Recyklace obalových materiálů v České republice

Ochrana životního prostředí je jednou z nejdůležitějších priorit snad pro všechny oblasti podnikání. A právě sílící tlak na udržitelnost je jedním z nejvýraznějších trendů, který v posledních letech udává směr v obalovém průmyslu. Čím dál častěji se setkáváme s udržitelnými alternativami obalů a snaha o snížení dopadu na životní prostředí se stává pro řadu firem samozřejmostí.

„Obal je, a stále bude, nedílnou součástí našich životů. Téměř všechno zboží, které denně využíváme se prodává zabalené - ať už se jedná o potraviny, kosmetiku, elektroniku nebo domácí potřeby,” říká Gabriela Fabianová, generální ředitelka společnosti RAJA. Při volbě materiálu, do kterého je baleno zboží, je proto potřeba myslet i na možnosti jeho recyklace, případně dalšího zpracování.

Podle údajů neziskové společnosti EKO-KOM bylo v roce 2020 jen českými výrobci na trh uvedeno přibližně 1,23 milionů tun jednorázových obalů. Nicméně 926 tisíc tun odpadu bylo vytříděno - přibližně 73 % Čechů totiž odpady třídí. „Většina obalů je dnes dostupná v ekologické verzi, která je recyklována, resp. recyklovatelná, případně vyrobená z přírodních zdrojů, proto mají firmy a e-shopy opravdu na výběr.

Dopad na životní prostředí je možné snížit v případě balení zejména tím, že se sníží množství odpadu při balení. Toho je možné dosáhnout prosazováním oběhového hospodářství, používáním méně materiálu při balení a používáním ekologických produktů.

„V odvětví obalů existuje 5 zásad, které pomáhají optimalizovat spotřebu obalových materiálů a snižují dopad na životní prostředí. Jedná se o jednoduchý model balení, jehož cílem je snížit náš dopad na životní prostředí:

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

• REDUKCE hmotnosti a objemu balení na minimum nezbytné k zajištění řádné ochrany snižuje nejen množství odpadu ale také náklady na přepravu.
• Obaly je potřeba navrhovat tak, aby bylo možné jejich OPAKOVANÉ POUŽITÍ.
• OBNOVA: používání obnovitelných materiálů.
• RECYKLACE, která minimalizuje dopad na životní prostředí.

Udržitelné obaly jsou vyráběny z udržitelných a etických zdrojů. Jedná se například o papírové obaly, při jejichž výrobě byl za každý použitý strom na výrobu papíru zasazen další. Kromě toho je takové balení znovu použitelné, snadno rozložitelné a případně vyrobeny ze recyklovaného materiálu. Díky technologickém pokroku rozhodně neplatí, že by biologicky rozložitelné obaly byly méně kvalitní a odolné, než jejich „nezelené” alternativy. Téměř ve všech případech se ekologicky odpovědné a biologicky rozložitelné obaly vyrovnají kvalitě standardních obalů. Ty, které jsou vyrobeny z recyklovaných materiálů.

Některé obalové materiály jsou snadněji recyklovatelné než jiné. Například jeden z nejpoužívanějších dostupných obalových materiálů, bublinková folie, je recyklovatelná! Některé mohou být recyklovány spolu s dalšími plasty při běžném recyklačním sběru, včetně produktů, jako jsou krabice od mléka, láhve od nápojů nebo plastové tašky.

Ekologickou a zároveň stylovou alternativu různých výplňových materiálů představuje Flo-pak natural. Ten je lehký a zároveň poskytuje skvělou ochranu. Navíc neprodukuje žádný nadbytečný odpad. Třiďte plasty, dáváte jim šanci na efektivní využití a mohou se tak vrátit v nové podobě.

Začínáme poznávat svět a tříděním odpadu nás nikdo zatěžovat nemusí, ale barvičky se můžeme učit během našich projížděk a prvních procházek i na kontejnerech v ulicích. Nedá se však říct, že bychom žádný odpad neprodukovali. Typickým odpadem v tomto období jsou jednorázové dětské plenky, které mohou obsahovat recyklované části - jako je rozvodná vrstva z vláken vyrobených z PET lahví, Použité plenky však rozhodně třídit nemůžeme. Jejich nejlepším osudem je energetické využití v zařízeních pro energetické vyu...

