Plasty jsou běžnou a užitečnou součástí moderního života. Jejich nadužívání a zejména to jednorázové se ale stalo problematickým. Důležitá je proto jejich úprava tak, aby se daly opět použít - recyklace. Ta začíná už u třídění odpadu a pokračuje jeho dalším zpracováním.
Recyklace není jen samotný proces recyklování. Začíná již v obchodě, kde kupujete výrobky v plastových obalech. Vyhodit do směsného odpadu znamená odsoudit plast k životu na skládce nebo ke spálení. Dát do žlutého kontejneru představuje jeho šanci na další využití. Proč jen šanci? Protože v případě plastů je systém třídění a recyklace náročnější než třeba u skla a papíru. PET lahev je z jinak tvrdého materiálu než víčko, jiná bývá i etiketa. Lahve nebo kelímky mohou být potažené smršťovací etiketou tzv. sleevem z PVC nebo polystyrenu. Kelímky (i papírové) na nápoje mají bariérovou plastovou část. Pevné plasty např.
Rozdíl mezi tříděním a recyklací
Tato dvě slova se často zaměňují, je ale důležité ujasnit si terminologii a věci nazývat pravým jménem. Ale každý slovo recyklace vnímá jinak. Někdo si myslí, že recykluje doma, když vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To je ale pouze proces třídění, kterým vše začíná.
Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Pak teprve dochází k jejich recyklaci. Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt. My pracujeme na tom, aby lidé třídili co nejvíce. Protože to, kolik toho vytřídí, ovlivňuje všechny další procesy týkající se recyklace plastů.
Podíl recyklovaných plastů v ČR
V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Čili polovina z vytříděných plastů neskončí na recyklaci, ale na skládce nebo energeticky využita ve spalovně či v cementárně. Z toho se dá usuzovat, že ČR reálně zrecykluje zhruba 34,5 % plastových obalů.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Recyklace PET lahví
Z celkového množství PET lahví uvedeného na trh skončí zhruba 5 % volně pohozené v přírodě a na veřejných prostranstvích (z toho se ale ještě něco uklidí a skončí ve směsném komunálním odpadu), 4,8 % v cementárnách, 8 % ve spalovnách, 26 % na skládce, 1,6 % ve směsných plastech, ze kterých jsou vyráběny například lavičky. Zhruba 55,9 % se odešle v balících k recyklaci a přeměně na například PET střiže, které následně slouží jako výplně v automobilovém průmyslu nebo v dětských plenách, PET pásky nebo nové PET lahve s obsahem recyklovaného plastu.
Složení průměrného žlutého kontejneru
Na přiloženém obrázku ze sborníku společnosti EKO-KOM a.s. můžete vidět skladbu tříděných plastů ve žlutých nádobách a pytlovém sběru v ČR. Z té lze vyčíst, že v roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie. 11,5 % byly neplastové příměsi.
Co se vyrábí z recyklovaných plastů?
V současnosti se bohužel z poloviny plastů vytříděných do žlutých kontejnerů, nic (kromě tuhého alternativního paliva) nevyrábí a proto končí na skládkách, ve spalovnách či cementárnách.
V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky.
Ostatní plasty se většinou nerecyklují, protože po nich není poptávka. Nemají totiž pozitivní tržní hodnotu. Situace se zhoršila po tom, co Čína zakázala dovoz některých plastových odpadů. Ty plasty, které se dnes v ČR odešlou k recyklaci a po kterých poptávka je, se většinou musí nadrtit, očistit, oddělit od etiket, víček a dalších nesourodých materiálů.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Jak zlepšit recyklaci?
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití. To můžou ovlivnit výrobci lepším designem, stát novými zákony a zákazníci svou volbou.
Dále se musíme zaměřit na to, aby se plasty, které už uvedeme na trh, daly znovu použít. Například znovupoužitelné kelímky na kávu či lahve na vodu by měl být spotřebitel schopen použít klidně stokrát, aniž by se to podepsalo na jejich kvalitě.
Také je potřeba navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat. Tedy aby nebyly z různých příměsí mix materiálů (v případě PET lahví škodí jejich recyklaci například PVC potahy nebo exotické barvy), a ideálně už obsahovaly recyklované plasty (což zvýší poptávku po druhotných surovinách). Takový styl přemýšlení stimuluje lepší design, protože výrobce chce, aby se mu navrácený plast jednoduše recykloval. Mimo jiné musí zajistit efektivní transport výrobků. Zároveň musí hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit. To by v konečném důsledku vedlo i k méně plastům v naší přírodě.
