Ostrava je podle mezinárodního srovnání kvality ovzduší osmým nejvíce znečištěným městem v Evropské unii. Mohou za to lokální topeniště, průmysl, ale také znečišťování ovzduší z Polska.
Problém je nejen tamní průmysl, ale také uhelné elektrárny, které vyrábí až osmdesát procent energie a tepla. Uhlí je také nejčastějším zdrojem vytápění v polských domácnostech.
Na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku byla loni vyhlášena smogová situace hned čtyřikrát s celkovou délkou trvání 336 hodin, na Třinecku třikrát a trvala bezmála 230 hodin. Nejvyšší překročení limitu bylo zaznamenáno na začátku března na Karvinsku - 242 mikrogramů na metr krychlový, povolený limit je padesát mikrogramů.
Jednou z nejpostiženějších oblastí kraje je ostravský městský obvod Radvanice a Bartovice. Ze zákona může být limit polétavého prachu překročen maximálně 35 dní v roce, v Radvanicích a Bartovicích byla jenom loni tato hranice překročena o 51 dní. V městském obvodu bývá ve vybraných dnech překročen limit polétavého prachu někdy i čtyřnásobně. Podle redaktorky ČT Pavly Krůčkové to bývá podobné i s hodnotami karcinogenního benzoapyrenu, který se někdy dostane až na desetinásobek povoleného limitu.
Ostravsko v pondělí navštívil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který chce o zmírnění dopadů na životní prostředí jednat s polskou stranou.„Byli bychom rádi, kdyby v celé Evropě platila obdobná pravidla pro průmyslové podniky, takže prostor pro jednání určitě je. S polskou vládou budeme jednat už na podzim,“ řekl ministr zahraničních věcí Petříček. Podle něj by mělo Polsko začít výrazně snižovat emise například tím, že se bude modernizovat výroba právě v oblasti polského Slezska. S tím by měla pomoci i Evropská unie prostřednictvím svých fondů. Je však nutné zaměřit se i na polská lokální topeniště, která se na znečištění ovzduší na Ostravsku podílí také.
Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?
Podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) se kvalita ovzduší na Ostravsku postupně zlepšuje, zároveň ale chápe vedení městského obvodu Radvanice a Bartovice, které bojuje za lepší životní prostředí. Město už iniciovalo přezkum v případě zpřísnění integrovaných povolení v koksovně. „Přezkum dopadl tak, že byly zpřísněny některé podmínky pro provoz zařízení. Mělo by dojít ke snížení počtu různých kouřových excesů, kterých jsme byli svědky,“ řekl Macura. Macura připomněl, že Polsku vypršely výjimky na limity znečištění, které mělo při vstupních pohovorech do Evropské unie. To znamená, že tamní firmy by teď měly mít stejné podmínky, jaké mají české firmy. Poláci se navíc údajně inspirují programem kotlíkových dotací, což je podle ostravského primátora dobrá zpráva.
Na otázku, zda ovzduší více znečišťuje Polsko, nebo Česko, by měly odpovědět výsledky speciálního měření odborníků z obou zemí. Data sbírají od loňského dubna poblíž česko-polské hranice a v rámci druhého projektu pak sledují kromě Česka a Polska také Slovensko.
„Máme hotový model, který ukazuje, že znečištění má centrum někde v okolí Katovic,“ řekl vedoucí katedry životního prostředí VŠB Ostrava Petr Jančík. Připomněl, že hlavně v těsné blízkosti hranic mají tyto zdroje znečištění významný vliv; na jih od Ostravy už nikoliv. Podle Jančíka pomohly i kotlíkové dotace, ale jenom zčásti. Vyměněna byla totiž zhruba desetina těch nejproblematičtějších kotlů. Řekl, že stát se měl zaměřit na nejpostiženější regiony, jako je Ostravsko nebo severní Čechy. „Dotace byly rozprostřeny po celé republice, takže máme pokrytou jednu desetinu, mohlo to být vyřešeno možná už všechno,“ řekl.
