Odpadové hospodářství je jedním z klíčových témat, které ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i kvalitu života nás všech. Česká republika opět potvrdila své vynikající postavení v oblasti třídění a recyklace odpadů. Zveřejněná data ukazují, že rok 2024 byl v tomto ohledu skutečně úspěšný.
V roce 2023 vzniklo v České republice 38 milionů tun všech druhů odpadů. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady (největší podíl zde tradičně má stavební suť). Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t).
Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. V této kategorii jsou zahrnuty i obce, které zajišťují sběr odpadu od občanů. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.
Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele. Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné.
Čtěte také: Recyklační revoluce ve Švédsku
Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Komunálního odpadu se předloni vyprodukovalo 5,8 milionu tun, což odpovídá množství 537 kilogramů na každého obyvatele České republice.
Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.
Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 60,5 % směsné odpady, 15,5 % odpady živočišného a rostlinného původu (zejména biologicky rozložitelný odpad) a 15,4 % nekovové odpady. Z nich bylo 46,6 % odpadu z papíru a lepenky, 22,5 % odpadních plastů a 19,7 % skleněného odpadu. Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 10 533 tun, přičemž téměř polovinou (5 124 t) se na tomto množství podílely barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky.
Aktuálně v ČR třídí neuvěřitelných 75 % obyvatel! Za pozornost zajisté stojí i informace, že 55 % respondentů si koupí produkt vyrobený z recyklovaných materiálů, ale pouze v případě, že je levnější než běžné výrobky. V zaměstnání pak třídí odpad 42 % třídičů. I v této oblasti neustále roste tlak na zaměstnavatele a na to, aby byli ve svých aktivitách ekologičtější a udržitelnější a pomáhali tak zmírňovat negativní dopady na životní prostředí.
V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.
Čtěte také: Informace o recyklaci odpadu
Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2021 nakládáno, činilo 33 884 852 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.
Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %.
V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:
Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.
Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
Čtěte také: Statistiky recyklace stavebního odpadu
Každý rok se v České republice podaří díky třídění a recyklaci papíru zachránit spousty stromů, značně snížit množství odpadu a ušetřit obrovské množství vody. Podle posledních výsledků třídění a recyklace odpadů v ČR se uvádí, že každý z nás vytřídil cca 22,5 kg papíru.
V ČR tak třídí již ¾ obyvatel a díky nim se v roce 2023 podařilo vytřídit a předat k dalšímu využití téměř 565 000 tun papírového odpadu. Díky tomu šetříme přírodní zdroje a hlavně snižujeme množství odpadu ukládaného na skládkách.
Více než 90 % papírových výrobků, které denně používáme, obsahuje alespoň část recyklovaného materiálu, což svědčí o kvalitě našeho recyklačního systému. A co víc, neuvěřitelných 98 % novin vyrobených v ČR obsahuje podíl recyklovaného papíru.
Každým cyklem recyklace se papírová vlákna zkracují a slábnou, což snižuje pevnost a kvalitu recyklátu. Než se vlákna stanou příliš krátkými na další využití, lze papír recyklovat 5-7krát.
Recyklace papíru má významný ekologický přínos. Každý rok tímto způsobem ušetříme více než 2,2 milionu stromů. Vytříděním jedné tuny odpadu z papíru je možné ušetřit až 2 tuny dřeva a 31 000 litrů vody. Tento proces zároveň přispívá ke snížení emisí oxidu uhličitého - recyklací papíru se zabrání vypuštění více než 517 000 tun CO2 ekv.
V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů. Za posledních deset let toto množství vzrostlo o více než čtvrtinu.
Zatímco však množství plastového odpadu roste, podíl toho recyklovaného zůstává v Evropě dlouhodobě podobný. V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu. Nejčastěji je to proto, že výrobní průmysl nemá o řadu druhů plastů zájem pro použití do výroby ve formě druhotné suroviny.
Řada jiných plastů, jako třeba PVC (polyvinylchlorid), není v recyklaci příliš častá. Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky.
Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují. V České republice působí několik odpadových recyklačních firem, které se dlouhodobě zaměřují na recyklaci plastů do řady různých způsobů využití.
I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče. Na prvních místech je Slovinsko (nikoli Slovensko), Belgie a Nizozemí, s cca polovinou, naopak na Maltě recyklují mírně přes pouhou pětinu plastových obalů.
Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. V čem jistě Česká republika rezervy má, je systémová podpora odbytu recyklovaných výrobků na území ČR, a to minimálně v oblasti veřejných zakázek. Tam by se mělo zaměřovat úsilí politiků, neboť zde má národní nastavení ještě velké rezervy oproti některým jiným státům v EU.
Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít. Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.
Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí.
Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.
Díky dlouhodobé spolupráci samospráv a firem zapojených do systému EKO-KOM se daří každoročně zahušťovat sběrnou síť pro tříděný odpad. V menších obcích je tento systém často doplněn pytlovým sběrem, zejména plastů, papíru, kartonů nebo kovů. Díky různorodým možnostem třídění může odpady třídit 99 % obyvatel ČR, přičemž 75 % z nich tak skutečně pravidelně činí.
V roce 2024 vzniklo v České republice 1,31 milionu tun obalového odpadu. Dobrou zprávou však je, že se zároveň zvýšilo i množství vytříděného odpadu a míra jeho recyklace či energetického využití. Je to mimo jiné díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR, kteří v systému obcí vytřídili v průměru 69,3 kilogramu odpadu na osobu.
Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více! Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %!
Za těmito úspěchy stojí především to, že 75 % obyvatel České republiky pravidelně třídí odpad. Jejich angažovanost je klíčová a ukazuje se nejen v domácnostech, kde třídí odpad 97 % třídičů, ale i mimo ně.
Systém doplňují pytlové sběry, door-to-door systémy přímo u domů, sběrné dvory pro objemnější odpady a výkupny surovin. Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů!
Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov.
Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity.
| Původce | Množství (tis. t) |
|---|---|
| Stavebnictví | 18 000 |
| Veřejná správa a obrana | 6 000 |
| Zpracovatelský průmysl | 5 000 |
tags: #recyklace #odpadu #Česká #republika #statistiky