Evropské recyklační cíle
Změnu nakládaní s odpady přináší série nařízení EU - dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství, s oficiálním názvem Circular Economy Action Package. Evropský parlament v dubnu 2018 odhlasoval návrh čtyř směrnic balíčku k cirkulární ekonomice a členské státy nyní mají dva roky na zapracování této legislativy na národní úrovni. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. recyklační kvóty na jednotlivé obalové materiály. Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.
Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %. Hliníkových obalů však v roce 2025 budeme muset recyklovat 50 % a v roce 2030 60 %.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Nejenže budou kvóty pro některé obaly vyšší než doposud, ale budou se měřit i po výstupu z dotřiďovacích zařízení, a to při odeslání do recyklačního zařízení.
Kroky k vyřešení problematiky plastového odpadu
Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně pracuje na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit.
Jak probíhá recyklace plastů?
PET lahve, kelímky od jogurtu nebo igelitové sáčky končí ve žlutých kontejnerech. Jejich obsah putuje na třídicí linku, kde obsluha vybere vše, co do nich nepatří. Plasty jsou roztříděné také podle druhu. Zbytek nevyužitelných plastů se semele a skončí například ve stavebnictví nebo jako palivo v teplárnách a cementárnách.
Vytříděný plast se nejprve nadrtí a semele na malé kousky, které jsou proprány ve vodě. Následně se taví a vzniká z nich tzv. recyklát, který si můžeme představit jako drobné plastové granule. Z nich se opět vyrábí nové plastové věci. Třídění plastů je považováno za ekologické, protože šetří primární suroviny nutné k výrobě nových plastů (například ropu) a současně znovu využívá věci, které by jinak končily nepotřebné na skládkách.
Recyklace PET lahví - detailní proces
PET lahve a plasty na bázi PET patří mezi nejjednodušeji vytříditelné a nejvíce recyklovatelné položky z celkového objemu plastového odpadu. Díky svým vlastnostem představují cenný materiál, který je dlouhodobě žádaný ve výrobním průmyslu. Vysoká kvalita výsledného recyklátu je zajišťována moderními technologickými procesy.
PET lahve jsou v České republice primárně sbírány spolu s dalšími plastovými odpady prostřednictvím žlutých kontejnerů na tříděný odpad a sběrných dvorů. V rámci multikomoditního sběru lze v některých regionech spolu s plasty vhazovat do žlutých kontejnerů i plechovky, či tetrapak. Tento materiál je následně převážen do třídícího zařízení, kde jsou frakce odděleny tříděním. V rámci třídícího zařízení jsou roztříděny jednotlivé komodity. Plastový odpad se následně roztřídí na specifické skupiny plastů, aby se zabránilo křížové kontaminaci různými druhy plastů. To může probíhat jak ručně, tak strojově.
Některá třídící zařízení používají automatizované technologie, jako jsou skenery, které opticky snímají odražené záření, což umožňuje rozlišení plastů podle jejich chemického složení. Stejně tak bývají třídící linky vybaveny robotickými rameny nebo pneumatickými tryskami, které rychle a efektivně oddělují z pásu jednotlivé materiály. Obvykle se třídí PET (polyethylentereftalát), HDPE (vysokohustotní polyethylen), LDPE (nízkohustotní polyetylen), PP (polypropylen), PS (polystyren), PVC (polyvinylchlorid). Odstraňují se kontaminanty, jako jsou kovové části a jiné typy plastů. Lahve jsou tříděny podle barvy a typu materiálu.
Při mytí PET vloček v procesu recyklace se často používají různé roztoky pro odstranění olejů, lepidel a jiných nečistot, které mohou být přítomny po prvním mycím procesu. Mytí se může provádět v několika fázích s různými teplotami a pH, aby se zajistilo maximální odstranění nečistot.
Vločky se zahřívají a extrudují do podoby malých pelet, které jsou poté ochlazeny a ztvrdnou. Proces extruze a peletizace PET vloček obvykle vyžaduje zahřátí materiálu na teplotu v rozmezí 260 °C až 280 °C, což odpovídá teplotě tání PET. Technici pracující s tímto zařízením se řídí předepsanými parametry pro zpracování, které jsou optimalizovány pro daný typ a kvalitu plastu a pro požadované vlastnosti konečného produktu. Takto připravený PET je vhodný například pro výrobu nových PET lahví.
Materiál splňuje standardy pro konktakt s potravinami a nezáleží na tom, zda byl sebrán z barevných kontejnerů, nebo ze zálohového systému. Z hlediska životního prostředí nezáleží na tom, co se z recyklovaného materiálu vyrobí. Tak jako tak se ušetří primární materiál. Pokud se vyrobí PET lahev, pak se bunda nebo součást auta vyrobí z primárního materiálu. A naopak, pokud se z recyklátu vyrobí bunda nebo část auta, pak se PET lahev vyrobí z primárního materiálu.
