Většina z nás používá každý den výrobky určené k péči o pleť, vlasy, kůži či zuby. Kosmetika je důležitou součástí našich životů a v tomto odvětví mají obaly na kosmetické a farmaceutické produkty několik důležitých úkolů. Obaly od kosmetiky se ale časem promění v odpady, se kterými se musíme vypořádat.
Obaly na kosmetiku hrají důležitou roli hned z několika důvodů - chrání obsah před kontaminací, působením světla a vlhkosti a jinými vlivy, které mají negativní dopady na kvalitu produktu, a zajišťují tak po určitou dobu jeho trvanlivost - plní tedy ochrannou funkci, navíc umožňují manipulaci s produktem a jsou nositelem důležitých informací. Jak již zaznělo, obaly na kosmetiku neplní jen estetickou funkci, mají také za úkol chránit obsah před znehodnocením a zajistit jeho bezpečnost. Například tuby na krémy chrání výrobky před vzduchem, protože by mohl snížit jejich účinnost.
Aerosoly, často uchovávané ve sprejích, a oleje vyžadují obaly, které zabrání průniku vlhkosti, ale také třeba světla, jež urychluje degradaci obsahu (proto bývají právě oleje baleny v tmavě hnědém či černém skle). Kosmetika s aktivními složkami musí být pečlivě balena, aby nedošlo k její kontaminaci, proto se běžně používají obaly s vakuem (jedná se například o jednorázové balení pleťových masek).
Spreje (např. od laků na vlasy) třídíme do kovových odpadů, protože jsou obvykle vyrobeny z hliníku nebo z oceli. Obsah sprejů musíme před vytříděním dokonale vyprázdnit. Některé značky kosmetiky již nabízejí programy zpětného odběru obalů, čímž podporují jejich opětovné využití nebo správné zpracování. Kosmetické obaly mohou obsahovat kombinaci plastů, skla a kovů - jedná se právě o obaly od jednorázových masek, které jsou obvykle vyrobeny z kombinace plastů a kovů.
Komplikované z hlediska dalšího využití jsou také obaly s pumpičkami, které se často používají k balení tekutých produktů. Pumpičky jsou obvykle vyrobeny z plastu a kovu, navíc v nich zůstávají zbytky produktů, a proto jsou třídění a recyklace takových obalových odpadů komplikované. Existuje ale celá řada dalších produktů, jejichž obaly obsahují mnoho malých komponentů, které od sebe nelze jednoduše oddělit a roztřídit.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Právě tyto výrobky ale lze snadno nahradit eko variantami. Pro odličování nebo čištění pleti je možné použít pratelné látkové tampony z bavlny. Jednorázová holítka patří do směsného odpadu, protože jsou vyrobena z různých materiálů, které od sebe obvykle nelze jednoduše oddělit. Při další manipulaci navíc hrozí riziko poranění i infekce. Kam vyhodit prošlou kosmetiku nebo tu, kterou nevyužijeme?
Mezi nejčastěji používané obalové materiály v kosmetickém průmyslu patří plasty a sklo, u některých typů zboží, například u tvrdých mýdel, se můžeme setkat s papírem, často pak s již zmíněnými kombinovanými obaly. Plastové obaly (bez zbytků produktů) patří do kontejnerů na plast, ty jsou označeny žlutou samolepkou. Může se jednat o tuby od krémů, nádobky od šamponů či sprchových gelů nebo kelímky od masek na vlasy. Skleněné obaly - například od parfémů či olejíčků - mají své místo v kontejneru na sklo.
Pokud si nejsme jisti, do jaké sběrné nádoby konkrétní odpad patří, napovědí recyklační značky. Tyto jednoduché grafické symboly doplněné o písmenné zkratky a čísla jsou umístěny na většině obalů. Pokud je to možné, je vhodné se vyhnout jednorázově použitelným produktům a obalům - například i, které lze prát. A v neposlední řadě - některé obaly se stát odpadkem nemusí.
