Každý člověk někdy zažívá stres - ať už vlivem pracovního či osobního života nebo traumatických událostí. Stres je určité napětí, tlak či zátěž v životě každého z nás. Vysoká míra stresu nebo jeho dlouhodobé působení nepřináší nic dobrého a může mít na lidské zdraví dopady v podobě nemoci. V některých obtížných situacích stresovou reakci těla potřebujeme, abychom je dokázali zvládnout. Problém tedy není samotný stres, ale jeho přemíra a nedostatek pohody a zklidnění.
Stresová reakce je komplexní biologický mechanismus, který hraje klíčovou roli v adaptaci organismu na ohrožující podněty. V evolučním kontextu byla (a stále je) stresová odpověď nezbytná pro přežití, neboť naše organismy reagují na nebezpečí strategií “boj nebo útěk” (fight or flight response). Tato reakce nám umožňuje rychle mobilizovat energetické zdroje a situaci vyřešit nebo se z ní dostat.
Základní reakcí těla při stresu je uvolnění stresových hormonů, které mají zajistit zvládnutí krizové situace. Fyziologicky dojde k přirozenému a rychlému navýšení koncentrace stresových hormonů - adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu. Mezi hlavní stresové hormony patří:
Adrenalin (jindy též epinefrin) je hormon a současně neurotransmiter vylučovaný nadledvinami a mozkovým kmenem při jakékoliv stresové reakci, ať už jsme v reálném ohrožení nebo ne. Mezi jeho hlavní účinky patří: zvýšená energie a fyzická síla, zlepšené soustředění a učení a zvýšená imunitní odpověď. Během krátkodobého stresu je pro nás adrenalin skvělým pomocníkem a dokáže nás dostat skrz situace, které bychom za normálních okolností nezvládali fyzicky ani psychicky.
Pokud jsme však vystaveni dlouhodobému stresu (ať už v práci nebo v osobním životě), může prodloužená aktivace adrenergního systému vést k hypertenzi, zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění a snížené imunitní funkci.
Čtěte také: Použití hydroxidu sodného
Kortizol je hormon, který je odpovědný za dlouhodobou adaptaci na stres. Po uvolnění adrenalinu se aktivuje hypotalamo-hypofyzární osa a dochází k vylučování kortizolu. Během akutního stresu dochází ke zvýšení hladiny kortizolu vlivem prudkého vzestupu adrenokortikotropního hormonu (ACTH).
Při chronickém stresu se aktivace hypotalamu přesouvá z dominance kortikotropin uvolňujícího hormonu (CRH) na dominanci arginin vazopresinu (AVP), což může přispět ke zvýšené hladině kortizolu, zatímco metabolismus kortizolu se snižuje. (Russel & Lightman, 2019) Jiné studie naznačují, že časem hladina kortizolu může naopak klesat. V jednom se však studie shodují - chronický stres má výrazně negativní vliv na naše zdraví jak po stránce fyzické, tak po té psychické.
Noradrenalin se vylučuje jako adrenalin z dřeně nadledvin, stahuje cévy, zvyšuje krevní tlak. Srdce pumpuje krev proti odporu zúžených cév. Tento tlak společně v s vylučováním adrenalinu po delší době poškozuje srdeční tkáň a samotné cévy.
Chronický stres může způsobit některé nemoci a téměř všechna onemocnění zhoršuje. Potlačuje imunitní systém, zužuje cévy a podporuje vznik inzulinové rezistence. To zejména proto, že hladiny hormonů nejsou v homeostáze, tedy na jakési optimální, stálé hladině, ať už jsou zrovna moc vysoko nebo naopak nízko. Kromě narušeného spánku, vyšší zánětlivosti a hormonální nerovnováhy má dlouhodobý stres vliv na náš imunitní systém. Koreluje totiž pozitivně s tzv. imunitní dysregulací, během které jsou procesy imunitního systému narušeny.
Dlouhodobě zvýšené hladiny adrenalinu a noradrenalinu mohou časem způsobovat problémy s vysokým krevním tlakem, zvýšenou únavu, nespavost či úzkosti. Dlouhodobě zvýšené hladiny hormonu kortizolu mohou vyvolat rozvoj diabetu 2. typu, způsobovat přibývání na váze, podporovat vznik osteoporózy nebo náhlého infarktu či cévní mozkové příhody. Hrozí také závislost na alkoholu, cigaretách či jiných drogách, pomocí nichž si někteří lidé chronický stres kompenzují.
