Recyklace: Mýty a realita efektivnosti třídění odpadu v Česku

Podívejme se na české třídičsko-recyklační zvyky a obyčeje, respektive mýty. Některé nám snad nakukal sám čerchmant, nebo se prostě rozšířily mezi lidmi jako fáma?

Mýty o třídění odpadu

1. Nápojové kartony nepatří do směsného plastového odpadu, byť obsahují cca 25 % polyetylenu. Ani do papírového, byť převažuje papír. Obsahují totiž i hliníkovou vrstvičku uvnitř. Nápojové kartony se prostě vždy třídí zvlášť.

2. Plastové obaly nemá smysl jakkoli vymývat. Za prvé při tom spotřebujeme mnoho vody, ale za druhé a hlavně, ničemu tím nepomůžeme. Potravinami hodně znečištěný plastový obal dáme do směsného odpadu, stejně jako třeba obal od oleje. A například kelímky od jogurtů stačí důkladně vyškrábat, tedy asi tak, jako když někomu obsah opravdu chutná a příliš toho na stěnách kelímku nenechá. To stačí. Problém je již třeba do půlky nespotřebovaný obsah kelímku.

3. Z plastových PET lahví nemá smysl odstraňovat víčka. Smysl však má víčko vyšroubovat, PET láhev pořádně sešlápnout a poté víčko zase našroubovat zpět. Vejde se nám pak více těchto plastových obalů do jednoho pytle. Další úspora. Tentokrát prostoru a pytlů na PET lahve. Sešlápnutých obalů se vejde do pytle až tři krát tolik, to znamená úsporu dvou pytlů. A prostory sběrných dvorů nejsou nafukovací.

4. PET lahve lze dát i do běžného plastového odpadu. Stejně tak sáčky, tašky, fólie i jiné plastové obaly. Určitě ale do plastového odpadu nepatří obaly se zbytky potravin, pokud je těch zbytků opravdu hodně. Nejhorší je mastnota. Naopak určitě nemá smysl vymývat třeba prázdné obaly od šamponů a podobných přípravků. Do plastového odpadu patří také polystyren v jakékoli podobě. Nevadí ani polystyren používaný ve stavebnictví, pokud není znečištěn stavebními hmotami. Pak již jde o odpad stavební.

   Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

5. Do papírového odpadu nepatří použité papírové kapesníky, problémem je jejich znečištění našimi sekrety. Patří proto do odpadu směsného. Stejně tak nepatří do papírového odpadu jakékoli papíry znečištěné a mastné, ale i laminované a povoskované. A samozřejmě výše zmíněné nápojové kartony. Pokud je některý papírový výrobek doplněn plastem, často lze obě hmoty jednoduše oddělit a vytřídit zvlášť. Stejně jako plast nepatří do papírového odpadu, papír nepatří do odpadu plastového. A v případě nápojových kartonů nedovedeme doma papír a plast oddělit, stejně jako vrstvičku hliníku. Proto jsou samostatnou kapitolou a věčný spor, zda jde o odpad papírový či plastový, je zbytečný.

6. Jakýkoli odpad, se kterým si při třídění nevíte rady, stačí odvézt do sběrného dvora, kde vám ukážou, do kterého kontejneru patří.

Zálohování PET lahví: Řešení pro zvýšení recyklace?

Za plastové lahve by mohli lidé platit zálohu, aby se podpořila recyklace. S návrhem přišly Karlovarské minerální vody a společně s VŠCHT a Institutem Cirkulární Ekonomiky chtějí hledat možnosti, jak sběr lahví zlepšit. Zavedení záloh by podle něj napomohlo tomu, aby se recyklovalo větší množství obalů, jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí. Týkat by se měly i hliníkových plechovek, kde je míra recyklace jen okolo 5 % - v roce 2025 to má být polovina.

Proti zavedení záloh je naopak Český svaz pivovarů a sladoven. Téměř 80 % lidí třídí odpad, jsou na to napojeny obce a ten systém funguje. Se zavedením záloh podle ní souhlasí jen ty pivovary, které pivo v plastových obalech vůbec nevyrábějí. Ferencová navíc připomíná, že PET lahev na pivo je dvoustěnná, a nejde proto recyklovat.

