Recyklace PET lahví: Automatický systém a jeho princip fungování v České republice

Ročně se v Česku dostane na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Co si počít s tak ohromným množstvím obalů, v jejichž případě začíná znečišťování životního prostředí už při výrobě, aby po krátkém životním cyklu skončily na skládce, ve spalovně, pohozené v přírodě nebo v lepším případě alespoň v recyklační nádobě?

Uspokojivou odpověď nacházejí státy EU, které naskočily na zálohový systém. A jedním z posledních zapojených článků je Slovensko, které mělo na implementaci převratného systému pouhých 11 měsíců.

Zálohový systém v Evropě a v Česku

Seznam zemí, které zavedly povinný zálohový systém, postupně narůstá. Aktuálně funguje ve 13 státech EU. Mezi prvními byly Švédsko a Island, které začaly zálohovat už v 80. letech, dvě dekády systém běží v Německu a v roce 2022 ho zavedly Slovensko, Lotyšsko a Malta.

V Česku jsou pro zavedení zálohování největší nápojářské firmy, které se sdružily v rámci Iniciativy pro zálohování. A ke změně se nyní schyluje na ministerstvu životního prostředí, které chce během letošního roku připravit návrh zákona. Do roku 2025 se totiž Česko zavázalo, že začne sbírat a recyklovat 77 procent PET lahví, do roku 2029 dokonce 90 procent.

Slovenský model zálohování

Na Slovensku celý proces koordinuje Správce zálohového systému, nezisková organizace, která vznikla z pověření ministerstva životního prostředí. „Jsme soukromá nezisková organizace založená asociacemi, které sdružují všechny výrobce a distributory nápojů. Ti založili organizaci společně, a to i přes to, že jde o konkurenty. Všichni totiž mají společný cíl,“ vysvětluje Marián Áč, generální ředitel slovenského Správce zálohového systému, když se setkáváme v jeho sídle v Novém Mestě nad Váhom.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

„Slovenský zálohový systém vznikl jako jeden z posledních, takže jsme se snažili načerpat inspiraci z jiných zemí. Intenzivně jsme komunikovali s těmi, které se systémem záloh zabývají dlouhodobě, jako je třeba Švédsko. Zároveň jsme na základě studií od ministerstva životního prostředí věděli, že v případě PET lahví byla ve sběrovém systému návratnost 60 procent.

Správce zálohového systému dostal od ministerstva pověření k přípravě celého koloběhu v únoru roku 2021 s tím, že jeho spuštění mělo být odstartováno už v lednu roku 2022. A všichni, kterých se tento systém dotýká - od správce přes obchodníky až po provozovatele třídících a recyklačních center - se shodují na tom, že právě šibeniční termín byl největším úskalím. I přes neúprosný termín spuštění se na Slovensku podařilo systém záloh dobře nastavit, i když se musel optimalizovat i za chodu. V průběhu prvního roku se dokonce podařilo dosáhnout návratnosti 71,3 procenta.

A je nutno brát v potaz, že velká část prodaných obalů se do oběhu vrátí s velkou prodlevou - některé stále leží ve skladech, jiné v domácnostech, které je mohou také delší dobu schraňovat.

Financování Správce zálohového systému stojí na třech pilířích, kterými jsou poplatky výrobců, prodej vysbíraného materiálu a nevysbírané zálohy. „Logika systému je velmi jednoduchá. Každý z článků řetězce, který přispívá ke znečištění přírody, do něj musí nějak přispět. Výrobce tedy systém financuje, distributor musí obaly vysbírat a spotřebitel je musí vracet. Roli hrají také poplatky výrobců, které rostou s tím, jak roste návratnost obalů. To, co bude v rozpočtu systému chybět, budou muset výrobci doplácet,“ upřesňuje Áč.

