Kvalita odborných časopisů se dá posuzovat podle různých hledisek. Jedním z nich je recenzní řízení, při kterém jsou odborné články před publikováním posuzovány nezávislými odborníky (tzv. recenzované časopisy). Dalším sledovaným hlediskem může být citovanost článků vyjádřená tzv. impakt faktorem (tzv.).
Přehled recenzovaných časopisů (platný k roku 2015) v České republice je k dispozici na stránkách Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Od roku 2017 platí nová metodika hodnocení vědeckých výstupů, ve které už seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů nefiguruje. Informace o impaktovaných časopisech shromažďují citační databáze Web of Science (WoS) či Scopus.
V NK ČR je dostupná hlavní báze WoS, multioborová Web of Science Core Collection, která obsahuje přes 12 000 impaktovaných časopisů z více než 250 vědních oborů. Součástí kolekce jsou citační indexy (např.). Prostřednictvím WoS je možné přistupovat také k citační databázi Journal Citation Reports (JCR), která nabízí přehled více než 11 000 impaktovaných časopisů z 80 zemí celého světa.
Je rozdělena na část pro přírodní a technické obory (JCR Science Edition) a pro společenskovědní obory (JCR Social Science Edition). JCR umožňuje prostřednictvím citačních vazeb vyhledávat nejcitovanější časopisy daných oborů. Záznamy obsahují kromě celkového počtu citací či impakt faktoru řadu dalších parametrů (např. Immediacy Index, Cited Half-life či Citing Half-life). Přehledy jsou zpracovávány pro jednotlivé roky. V JCR Social Science Edition (SSCI) i v JCR Science Edition (SCIE) lze pomocí filtrů vyhledat mj. soupis impaktovaných časopisů vycházejících v České republice.
Tištěné verze časopisů jsou k dispozici ve Studovně periodik NK ČR. Dostupnost jednotlivých čísel prověřte v elektronickém katalogu - bázi NKC. Databáze Web of Science a Journal Citation Reports jsou dostupné na počítačích ve studovnách NK ČR i prostřednictvím vzdáleného přístupu. Databáze Scopus v NK ČR dostupná není. Volně k dispozici je seznam titulů. Přístup k této databázi nabízí např.
Čtěte také: Články o ekologii: Které časopisy číst?
Dlouho před vznikem územní ochrany měl zájem přírodovědců o údolní komplex středního toku Dyje spíše subtilní obrysy, ač jde nepochybně o nejzachovalejší údolí jihozápadní Moravy. Režim hraničního pásma od roku 1951 téměř úplně znemožnil přístupnost území a tím i jeho moderní výzkum.
Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Podyjí v roce 1979 umožnilo start přípravných prací na „Oborovém dokumentu CHKO Podyjí“. Názory, které v diskusích opatrně formulovali někteří přírodovědci, vedly k prvnímu vyslovení myšlenky, že Podyjí má přírodní potenciál úrovně národního parku. Úroveň znalostí o druhovém bohatství bezobratlých pomohli rychle zlepšit amatérští entomologové. Jejich výstupy jsou archivovány na správě NP v podobě stovek výzkumných zpráv.
Po vzniku NP Podyjí v roce 1991 byly postupně dokončovány rozsáhlejší projekty. Z této první vlny intenzivních prací vzešla například samostatná geologická mapa NP Podyjí a NP Thayatal (1992) vydaná Českým geologickým ústavem. Výstupem jejich pomoci je i půdní mapa a mapa zranitelnosti půd NP (obě 1996). Katedra botaniky MU Brno završila rozsáhlý projekt publikací Lesní vegetace NP Podyjí/Thayatal s mapou potenciální přirozené vegetace (1995) a Atlasem rozšíření cévnatých rostlin NP Podyjí/Thayatal (1997).
Důležitým úkolem správy NP v oblasti výzkumu byla rychlá náprava nedostatku údajů o přírodní hodnotě území. Ač má tato instituce ze zákona přímo určenou možnost provádět badatelskou činnost, její výkon značně omezuje šíře a intenzita dalších úkolů, které správa zajišťuje.
Ve druhé fázi zjišťoval podobně zaměřený výzkum názory obyvatel ochranného pásma NP Podyjí. Hlavním motivem těchto šetření byla skutečnost, že po vyhlášení NP přijímali někteří obyvatelé okolních obcí jeho ochranný režim s nelibostí.
Čtěte také: Přehled ekologických zdrojů v ČR
S blížícím se vstupem České republiky do EU v roce 2004 probíhaly v předstihu průzkumy bioty pro potřeby vzniku soustavy chráněných území Natura 2000. V území NP tak proběhlo mapování biotopů a evropsky významných druhů rostlin a živočichů.
Proto byl vždy výzkum a monitoring dynamiky i vazeb v tomto biomu prioritním úkolem. Jelikož přirozené změny tváře lesa v NP se odvíjí především dle pravidel malého vývojového cyklu, je důležité pochopit dynamiku menších spontánních disturbancí stromového patra.
Čtěte také: Environmentální Témata v Uměleckých Časopisech
tags: #recenzované #časopisy #příroda