Podle výrobců PET lahví by ale zálohování zvýšilo uhlíkovou stopu kvůli převážení a mytí obalů.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Cirkulární ekonomika: Cesta k udržitelnosti

Cirkulární ekonomika není pouze o hospodaření s odpady. Cirkulární ekonomika staví na principech „Reduce, Reuse, Recycle“.

• Reduce: Spotřebitelé by měli snížit svoji potřebu a začít se ptát, zda všechno, co chtějí koupit, opravdu potřebují. Stejně jako se mohou ptát, jak nakupovat méně, ale kvalitněji.
• Reuse: Použitelné věci, které už nechceme, může využít někdo jiný. V Česku už existuje mnoho reuse center, vznikla dokonce i Federace nábytkových bank a reuse center, pořádá se mnoho swapů, tedy akcí na výměnu oblečení, knih nebo věcí do domácností.
• Recycle: Recyklace je samozřejmě dobrá, ale není to první řešení cirkulární ekonomiky, protože potřebuje energii, vodu a ve většině případů materiály recyklací degradují. Dokonalý recyklační materiál je jen sklo nebo hliník, ty můžete recyklovat donekonečna.

Zkrátka cirkulární ekonomika říká, abychom se zamýšleli nad tím, jak můžeme využívat existující zpracované materiály déle a lépe, protože planeta má primárních zdrojů jen omezené množství. A to samozřejmě neplatí jen o spotřebě, ale i o výrobě. Výrobci musí přemýšlet stejně.

Nejproblematičtější je recyklace, protože jsme tu roky žili v mylné představě, že třídění se rovná recyklaci. Třídění je povinnost ze zákona, a tak bychom si neměli poklepávat po ramenou, jak jsme v tom dobří. Bohužel nemáme dostatečné recyklační kapacity, takže ne všechno, co skončí například ve žlutém kontejneru, je recyklováno (je to zhruba jedna čtvrtina). V tomto ohledu mi přijde velká škoda, že se nikam neposune zálohový systém, který dává z pohledu cirkulární ekonomiky největší smysl.

Data a statistiky

ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč).

Podíváme-li se na Slovensko, data a studie prezentovaná poskytovateli systému zálohování uvádí, že v létě 2021 tvořily nápojové plechovky a PET lahve společně více než 21 % celkového objemu volně pohozeného odpadu na Slovensku. Konkrétně to bylo 9,97 % u plechovek a 11,36 % u PET lahví. V létě 2023 pokles pokračoval - až na 3,24 % u nápojových PET lahví a 2,16 % u plechovek.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Dle pobřežního monitoringu provedeného sdružením Green Freedom a Environmental Education Foundation se počet plastových lahví vyhozených v 17 pobřežních lokalitách vybraných pro studii, snížil o 61 % ve srovnání s údaji před zavedením zálohového systému (2021). Množství hliníkových plechovek se pak snížilo o 52 %.

Konference Předcházení vzniku odpadů 2024

Již 10. října se v Praze uskuteční další ročník konference Předcházení vzniku odpadů. Hlavní pozornost bude tentokrát věnována žhavým tématům, jako jsou: povinné zálohování nápojových obalů, sběr textilu a potravinový odpad.

Od nového roku se tato povinnost rozšiřuje také na textil. V souladu s vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, lze zajistit oddělené soustřeďování textilu standardními postupy jako jsou například sběrné nádoby rozmístěné v obci, vytyčení místa na sběrném dvoru, pravidelné sběry do dočasně přistavených nádob, nebo prostřednictvím pytlového sběru (tzv. door-to-door).

V odpadařině snad není aktuálně kontroverznější téma jako je příprava zavedení zálohového systému pro vybrané nápojové obaly. Připomeňme si, že zálohování by se mělo týkat PET lahví a plechovek o objemu 0,1 - 3 litry pro nealkoholické nápoje nebo nápoje s objemem alkoholu do 15 %. Česko by prostřednictvím tohoto systému mělo být schopno splnit stanovené evropské cíle požadující 90% do roku 2029 úroveň sběru těchto komodit.

Elektroodpad je jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu v Evropské unii. Do EU se dováží přibližně 98 % poptávky ze zahraničí, přičemž téměř polovina kritických surovin se pak dováží ze zemí jako je Čína a Rusko.

tags: #recyklace #není #efektivní #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Kyselý kompost
• Prokopské údolí: Přírodní rozmanitost
• Silnice a příroda v ČR
• Ekologické dopady tepelných čerpadel
• Seznam ohrožených druhů