Nasáváme informace a seznamujeme se důkladně se světem kolem nás. V této době se začínáme seznamovat s tím, že vzniká nějaký odpad a mohli bychom jej třídit. Hlavní roli v našem přístupu k odpadu zaujímá rodina, ale postupně se s tímto tématem můžeme setkat i ve školce a škole. Určeny jsou pro nás webové stránky kde nás mladý Tonda seznámí se základy třídění. A když mu pomůžeme uklidit pokojíček, dostaneme dokonce odměnu. Postupně se potkáváme s obaly od různých potravin, většina z nás pod...

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Chodíme do školy, kde máme v rámci výuky předměty, jako Člověk a jeho svět nebo přírodopis, při kterých se s tématikou třídění a recyklace odpadu setkáváme. Lektoři programu Tonda Obal na cestách právě pro nás nejraději přednáší o správném třídění. V tomto věku už bychom měli být schopni bezpečně roztřídit běžné odpady z domácnosti a měli bychom se naučit třídit i méně obvyklé odpady. Samozřejmě si už také uvědomujeme, jak tříděním a recyklací šetříme primární suroviny na výrobu r...

Všichni jsme si tímto složitým, ale krásným obdobím prošli. Reprezentuje ho odmítání autorit i dříve naučeného chování a často i hledání sebe sama. Třídění odpadu se nám teď možná zdá jako nedůležitá součást života. Koukněte na web samosebou.cz, který o třídění nabízí spoustu zajímavého obsahu. I když se měníme a dospíváme, pravidla třídění odpadu zůstávají stejná. Zmáčknuté a rozložené zabírá místa ...

V tomto věku většinou dochází k osamostatňování od rodičů. Zařizujeme si první podnájem nebo byt a máme možnost si vše zařídit podle svých představ a vkusu. Více řešíme každodenní nákupy běžných potřeb a potravin. Ideální je do obchodu sebou nosit vlastní tašku a sáčky na vícenásobné použití. V tomto věku si asi už...

Nejdelší část života prožijeme v produktivním věku. V tomto období zakládáme rodiny, o které se staráme. Je na nás, jak si nastavíme životní hodnoty a cíle, ale jejich součástí by měla být i snaha chovat se ohleduplně ke svému okolí a přírodě. Třídění odpadu je tak základem, co lze v tomto ohledu pravidelně dělat. Doma nám třídění odpadu není cizí. Najdou se tací, co méně třídí na dovolených, při sportu a kulturních akcích nebo třeba v zaměstnání. A to je velká škoda. Zamysleme se kdykoliv a kdekoliv odpad vytvoříme, zda by se nedal vytřídit a poslat tak na recyklaci a da...

I když by se mohlo zdát, že člověk v důchodu nemá nic na práci a má spoustu času, opak je pravdou. Stíhat vše potřebné může být občas vyčerpávající. Možná nám rychlý vývoj technických přístrojů a pomůcek přijde někdy nesrozumitelný, tak raději nakupujeme v kamenných obchodech a ne přes internet. Do jisté míry to bylo způsobeno vysokou inflací a výrazně nižší spotřebou domácností. Firmy uvedly loni na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů. A častěji pro své produkty oproti předcházejícím rokům volily opakovaně použitelné obaly. To se spolu s dalšími faktory projevilo na celkovém množství vzniklého obalového odpadu.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Více obalů pro opakované použití, méně nakupovaného zboží i úspornější provedení obalů bylo znát i při pohledu do barevných nádob na tříděný odpad. V rámci obcemi řízených odpadových systémů vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 65,7 kilogramu odpadu. Třídění prostřednictvím samostatně zapojených výkupen, které vykazují data přímo AOS EKO-KOM, a ne přes obecní výkazy, se tak významně projevilo hlavně u kovů a u papíru. Tímto způsobem se sebralo dalších 8,7 kilogramu kovů a 1,2 kilogramu papíru.

Konkrétně každý obyvatel loni v ČR vytřídil v průměru 22,5 kg papíru, 17,1 kg plastů, 14,6 kg skla, 0,4 kg nápojových kartonů a 21 kg kovů. V celkovém souhrnu tak celková výtěžnost loni klesla o 2,4 kilogramy. V ČR bylo k 31. 12. 2023 k dispozici více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a lidé to k nim měli ze svého bydliště v průměru 90 metrů. V některých obcích funguje tzv. pytlový sběr, tzn. že lidé třídí odpad přímo do pytlů skladovaných v domácnosti.