Finanční zapojení výrobců je značné, ale je výsledkem konsensu. Platí jednak takzvané industry fee, tedy poplatky za sběr a zpracování obalů. A to za každý obal, který uvedou na trh. Jeho výše se odvíjí od toho, z jakého materiálu se obal skládá a v případě PET lahve záleží také na tom, jakou má barvu. Nejlevněji lze totiž recyklovat čirý obal. Dále musí výrobci uhradit vstupní poplatek 200 eur za svou registraci v systému záloh a administrativní poplatek 50 eur za každý čárový kód, který do systému registrují.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Zapojení prodejců do systému

Dalším článkem, kterého se zálohový systém dotýká a díky kterému celý koloběh drží dobře pohromadě, jsou prodejci. „Ze zákona jsou u nás povinné vstoupit do zálohového systému provozovny, které mají prodejní plochu větší než 300 metrů čtverečních. Menší se ale mohou zapojit dobrovolně - ideální ale je, aby prodaly alespoň 100 obalů denně.

Prodejci měli před zavedením systému obavy, jak moc vysoké budou náklady, které se se zavedením odběrného místa ponesou. Větší prodejny musely svůj prostor vybavit zálohomaty. Ty, které již měly automaty na zpětný odběr lahví, musely zázemí stejně ještě přizpůsobit, některé na změnu nebyly předem připraveny vůbec. Nutné bylo také zvětšit skladovací zázemí, jelikož vysbírané obaly je před svozem nutné někde uložit. Menší provozovny si navíc vystačí klidně i s ručním odběrem obalů, pro který jim stačí jen klasický skener na čárové kódy.

Aktuálně je v systému zapojených 3085 odběrných míst a 75 procent z nich má automaty, 25 procent obaly odebírá ručně. „Za obaly, které z provozovny svezeme, od nás dostane obchodník nazpět zálohu za obal, která činí 15 eurocentů. Zálohu ale platí už při nákupu daného produktu, takže takto se mu náklad navíc vrátí zpět.

Jedna z prodejen, kterou během tour po zálohovacím systému na Slovensku navštěvujeme, je bratislavský Kaufland. Zde už měli automaty na zpětný odběr lahví, zázemí tedy stačilo přizpůsobit novým podmínkám, ve kterých lze lahve i plechovky slisovat a skladovat ve speciálních pytlích určených pro svoz. Pro celou síť obchodů ale byly i tak nutné investice ve výši milionů eur.

„Začátek se ale neobešel komplikací, i když jsme z naší strany byli dobře připraveni. Jenže celou dobu hrál proti nám čas, jelikož na zavedení systému bylo jen 11 měsíců a podmínky se měnily i během jeho zavádění. Velkým úskalím bylo, že výrobci automatů na odběr obalů měli najednou velkou poptávku a zařízení nestíhali dodávat na prodejny.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Během chvíle, kdy stojíme u výrazných automatů s infografikou, jak správně zálohovat, k nim proudí spousta zákazníků - je tak dobře vidět, že si už navykli na to schraňovat doma nezmačkané PET lahve a plechovky, které s příslibem návratu 15 eurocentů vzorně vracejí. Finanční motivace tak dobře funguje, jelikož lidé nyní obaly nevnímají jako odpad, ale jako produkt, za který mohou získat zpátky své peníze.

PET lahve a plechovky jsou totiž vážně cenné zboží - cena vytříděných PET lahví se pohybuje od 280 do 1230 eur za tunu, v případě hliníku kolem 1400 eur za tunu.

Cesta materiálu k recyklaci

Z obchodů materiál putuje nejprve do jednoho z pěti meziskladů. V nich probíhá ještě následná kontrola a další lisování, aby se jeho objem pokud možno co nejvíce zmenšil. Áč vysvětluje, že je to důležité kvůli logistice, protože jestli správce něco dělat nechce, pak je to převážet napříč Slovenskem vzduch.

Provoz industriální haly naplněné hlasitě hučícími stroji, ve které se celoročně drží odér zbytků zkvašených nápojů, má na starosti František Mažerik. Jednou z obrovských mašinérií je optická třídící linka, která dokáže PET lahve roztřídit podle barev. „Během jednoho dne sem přijede přibližně sedm kamionů a zpracujeme asi 80 tun PET lahví a 36 tun plechovek. A vejde se nám sem celkem 400 tun materiálu.

