Řecké ekologické problémy: Od odpadového hospodářství po nedostatek vody

05.03.2026

Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli - do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Tato zkušenost má zásadní význam pro tvorbu klimatické politiky EU pro rok 2040. Ukazuje, že klimatické cíle nejsou jen otázkou emisních bilancí, energetických mixů či investic do zelených technologií.

Odpadové hospodářství v Řecku

Situace v řeckém regionu Attika, zahrnujícím Athény a jejich přilehlé oblasti, představuje modelový příklad toho, jak zásadní roli hraje odpadové hospodářství při dosahování evropských klimatických cílů. Přestože země přijala závazky k zelené transformaci a cirkulární ekonomice, realita v hlavním městě je v ostrém kontrastu s těmito ambicemi. Systém odpadového hospodářství v Attice je stále dominantně založen na skládkování, což nejen podkopává evropské strategie, ale zároveň vyvolává ekologické i sociální riziko. Absence alternativní infrastruktury, zpoždění výstavby moderních zařízení na zpracování odpadu a nízká míra třídění vedou k systémové neudržitelnosti.

Typickým příkladem je Řecko (17 % odpadu recyklováno), kde navzdory masivním finančním injekcím do systémů recyklace, moderním sběrným technologiím a rozsáhlým osvětovým kampaním nadále převažuje skládkování odpadu. Problém přitom není pouze technický, ale zásadně společenský. Recyklační úroveň v Attice dosahuje pouze kolem 15 %, což je hluboko pod evropským průměrem a výrazně brzdí celkové výsledky Řecka. Z odborného hlediska je zřejmé, že dokud nebude vyřešeno odpadové hospodářství v hlavním městě, nelze očekávat podstatné zlepšení v celostátním měřítku.

Přestože většina Řecka zaostává za evropskými cíli v oblasti recyklace a cirkulární ekonomiky, existují i inspirativní výjimky, které dokazují, že změna je možná. Nejvýraznějším příkladem je ostrov Tilos, který díky programu „Just Go Zero“ dokázal snížit množství odpadu téměř na nulu. Systém důsledného třídění u zdroje, opětovného využití materiálů a kompostování umožnil recyklovat více než 85 % veškerého odpadu a vytvořit funkční model lokální cirkulární ekonomiky. K dosažení evropského cíle recyklovat alespoň 70 % odpadu do roku 2030 je nutné zavést státem řízená opatření, která umožní škálování těchto úspěšných modelů do regionální a národní úrovně.

Klíčovými prvky jsou zjednodušení a urychlení licenčních procesů pro recyklační provozy, zpřísnění kontrol plnění povinností ze strany podniků a důsledné uplatňování sankcí u těch, kteří pravidla obcházejí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Pokuty za nelegální skládky

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Řecko musí zaplatit pokutu 5,5 milionu eur (asi 133 milionů Kč) kvůli kritickému stavu skládky na ostrově Zakynthos. Podle rozhodnutí soudu bude muset Řecko vedle pokuty platit 12 500 eur (asi 300 000 Kč) za každý den, kdy porušuje předchozí rozhodnutí z roku 2014. Skládka vznikla na ostrově Zakynthos v roce 1996, od té doby se několikrát legálně i nelegálně rozšířila až do rozsahu 92 000 metrů čtverečních. Navzdory rozsudku z roku 2014 fungovala skládka oficiálně do roku 2017 a podle některých zdrojů až do roku 2020, upozornil Soudní dvůr Evropské unie.

V původní žalobě založené na stížnostech environmentálních organizací Evropská komise uvedla, že skládka ohrožuje životní prostředí úniky škodlivých látek a povalujícími se plastovými taškami. To podle komise škodí nejen živočichům, ale také lidskému zdraví. Také se stále nedaří ukončit provoz nevyhovujících skládek odpadů, které přesto, že jsou oficiálně uzavřeny, nadále nelegálně fungují. Tragická je situace v okolí skládky Liosia u Athén, kde došlo k rozsáhlému zamoření podzemních vod na jejichž vyčištění by nestačil údajně ani rozpočet EU.

Nedostatek vody v Řecku

Řecko začíná pociťovat nedostatek vody. Příčinou je jak postupující klimatická změna přinášející vyšší teploty a nižší objem srážek, tak nehospodárné využívání vodních zdrojů. Řečtí politici a odborníci zvoní na poplach, hledají se vhodná opatření a technologická řešení, která by pomohla hrozící katastrofu odvrátit.

