Recyklace PET plastů: Proces, výhody a výzvy

Plasty jsou nedílnou součástí každodenního života většiny z nás. Primární surovinou pro výrobu plastů je ropa, na jejichž výrobu jí ročně připadne cca 8 % celosvětové produkce a spotřeba plastů neustále roste. Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu.

Cesta plastového odpadu má několik základních zastávek: třídění do sběrných nádob, svoz plastů do třídiček, následuje zpracování pro další výrobu a pak výroba nových produktů z recyklovaných plastů.

Sběr a třídění PET lahví

PET lahve jsou v České republice primárně sbírány spolu s dalšími plastovými odpady prostřednictvím žlutých kontejnerů na tříděný odpad a sběrných dvorů. V rámci multikomoditního sběru lze v některých regionech spolu s plasty vhazovat do žlutých kontejnerů i plechovky, či tetrapak. V rámci třídícího zařízení jsou roztříděny jednotlivé komodity. Plastový odpad se následně roztřídí na specifické skupiny plastů, aby se zabránilo křížové kontaminaci různými druhy plastů. To může probíhat jak ručně, tak strojově. Některá třídící zařízení používají automatizované technologie, jako jsou skenery, které opticky snímají odražené záření, což umožňuje rozlišení plastů podle jejich chemického složení. Stejně tak bývají třídící linky vybaveny robotickými rameny nebo pneumatickými tryskami, které rychle a efektivně oddělují z pásu jednotlivé materiály. Obvykle se třídí PET (polyethylentereftalát), HDPE (vysokohustotní polyethylen), LDPE (nízkohustotní polyetylen), PP (polypropylen), PS (polystyren), PVC (polyvinylchlorid). Odstraňují se kontaminanty, jako jsou kovové části a jiné typy plastů. Lahve jsou tříděny podle barvy a typu materiálu.

Proces recyklace PET lahví

Recyklace PET lahví vyžaduje precizní technologické postupy a důkladnou kontrolu kvality, aby proces fungoval efektivně.

1. Sběr a třídění: Recyklace začíná tím, že odkládáme PET lahve do žlutých kontejnerů nebo sběrných dvorů. Dále se lahve ve speciálních zařízeních třídí pomocí pokročilých technologií. Metoda infračervené spektroskopie efektivně identifikuje a odděluje PET lahve od jiných plastů, jako jsou PVC nebo HDPE.
2. Čištění: Po vytřídění pracovníci PET lahve důkladně čistí. Proces zahrnuje několik kroků, při nichž odstraňují etikety a víčka vyrobená z jiných materiálů. Lahve se poté perou v teplé vodě s detergenty, aby se odstranily zbytky nápojů a jiné nečistoty. Při mytí PET vloček v procesu recyklace se často používají různé roztoky pro odstranění olejů, lepidel a jiných nečistot, které mohou být přítomny po prvním mycím procesu. Mytí se může provádět v několika fázích s různými teplotami a pH, aby se zajistilo maximální odstranění nečistot.
3. Drcení a granulace: Čisté lahve se drtí na malé kousky, které se nazývají vločky.
4. Další čištění a sušení: Vločky procházejí dalším čištěním, které zahrnuje chemické ošetření. Tento krok pomáhá odstranit zbytkové nečistoty a barviva, které by mohly ovlivnit kvalitu recyklovaného materiálu.
5. Extruze a peletizace: Suché vločky jsou zahřívány na vysoké teploty a procházejí extruzním procesem, který je přemění na malé pelety. Vločky se zahřívají a extrudují do podoby malých pelet, které jsou poté ochlazeny a ztvrdnou. Proces extruze a peletizace PET vloček obvykle vyžaduje zahřátí materiálu na teplotu v rozmezí 260 °C až 280 °C, což odpovídá teplotě tání PET. Tato teplota může být různá v závislosti na specifickém typu PET a na případném přídavku dalších materiálů (aditiv) pro zlepšení vlastností, takže specifické nastavení teploty se může lišit. Během extruze se materiál homogenizuje a zajišťuje se, že pelety mají konzistentní vlastnosti. Technici pracující s tímto zařízením se řídí předepsanými parametry pro zpracování, které jsou optimalizovány pro daný typ a kvalitu plastu a pro požadované vlastnosti konečného produktu.
6. Výroba nových produktů: Recyklované pelety se používají k výrobě nových PET lahví nebo jiných produktů. Proces zahrnuje tavení pelet a jejich formování do preforem, které se následně vyfukují do tvaru lahve. Při výrobním procesu vyfukování (tvarování) PET preform do PET lahví se preformy nejprve ohřejí, takže jsou dostatečně měkké pro formování. Teplota pro ohřev preform se typicky pohybuje mezi 90 °C a 120 °C. Po ohřátí se preformy umístí do výfukové formy a narazí se do nich stlačený vzduch, který preformy rozfoukne do požadovaného tvaru PET lahve. Tohle je zjednodušené schéma, protože reálné procesy mohou zahrnovat další kroky v závislosti na specifickém zařízení nebo používaných technologiích. Takto připravený PET je vhodný například pro výrobu nových PET lahví. Materiál splňuje standardy pro konktakt s potravinami a nezáleží na tom, zda byl sebrán z barevných kontejnerů, nebo ze zálohového systému.