Ministr Petříček se v pondělí setkal také s primátorem Frýdku-Místku Michalem Pobuckým (ČSSD). Mluvili o nelegálním skladu chemikálií v nedalekém Starém Městě, jehož likvidace stála patnáct milionů korun. Odstranění chemikálií hradilo město, kterému by teď mohl pomoct stát. Pokud se prokáže, že odpad sem byl dovezen nelegálně z Polska, měla by se polská strana přihlásit k dlouhodobému řešení ve spolupráci s Českou republikou tak, aby k tomu nedocházelo do budoucna.
Financování likvidace nelegální skládky bude podle Petříčka téma pro vládu i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). „Měli bychom chtít po polské straně, aby ty náklady nesla ona,“ doplnil Petříček.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Nejvýznamnějším environmentálním problémem, který omezuje rozvoj příhraničního regionu v oblasti někdejšího Horního Slezska (dnes Opolské, Slezské vojvodství, severní část Moravskoslezského a Olomouckého kraje) je dnes znečištěné ovzduší. Projekt má doplnit předchozí aktivity v rámci OP Interreg CZ-PL, které měly za úkol zejména zmapovat příčiny tohoto problému.
Hlavním cílem projektu bude iniciovat novou a rozvíjet stávající spolupráci na řešení problematiky znečištěného ovzduší v celé cílové oblasti. Projekt má podpořit a dále rozvinout společné aktivity regionálních orgánů veřejné správy obou zemí, obcí i nevládních organizací, které mají přispět k řešení uvedeného problému. Projekt byl iniciován Opolským vojvodstvím a má za úkol doplnit poznání o příčinách znečištění ovzduší ve zbývající části bývalého Horního Slezska, tedy v Opolském vojvodství, v severozápadní části Moravskoslezského kraje a v severovýchodní části Olomouckého kraje. Jedná se tedy částečně o rozšíření evidence o působení zdrojů ze zájmové oblasti předchozích projektů dále na západ. Navíc budou posouzena zdravotní rizika v celé zájmové oblasti.
Budou použita data a výsledky z projektů Clean Border a Air Silesia, která budou aktualizována a zpracována stejným způsobem i do oblasti Opolského vojvodství a české části západního Horního Slezska. Dojde ke zpracování ucelené časové řady rozptylových studií v této oblasti, která doplní výsledky projektů Clean border a Air Silesia také časově. Na podkladě výsledků uvedených rozptylových bude zpracováno hodnocení zdravotních rizik pro celou zájmovou oblast. Výsledky budou šířeny v širším zájmovém území (Jesenicko, Krnovsko, Opavsko, Ostravsko, Karvinsko, Opolské vojvodství, Ratibořsko a Rybnicko). Rozšíření výsledků bude provedeno pomocí informačních technologií, informačních materiálů, konferencí a řady seminářů pro obce a veřejnost.
Ministr životního prostředí Petr Hladík podepsal s polskou ministryní klimatu a ochrany životního prostředí Annou Moskwovou společnou deklaraci, která potvrzuje připravenost obou stran realizovat opatření k omezení přeshraničního přenosu znečištění ovzduší. Deklaraci iniciovalo a připravilo Ministerstvo životního prostředí ČR.
Kroky na obou stranách hranice ke snížení znečištění ovzduší je nezbytné vzájemně koordinovat. V ČR je nejsilněji přeshraničním přenosem zatížen Moravskoslezský kraj, který zároveň společně s polskou částí Slezska patří mezi nejvíce znečištěné regiony EU.
Čtěte také: IPPC v České Republice
Deklarací stvrzují partneři své odhodlání realizovat klíčová opatření identifikovaná ve strategických nástrojích obou zemí. Jedná se zejména o Národní program snižování emisí a jeho polskou obdobu Krajowy program ograniczania zanieczyszczenia powietrza. Ministři také deklarují, že pro ochranu ovzduší zajistí adekvátní financování, včetně prostředků na realizaci regionálních programů zlepšování kvality ovzduší. V neposlední řadě je deklarace zaměřena na pravidelnou výměnu informací o plánovaných opatření prostřednictvím mezistátní expertní skupiny.
tags: #projekt #znečištění #ovzduší #polsko