V metropolitní Attice, jejímž srdcem jsou pulzující Athény, žije více než polovina populace Řecka a ročně tam zavítají miliony turistů. Attika se ovšem v posledních letech začíná potýkat s rychle klesajícími zásobami pitné vody. Za pouhé dva roky se ve čtyřech hlavních attických zásobnících Mornos, Yliki, Evinos a Marathonas snížil objem pitné vody z 1 158 na 703 milionů kubíků, což znamená úbytek v průměru o 225 milionů kubíků ročně. Problém se netýká jen metropole. Už ve čtrnácti oblastech, kde je nedostatek vody nejpalčivější, byl v červenci 2024 vyhlášen stav nouze. Jsou mezi ostrovy Serifos, Sifnos, Leros, Poros, Spetses, ale i části Kréty, Kefalónie, Korintu, Alexandrupole a Xanthi.

Vážným nedostatkem vody trpí také ostrov Naxos, kde bylo třeba zastavit produkci brambor, a Karpathos, kde úřady omezily napouštění bazénů. Řecká vláda a místní samosprávy logicky nechtějí čekat se založenýma rukama, až vyschnou kohoutky, ale hledají cesty, jak tuto závažnou situaci zvrátit. Mezi plánovaná opatření správního charakteru patří zřízení Regulačního úřadu pro vodohospodářství, který bude mít mimo jiné na starosti legislativu a cenovou politiku, a změna modelu hospodaření s vodami z místního na efektivnější okresní.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Řešení nedostatku vody

Jednotlivé projekty realizované v rámci Národního operačního plánu navrhují místní vodárenské a kanalizační společnosti a Ministerstvo infrastruktury a dopravy. Na místní úrovni jsou vodohospodářské projekty v kompetenci Ministerstva vnitra. V rámci jeho rozvojového programu s názvem „Realizace prací k řešení nedostatku vody orgány místní samosprávy“ bylo vyčleněno 11,25 milionů eur, které mohou čerpat obce, městské podniky vodáren a kanalizací a jejich svazy na nové vrty nebo modernizace stávajících studní a na zajištění dodávek odsolené vody prostřednictvím pronájmu odsolovacích systémů.

Ekonomický tým zastupitelského úřadu v Athénách v posledních měsících zaznamenává zvýšený zájem českých firem, které mají co dočinění s vodním hospodářstvím. Obrací se na nás např. firmy se zájmem o recyklaci vody, o zavlažování nebo o prezentaci úsporných wellness systémů.

Možná řešení:

Recyklace odpadních vod: Znovupoužití vody z biologických čističek na zavlažování a v průmyslu. U nových čističek, které se staví nebo budou stavět ve východní Attice, se již se znovupoužitím vody počítá.
Úsporná řešení pro zemědělství: Vláda počítá s tím, že podíl spotřeby vody v zemědělství by se měl snížit maximálně na 40 až 50 procent, a to i díky používání recyklované vody.
Odklon vody z přítoků a výstavba malých přehrad: Cílem je přesušit prudký spád vody z horských potoků pomocí odklonů a budování malých vodních nádrží. To by mělo pomoci vytvořit nové zdroje zavodňování a zavlažování a také obohatit zásoby podzemní vody.
Odsolování mořské vody: Jednou z překážek je energetická nákladnost. Tu by mohlo vyřešit propojení odsolovacích jednotek s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Většina vodohospodářských projektů je zadávána ve veřejných soutěžích publikovaných v místním jazyce a vyžadujících podání dokumentace rovněž v řečtině. Spolehlivý partner, který zná prostředí, orientuje se v místní legislativě a vládne řečtinou, je proto důležitý, aby se zajímavá technologie či nápad snáze prosadily na řeckém trhu.

Znečištění řek

Jedna z nejvýznamnějších a nejkrásnějších řeckých řek, Píneios, by mohla následovat osud nejzamořenější řecké řeky - Asoposu. Do vod Píneiosu jsou odváděny často bez čištění odpadní vody z potravinářských továren, kanalizačních systémů měst a obcí, lisoven olivového oleje, ale též zde lze zahlédnout značné množství nelegálních skládek a nepoužitá hnojiva a fytofarmaka. Řecká inspekce životního prostředí provedla celkem 23 kontrol v okolí, v 17 případech byly zjištěny značné nedostatky. Byly uloženy pokuty v celkové částce 498.450 Euro.

Problémy obdobné jako má Pineios mají bohužel mnohé další řecké řeky.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #řecké #ekologické #problémy