Po vytřídění a barveném rozdělení PET lahví se obaly slisují do obrovských krychlí. Ty jsou pak následně sváženy k poslednímu článku celého řetězce - do recyklační firmy, ve které se vyrobí rPET. Z tohoto materiálu lze opětovně vyrábět PET lahve, díky čemuž má celý zálohový systém cirkulární charakter. Ze zálohované lahve lze totiž opět vyrobit lahev a z hliníkového obalu plechovku. Výrobci pak mají nárok na odkoupení stejného množství materiálu, který dali do oběhu.

„Před zavedením systému záloh se nám do recyklačního centra dostával velmi kontaminovaný materiál - obaly byly umazané od mléka, sirupů, pracích prostředků, v balících s PET lahvemi jsme nacházeli také jiné smetí, třeba olověné kuličky, dříví, tetrapakové obaly, dokonce i transformátor.

Podle něj by navíc celému systému recyklace ještě více pomohlo, kdyby byly nápojové obaly jednotné, měly napevno přidělaná víčka, byly čiré - jelikož právě průhledné PET lahve lze nejlépe zrecyklovat - a měly co nejmenší etiketu, protože pak se na jejich povrchu nachází také menší množství lepidla, které materiál také kontaminuje. Právě třeba přidělaná víčka jsou součástí evropské směrnice, která výrobcům od roku 2024 ukládá tuto povinnost.

V nadcházejících letech poroste také poptávka po rPET materiálu, jelikož Evropský parlament nastavil ekologické cíle, podle nichž by do roku 2025 měla každá nová PET láhev obsahovat alespoň 25 procent recyklátu. A v roce 2030 půjde o 30 procent. Systém zálohování obalů je tak jediným prostředkem, s pomocí kterého lze těchto cílů dosáhnout. A slovenští sousedé nám ukázali, že i po roce může velice dobře fungovat.

Připravované zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky je u nás doprovázeno velkými kontroverzemi. Jedna strana tvrdí, že zálohy nutně potřebujeme, abychom splnili evropské cíle recyklace. Druhá strana říká, že pro dosažení těchto cílů u nás nejsou zálohy potřeba a pokud bychom je chtěli zavést, pak ve zcela jiné podobě.

Argumenty pro a proti zálohování

Zálohový systém na PET lahve a nápojové plechovky, navrhovaný MŽP, má být postaven na vydělení těchto dvou druhů odpadů z běžného tříděného sběru. Místo do žlutých kontejnerů by se PET lahve a plechovky odevzdávaly v místech prodeje, tedy ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 metrů čtverečních, ale také na čerpacích stanicích nebo v rámci online prodeje potravin. Dobrovolně se mohou připojit i obchody s menší prodejní plochou. Odběrných míst bude kolem jedenácti tisíc a budou vybavena odběrními automaty, v malých obchodech dojde na ruční odběr. Automatizovaný odběr vyžaduje, aby lahve nebyly sešlápnuté nebo nějak poškozené. Výše záloh se zatím odhaduje na 3-5 korun za kus.

Konečnou výši si stanoví sám operátor zálohového systému. Povinnost záloh by se měla vztahovat na všechny obaly od 0,1 do tří litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů. Nebudou se však vztahovat například na láhve na mléko. Nepůjde rozhodně o systém podobný tomu u vratných pivních lahví, které se vypláchnou a znovu naplní. PET lahve i plechovky budou stále jednorázové. Náklady na zřízení systému se odhadují na zhruba 5-6 mld. korun, jeho provozní náklady na zhruba 1,5-2 mld.

Fungování systému bude zajišťovat operátor, neboli Správce. Půjde o neziskovou organizaci, zřízenou hlavními akcionáři - výrobci nápojů. Materiál z automatů bude ve vlastnictví správcovské organizace, tedy už ne obcí a měst, jak to doposud stanovil zákon.