Díky aktivnímu přístupu občanů se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % k energetickému využití. Míra recyklace obalů se tak meziročně zvýšila o 4 % a celkové využití je oproti roku 2022 o 5 %vyšší. Tento na první pohled možná překvapivý výsledek má však prozaické vysvětlení. Jednak může docházet k neplnění povinností zpětného odběru pro obchodní balení u individuálně plnících firem. Jejich obaly tak mohou skončit evidované jako součást živnostenských odpadů.

Stejně tak nejsou obaly evidované při přímém nákupu zboží ze zahraničního e-shopu, kdy tyto zahraniční e-shopy jsou černými pasažéry a povinnosti k obalům v ČR nezajišťují ani neplatí. Spotřebitelé ale po rozbalení takto dodaného nebo dovezeného zboží obaly řádně vytřídí. U plastových obalů byla celková míra využití 89 %, 78 % se podařilo dosáhnout u obalů ze skla. U kovových obalů jsme dosáhli 67% míry využití (91 % recyklace železných obalů a 30 % recyklace hliníkových obalů).

AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy pokračovaly na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.

Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem sběrné sítě nádob na třídění, s dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím.

ČTK informuje o aktuální statistice Autorizované obalové společnosti EKO-KOM ze které vyplývá, že výrobci loni na trh v ČR uvedli o 4 % více obalů . Češi pak vytřídili v průměru 88,2 kilogramu odpadů každý. Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (↗ +2 %) a k energetickému využití 12 % (↗ +1 %).

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému. Na tom všem měli velkou zásluhu obyvatelé ČR, hlavně těch 75 %, kteří odpad třídí pravidelně. A v roce 2024 zase zvedli laťku o pořádný kus! Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 91 metrů.

Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích fungují v některých obcích pytlové sběry nebo tzv. door to door systémy, kdy lidé třídí své odpady do menších nádob přímo u svých domů. EKO-KOM ve spolupráci se svozovými firmami a zapojenými obcemi a městy v Systému pokračoval i v roce 2024 na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR.

Systém třídění a recyklace obalů je jako součást obecních systémů v ČR dlouhodobě spolufinancován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2024 bylo do systému zapojeno 21 344 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.

Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu. Nejnovější výsledky společnosti EKO-KOM ukazují, že trend je jasný - třídění má smysl a funguje stále lépe!

Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů. Díky spolupráci obcí, měst, firem i snaze jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů. Zkrátka třídění patří k životu!

Kolik a jakého odpadu vytřídil v roce 2024 každý z nás?

Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít. Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Průměrný odhad vzdálenosti k nejbližšímu místu, kde můžeme vytřídit odpad, činí 91 metrů.

Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více!

Infografika o třídění a recyklaci odpadu v ČR v roce 2024 přináší data za uplynulý rok - meziročně jsme vytřídili více odpadu o 12,6 kg. (Zdroj: Samosebou.cz)

Míra recyklace jednotlivých materiálů

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %.

Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. A je to právě opakované využití kovového odpadu, které vede k obrovským energetickým úsporám - například využitím železného šrotu můžeme ušetřit až 75 % energie, 90 % primárních zdrojů a 40 % vody.

Černí pasažéři ve vytříděných papírových obalech

Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %. A přijde vám zvláštní, jak je možné překročit hranici 100 %? Důvodů je hned několik…

Jedním z nich je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Jejich obaly pak mohou být evidovány jako součást tzv. živnostenských odpadů.

Dalším faktorem jsou obaly dovezené spotřebiteli ze zahraničí, ať už osobně, nebo nákupy prostřednictvím e-shopů. Zejména zahraniční internetové obchody často nejsou registrovány v našem systému zajišťujícím likvidaci obalových odpadů, a jejich obaly tak unikají oficiální evidenci. Tito prodejci pak v podstatě fungují jako „černí pasažéři“ využívající systém místního třídění a recyklace, aniž by na něj finančně přispívali.

Jaké jsou dopady třídění a využití odpadu na přírodu?

Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv.

Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov.

Více zajímavostí najdete na www.jaktridit.cz/priroda.

A co to znamená v praxi?

Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. To odpovídá ploše zhruba třiceti pražských Stromovek nebo rozsáhlé příměstské lesní oblasti.

Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. Každý správně vytříděný obal tak představuje malý, ale důležitý krok ke zdravějšímu životnímu prostředí pro nás i pro budoucí generace.

A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků. Jestli je něco v české společnosti doopravdy zaryté, je to přesvědčení, že Češi jsou v recyklaci odpadu jedni z nejlepších v Evropě. Na podporu tohoto tvrzení můžete nahlédnout do statistik Eko-komu, kde zjistíte, že v roce 2019 bylo zrecyklováno 73 % všech obalových materiálů. Nezní to číslo skvěle? Hned se mi líp dýchá a mám dobrý pocit, že jsem udělala něco pro přírodu. Čtu dál, a těsně vedle přehledu dosahovaných výsledků vidím shrnující boxík, kde je napsáno, že 73 % obalů bylo vytříděno a předáno k využití nebo recyklaci. Evidentně jde o to samé číslo, ale jaksi jinak vysvětleno. Taky vám tu něco nesedí?

Může se slovo recyklace volně zaměňovat se slovem třídění a lze považovat recyklaci za to, že něco k recyklaci předám a jaký je pak rozdíl mezi recyklací a využitím? Ten, kdo zbystřil už u mé první věty a zasekl se u slova recyklace, udělal dobře, protože slovo recyklace tam samozřejmě vůbec nepatří. Když už bychom tuto větu chtěli napsat správně, měla by obsahovat slovo „třídění“. Pak ovšem zbývá další „ale“ a to, zda je čím se chlubit a zda není zavádějící například velikášské označení králové recyklace, které použil novinář v dobré snaze vyzdvihnout zmínku Eko-komu o tom, že jsme jedni z nejlepších třídičů. Mimochodem u králů recyklace se musím zastavit, v tomto článku je totiž zrovna krásně vidět, jak sám autor oba termíny recyklaci a třídění volně zaměňuje.

Jak velmi dobře popisuje paní Jebavá v článku, který zveřejnila Praha 7 ve svém Hobuletu, „Společnost Eko-kom uvádí pro celou ČR tradičně vysoké číslo vytříděných papírů, plastů, skla a nápojových kartonů - kolem 70 %. Neznamená to však, že bychom 70 % veškerého odpadu zrecyklovali; je to podíl vytříděných obalů z celkového množství obalů od zboží, které šlo v ČR v daném roce na trh. Firmy, které u nás prodávají balené zboží, mají totiž zákonnou povinnost postarat se o zpětný odběr obalových materiálů. Tuto službu pro ně v ČR zajišťuje společnost Eko-kom a firmy jí za to platí. Ekokom pak spolupracuje s městy a obcemi, které mají ze zákona na starosti nakládání s komunálním odpadem, poskytuje jim barevné kontejnery, zajišťuje dotřídění a recyklaci a z výnosu platí obcím odměny za vytříděný odpad.

Pokud chceme mluvit o třídění neboli separování odpadu, je jednoduché jej vysvětlit jako sběr jednotlivých druhů odpadů, jako je papír, sklo nebo plasty. Každá komodita je sbírána odděleně od těch ostatních do speciálního kontejneru nebo do jiných nádob. Takže, když doma nebudete házet plastové lahve do černé popelnice, ale budete je shromažďovat odděleně a nakonec je vyhodíte do žlutého kontejneru na plasty, třídíte. Ale rozhodně nerecyklujete. Divím se spolu s Martinou Jandusovou, od které jsem si vypůjčila předchozí pěkný popis, a která trefně klade ve svém článku otázku „Jak je tedy možné, když třídění odpadů nemá s jejich recyklací nic společného, že se tyto dva výrazy tak často zaměňují?

A jsme zase zpátky u záměn slov recyklace a třídění. Jak vidíte, je opravdu potřeba dávat si na tato dvě slova velký pozor, neb nám v hlavách mohou způsobovat pěkný guláš. Jak zmiňuje Markéta Mikšovská ve svém článku, v současné době je v České republice recyklace definována jako objem odpadu ve žlutých popelnicích. V reálu je toto ale jen vytříděný odpad, ne recyklovaný. A to je vlastně i základní myšlenka tohoto textu a také důvod, proč mi tak bytostně vadí, že se užívá termín recyklace tam, kde se má mluvit pouze o třídění neboli separaci. Při této záměně se totiž záměrně matou i lidé, kteří věří, že vše, co dají do barevných kontejnerů, následně najde své nové využití a tak tomu bude stále dokola, a že to je vlastně už ta cirkulární ekonomika. Jenže tak to opravdu není.