Elektrický holicí strojek vznikl již před 110 lety. Polovina českých mužů jej ale stále nepoužívá. Provozovatel kolektivního systému Elektrowin uskutečnil průzkum z nějž vyplynulo, že holicí strojek má jen 54 % mužů nad 18 let. Výzkumníky samozřejmě zajímalo, jak je to s výměnou strojků. Nákup nového strojku se prý pohybuje v intervalu dvou až pěti let. Nejčastěji se Češi vydávají do obchodu ve chvíli, kdy se ten starý porouchá - tento důvod uvedlo 71 % respondentů. Na druhém místě se umístily zastaralý design a nedostatečná funkčnost. Jen 7 % pak uvedlo jako důvod vysokou spotřebu energie starého strojku.
Z lidí, kteří vlastní alespoň jeden strojek, má naprostá většina jen jeden (46 %), 7 % osob má dva a jen 2 % vlastní tři nebo více holicích strojků. „Podle statistik to spíše vypadá, že lidé si staré přístroje nenechávají,“ komentuje tento fakt Renata Melíšková zastupující Elektrowin.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Vyhozený strojek by pak měl končit ve sběrném dvoře (těch je aktuálně 1183), kde se postarají o jeho recyklaci. „Bohužel ve zpětném odběru drobných spotřebičů za Evropou zaostáváme. V reakci na to se Elektrowin snaží zahušťovat síť zelených kontejnerů na elektroodpad, kam lze vysloužilé drobné elektrospotřebiče také vyhodit. Aktuálně jich je po republice více než tři sta. Stejně tak lze využít červený kontejner od Asekolu, který s myšlenou stacionárních kontejnerů přišel. Nyní jich je bezmála 1 700 a více než 60 % populace je zná.
Elektrické holící strojky se liší nejen cenou, ale samozřejmě i komfortem, jaký mohou při holení poskytnout. Pánské holicí strojky se dělí mezi planžetové a hlavicové, ceny se pohybujíc 700 do 10 000 korun. Nejvíce se však kupují ty levnější, s cenou do tří tisíc, uvádí Michala Gregorová z nákupní galerie Mall.cz a dodává: „Více se prodávají hlavicové, jednoznačně Philips. U planžetových je to Braun. Dámské strojky jsou levnější, stojí mezi čtyřmi stovkami po tisíc korun. V Mall.cz vede v zájmu Braun před Phillipsem.
Podle Cetlové jsou organizovány promo akce, kde lze výrobky zkoušet, a v portfoliu si vyberou všichni. „Otázkou je, co při holeni preferujte nejvíce - hladkost oholeni, ochranu pokožky, možnost holení na mokro, nabíjení atd.
U novějších výrobku (na obalu nebo přímo na produktu) je uvedena přeškrtnutá popelnice, to aby vám bylo nad slunce jasnější, že vysloužilý výrobek do popelnice nepatří. Veškerá elektrozařízení jsou recyklovatelná, i ta starší. Důležité je, aby se ze zařízení recyklovaly cenné materiály a zároveň se zneškodnily nebezpečné látky jako je kadmium, olovo, rtuť nebo šestimocný chrom.
Kudy vede cesta? Když jste si například koupili novou kulmu, tu starou jistě odložíte na některé z výše uvedených sběrných míst. Část předají do oběhu k dalšímu využití. Není elektrozařízení, které by mělo skončit v popelnici. Třídění odpadu do kontejneru, ale i kdybyste neměli, ukládá vám to povinnost.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Do kontejneru prostě nesmí přijít spotřebiče, které obsahují akumulátory (mobilní telefony, laptopy atd.), protože v akumulátorech ukrývají těžké kovy, zejména kadmium. Hrozí u nich také riziko samovznícení při zkratu více akumulátorů. Každý by měl odevzdat alespoň 4 kilogramy elektroodpadu na člověka za rok, jinak budou následovat sankce. Číslo se pohybuje lehce nad 2 kilogramy na osobu a rok, takže není co dodat.
K financování sběru, svozu a zpracování vysloužilých elektrozařízení slouží příspěvek na recyklaci. Od srpna 2005 ho zaplatíte rovnou při nákupu nového výrobku.
tags: #recyklace #holiciho #strojku