Pěstování rakytníku: Stanoviště, půda a péče

Možná jste si mysleli, že už na zahradě pěstujete všechno, ale určitě se mýlíte. Znáte rakytník? Kromě nich získáte i výbornou dřevinu na živý plot nebo dokonalé a husté pozadí. Plocha zahrady na pěstování by však měla být větší. Dosahují výšky 2-4 m, jeho výsadbu tedy dobře zvažte. Jsou to opravdu mohutné keře.

Požadavky na stanoviště a půdu

Rakytník je nenáročná dřevina dobře zvládající jakékoliv podmínky. Rakytník roste téměř kdekoliv. Velkou výhodou rakytníku je, že je absolutně nenáročný. Péči o něj zvládne i naprostý zahradnický amatér. Daří se mu na suchých, slunečných stanovištích, a to i na písčitých nebo kamenitých půdách. Dobře se pěstuje i v jílu. Dobře odolává suchu i teplu, daří se mu i ve vlhkém, ne trvale podmáčeném prostředí. Přes léto je mu lépe na slunci nebo v polostínu, plný stín příliš nesnese. Upřednostňuje lehčí, písčitou nebo kamenitou půdu, která je zásaditá až neutrální. Těžká a mokrá půda mu nesvědčí.

Pro úspěšné pěstování je důležité zajistit slunné stanoviště a půdu s alkalickou až neutrální reakcí. Rakytník vyžaduje otevřené, plně osluněné stanoviště. Ve stínu nebo polostínu výrazně klesá násada květů i plodů. Nejlépe prospívá v propustné půdě, ideálně písčité až hlinitopísčité. Daří se mu na písčitých či kamenitých půdách i na svazích, které svým kořenovým systémem navíc dokáže zpevnit. Nejvíce se mu ale daří ve vzdušných půdách se střední propustností. Živinou, které by mělo být na stanovišti s rakytníkem dostatečné množství, je fosfor.

Výsadba rakytníku

Vysazuje se na jaře od konce března do poloviny listopadu do předem připravené půdy. Sazenice je vhodné sázet na jaře nebo na podzim, přičemž samec a samice by měli být vzdáleni zhruba dva až tři metry. Půda by měla být propustná a můžete do ní přidat kompost. Ale i bez něj se bude rakytníku dařit. Rozestupy mezi jednotlivými dřevinami by měly být 2 m. Stačí mu slunce a zálivka těsně po výsadbě, dokud se nezakoření. Rostlina je velmi odolná a snáší i zasolenou půdu. Jelikož se jedná o rostlinu dvoudomou, je lepší zasadit skupinku. Musí zde být zastoupeny samičí i samčí rostliny. Hloubka výsevu by měla být 1 cm.

Opylování a dvoudomost

Rakytník je dvoudomá, cizosprašná dřevina. Pro opylení a získání plodů potřebujete vysadit samčí a samičí rostlinu. Bez samčí rostliny samičí keře neplodí. Samčí rostlina dokáže opylit až 7 samičích rostlin. V běžné zahradě stačí jedna samčí a 2 samičí dřeviny. Jsou větrem opylivé, tedy pokud výsadba bude ve směru převládajícího větru, je to jen výhoda. Pro optimální opylení je důležité, aby vzdálenost mezi opylovači a samičími keři byla do 10 m (maximálně 16 m). Samčí keře by měly tvořit minimálně 10 % z celkového počtu.

Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování

Rozdíly jsou patrné zejména během rašení a kvetení. Samčí keř má viditelné a velké, složené pupeny připomínající šišku cedru, odstupující od výhonku. Opravdu je nepřehlédnete. Zatímco samičí puky jsou podstatně menší, méně složené, přitisknuté přímo ke větvičce, vytvářejí jakoby misku. Ze samčích jsou nejznámější opylovače K + a Pollmix. Na obrázku je patrný rozdíl mezi samičí a samčí rostlinou.

Řez a údržba

Rakytník roste poměrně rychle a v krátkém čase dosáhnete velkého keře. I když rakytník nevyžaduje příliš péče, určitý řez je potřeba, zvláště u samičích odrůd, které jsou náchylnější k prosychání plodonosného obrostu. Řez není podmínkou kvalitní úrody, plodil by i bez řezu, avšak udržet se bez řezu nedá vzhledem k jeho velikosti. Pro správný růst je důležitý výchovný i zmlazovací řez. Rakytník je třeba pravidelně zmlazovat, zejména odstraňováním odplozeného obrostu a starých větví. Větve s plody se ořezávají jen výjimečně, maximálně jednou za dva roky.