Výhody recyklace PET lahví

Recyklace PET lahví přináší řadu výhod. Především pomáhá snižovat množství odpadu, který končí na skládkách, a tím chrání životní prostředí. Proces recyklace také šetří energii, protože výroba recyklovaného PET vyžaduje méně energie než výroba nového plastu z ropy.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

• Snížení množství odpadu na skládkách a ve spalovnách.
• Snížení emisí skleníkových plynů.
• Úspora energie.
• Snížení poptávky po nových surovinách.

Možnosti využití recyklovaného PET

Takto zpracovaný odpadní PET lze využít pro řadu dalších způsobů použití. Ve všech těchto aplikacích šetří životní prostředí, protože nahrazuje primární panenský PET z ropy. Recyklace PET nejenže pomáhá snížit množství odpadu na skládkách a ve spalovnách a emise skleníkových plynů, ale také šetří energii a snižuje poptávku po nových surovinách. Vznikají nové technologie a inovace, které neustále rozšiřují možnosti využití recyklovaného PET.

• Textilní průmysl: Výroba polyesterových vláken pro oblečení a domácí textilie. Z PET lahví se rovněž vyrábí například spací pytle, koberce, technické textilie nebo třeba sportovní oblečení.
• Obalový průmysl: Výroba nových PET lahví a obalů.
• Stavebnictví: Výroba střešní krytiny, oplocení a laviček.
• Automobilový průmysl: Výroba výplní do automobilů.

Zálohový systém v ČR

Zálohový systém pro PET lahve a plechovky má být po vzoru dalších zemí EU zaveden i u nás, a to v roce 2026. Je to efektivní cesta k recyklaci použitých obalů, ale také k ochraně přírody. Přestože Češi třídí ve velkém, většina obalů už totiž znovu využita není. Snažíme se zavést systém nakládání s nápojovými obaly, který zajistí opakovanou recyklaci materiálu do nových obalů. Ta totiž nyní v Česku nefunguje. Firmy, které systém financují, jednoduše chtějí, aby také fungoval. Usilujeme o to, aby nakládání s obaly bylo smysluplné a aby se z cenného materiálu zbytečně nestával odpad. Zálohový systém na PET lahve a plechovky je jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky těchto obalů, díky které se z PET lahve či plechovky stane opět nový kus. Opětovným využíváním materiálu zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % zredukujeme spotřebu energie a až o 80 % snížíme uhlíkovou stopu těchto obalů.

Výzvy a plnění recyklačních cílů EU

Z hlediska plnění nových recyklačních cílů EU čeká ČR velká výzva. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. recyklační kvóty na jednotlivé obalové materiály. Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030. Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %. Hliníkových obalů však v roce 2025 budeme muset recyklovat 50 % a v roce 2030 60 %. Tento fakt umocňuje problematiku dosažení nových recyklačních kvót.

Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně pracuje na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit.

Složení průměrného žlutého kontejneru na plasty

Na přiloženém obrázku ze sborníku společnosti EKO-KOM a.s. můžete vidět skladbu tříděných plastů ve žlutých nádobách a pytlovém sběru v ČR. Z té lze vyčíst, že v roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie.

Čtěte také: Recyklace plastového odpadu z výroby

Recyklace vs. Třídění

Tato dvě slova se často zaměňují, je ale důležité ujasnit si terminologii a věci nazývat pravým jménem. Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Pak teprve dochází k jejich recyklaci. Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt.

Podíl recyklovaných plastů v ČR

V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Čili polovina z vytříděných plastů neskončí na recyklaci, ale na skládce nebo energeticky využita ve spalovně či v cementárně. Z toho se dá usuzovat, že ČR reálně zrecykluje zhruba 34,5 % plastových obalů.

Co se nejčastěji vyrábí z recyklovaných PET lahví?

Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky. Recyklace PETek nachází široké uplatnění v různých průmyslových odvětvích. V textilním průmyslu se z něj vyrábějí polyesterová vlákna, která se používají pro výrobu oblečení a domácích textilií.

Jak zlepšit recyklaci?

• Omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití.
• Navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat.
• Zajistit efektivní transport výrobků.
• Motivovat lidi k lepšímu třídění.

Základní charakteristika PET

Pro své vlastnosti je PET velmi oblíbený v obalovém průmyslu. Když budete pozorní, objevíte zkratku PET nejen na lahvích, ale také na vaničkách a miskách na maso a ovoce a s trochou štěstí ji spatříte i na kelímku nebo fólii. V řadě případů najdete i značku rPET, což je zkratka pro jeho recyklovanou variantu. PET je zkratka pro polyetylentereftalát, což je ester kyseliny tereftalové a etylenglykolu.

Vlastnosti polyetylentereftalátu

Jednou z velmi žádaných vlastností PETu je jeho průhlednost, níž se dosahuje jeho prudkým ochlazením při výrobě, které zabrání krystalizaci a vznikne tak materiál s podobnými vlastnostmi jako sklo, tzv. amorfní PET (PET-A). Amorfní v tomto případě znamená, že jednotlivé makromolekuly nejsou uspořádány do krystalické mřížky, ale jsou nahodile propleteny do klubek připomínajících špagety na talíři. PET-A se nejčastěji používá pro výrobu lahví, fólií a vláken.

Čtěte také: Inovativní recyklace plastů

Využití polyetylentereftalátu

Výrazně větší uplatnění má amorfní PET, jenž se používá zejména pro výrobu technických a textilních vláken, která se často nesprávně označují zkratkou PES. Dále slouží pro výrobu populárních lahví a dalších pevných obalů a také jako surovina pro výrobu fólií a výrobků z nich. Poměrné málo známá je produkce polyesterových pryskyřic na bázi PET. Polyetylentereftalát můžeme charakterizovat jako materiál s výrazně dlouhými polymerovými řetězci, které významným způsobem ovlivňují jeho vlastnosti.

Recyklace PETu

Základním produktem recyklace PET lahví jsou PET flakes, neboli vločky. Jedná se o vypranou a usušenou drť zbavenou víček, etiket, zbytků obsahu a dalších nečistot. To, co na první pohled vypadá jako jednoduchá záležitost, je však ve skutečnosti mnohem složitější. S každou recyklací (přesněji regranulací) roste vnitřní viskozita PETu. Jak bylo uvedeno výše, takový PET je vhodný spíše pro výrobu vláken. Ze stejného důvodu nejsou pro výrobu PET lahví vhodné ani vaničky a misky od ovoce.

tags: #recyklace #PET #plastu #proces

Oblíbené příspěvky:

• Tuláci: Program
• Ohrožení knih a liška
• Dopady úprav slunečního záření
• Klima v ČR
• Objem Emise Protiinflačních Dluhopisů