Rozhledna Rakušanka: Krásy přírody a technické památky

Ocelová konstrukce telekomunikační věže s vyhlídkou stojí na místě již neexistujícího měřičského stožáru. Současný vysílač byl postavený v roce 2002. Je lokalizován přibližně 60 m jv. od kóty Horní les, v nadmořské výšce 765 m n. m.

Historie rozhledny Rakušanka

Již v roce 1824 byl na vrcholu Horní les vytyčen trigonometrický bod, z roku 1918 jsou zmínky o měřičské věži a rozhledně "Rakušanka". V roce 1936 byl postaven trigonometrický stožár o výšce 21 metrů. V letech 1968-1969 byla postavena dřevěná věž o výšce 38 metrů, jejíž zbytky byly odstraněny v roce 2000. V roce 2001 započal investor, společnost Eurotel, s výstavbou ocelového stožáru. Jeho celková výška je 59 metrů.

Vyhlídkový ochoz dnešní věže byl zbudován na základě podmínky, kterou si dala obec Rovečné během řízení o povolení stavby. Otevření rozhledny proběhlo 19. dubna 2002. Rozhledna je pro veřejnost přístupná od 15. 4. do 15.

Železniční trať Tanvald-Harrachov

Správa železnic připravuje rekonstrukci dalšího úseku horské trati z Tanvaldu do Harrachova. Po unikátním úseku s ozubnicí z Tanvaldu do Kořenova by se měl obnovy dočkat i navazující úsek z Kořenova do Harrachova. V současné době se pracuje na projektové dokumentaci. Obnoven by tak měl být zhruba tříkilometrový úsek trati v táhlém oblouku a přes Jizeru od Kořenova do Harrachova.

„Někteří říkali, ať to uděláme naráz, ale to opravdu nebylo reálné, podmínky z pohledu přístupu jsou tam velice složité," poznamenal generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Rekonstrukce navazujícího úseku by měla být podle Svobody levnější než obnova unikátního úseku z Tanvaldu do Kořenova, jehož součástí je ozubnice, která na třech úsecích pomáhá vlakům překonávat strmé stoupání 58 promile.

Čtěte také: Krok za krokem: Montáž sprchového koutu

Trať na níž vlaky jezdí od 30. června 1902 je technickou památkou a je jednou z posledních ozubnicových železnic s normálním rozchodem v Evropě. Unikátní železnice byla v havarijním stavu, její obnovu připravovala SŽ několik let. Stavba za zhruba 450 milionů korun byla největší investiční akcí financovanou EU z programu Interreg Česko - Polsko 2021 - 2027. Správa železnic získala z programu 11,995 milionu eur (292 milionů Kč).

„Nejdražší jsou na tom ty ozubnicové pásy a není to pouze to železo, ale to kotvení a vůbec práce s tím spojené," dodal Svoboda. „Jsem rád, že se podařilo i díky penězům z česko-polského přeshraničního programu Intereg zachránit technickou památku v úseku mezi Kořenovem a Tanvaldem, protože v jedné fázi se v rámci hledání úspor přemýšlelo o tom, že ty zuby budou jenom na nějakém malém úseku a už se nebudou nikdy používat.

Kromě pravidelného provozu se díky rekonstrukci mohly vrátit na trať i historické vlaky, jejichž provoz zajišťuje Železniční společnost Tanvald. „Přímo ozubnicové lokomotivy máme dvě, dochovaly se lokomotivy T426 001 a 003. Jsou to lokomotivy z roku 1961, které vyrobili ve Vídni, máme 11 historických jízd do roka," doplnil ředitel společnosti Petr Prokeš.

Ochrana dravců a psí jednotka ČSO

Během března se psí jednotka ČSO zúčastnila dvou mezinárodních akcí, jejichž účelem bylo zaškolit psovody z Chorvatska a Rakouska na vyhledávání otrávených návnad a jejich ptačích obětí. První akce probíhala přímo v Chorvatsku, kam psí jednotka ČSO tvořená psovodkou Klárou Hlubockou a jejími dvěma psy odjela začátkem měsíce.

Ve dnech 3.-6. března proběhlo v Chorvatsku školení policejních psovodů a kriminalistů, organizované ve spolupráci s chorvatskou ornitologickou organizací Udruga Biom, partnerem BirdLife. Chorvatům, kteří by rádi měli na boj s ptačí kriminalitou vlastní psí jednotku, přijela předat své zkušenosti Klára Hlubocká s Chesapeake Bay retrívry Vikym a Irbis, které vycvičila na vyhledávání otrávených návnad a živočichů.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

V teoretické části školení se chorvatští psovodi seznámili s prací psí jednotky. Součástí školení byla praktická ukázka vyhledávání otrávených návnad a přípravků obsahujících karbofuran. Školení začalo teoretickou částí, během níž Klára představila psí jednotku ČSO, její práci a využití v rámci České republiky. Zmínila problematiku nelegálního trávení, ptačí kriminality obecně a také první případy úspěšně odsouzených travičů.