Rakytník často vyrůstá i od kořene dalšími výhonky, může se tedy chovat invazivně. Proto okolí pravidelně udržujte a klidně i posečte. Jak jsme uvedli výše, pokud při sklizni odříznete s plody i větve, příští rok bude úroda nižší.

Sklizeň a zpracování plodů

Plody dozrávají koncem léta ale mnohé až od října do listopadu. Už při sklizni plodů oceníte, pokud oříznete celou větev a tak plody získáte. Plody jsou drobné, kyselé, ale plné vitamínů. Nevýhodou je, že se špatně sklízejí. Mají krátké stopky, po silnějším stlačením se rozmačkají a šťáva vyteče. Proto se nechávají projít mrazem a pod keř natáhnete velkou plachtu a plody setřesete. Keře mají ostré trny, i proto je manipulace s plody těžší, ale stojí to zato.

Protože má rakytník velké trny a měkké plody, těžko se sklízí. Pokud se vám nechce sklízet na konci léta, vyčkejte do začátku zimy, kdy teploty klesnou pod 0 °C. Pak můžete pod keřem rozprostřít plachtu a setřást zmrzlé bobule na zem. Ty lze rovnou uložit do mrazáku a postupně je konzumovat přes zimu. Plody sklízíme, když jsou plně vybarvené, ale ještě neměknou, ideálně v září a říjnu.

Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně

Pokud si dáte práci a plody ručně sklízíte, můžete je sušit, vytvořit šťávu, džem, sirup, med, víno a jiné. Plody rakytníku, ať už čerstvé nebo rozmrzlé, se nejprve rozmělní v mixéru. Poté se šťáva přecedí přes síto. Tato šťáva může být použita čerstvá, smíchaná s vodou a cukrem, nebo kombinována s ovocem a následně konzervována či zmrazena. Slupky a semena, která zůstanou na sítku, se šetrně usuší při teplotě do 40 °C. Suchá hmota se uchová v PE sáčku v lednici. Když je potřeba, suché plody se rozdrtí v kávomlýnku. Rozdrcenou hmotu pak macerujeme v poměru 1:2-3 s olivovým nebo slunečnicovým olejem, ve tmě při pokojové teplotě. Směs je třeba každý den promíchávat. Po týdnu se směs přecedí přes plátno, a vznikne olej s krásnou barvou.

Odrůdy rakytníku

Mezi nejzajímavější, starší a odzkoušené odrůdy patří Sluníčko, Leikora, Krasavice, mezi novější a atraktivní Baltik, Podruga, Botanika, Žemčužina, Perčík či Inja. Sluníčko tvoří středně vzrůstný keř s pevnými větvemi, má jen málo trnů. V českých podmínkách dozrává během července. Dužnina je šťavnatá, na chuť příjemná, aromatická a ne tak kyselá jako u starších německých odrůd. Zajímavá je také keřovitá ruská odrůda Krasavice (Krasavica Nečernozemja). Plody mají červeně oranžovou barvu a jsou střední velikost. Tato odrůda se vyznačuje oproti ostatním odrůdám vysokým obsahem rutinu (519 mg).

Využití rakytníku

Plody rakytníku jsou významným zdrojem vitaminů A, skupiny B, C, D, F a K, minerálů a mnoha dalších biologicky aktivních látek, jako jsou různé druhy silic, olejů, tříslovin, organických kyselin aj. Obsahují množství vitamínů (A, C, E, B2, K, kyselina listová), karotenoidů (α, β, ð, lykopen), flavonoidů, sterolů (ergosterol, stigmasterol, lanosterol, amyrín), minerálů a antioxidantů.

Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství

tags: #rakytník #pěstování #stanoviště #půda

Oblíbené příspěvky:

• Informace o svozu odpadu ve Štítné
• Tipy pro odstřelovačské stanoviště
• Školní stravování a dotace
• Pravidla recyklace odpadu
• Efektivní třídění v omezeném prostoru