Při výrobním procesu vyfukování (tvarování) PET preform do PET lahví se preformy nejprve ohřejí, takže jsou dostatečně měkké pro formování. Teplota pro ohřev preform se typicky pohybuje mezi 90 °C a 120 °C. Po ohřátí se preformy umístí do výfukové formy a narazí se do nich stlačený vzduch, který preformy rozfoukne do požadovaného tvaru PET lahve.
Polymer je dále měřen, testován a upravován, aby se zajistilo, že se hodí pro určité výrobky. Takto zpracovaný odpadní PET lze využít pro řadu dalších způsobů použití. Ve všech těchto aplikacích šetří životní prostředí, protože nahrazuje primární panenský PET z ropy. Čím déle je ten který výrobek používán, tím menší uhlíkovou stopu působí. Použití do PET lahví má uhlíkovou stopu poměrně velkou, protože se jedná o rychloobrátkový výrobek. Jeho reálná životnost je cca 2 měsíce. A v každém dalším procesu recyklace se znovu a znovu spotřebovává energie a produkuje uhlík, a to jak v logistice, tak v samotných technologických procesech.
Odpadní PET je velmi univerzální recyklovatelný materiál a lze ho využít v mnoha různých aplikacích kromě výroby nových PET lahví. Recyklace PET nejenže pomáhá snížit množství odpadu na skládkách a ve spalovnách a emise skleníkových plynů, ale také šetří energii a snižuje poptávku po nových surovinách.
Ve většině zemí není problém s tím, že by odpadní PET končil jinde, než v recyklaci. To je způsobeno především vysokou cenou samotného odpadního materiálu. Ta je dlouhodobě vysoká, což motivuje všechny články řetězce jak k třídění, tak k jeho směřování do recyklace. Pouze tam je vyplacena vysoká cena materiálu. Naopak při jeho skládkování, nebo spalování je nutné za tento proces peníze zaplatit.
Co patří do žlutého kontejneru?
Co patří do žlutého kontejneru je uvedeno na každé takové popelnici. Orientovat se můžete také podle značek materiálu uvedených na obalech, tzv. recyklačních symbolů.
Chemicky je možné recyklovat každý plast. Dosavadní mechanická recyklace má však své limity. Když už se použité plasty dostanou do žlutého kontejneru, musí se nejprve roztřídit.
Slisovaný obsah žlutého kontejneru se na úvod zbavuje různých nečistot i jiných druhů odpadu. Pracovníci linky u třídícího pásu pozitivně roztřiďují plasty podle druhů, či barev na základní skupiny. Pečlivě roztříděný materiál se lisuje nebo se z něj udělá drť, která se pere a suší. Takto je plastový odpad připraven pro další zpracování, k recyklaci.
Zpracování směsného plastu
Směsný plast se podrtí, zahřeje a lisuje do forem. Využívá se na výrobu protihlukových stěn a stavebních prvků, plotových latí, zatravňovací dlažby, laviček apod. Zahřátím drtě vznikají i pásky, kterými se svazuje zboží na paletách. V tom případě se k zahřáté drti přidávají aditiva proti třepení. Po vysušení a natažení je výsledný produkt natolik pevný, že unese zhruba 300 kg.
Pomleté plasty se granulují a nahrazují část primární suroviny pro výrobu dalších plastových věcí, proto se tento materiál nazývá regranulát. V Česku na příklad fungují dvě recyklační kapacity na zpracování polyolefinu, které připravují jednodruhový regranulát PP nebo PE.
Zvláštní kategorii tvoří recyklace polyethylentereftalátu neboli PET lahví, fólií a dalších obalů. Využití rPET je i pro obaly, které nejsou určeny pro potraviny, v textilním průmyslu při výrobě vláken nebo výroba prvků v automobilovém průmyslu. Odpad se rozdrtí mokrými mlýny, přičemž se oddělují lehké a těžké polymery např. lahve od etiket a víček, které se zpracovávají samostatně.
Rozdrcením vznikají tzv. Z čirých vloček se stanou technická vlákna pro výrobu plen nebo koberců. Využití najdou ale také ve formě textilních vláken vyplňujících spacáky nebo zimní bundy. Vločky z roztříděných a rozdrcených PET lahví, tzv. Směsné plasty, které se nevyužijí jako aglomerát např. ve stavebnictví, ale také odpad nevhodný pro materiálovou recyklaci hlavně kvůli svému složení či vlastnostem se dále nerecyklují.
Proč recyklovat plasty?
