Recyklace plastového odpadu z výroby je dnes nezbytnou součástí moderní výroby plastových dílů. Přináší ekonomické i ekologické výhody, přispívá k udržitelnému hospodaření s materiály a zároveň pomáhá firmám splnit stále přísnější normy v oblasti ochrany životního prostředí. Efektivní recyklace odpadu při vstřikování plastů není jen ekologickým gestem, ale reálnou cestou ke snížení nákladů a zlepšení konkurenceschopnosti.
Průmyslové odvětví produkuje značné množství plastového odpadu, který, pokud není správně zpracován, může mít negativní dopady na ekosystémy a zdraví lidí. Recyklace plastového odpadu z průmyslu se stává klíčovým prvkem v úsilí o udržitelnost a ochranu životního prostředí.
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně-naučných článků tištěných i elektronických periodik. Z technického a ekonomického problému se tak postupně stává politikum, na kterém si brousí svůj ostrovtip jak žurnalisté, tak i mnozí politici a političtí aspiranti z řad nejrůznějších občanských a jiných sdružení.
Zcela obecně platí, že ekologický i ekonomický smysl recyklace jakéhokoliv odpadu tkví ve využití jeho materiálového a energetického obsahu. Nejefektivnější je tedy recyklace materiálů vyrobených energeticky náročným procesem z obtížně dostupných surovin. Nutnou podmínkou je dostatečně vysoký rozdíl mezi energetickým vkladem do primární výroby a do recyklace. V tomto ohledu jednoznačně vede hliník následovaný ostatními kovy.
V případě polymerních materiálů jsou předpoklady k úspěšné recyklaci podstatně horší. Energetický vklad do výroby polymerů není výrazně vyšší než energetická náročnost jejich recyklace, a proto musí být případ od případu pečlivě váženo, jakým postupem odpadní plasty zhodnotit, aby výsledek ekonomické a ekologické bilance procesu skončil pozitivně. Naštěstí se všechny polymerní materiály vyznačují vysokým energetickým obsahem daným jejich chemickým složením, a tak vždy zbývá jako poslední možnost jejich zhodnocení energetické.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Recyklace plastového odpadu z průmyslu zahrnuje několik klíčových kroků:
Pro co nejúčinnější využití surovinového a energetického vkladu do panenského polymerního materiálu je předurčena fyzikální recyklace. Obecně je fyzikální (materiálová) recyklace založena na dodání tepelné a mechanické energie a aditiv (stabilizátorů, barviv, případně i plniv), nutných pro přetvoření odpadní suroviny na nový materiál s mechanickými i estetickými vlastnostmi blízkými panenskému polymeru.
Na znečištění nejsou naopak citlivé chemické procesy recyklace a některé procesy snášejí až 10 % nežádoucích příměsí. Chemický rozklad polykondenzátů účinkem vybraných nízkomolekulárních látek je souhrnně označován jako chemolýza. Tímto způsobem je možné recyklovat materiály na bázi polyamidů (PA), polyuretanů (PUR) a zvláště pak lineárních polyesterů, např. polyetylentereftalátu (PET) a polybutylentereftalátu (PBT).
Výše popsané metody představují tzv. mechanickou nebo též fyzikální recyklaci spočívající v použití mechanických procesů, jako jsou drcení, mletí, čištění, separace, sušení či regranulace k vytvoření recyklátu. Z toho důvodu se v poslední době stále častěji hovoří o tzv. chemické recyklaci, která by fyzikální metody mohla doplnit.
Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech. Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Češi jsou národem třídičů. Podle nejaktuálnějších dostupných údajů bylo v ČR v roce 2022 předáno k recyklaci 180 000 tun plastového odpadu, přičemž průměrná domácnost vytřídí 17,2 kg. Na konci roku 2022 bylo na území ČR rozmístěno 404 000 kontejnerů a menších nádob pro sběr plastů.
15,8 mil. tun plastových obalových odpadů bylo vyprodukováno v EU v roce 2022. Průměrně každý obyvatel EU vyprodukoval 35,8 kg plastového obalového odpadu v roce 2022.
Hlavní překážkou ekonomicky schůdné recyklace uživatelského plastového odpadu je skutečnost, že je to směs plastů, nadto znečištěná. Proto svoz komunálního sběru nejdříve směřuje do třídicích závodů, kde jsou z této směsi jako první vytříděny snadno recyklovatelné složky.
Největší překážkou výstavby a provozu nových technologických zařízení pro recyklaci plastů je však příslušná legislativa jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. Smrtící je pro realizaci nových postupů recyklace plastů kombinace platných zákonných omezení a povinností a pověstného „výkonu“ české státní správy.
Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Mechanické a estetické vlastnosti recyklátu směsi plastů významně omezují rozsah jeho aplikací na masivní dílce, které nahrazují dřevo nebo beton a nacházejí uplatnění především v pozemním, dopravním a vodním stavitelství a v zemědělství. V angličtině jsou tyto výrobky označovány jako „plastics lumber“, tedy doslova „plastové řezivo“.
Recyklovaný HDPE nachází největší uplatnění ve výrobě trubek a rour, a to především z toho důvodu, že zde není kladem důraz na barvu a zápach, resp. vůně, kterou si recyklát uchovává ze svého primárního použití, není překážkou. Recyklát z PP se v automobilovém průmyslu používá k výrobě produktů technikou vstřikování. Dále se poměrně hojně uplatňuje v elektronice a elektrotechnice. Po obou materiálech vzrůstá rovněž poptávka v obalovém průmyslu.
Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem - barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit. Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů.
PET láhve můžeme třídit s víčky. Po svozu na třídicí linku se vytříděné plasty zbavují hrubých příměsí a putují k ručnímu dotřídění.
Recyklace plastového odpadu je komplexní proces, který vyžaduje spolupráci všech zúčastněných stran - od výrobců plastů, přes spotřebitele, až po recyklační firmy a státní správu. Jen tak můžeme dosáhnout udržitelného hospodaření s plasty a minimalizovat jejich negativní dopad na životní prostředí.
tags: #recyklace #plastového #odpadu #z #výroby