Rajče Otruby: Ohrožení Stavby a Historie Matyškova Mlýna

12. února jsme navštívili Dolní Kounice během zpáteční cesty domů, když jsme se vraceli do Olomouce od příbuzných bydlících na Jižní Moravě. Jednou ze zajímavostí, které jsme zde viděli, byl Matyškův mlýn na řece Jihlavě. Auto jsme zaparkovali na náměstí s příznačným názvem Mlýnské a vydali se k budově mlýna.

Historie Matyškova Mlýna

Bývalý městský mlýn v Dolních Kounicích je vyobrazen na císařských mapách roku 1825, postaven byl ale pravděpodobně mnohem dříve. Již z dálky na nás mohutná budova zapůsobila poněkud strašidelně, zřejmě kvůli své zchátralosti a opuštěnosti, což nám ale nezabránilo v tom, abychom k němu po chvilce nedorazili. Budova mlýna o třech patrech vypadala mohutně, stejně tak jako mlýnice, jenž byla ještě o patro vyšší.

Nicméně před první světovou válkou bychom zde narazili na přízemní stavbu, kterou ovšem roku 1914 poničil ohnivý kohout a tak tehdejší mlynář František Moučka přestavěl mlýn do nynější podoby. Mlýn vlastnil od roku 1907 mlynář s příhodným jménem František Moučka a po sedmi letech musel původní přízemní budovu přestavět. Jelikož se dochoval bez větších přestaveb, tak vypadal úplně stejně jako třeba v roce 1930, kdy jej už vlastnil mlynář Josef Matyšek. Od roku 1930 mlýn držel Josef Matyšek, podle něhož nese jméno.

V dobách své slávy často před mlýnem stávalo několik koňských povozů z celého okolí a čekalo na semletí. Často před ním stávalo několik koňských povozů z celého okolí a čekalo na semletí. V tomto mlýně bylo prý možno si počkat na mouku z vlastního obilí, ale jinde se měnilo obilí za mouku s doplatkem a vývažkem. V tomto mlýně bylo prý možno si počkat na mouku z vlastního obilí, ale jinde se měnilo obilí za mouku s doplatkem a vývažkem. Zpět si odvezl mouku a otruby o váze celkem padesát kilogramů včetně pytlů.

Po obhlídce přední části klapáče jsme přešli most přes náhon, v němž již bohužel chyběly čtyři mlýnská kola na spodní vodu, pohánějící mlecí zařízení v 18. V druhé polovině 19. století jej poháněla čtyři velká mlýnská kola na spodní vodu, které po první světové válce nahradila Francisova turbína. Rovněž marně bychom hledali Francisovu turbínu, která dřevěná kola po první světové válce nahradila.

Čtěte také: Pěstování rajčat doma

Za mostem jsme narazili na zídku, oddělující mlýn od řeky Jihlavy. Spatřili jsme několik lidí, koupajících se v řece na jezu, který kdysi vytvářel potřebný spád pro pohon turbíny. Ani jsme se těmto lidičkám nedivili, bylo přece jen docela velké vedro a málo vody, takže jim nehrozilo žádné nebezpečí v rámci jejich činnosti. Vzápětí jsme u zídky odlovili kešku a pak jsme se krátce prošli kolem zarostlého mlýnského náhonu.

Mlýn mlel nejdéle z místních klapáčů a jeho činnost pravděpodobně skončila okolo roku 1953, kdy jej komunistický režim zlikvidoval, stejně jako mnoho jiných.

Ohrožení Základů Stavby Drenáží

Nyní potřebuji provést novou drenáž, protože se do sklepa stahuje ze svahu voda. Rodinný domek je z poloviny podsklepený, tato část má sklepní zeď do hloubky 145 cm od chodníku + základy. Nepodsklepená část má základy, nevím přesně, asi do 100 cm, a k této části byla kdysi do hloubky asi 115 cm vybetonována přizdívka asi 30 cm široká a v ní je polovina drenážní trubky zabetonována. Problém je v tom, že začátek drenáže bude pod úrovní 145 centimetrové zdi a aby měla spád k části základů a betonové stěně hluboké jen asi 100 cm, dostala by se půl metru pod ně.