Na teoretickou část navazovala praktická ukázka vyhledávání otrávených návnad a přípravků obsahujících karbofuran (zakázaný nervový jed, který traviči dravců používají nejčastěji). Program proběhl 3. Chorvaté zatím nemají s vyhledáváním otrávených návnad a zvířat zkušenosti. Ty své jim proto přijela předat psovodka psí jednotky Klára Hlubocká.

Terén byl pro psy velmi náročný, se spoustou ostrého kamení a trnitých keřů. Na ostrově Krk mají Chorvaté největší problémy s nelegálním trávením v blízkosti měst Garica, Vrbnik, Punat, Stara Baška a Baška. Ve dnech 4.-6. března pokračoval program praktickým vyhledáváním otrávených zvířat na ostrově Krk, a to na předem vytipovaných problémových lokalitách v okolí měst Garica, Vrbnik, Punat, Stara Baška a Baška.

Tam se s nelegálním trávením setkávají zejména veterináři, kteří zde řeší otravy psů a koček, a díky nimž mají ornitologové a policisté informace o možném výskytu otrávených návnad. Práce v terénu byla pro psy velmi náročná - pohybovali se v těžko prostupném terénu porostlém trnitými keři a kamenitými svahy. I tak nachodila psí jednotka za dva a půl dne téměř třicet kilometrů.

Během práce v terénu se podařilo psům objevit pozůstatky kostí a chlupů jedné z obětí trávení - šakala obecného. Psí jednotka nalezla během práce v terénu kosterní pozůstatky různých druhů zvířat. V jednom případě šlo o zřejmou oběť trávení. Otravu může mj. prozradit i mrtvý hmyz v okolí kadaveru.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Pro Chorvaty bylo školení psí jednotky velmi přínosné. Ke konci roku je tak v plánu další návštěva. Pro chorvatské kolegy šlo o velmi přínosný program, který jim nabídl cenné informace z oblasti, s níž dosud neměli mnoho praktických zkušeností. Návštěvu psí jednotky ČSO hodnotili velmi pozitivně - ocenili zejména nové poznatky, ke kterým by se jinak jen obtížně dostávali.

Vzhledem k úspěchu této akce se plánuje její zopakování koncem roku 2025, kdy bychom rádi navázali na dosavadní spolupráci a dále sdíleli zkušenosti. Na návštěvu za psí jednotkou ČSO organizovanou WWF (Světovým fondem na ochranu přírody) a BirdLife Österreich přijela Theresa Walter z Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni, která připravuje prvního a zatím i jediného psa na vyhledávání karbofuranu v Rakousku.

Rakouská psovodka se od Kláry naučila, jak provést rychlotesty pro detekci karbofuranu. První den proběhlo vyhledávání kadaverů a praktické školení na využití rychlotestu, který umožňuje ve vzorcích prokázat přítomnost karbofuranu. Theresa si mohla vyzkoušet několik modelových situací odpovídajících typickým případům nálezů otrávených návnad a uhynulých zvířat v českém prostředí.

Metodiku používání rychlotestu ČSO vyvinula a otestovala během předchozích dvou let a letos ji už běžně používá při práci v terénu. Pro rakouskou psovodku to byla nová a cenná zkušenost a celý postup zaznamenávala na video. Pro Kláru bylo naopak velmi přínosné seznámit se s metodikou vyhledávání kadaverů pod větrnými elektrárnami, se kterou mají rakouští psovodi výrazně více zkušeností.

Rakušanka Theresa si se svým psem vyzkoušeli vyhledání vzorku s karbofuranem při cvičné domovní prohlídce. Domovní prohlídku připravil několik dní předem policejní psovod a dlouholetý spolupracovník ČSO Radek Laušman. Najít vzorky s karbofuranem si vyzkoušeli také Viky a Irbis.

Druhý den následovala tréninková domovní prohlídka, kterou připravil několik týdnů dopředu kpt. Ing. Radek Laušman, policejní psovod a dlouholetý spolupracovník ČSO, který pomáhá psí jednotce s výcvikem. Jeho rady a komentáře jsou pro psí jednotku nedocenitelné, stejně tak jako ochota pomoci a sdílet své poznatky z mnohaleté praxe u Policie ČR.

Vybrané objekty byly pachově velmi náročné a odpovídaly náročnosti skutečných domovních prohlídek. Šlo o běžně užívaná hospodářská stavení, dílny a garáže se spoustou starého vybavení, nástrojů a dalších předmětů, plné pachů hospodářských zvířat i různých chemických přípravků.

Jak českým, tak rakouskému psu se dařilo úspěšně nacházet ukryté vzorky různých typů přípravků obsahujících karbofuran, čímž prokázali, že jsou dobře připraveni na případný zásah. Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem.

S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Podezření na otravu. POZOR! Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.

tags: #rakusanka #video #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Čistší životní prostředí díky systémům úklidu odpadu
• Svoz odpadu Klánovice
• LES v ČR
• Inspirace z přírody
• Význam ochrany přírody