Důvodů, proč recyklovat plasty, je několik. Tím nejdůležitějším je ochrana životního prostředí. Plasty jsou syntetický, těžce rozložitelný materiál. Jejich stoprocentní znovuvyužitelnost je tak ekologickým ideálem.
Svou roli v recyklaci plastů totiž hrají i ekonomická kritéria. Ačkoli existují moderní technologie, které dokáží recyklovat širší portfolio plastů, výroba těch nových je stále levnější. Ne všude navíc regranulát najde využití. V oblasti zdravotnictví nebo potravinářství zákon reguluje množství použité recyklované složky v nových výrobcích a především jeho kvalitu. Kelímek od jogurtu se dnes proto stane spíše součástí protihlukové stěny než znovu obalem pro mlékárenský produkt. Je-li však vyroben způsobem, který usnadní třídění i následnou recyklaci (např. použitým materiálem nebo dekorací apod.), do kýženého oběhu se dostane pravděpodobněji.
Sběrná síť a třídění
Sběrná síť je v současné době tvořena více než barevných nádob na tříděný odpad. Je doplněna pytlovým sběrem a dalšími způsoby sběru jako jsou sběrné dvory, sběrná střediska a výkupny.
Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat.
Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán.
Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.
Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.
Cesta PET lahve
Neodmyslitelný „doplněk“ 21. století - i tak by se dala nazvat PET láhev, kterou možná právě teď držíte v ruce. Každý z nás ji zná a dalo by se říct, že každý ji použil nebo používá. Její život ale nekončí vhozením do koše nebo do nádoby na třídění plastu. Naopak! Cesty plastu jsou nevyzpytatelné a často se k nám vrátí v podobě, kterou bychom čekali jen málo. Čirá PET lahev - běžný obal pro minerálky a další tekutiny, se kterým se v moderní době setká snad každý. Často si ani neuvědomujeme, jak široký takový sortiment už v současné době je. PET láhve rozdělujeme podle několika hledisek - nás zajímají z pohledu dalšího zpracování a recyklace plastů.
Po vytřídění petek do kontejnerů na plasty a svozu na třídičku dochází k tzv. dotřiďování plastů. Čiré PET láhve se po vytřídění přemění na stejně čiré vločky a tzv. čiré regranuláty. Právě z čirých regranulátů vznikají nové PET láhve, PET fólie a PET blistry. Z čirých vloček pak lze vyrobit technická a textilní vlákna.
Z technických vláken se dále vyrábí třeba pleny a koberce, z textilních vláken se pak vyrábí např. spacáky, fleecové bundy, mikiny atd. Z barevných PET lahví se zase vyrábí barevné vločky a barevný regranulát pro výrobu barevných PET láhví a barevných výlisků.
Ze žlutého kontejneru putují plasty na třídicí linky, kde se dále separují. Z PET lahví se potom vyrábí celá řada dalších produktů. V současné době se druhotné suroviny z plastu používají pro výrobu mnoha materiálů a produktů. Zjednodušeně lze říci, že nejvíce výrobků z PET láhví nalezneme v potravinářství, stavebnictví a módním průmyslu.
Ve stavebnictví se plast běžně používá k výrobě např. plotů z recyklovaného plastu, zajímavý je určitě také nejdelší most postavený z recyklovaných materiálů ve skotském Peeblesshire. Největším hitem je ale v posledních letech móda z PET láhví.
Využití plastových lahví
Plastové láhve se dají využít i samy o sobě, jde často ale spíše o lidové kutilství nebo bohužel o činy ze zoufalství. Upcyklovat plastové láhve patří k oblíbeným zahrádkářským kratochvílím - stříháním a skládáním je můžeme přetvářet např. Známe ale případy z rozvojových zemí, kde nešťastná situace a nepříjemné hromadění odpadu vedly místní obyvatele k vynalézavosti. Obdivuhodné je především využívání PET láhví pro výrobu lodí nebo domů.
Pokud plast netřídíme a nerecyklujeme, pak si hledá tu správnou cestu obtížně. Buď je dobrovolníky sbírán, nebo jsou PET láhve upcyklovány, případně slouží jako palivo. Příběh plastu může být opravdu rozmanitý. Recyklovat PET láhve se rozhodně vyplatí, jelikož existuje řada možností pro jejich následné využití. Třiďme proto láhve a další plastový odpad do žlutých kontejnerů.
Při třídění je důležité odpad co nejvíce zmenšit, aby se ho do barevného kontejneru vešlo co nejvíc. Pokud se nabízí možnost vyhnout se plastovému odpadu, je rozhodně dobré to udělat.
tags: #recyklace #barevných #plastů
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]