Recyklace plechovek: Problémy a řešení

V dnešní době se stále více lidí zajímá o ekologii a udržitelnost. Jedním z klíčových aspektů je třídění a recyklace odpadu, včetně hliníkových plechovek. Jak ale efektivně recyklovat plechovky a jaké jsou překážky v současném systému?

Současný stav recyklace plechovek v ČR

Iniciativa Zálohujme.cz reaguje na tiskovou zprávu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která oznámila rozšíření sběru kovů, včetně nápojových plechovek, do žlutých kontejnerů na plasty. Podle zprávy ČAOH by se to mohlo týkat až půl milionu kontejnerů po celé republice.

Avšak zásadní informace o časovém harmonogramu chybí a obce ani třídičky na tento krok nejsou dosud připraveny. Proto Zálohujme.cz poukazuje na to, že vzhledem k nejasnému časovému rozvrhu a organizační nepřipravenosti celého systému se jedná spíše o snahu vytvořit zdání, že problém sběru a recyklace plechovek je již vyřešen, aniž by tomu odpovídala reálná situace. Toto pak má sloužit jako argument k zamítnutí chystaného zavedení zálohového systému.

Za plnění cílů v oblasti třídění a recyklace obalových materiálů nese odpovědnost Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která se k plánovanému multikomoditnímu sběru nevyjádřila. Zavádění multikomoditního sběru navíc naráží na odpor mnoha obcí. Ty nejsou na tento způsob třídění vybaveny ani organizačně, ani infrastrukturně. Starostové už dříve varovali, že tvrzení ČAOH o možnosti plošně třídit plechovky do žlutých kontejnerů od ledna 2025 je zavádějící.

Klíčovým problémem je nedostatečně rozvinutá infrastruktura na dotřiďování odpadu. Z údajů ČAOH vyplývá, že v České republice funguje asi 140 třídících linek, z toho pouze dvě funkční automatizované (další automatizovaná třídička v Praze není v provozu). Ostatní jsou manuální, což vede k velkým materiálovým ztrátám.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Analýza materiálových toků Institutu cirkulární ekonomiky uvádí, že v České republice je vytříděno pouze asi 26 % plechovek, ačkoliv jde o kvalitní druhotnou surovinu. Skutečná čísla jsou ale pravděpodobně mnohem nižší kvůli nepřesné metodice postavené na sledování hmotnosti tříděného odpadu, kterou ale zkreslují například zbytky nápojů. Navíc i při zvýšení počtu kontejnerů na separovaný odpad míra třídění v posledních letech stagnuje a mezi lety 2022 a 2023 dokonce klesla (data za rok 2024 zatím nejsou k dispozici).

Snaha o zvýšení míry třídění kovů prostřednictvím multikomoditního sběru se může zdát jako dobrý krok, ale přichází se znepokojivým zpožděním a je nedostačující. Tento postup neumožní ve stanoveném čase dosáhnout recyklačních cílů v oblasti třídění a recyklace nápojových plechovek a zároveň vůbec neřeší problém litteringu - volně pohozených odpadků v přírodě a na veřejných prostranstvích. Přitom plechovky jsou podle Analýzy volně pohozeného odpadu, kterou pro EKO-KOM zpracovala Univerzita J. A. Purkyně v lednu 2022, jedním z nejčastějších zástupců litteringu.

Multikomoditní sběr bohužel nedokáže zajistit ani cirkularitu plechovek a PET lahví. Na ručních třídičkách dochází k jejich obrovským ztrátám a znečištění, což především u PET lahví komplikuje jejich další zpracování a opětovné využití v potravinářství. Plechovky při recyklaci vyžadují specifické podmínky a je třeba je recyklovat odděleně od jiných hliníkových výrobků. Proto se k jejich sběru využívají zálohové systémy, které umožňují kontrolovaný proces v uzavřené materiálové smyčce.

Žádný dobrovolný systém v Evropě, ani jinde, nedosahuje míry sběru 90 %. Takových výsledků dosahují jen země se zálohovým systémem.

