Jedním z úkolů nás rodičů je vychovávat děti už od malička k ohleduplnosti k životnímu prostředí. Víte, že recyklace není jen nutnost, ale také skvělá příležitost pro společnou zábavu a rozvoj dětské kreativity?
Příběh Evy Hubové připomíná film Barbie. Zakladatelka projektu Zachráněnky se snaží dávat nový život panenkám, které mají něco za sebou. V Barbie světě, Barbielandu, chcete-li, jí jsou určitě vděčné.
Projekt Hubové vznikl ve chvíli, kdy se rozhodla stáhnout staré panenky pro dceru z půdy. „Nějaké už byly zašlé, tak jsem je nejdříve opravila. Udržitelnost a snaha neplýtvat mě navedly k tomuto projektu,“ popisuje Hubová, která na to konto začala bazarové staré panenky skupovat a opravovat je.
Cílem je vykouzlit úsměv na tváři dětem, které dostanou „novou panenku“, kterou si mohou rozbalit. Jako máma mám chuť dceři dopřát nové věci, ale přijde mi škoda, že tolik hraček a panenek končí nevyužitých a zapomenutých. Dále se samozřejmě snažíme pomoci maminkám, které se tohoto procesu účastní.
Panenky od rodin odkupujeme, ale jsou i tací, kteří nám je darují. Tím zákazník pomáhá maminkám, které se na záchraně podílí. Panenku je třeba opravit, ušít šatičky, zachránit vlasy, někdy i dobarvit lak a tak podobně. Poté je třeba ji zabalit a připravit tak, aby byla jako nová.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Cena se pohybuje stejně, jako je cena panenky v obchodech. Dá se říct zhruba od 350 do 650 korun. Takže zákazníci, kteří kupují Zachráněnky, tím sice neušetří tolik, ale nákupem zachráněnky jsou podpořeny české rodiny. Cena není stanovena podle výrobce panenky a ceny v ochodě, ale podle obecných parametrů, jako je kloubová, klasická, malá.
Plánů je hodně. Chceme mít zachráněnková centra, ale to je ještě otázka daleké budoucnosti. Chystáme ale de luxe panenky, které vlastnily budoucí kadeřnice a stylistky. Jsou tedy ve velmi bláznivém stavu, ostříhané, obarvené a podobně. Takovým je třeba napíchat nové vlásky a je to dost náročné. K tomu bychom chtěli přidat i prémiové šatičky. Něco jako když z nejhoršího vraku uděláte luxusní auto. Ty pak budou cenově trošičku výš.
Kromě projektu Zachráněnky existují i další firmy, které prodávají recyklované hračky:
Pokud máte doma staré oblečení, které už nenosíte, můžete ho využít k výrobě nových šatů pro panenky. Zde je několik nápadů:
Recyklované, zrenovované panenky mají umyté a učesané vlásky, ručně malovaný obličej, ručně šité a pletené oblečení, a ručně vyrobené sundávací botky. Všechny znovuzrozeny s láskou a úmyslem vrátit panenkám dětskou nevinnost.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Pokud máme jasnou představu, jak by měla panenka vypadat, je dobré si panenku nakreslit. S tímto obrázkem budeme moci porovnávat v průběhu výroby vznikající výrobek - hlavičku, proporce těla a pod. Nemusí to být žádné umělecké dílo - však ho také nikomu nemusíme ukazovat.
To, co dělá tento druh panenek tak půvabný, jsou lidské proporce. Zaměřme se na to pozorněji. Při šití vycházíme z proporcí dítěte - takové panenky jsou k pomazlení. Čím menší hlava v poměru k tělu - tím dospěleji panenka působí. Jak dítě roste, poměr se mění - hlava se vůči tělu zmenšuje.
Kolikrát se hlavička vejde to těla? Hlava tedy tvoří 1/4 celkové výšky panenky, palce rukou leží na linii, kde začínají nohy. Další způsob jak ověřit proporce: noha panenky by měla dosáhnout na nos a obě ručky by se měly dotknou pod bříškem.
Podle toho, jak má panenka vypadat, si připravíme střih.
Základ střihu na panenku je obdélník. Šířka střihu těla je shodná s šířkou hlavy, délka je trojnásobek výšky hlavy. Nově zakreslenou čáru opět rozdělte na polovinu a od jejího středu na obě strany vyznačte půl centimetru (linka je nyní rozdělena na části o rozměrech 3, 0,5, 0,5 a 3 cm). Vyznačené body rozkroku a konce nohou na spodní lince spojíme (tím nakreslíme nohy). Zakreslíme paži od horního okraje, mírně do obloučku. Pokud budeme chtít panenku s výraznějším zadečkem, zakreslíme si ještě dílek zadnice. Zhruba 1 cm nad rozkrokem si narýsujeme od boku k boku linku. To bude místo, kde pak zadní díl rozstřihneme a všijeme zadeček. Místa, kde se linka kříží s bočními liniemi spojíme dvěma obloučky - horem a spodem vedeným. Střih děláme širší - oblečení také obvykle nenosíme úplně obtažené (pokud ovšem nejsme komiksoví superhrdinové).
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Tato varianta je vhodná pokud máme střih na tělíčko bez pokynů k hlavě nebo pokud si střih děláme podle skicy sami. Tělo ušijeme a vyplníme. Pak vyrábíme hlavu a porovnáváme její velikost s tělíčkem, dokud nejsme s výsledkem spokojeni.
Máme nachystané pomůcky, střih a materiál. Látky ještě předpereme (aby se případně vysrážely), a vyžehlíme. Žehlení je při šití základ. Pokud používáme jednolícní úplet, srovnáme si žehličkou zarolované okraje, které bychom jinak nemohli použít.
tags: #recyklace #oblečení #pro #panenky #nápady