Záměr ministerstva intenzivně podporuje Iniciativa pro zálohování, v níž jsou zastoupeni výrobci nápojů, např. Karlovarské minerální vody (Mattoni), Coca-cola, Kofola, Plzeňský Prazdroj nebo Heineken, a sdružení Zálohujme, v němž najdeme vesměs menší pivovary a neziskové organizace.

Dá se říci, že všichni ostatní jsou proti. Na pozicích jednoznačně odmítajících zálohy v navrhované podobě se sešly sdružení a organizace, které jindy hledají shodu jen obtížně. Proti jsou organizace sdružující města a obce: Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů i kraje samotné. Proti je Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, podnikatelské a zaměstnavatelské svazy a oborové svazy odpadářských firem (ČAOH, ČAOBH, SVPS a SKS). Tato jindy nevídaná jednota naznačuje, že lidem z praxe se návrh zálohového systému opravdu nelíbí.

Nákladný provoz separačních systémů je do značné míry financován přípěvky od AOS Eko-kom, jež se odvíjejí od množství vytříděných odpadů. Odklon PET lahví ze systému tyto příjmy sníží a může vyústit až v nutnost zvýšit poplatky za nakládání s odpady v obci, což nikoho neláká.

Návrh zálohového systému předpokládá, že finanční ztráty obcí budou kompenzovány financemi, pocházejícími z nevybraných záloh - ovšem jen v prvních letech po rozjezdu systému. Jejich roční objem se předpokládá ve výši zhruba dvou miliard, obcím má jít 15 % této částky, tedy kolem 300 milionů ročně. Je to trochu paradoxní nastavení, protože předpokládá nefunkčnost systému záloh. Co když si lidé budou zálohy svědomitě vybírat?

Obce se také obávají ztráty důvěry veřejnosti. Dvacet let probíhala edukace, jak třídit, až jsou Češi v tomto oboru na špici Evropy. Nyní by se měli starostové postavit před občany a říct jim, že všechno je jinak. Jak na to obyvatelstvo zareaguje? Bude pak ještě vůbec mít zájem třídit jiné komodity?

Zástupci obchodu zase nechtějí suplovat funkci sběrných dvorů a v prostoru, kde prodávají potraviny, nakládat s odpadními plasty. Nebude se to líbit hygienikům, ani hasičům a v malých obchodech na to není prostor. Nutnost odevzdat PET lahve nesešlápnuté a nepomačkané podporuje jejich odevzdávání tam, kde lidé jezdí nakupovat autem, což jsou velké markety. Malé venkovské obchody, které již dnes bojují o svou existenci, budou mít o problém víc.

Dopady na trh s recyklátem

Druhotná suroviny, vyrobená z PET lahví (recyklát), je dnes volně obchodovatelnou komoditou a využívá ji řada odvětví (výroba textilu, automotive, výroba barev). Její cena se pohybuje kolem deseti tisíc za tunu podle situace na burzách a někdy už přesahuje cenu primární suroviny. Zvyšuje ji tlak Unie na stále větší využití recyklátů - v roce 2030 ho mají vyrobené PET lahve obsahovat až 30 %.

Možná, že zde je kořen velkého zájmu výrobců nápojů o zálohový systém. Na výrobu dvou miliard PET lahví ho budou potřebovat hodně. Návrh již zmiňované Iniciativy pro zálohování říká, že Správce zálohovacího systému bude vlastníkem posbíraného materiálu. Nápojáři jako akcionáři Správce budou mít opci na materiál, který sami potřebují, a na trhu se pak prodá, co zbude. Volný obchod s recyklátem PET by tak v podstatě přestal existovat a materiál v hodnotě stovek milionů korun by byl v rukách jediné organizace, ovládané výrobci nápojů.

Nemožnost volně obchodovat s recyklátem může ovlivnit i celkové využití odpadů. Odpadářské firmy dnes z prodeje recyklátu fakticky dotují zpracování jiných vytříděných složek plastů, jež nejsou tak lukrativní. Zavedení záloh tedy ohrozí využití dalších komodit ze separovaného sběru.

