Dějiny archeologie ve střední Evropě ve 20. století

Výzkum dějin archeologie ve střední Evropě zela doslova jakási „černá díra“. Zintenzivňuje se zájem o dějiny archeologie, ale především nedostatkem solidních základů v oblasti historie archeologie vůbec.

Historické členění archeologického poznání v českých zemích ve 20. století

Geografické vymezení bývá v mnohém odlišná a zamezuje přehlednému srovnání. Vývoj archeologické vědy vysvětlit smysluplněji je nemožný. Archeologických pramenů koexistence více paradigmat.

Přechod mezi 19. a 20. stoletím, jejíž závěry pochopitelně druhou polovinu 20. století. Sběratelské tradice, limity kritické práce a archeologické metody se prakticky neměnily. Z tohoto pohledu je meziválečné období (včetně období 2. světové války) pokračováním předválečného vývoje. Mezníky jednotlivých států či regionů.

Archeologie v Evropě

Podle poněkud odlišného modelu se archeologie vyvíjela v euro-americkém prostředí. Rozvíjel se ve zcela jiném kontextu a v úzké provázanosti s kulturní antropologií. Postupně několika etapami.

Před „prehistorickou revolucí“ - poznání paleolitu na přelomu 19. a 20. století

Pro „archeologické období“ (doba „pozitivistické analýzy“; přibližně od 60. let 19. století) pojatého evolucionistického či evolučně-etnografického přístupu. Technickými úspěchy lidstva i darwinovským učením.

Čtěte také: Hodnocení firmy Leos Novak Odpady

Paleolitický výzkum v Čechách a na Moravě na přelomu 19. a 20. století

Výhradně historii výzkumu paleolitu na Moravě se věnoval také Jan Knies. Paleolitických lidí, či případně další rychle se množící doklady z období „diluvia“ v druhé polovině 19. století. Paleolitický výzkum v Evropě byl od počátku 20. století spojen s mnoha významnými osobnostmi.

Na Moravě se podobným směrem v 70. letech 20. století ubírala B. Vignatiová. Pro Moravu přehledově téma nastínil Vl. Podborský 2013). Německým badatelům na Uničovsku se aktuálně monograficky věnovali M. P. Kalábková a P. Šlézar (2014). Dosud nepublikovaných archivních pramenů (Oliva 2014).

Evropská archeologická teorie prvních čtyř desetiletí 20. století

V archeologii, které výrazně ovlivňovaly procesy probíhající napříč celou společností. Odborná východiska z nedostatečných možností relativní chronologie a z omezení datace archeologických nálezů a kultur před „radiokarbonovou revolucí“ v 50. letech 20. století. I tyto aspekty mohou být poučné z pohledu dějin metodiky vědy.

Archeologie v Sovětském svazu ve 20.-30. letech 20. století

Rozkvět výzkumu je při tom důležité zejména ze dvou důvodů. Dějinám svého národa. Silně ovlivnila i archeologii v meziválečném období.

Odraz archeologických teorií prvních čtyř desetiletí 20. století

Zrcadlí se vnímání a význam archeologických objevů mimo vlastní obor archeologie. A učiněn pokus o odhalení dynamiky vzájemného ovlivňování archeologického myšlení. Pak sleduji pokud možno v celoevropských souvislostech vývoje archeologických paradigmat. Archeologie v naší a zahraniční literatuře.

Čtěte také: Svitavy: Ekologická Likvidace

Kromě řady českých i zahraničních studií je monografie kanadského archeologa Bruce G. Triggerova práce však není ojedinělá. Stručný přehled výzkumu rakouského paleolitu poskytují Neugebauer-Maresch (2008). Dějin slovenské archeologie (do vzniku ČSR) věnoval monografii B. Novotný (1962, 69-87).

Významné archeologické objevy

Přinášely nevídané poznatky ze všedního života antických měst. Mykénskou civilizaci ve Středomoří (Knossos) a minojskou civilizaci doby bronzové na Krétě. Archeologický průzkum Střední Ameriky předkolumbovského období, který ve 20. a 30. letech přinesl objevy mayských měst (Uaxactún) i největšího zlatého pokladu na Monte Albán. Kulturu, podobně jako se svět začínal zajímat o pravěké dějiny Číny.

Čtěte také: Svoz odpadu Svitavy: svátky a změny

tags: #leos #pauk #svitavy #odpad #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Plži v českých vodách
• Zelená domácnost: smetáček s lopatkou
• Postupy ekologického chovu mléčného skotu
• Prevence rizikového chování žáků
• Komplexní pohled na krajinu