitelných zdrojů jsou omezené. Nemůžeme se ve větší míře opřít o sílu řek valících se z hor. Není tu tak silný vítr jako u mořského pobřeží a slunce nesvítí tolik jako například v jižní části Evropy. Nižší množství slunečního svitu i větru však ve výsledku znamená, že elektřina z těchto zdrojů bude v Česku výrobně dražší.

Financování a Podpora OZE v ČR

Česko má možnost využívat stovky miliard z emisních povolenek i peníze z Evropské unie na transformaci energetiky.

Drtivá většina českých fotovoltaických elektráren byla postavena v letech 2009 a 2010. Od státu mají garantovaný výkup elektřiny na 15 let za více než 12 korun za každou kilowatthodinu, tedy zhruba desetinásobek tržních cen elektřiny. Tyto peníze tvoří podstatnou část plateb na podporu obnovitelných zdrojů na fakturách domácností i ve výdajích státního rozpočtu. Po roce 2025 tedy tyto výdaje skončí.

Podle studie ČVUT a Komory OZE [1] je nutné investovat 136 miliard korun, aby Česko do roku 2030 splnilo své cíle na podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny. A více než 500 miliard korun je podle studie McKinsey & Company [2] odhadovaná výše investic do obnovitelných zdrojů mezi lety 2030 a 2050. V částce je započítáno i nutné posílení rozvodných sítí.

Čtěte také: Princip Fungování Slunce

Obnovitelné zdroje energie jako takové ale investičně náročné nejsou a lze je budovat i v malém rozsahu. I jednotlivé domy mohou využívat slunce k ohřevu vody či k výrobě elektřiny. Větrné elektrárny si mohou budovat obce nebo firmy samy a dosahovat tak určité míry nezávislosti na trhu s elektřinou. Na podobné investice lze navíc získat dotace, na ty mohou dosáhnout jak domácnosti, tak firmy.

ČEZ si v rámci strategie Čistá energie zítřka vytyčil cíl investovat do roku 2030 za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů. Jde především o projekty fotovoltaických elektráren umístěných primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů.

Legislativa a Energetická Politika

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Čtěte také: Alternativní energetické zdroje

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území.

Relevantní dokumenty a další informace:

• Příručky a metodiky ke stažení: Praktické dokumenty určené pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
• Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu: Tento komplexní plán z prosince 2024 definuje cíle v oblasti ochrany klimatu a rozvoje energetiky vč. cíle pro obnovitelné zdroje energie do roku 2030.
• Dotační podpora: Pro rozvoj a výstavbu nových obnovitelných zdrojů energe je k dispozici celá škála dotací a jiných podpůrných mechanismů, Odkaz vede na stránky s databází jednotlivých dotačních programů dle typu obnovitelného zdroje a typu příjemce.
• Postup posouzení návrhu akcelerační oblasti Materiál slouží k přípavě posouzení návrhu akcelerační oblasti a podkladů pro územní opatření ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť. Dokument je zpracován v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 a zákonem č.

Výzvy a Perspektivy

„Česká republika bude potřebovat nové zdroje. Obnovitelné zdroje energie vítáme a doporučujeme, je to určitě lepší cesta než leckdy nesmyslné úsporné strategie. Obnovitelný zdroj je takový zdroj energie, který se může neustále využívat a nevyčerpá se.

Jednotlivé zdroje energie na Zemi se dělí na dvě základní skupiny - neobnovitelné a obnovitelné. Do neobnovitelných zdrojů se naopak řadí uhlí, ropa, zemní plyn nebo jaderné palivo. V současné době je trendem více využívat obnovitelných zdrojů na úkor neobnovitelných, a to z toho důvodu, že zásoby surovin jako je ropa, uhlí či zemní plyn se rok od roku snižují. Postupně tedy dochází k hledání alternativních zdrojů, které v budoucnu nahradí zdroje tradiční. Hlavní pozornost je soustředěna právě na zdroje obnovitelné.

Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

tags: #obnovitelne #zdroje #energie #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Benzo[a]pyren ve Žďáru nad Sázavou
• Dobrodružství v přírodě
• Výtvarná výchova: inspirace přírodou a sebepoznáním
• Vojenské Stanoviště Hranice
• Emise z tepláren - podrobný rozbor