Podle předpokládaného znění evropské směrnice o obalech máme do roku 2026 dosáhnout úrovně tříděného sběru PET lahví a nápojových plechovek 80 % (směrnici však ještě má potvrdit nový evropský parlament, vzešlý z nedávných voleb). Pokud navrhovaného cíle nedosáhneme, bude v následujících letech nutné zavést zálohový systém, abychom do roku 2029 dosáhli sběru devadesáti procent. Máme tedy dva roky na dosažení osmdesátiprocentní sběru a pak další tři roky na eventuální zavedení zálohového systému.

V Rakousku, Belgii, Velké Británii i jiných evropských zemích se testuje systém zálohování přes QR kódy. Princip je jednoduchý: zálohovaný výrobek i sběrný kontejner jsou vybaveny QR kódem, které stačí naskenovat. Přes aplikaci pak do mobilu přijde kredit, který lze následně uplatnit v obchodě. Systém lze vcelku libovolně rozšiřovat na další komodity - je třeba pouze vygenerovat QR kódy a přidat odpovídající kontejner na sběrná místa. Vysbírané komodity zůstávají systému odpadového hospodářství obce, takže se na stávajícím funkčním systému v podstatě nic nemění, jen se rozšiřuje a modernizuje. Takový systém je proto násobně levnější, než systém aktuálně prosazovaný z MŽP.

Ministerstvo má za to, že projednávání novely k zálohování bylo ukončeno a odeslalo ji do Legislativní rady vlády. Místo hledání efektivního a konsenzuálního řešení jsou za pomoci PR akcí a fake news tlačeni do situace, jež podle jejich názoru ohrozí celý obor a destruuje vybudovanou infrastrukturu, aniž by měla přínosy odpovídající vynaloženým prostředkům a úsilí.

Otázky a odpovědi k zálohování PET lahví

Ministerstvo životního prostředí chce, aby lidé v obchodech platili za plastové lahve zálohu. Podpoří návrh poslanci? Co by to znamenalo pro zákazníky? Jak to bude vypadat v obchodech? A proč návrh vůbec vzniká, když Česko patří v třídění odpadů k nejlepším?

1. Jak vysoká bude na PET lahve záloha? O její výši zatím není rozhodnuto. Ministerstvo životního prostředí již dříve řeklo, že záloha by měla být přiměřená, s největší pravděpodobností pět až deset korun. Konkrétní výši zálohy, kterou budou za lahve obchody vybírat, nakonec stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu. Přesně tak, jako tomu je u skleněných lahví. Za ty se platí tři až pět korun podle typu a velikosti nápoje.

2. Vracely by se lahve úplně všech velikostí? Návrh zákona počítá s tím, že zálohy se budou platit za všechny plastové lahve bez ohledu na jejich objem. Tedy za půllitrové stejně jako třeba za ty, do kterých se vejdou dva litry tekutiny. Podobně to funguje i v jiných zemích, kde se zálohy za plastové lahve vybírají. Někde nejsou zpoplatněna jen nejmenší balení do 0,2 litru.

3. Bude se záloha na lahve lišit podle jejich velikosti? Ano. Na větší lahve by měla být vyšší záloha než na menší lahve a plechovky. Podobný princip funguje i při výkupu skleněných lahví.

4. Jak to bude s víčky? Budeme je muset také vracet? Lahve se budou vykupovat zpět bez víček. Víčka tedy nebude nutné nijak skladovat. Důvodem je i snazší zpracování vykoupených lahví: řada automatů umí lahve nejen vykoupit, ale současně slisovat či rozřezat, což by s víčkem bylo obtížnější.