Zálohový systém jako řešení?

Cirkularita v nápojovém odvětví pomůže k čistší přírodě. Novou příležitost pro udržitelnější Česko přináší představený návrh novely zákona o obalech Ministerstva životního prostředí (MŽP), jehož výsledkem bude plošný zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky, nejspíše od roku 2026. Reaguje tím na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů. Změna směřuje k cíli vysbírat 90 % nápojových obalů tedy hodnoty, které dosahují jen země se zálohovým systémem. Aktuálně se v ČR dostane k recyklaci necelá polovina PET lahví a třetina plechovek. Zálohy navíc sníží množství odhozeného odpadu v ulicích a v přírodě.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Zálohové systémy na nápojové obaly fungují už v 16 evropských zemích a další je zvažují. Současný systém odděleného sběru do barevných kontejnerů, který je založen na dobrovolnosti, nefunguje efektivně. Daří se materiálově recyklovat jen 49 % PET lahví a 26 % hliníkových plechovek uvedených na trh. Jen zlomek materiálů se však vrací zpět jako nápojový obal. Většina nápojových obalů je tak v současném systému vyplýtvána uložením na skládky nebo recyklací na méně hodnotné výrobky,“ říká senior konzultant Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), Petr Novotný.

Z výpočtů INCIEN také vyplývá, že kvůli neefektivitě nakládání současného systému s hliníkovými plechovkami na nápoje Česká republika každý rok zbytečně přichází o 11 100 tun hliníku v přibližné tržní hodnotě čtvrt miliardy korun.

Se zálohováním budeme schopni vybrat a vrátit do oběhu v podobě nových nápojových obalů devět z deseti PET lahví a plechovek uvedených na trh. Díky zálohování zmizí tyto obaly z přírody, ze směsného odpadu a ze skládek. Zálohování podporuje nejen veřejnost a neziskové organizace orientované na životní prostředí, ale také Ministerstvo životního prostředí, o čemž svědčí předložený návrh novely zákona o obalech, a výrobci, kteří chtějí převzít větší zodpovědnost za vlastní produkované obaly a splnit recyklační cíle EU,“ doplňuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz.

Inspirace ze Slovenska

Slovensko zálohuje od 1. ledna 2022 a ukazuje se, že nový systém skvěle funguje. Návratnost zálohovaných obalů byla loni přes 90 %. Na podzim roku 2022, po ¾ roce fungování zálohového systému, se jednalo už jen o 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Plechovky a PET lahve končící ve směsném odpadu zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Když pomineme skutečnost, že petky tvoří přibližně čtvrtinu obsahu žlutých popelnic a jejich vyjmutím ze systému se uvolní v kontejnerech místo a sníží počet celkových svozů, za které obce platí svozovým a odpadovým firmám, tak návrh MŽP počítá také s přímými kompenzacemi z výnosů zálohového systému,“ uvádí Lutfia Volfová.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Podstatnou skutečností je také množství odhozeného odpadu v podobě PET lahví a plechovek v obcích, které mají na svém území historickou či přírodní památku. Turistický ruch jde ruku v ruce se znečištěním veřejných prostor a přírody, obcím však nikdo náklady spojené s nekonečným úklidem neproplatí.

Bezobalové obchody jako alternativa

Petr Hanzel je spoluzakladatel, kreativec a mluvčí ústavu Bezobalu, který u nás zřídil první obchod prodávající potraviny výhradně do vlastních nádob a obalů. Spoluzaložil také projekt Zachraň jídlo!

Dobrý obal je ten, který má co nejdelší životního cyklus. V Česku je dobrý příklad pivní láhev. I když se objevují piva v PETu nebo hliníku, tak vratná láhev se u nás stále drží. Nejhorší jsou obaly, které jsou zbytečné. Hezkým příkladem je koření. Fakticky si chceme koupit pár gramů koření, ale musíme si k tomu koupit někdy i několikrát víc gramů obalu. Anebo teď po internetu koluje fotka banánů balených jednotlivě na polystyrenové tácky a obalených plastovou fólií. Někdy dokonce loupaných. To je úplná zhůvěřilost. Přitom banán sám o sobě už má obal. A to jeden z nejdokonalejších obalů - totiž vlastní slupku.