Čtěte také: Analýza Máje od K.H. Máchy
Vzhledem k tomu, že se tito lidé nadměrně setkávají s velmi náročnými situacemi, produkuje jejich tělo také velké množství adrenalinu. S tím se zároveň vylučuje kortizol, který na konci dne způsobí, že jsou pracující v IZS i na konci směny či dne stále stimulováni. S adrenalinem, který tělo produkuje ve vlnách, se zároveň vyplavuje kortizol, jehož hladina postupně stoupá.
Zvládání stresu je o pohodě. Stres je třeba balancovat aktivním odpočinkem a zdravým životem. Nejlepším lékem proti chronickému stresu je balancování denních aktivit chvílemi zklidnění a pohodou. Doporučuji dopřávat si přírodu, pobyt venku, vyvětrání bytu, oblíbenou hudbu, dostatek spánku, péči o zvíře, humor a pohodový pohyb.
Pokud i přes veškerá preventivní opatření k vám zavítá stres se všemi svými negativními důsledky, je potřeba mu čelit a nenechat jej vás ovládnout. Prvním krokem je uvědomit si, že jste ve stresu a že na vás jisté okolnosti negativně působí. Pro řadu lidí je to obtížně rozpoznatelné a stres nevědomky přijmou do svých životů.
Důležitá je všímavost vůči vlastnímu tělu a svým pocitům, tzv. mindfulness. V rámci prevence stresu také fungují domácí rituály, dostatek spánku - alespoň šest až osm hodin denně a ideálně s pravidelným uléháním a vstáváním v konkrétní čas, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zdravá strava.
Zkuste techniky na uvolnění stresu - Mezi účinné techniky patří zklidnění a prohloubení dechu, meditační, relaxační cvičení či jakékoliv fyzické cvičení. Pomáhá se soustředit na přítomný okamžik; vnímat barvy, vůně, dotek a také chodit často do přírody. Zvyšujte odolnost vůči stresu - Míra odolností je do velké míry dána tím, jak funguje naše trávení a střevní mikrobiom. Správně sestavený jídelníček udržuje stabilní hladinu cukru v krvi, dodává živiny tkáním, orgánům i svalům a zajišťuje tělu dostatek energie. Takto vyvážené tělo je odolnější vůči vnějším a vnitřním vlivům, včetně stresu.
Čtěte také: Využití exotermických reakcí v přírodě
Třes je po stresové reakci přirozeným způsobem, jak se nervový systém vrací do rovnováhy. Jelikož se stresová odpověď spouští po zaznamenání hrozby (evolučně byl touto hrozbou běžně predátor), mozek očekává, že bude potřeba vynaložit nezvyklé fyzické úsilí.
TRE je technika, kterou vyvinul Dr. David Berceli při své práci v zónách zasažených válečnými konflikty. Během svojí práce totiž zjistil, že děti, které se, narozdíl od dospělých, v napjatých situacích třásly, traumatickou událost celkově lépe zpracovaly. Během cvičení TRE se nejdříve pracuje s velkým svalem bederním (m. psoas), který je během stresové reakce nejvíce stažený. Z tohoto bodu už se třes přirozeně posouvá do míst, kde je potřeba, aby působil.
Přestože je třes vyvolaný TRE pro naše tělo přirozený a metoda je oproti terapii méně mentálně náročná, je potřeba se “naučit třást” s certifikovaným instruktorem. Cviky se lze naučit už během prvního setkání, doporučuje se však navštívit těchto setkání alespoň 3-6 a to proto, abyste se cviky naučili správně, byli si v nich jistí a věděli, jak metodu provádět efektivně a bezpečně. Cviky se nejprve učí v pozici vleže na podložce, potom, co si je osvojíte, můžete ale cvičení provádět i v jiných pozicích, třeba ve stoje či vsedě.
Stres vede k zablokování toku energie v různých jeho částech. Chronický stres pak narušuje citlivou rovnováhu v našem těle a může způsobit nejrůznější zdravotní potíže. V tradiční čínské medicíně jsou lidské emoce úzce spjaty s různými orgány. Stres je převážně spjatý s játry. Jejich hlavní funkcí je uchovávat krev a udržovat plynulý tok Čchi v celém těle. Hněv, smutek a další negativní emoce jsou často základním faktorem vzniku stresu, úzkostí i depresí. Mohou přímo ovlivnit Játra a způsobit tak stagnaci jejich energie.
Stagnace Čchi jater vede k nadměrnému hromadění vnitřního horka a špatnému krevnímu oběhu. První fyzický projev dlouhodobého stresu můžete pocítit právě jako tupou bolest v pravém podžebří.
tags: #reakce #hormonu #ohrozeni #zivota