5. Budou muset lahve vykupovat ve všech obchodech? Ano, každý obchod, který prodává PET lahve, bude mít i povinnost lahve od zákazníků zase odebírat. Když si někdo koupí nápoj v PET lahvi z automatu, zálohu zaplatí ve zvýšené ceně nápoje a lahev vrátí v obchodě. Každý obchod bude muset lahve od lidí odebírat zpět bez ohledu na to, zda u nich byl obal zakoupen, či ne.

6. Budeme muset lahve schovávat neporušené? Lahve se budou muset vracet v původním tvaru. Princip je stejný jako u lahví skleněných. Obchody také nevybírají ty, které jsou rozbité. Mírné pomačkání u PET lahve vadit nebude, nepoškozený musí být jen čárový kód. Důvodem je, že v mnoha prodejnách už je výkup lahví automatizovaný. Kdyby byla lahev sešlápnutá, čtečka v automatu by nebyla schopna rozpoznat, zda jde o láhev prodávanou v Česku. Při ručním odběru je možné odevzdat i poškozenou lahev, ale s čitelnou etiketou. Každá lahev bude vybavena speciální etiketou platnou pro český systém sběru PET lahví, aby nebylo možné vozit do Čech nezálohované lahve z jiných zemí a chtít za ně peníze.

7. Budou umět automaty na výběr skla brát i plasty? Řada automatů na výkup lahví, jimiž jsou obchody vybaveny, umí po menší programové úpravě rozeznat, zda jde o PET láhve. Obchodníci je proto nebudou muset vyměňovat, ani nakupovat nové. Jde zhruba o čtvrtinu už používaných výkupních automatů. U ostatních výkupních automatů je možné rozšíření jejich funkcí. To bude pro obchodníky znamenat nějaký výdaj navíc. Menší obchody budou volit pravděpodobně ruční výkup lahví, ceny těch nejlevnějších automatů totiž začínají na zhruba 100 tisících korun.

8. Zmizí zároveň z ulic žluté kontejnery na plasty? Ne. Ministerstvo chce, aby tyto kontejnery v ulicích dál zůstaly a jejich počet se ještě zvýšil. Ve většině měst a obcí do nich lze zatím odhazovat jen PET láhve, nikoli tedy ostatní plastové výrobky. Po zavedení záloh na PET lahve se jejich funkce promění. Budou sloužit právě pro třídění všech ostatních druhů plastových obalů, například kelímků od jogurtů či igelitových tašek. Ty se u nás zatím příliš netřídí.

9. Co se z PET lahví při recyklaci vyrábí? Každý druh plastu má odlišné složení a vlastnosti. Proto se zpracovávají různou technologií. Z PET lahví se vyrábějí vlákna, která se používají například jako výplň zimních bund a spacáků. Často se tato vlákna přidávají také do takzvaných zátěžových koberců. Ze sáčků a igelitek se pro změnu vyrábějí fólie a různé pytle. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel.

10. Zvládnou továrny zpracovat více PET lahví? Určitě. Už nyní se ke zpracovatelům dostává jen zhruba čtvrtina celkového objemu recyklovaného plastu. Konkrétně právě PET lahví. Jak je to možné? Obchodníci z jihovýchodní Asie od nás PET lahve ve velkém skupují a vozí je do svých zemí ke zpracování. Kapacity českých továren, zejména té největší Silon v Plané nad Lužnicí, kde dokáží zpracovat až deset tisíc tun, ani zdaleka nejsou naplněny.

Pilotní projekty a iniciativy

Nejen vláda se snaží zlepšit recyklaci PET lahví. Například, společnost Rohlík zavedla pilotní zálohování PET lahví a zrušila limity pro počet kusů plastových lahví, které může zákazník kurýrovi odevzdat. Rohlík navíc začal rozdávat nové recyklační sáčky, které zálohování ještě více usnadní.

tags: #recyklace #PET #lahví #automat #princip #fungování

Oblíbené příspěvky:

• SUAS Recyklační s.r.o.
• Témata Bakalářských Prací o Dopadech na Životní Prostředí
• Tipy na ubytování na ostrově
• Vedoucí odboru životního prostředí Slavkov – co dělá?
• Informace o Lužické Nise