Drenáž prováděla před 5ti lety stavební firma, která trubku uložila po celé délce domu do stejné hloubky 115 cm a výsledek je, že sklep i nepodsklepená část je, kromě mrazivého počasí, podmáčená. Bude možné položit trubku do té hloubky do jílu těsně vedle betonové přizdívky, tzn. asi 30cm od vlastního základu? Dál ani jinudy nelze drenáž vést, prostor mezi domem a plotem s betonovou podezdívkou je 90cm, vč. té přizdívky 30cm, tzn. že pro vlastní výkop zbývá jen 60 cm a vzdálit se od základů lze jen velmi málo, opačným směrem je zastavěno až k hranici plotu.

Podezdívka u plotu tvoří zároveň jakousi ochranu proti stékající povrchové vodě a oporu zeminy ze svahu, který je asi o 40cm výš nad chodníkem. Základy jsou z materiálu připomínající směs vápna a písku a místy jsou v tom kameny. U první hlubší části by se trubka vedla těsně podle zdi, u druhé nepodsklepené je nutné nejméně o šířku přizdívky uhnout. Připadá mi to neřešitelné, ale ještě doufám, že mi tu někdo poradí.

Čtěte také: Zážitky ze školy v přírodě Ledče nad Sázavou

Kazuistika: Spor se Stavebním Úřadem

Na ombudsmana se obrátil pan Žlutý, který nebyl spokojený s přestavbou sousedního rodinného domku. Ombudsman zjistil, že stavební úřad přestavbu rodinného domku povolil již před delší dobou. Povolení stavebního úřadu pak dokonce přezkoumal soud, který v něm žádné chyby nezjistil. Bohužel též vyplynulo, že pan Žlutý zapomněl svou obavu sdělit stavebnímu úřadu při povolování přestavby rodinného domku.

Ombudsmanovi tak nezbylo než panu Žlutému vysvětlit, že přestavbě sousedního domu už vzhledem k běhu času není možné zabránit. Tím spíše tak byla škoda, že pan Žlutý své obavy o zatížení sněhem neřekl stavebnímu úřadu včas při povolování přestavby. Ačkoliv se situace zdála bezvýchodná, vysvětlil ombudsman panu Žlutému, že i když je nějaká stavba již povolená, neznamená to, že stavební úřad se vůbec nemusí zajímat o její stav.

Pokud tedy stavební úřad zjistí, že stavba má závady, které prokazatelně významně ohrožují veřejné zájmy jako například život a zdraví lidí a zvířat, musí vlastníkovi stavby nařídit, aby stavbu upravil. Z příběhu pana Žlutého tak vyplývá, že sousedé by vždy měli své námitky proti plánované stavbě podat stavebnímu úřadu hned při povolování této stavby. Rozhodně není dobré si ty v uvozovkách nejlepší trumfy nechávat na později, protože to už může být pozdě.

Možnosti stavebního úřadu, jak zasáhnout proti závadám na již postavené stavbě, jsou totiž omezené. Pokud je sousední stavba postavena v souladu s vydaným povolením, nestačí k tomu, aby mohl stavební úřad zasáhnout, jakékoliv ohrožení veřejných zájmů. Stavební zákon vyžaduje, aby ohrožení veřejného zájmu bylo prokazatelně významné. Jedině tehdy může stavební úřad nařídit sousednímu vlastníkovi provést nezbytné úpravy jeho stavby.

Čtěte také: Rajče CK Sport: Škola v Přírodě

tags: #rajče #otruby #ohrožení #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Strategie EVVO v České republice
• Recyklace grafického odpadu: Jak na to?
• Řešení odpadového hospodářství v Litoměřicích
• Ohrožení života Hanáka: Analýza
• Díly pro drtiče Bone Crusher