Z vytříděného komunálního odpadu se doopravdy zrecykluje asi pouze polovina, zbytek skončí na skládkách či malé procento ve spalovnách. (doložit zdrojem) Jak popisuje Jana Jebavá ve svém textu, „nakládání s odpadem je obchod jako každý jiný, tržní hodnota vytříděné suroviny se odvíjí od poptávky a ta je často velmi nízká, například proto, že firmy nejsou nijak motivované využívat recyklovanou surovinu místo primární, která je vyjde levněji.“

A jak je to tedy s těmi vytříděnými plastovými obaly, které jsem zmiňovala na začátku mého textu? „V ČR se podle údajů Eko-komu podaří vytřídit kolem 70 % plastových obalů. Z nich se však po dotřídění na lince odešle k dalšímu využití asi polovina, především PET lahve, část je použita jako tuhé palivo v cementárnách a spalovnách a odhadem asi pětina skončí na skládce, protože dosud to u nás bohužel často bylo ekonomicky výhodnější. Podle statistik MŽP dnes recyklujeme 41 % z celkového komunálního odpadu a skládky zůstanou i přes naléhavou výzvu Konec doby skládkové otevřeny až do roku 2030.

„Evropská unie stanovila nové vysoké cíle pro recyklaci (do roku 2065 by se mělo recyklovat v zemích EU 65 % komunálního odpadu), ale zároveň také změnila definici recyklace, přesněji řečeno zavedla nový pojem „konečná recyklace“, ke kterému vztáhla tyto nové cíle. Zjednodušeně by se dalo říci, že za plnění cíle již nebude považováno vytvoření druhotné suroviny, ale až čistý vstup z jejího zpracování do výroby.“ (více) Takže jsem zvědavá, co na to Eko-kom a náš stát, který hrdě nechává Eko-komu monopol v odpadovém hospodaření, aniž by tak hrdě mluvil i o tom, jaký byznys za tříděním vlastně je a kdo jsou vlastníci společnosti, která tak třídění opěvuje.

A tak se mohu vrátit k jednomu nedokončenému „ale“ které jsem zmiňovala v úvodu. Je skutečně naše třídění odpadků tak velkolepé? A nebylo třídění v našich hlavách záměrně zaměněno za ochranu přírody? Jak velice výstižně odhaluje Tomáš Hajzler ve svém článku„za vrchol ekologického úsilí dnes považujeme třídění odpadků v domácnostech a jejich následné odnášení do barevných popelnic. Firmám se podařilo přehodit zodpovědnost za plastové znečištění na lidi. Většina obyvatel dnes věří tomu, že si za své odpadky mohou sami.

To, že jsme se stali proklamovanými „recyklačními králi“ (a že se tím pádem nedožadujeme zodpovědnosti po firmách chrlících výrobky v jednorázových obalech, které se samy stávají stále rychleji odpadem, ale vystačíme si s tříděním odpadků u sebe doma), se ovšem ani u nás nestalo jen tak samo sebou. Jsou za tím léta profesionální marketingové komunikace, špičkového PR, masivního lobbingu a samozřejmě stamilionové rozpočty, na které jsme se dokonce sami složili. Náklady systému hradí výrobci, kteří ovšem své náklady započítávají do cen svých výrobků. Ve finále tedy náklady systému Eko-kom zaplatíme my, spotřebitelé. Eko-kom je soukromoprávní obchodní korporace, na kterou stát převedl část výkonu své moci. V podstatě pověřil Eko-kom výběrem zákonem stanovených poplatků a splněním státního závazku vůči EU. Pokud existují nějaké obaly ze kterých se poplatek Eko-komu neplatí je to obal vratný a obal vlastní (např. v případě nákupu v bezobalových obchodech). Lidé věří tomu, že si za své odpadky mohou sami.

tags: #recyklace #obalových #materiálů #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s čističkami Rothenberger
• Bezdotykový odpadkový koš Lamart - recenze
• Komunální odpad Nebovidy
• Kontejnery na odpad Čáslav
• Umístění včelstev ČR