V bezobalové prodejně můžete nakoupit do přinesených obalů. Ideální jsou látkové sáčky.

V září jste v Praze otevřeli druhou prodejnu Bezobalu, která ale slouží i jako školící centrum. A to už se stalo? Pár lidí si to u nás bylo okouknout a zkonzultovat ještě v době, kdy jsme měli jen jednu prodejnu. A tam nás napadlo, že osvěta by se měla dělat koncepčně, formou školení. A mysleli jsme na to, když jsme otvírali druhý obchod. V Olomouci, Zlíně, Prostějově, Jihlavě a tak dále. Myšlenka bezobalových obchodů se šíří. A hodně tomu pomáhá ta školení. Lidé se nás často ptají, jestli na Bezobalu nemáme franšízu, ale to myslím není ta nejrychlejší forma šíření myšlenky. Ale kvůli druhému obchodu jsme založili s.r.o. Do budoucna chceme, aby obchod dotoval chod neziskovky.

Bezobalových obchodů je v Česku více. Jsou v například Olomouci, Zlíně, Prostějově, Jihlavě.

Bezobalový obchod musí také počítat s vyšší citlivosti různých úřadů. Ale tím, že jsme to už trochu prošlapali, tak se to zlepšuje. Když jsme začínali, tak na nás někteří úředníci koukali jak na Marťany. A pak jsou tu dodavatelé, které musíte přesvědčit, proč je i pro ně výhodné, aby vám dodávali zboží bezobalově, že to může být příležitost pro ně.

V nové prodejně funguje burza obalů. To vzniklo hodně spontánně. Mnoho našich zákazníků je na nákup připravených, mají své obaly, své tašky. Ale každému se někdy může stát, že zapomene, nebo si nevezme dost obalů.

Překvapivě je ta variabilita veliká. V úplných začátcích to byli hlavně lidé z naší sociální bubliny, ale jak se obchod stal přes média známější, začali chodit lidé opravdu různí. A chodí i lidé, které bych sám netipoval. Lidé oblečení ve značkových věcech, vystajlovaní. Co je zjevné, tak převažují ženy, a hlavně ženy na rodičovské dovolené. Je to asi tím, jak se jim s příchodem potomka změní životní styl, kdy se začnou hodně zajímat o to, co jedí ony a jejich děti.

Podle naší právní analýzy není potravina, která se nedá prodávat bezobalově. Všechno jde. Že to nejde, je jen v našich hlavách a stereotypech.

Už ale přichází čas, aby stávající supermarkety začaly bezobalové strategie prodeje adoptovat. V zahraničí se to děje. Tesco se u nás už o něco pokouší.

Legislativa a osvěta

V unijní i naší legislativě je největší prioritou předcházení vzniku odpadů, znovupoužití, recyklace, jiné využití a likvidace. Už je tomu skoro deset let, co nařízení Evropské komise 2008/98 platí. A stále je to spíše vysněný ideál. Realita je úplně jiná. Převažuje skládkování, spalování a recyklace.

Chceme zkusit dostat osvětu do školských osnov. Ale starého psa novým kouskům nenaučíte. Nebo na to musíte vynaložit hodně moc energie. U dětí je to snazší.

Mělo by smysl dostat bezobalový prodej do legislativy? Je to možnost. Zvažovali jsme to, jestli se vrhnout na politický lobbing.

Tabulka: Srovnání systémů sběru nápojových obalů

tags: #recyklace #plechovek #esej

Oblíbené příspěvky:

• Curver Šedý 30 l: Podrobná recenze
• Stáhnout skripta o ekologii a architektuře
• Programy environmentálních studií na UHK
• Budoucnost antivirového trhu
• Kombinační klozet Jika Lyra Plus