Chomutov má výborné podmínky pro to, aby komunálních odpadů produkoval málo. Město je dálkově vytápěno a nakládání s odpady zajišťují Technické služby města Chomutov (TSMCH), které v areálu bývalé skládky provozují velký sběrný dvůr (+ další tři mimo tento areál), překládací stanici, kompostárnu.
Do kontejnerů na ulici třídí papír, plasty, sklo bílé a barevné, nápojové kartony (spolu s plasty). Ve městě jsou i kontejnery na textil a elektroodpady. Bioodpady a větve mohou domácnosti odvézt na kompostárnu (zde si mohou zdarma odebrat i hotový kompost). Od roku 2013 je TSMCH zajišťován i sběr gastroodpadu z jídelen mateřských a základních škol, příp. živnostníků. Tento odpad se odváží do bioplynové stanice v obci Málkov - Ahníkov, kde je zajištěno jeho energetické využití.
Poslední rozbory složení domovního odpadu ukázaly, že je velký potenciál pro jejich třídění (papír, plasty). Plastů lze v domácnostech vytřídit 30 kg na jednoho obyvatele, papíru i více (v Chomutově část vykoupí sběrny). Proto město plánuje několik pilotních projektů, které by měly například ověřit možnosti třídění kuchyňských odpadů, zlepšení účinnosti třídění plastů (nádoby u každého domu).
Plasty patří do žlutého kontejneru. V průměrné české popelnici zabírají nejvíc místa ze všech odpadů. Důležité je proto nejenom jejich třídění, ale i sešlápnutí či zmačkání před vyhozením. V některých městech a obcích se spolu s plastovým odpadem třídí i nápojové kartony nebo kovy.
Plastový odpad z barevných nádob putuje prostřednictvím svozového vozu na dotřiďovací linku, kde se plastový odpad ručně dotřídí dle jednotlivých druhů (PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast) a odstraní se nežádoucí příměsi. PET lahve se navíc dotřiďují podle barev. V kontejnerech je totiž pestrá směs různých druhů plastů, z nichž každý má trochu jiné složení, vlastnosti i použití. Z dotříděných plastů recyklací vznikají další užitečné produkty, jako např. dlažba, zahradní nábytek nebo protihlukové stěny u dálnic. Rozemleté PET jsou přeměňovány na vlákna, ze kterých se pak vyrábějí koberce, textilie nebo teplé výplně spacáků a zimních bund. Takto dostává odpad druhou šanci.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Papír patří do modrého kontejneru. Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíce. Modré kontejnery na papír bývají nejsnazším způsobem, jak se této komodity správně zbavit. Alternativu pak poskytují sběrné suroviny, které ovšem nejsou vždy dostupné. Na druhou stranu nabízejí za papír roztříděný podle druhů finanční odměnu. Velké kusy papíru je vhodné odnášet do sběrných dvorů, pokud jsou k dispozici.
Sebraný papír z kontejneru slouží jako surovina pro další výrobu. Sběrový papír se při výrobě papíru běžně používá už desítky let. Prakticky v každém papíru, který dnes používáme, je nějaký podíl recyklované suroviny. Kontejner s papírem se vyprázdní do svozového vozu. Naplněný svozový vůz pak míří na dotřiďovací linku. Způsob dotřídění odpadu se může na jednotlivých třídících linkách třídit.
Sklo se vhazuje se do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou k dispozici oba, je důležité třídit sklo i podle barev. Barevné do zeleného, čiré do bílého. Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo. Například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů a také tabulové sklo z oken a dveří. Do bílého kontejneru vhazujeme sklo čiré. Tedy lahve od nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. V našem kraji máme k dispozici 6 085 nádob na skleněný odpad. Nádoby vždy bývají označeny samolepkou zelené barvy s nápisem SKLO. Setkat se můžete i se samolepkami a nádobami barvy bílé.
Nápojové kartony známé jako krabice na mléko, džusy nebo víno. Vhazují se do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou, případně do oranžových pytlů. Vytříděné nápojové kartony směřují k recyklaci. Jejich papírová vrstva je vyrobena z kvalitního papíru s dlouhými vlákny. Dalším, velmi moderním způsobem využití, je zpracování kartonů na stavební desky. Rozemleté kartony se pod velkým tlakem a teplotou slisují - obsažený plast při tom funguje jako lepidlo. Desky jsou pevné, lehké a dobře se obrábějí. Dají se použít například na výrobu přepážek nebo třeba lehkého nábytku.
Kovový odpad se u nás desítky let sbírá ve výkupnách. Sběr kovových odpadů stále více organizují ve větší míře obce. Mělo by to do jisté míry odradit nenechavce od ničení veřejného i soukromého majetku. V posledních letech se na ulicích objevují stále častěji i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Jsou určeny především na sběr plechovek a drobnějšího kovového odpadu. Aktuálně je v ČR bezmála 14 tisíc nádob určených pro samostatný sběr kovů, častější jsou ale tzv. Kovové odpady se zpracovávají v hutích a slévárnách. Velké kusy kovů se opakovaně taví a získává se tak nový materiál při nižší spotřebě energií. Železárny šrot nutně potřebují, protože tím šetří energii i suroviny. Výhodou je, že železo i ostatní kovy je možno recyklovat prakticky neomezeně.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Objemný odpad obsahuje různé materiály, které mají buď velké rozměry, nebo hmotnost. Aby bylo možné objemný odpad recyklovat, je třeba ho již při příjmu do zařízení důsledně roztřídit, zejména na kovy, plasty, papír a dřevo. Zbylý odpad se může energeticky využít v ZEVO, použít na výrobu alternativních paliv, nebo skládkovat. Tyto odpady můžeme odvézt do sběrného dvora. Využít můžeme také mobilního sběru, pokud jej vaše obec organizuje.
Nebezpečné odpady, nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Proto musí být využity, či odstraněny ve speciálních zařízeních. Tyto odpady nepatří do běžné popelnice na směsný odpad! Mezi nebezpečné odpady patří barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy, léky a domácí chemikálie. Staré léky můžete vrátit do jakékoliv lékárny. Injekční jehly lékárny převzít nemusí. Převzít je nebo informovat o místě jejich možného vrácení by měl lékař, který léčbu s nimi předepsal.
Staré a nefunkční elektrické spotřebiče, baterie a akumulátory podléhají takzvanému „zpětnému odběru“, který zajišťují specializované firmy. Při nákupu nového zboží této kategorie zaplatíme v ceně příspěvek na provoz míst zpětného odběru a následnou recyklaci, takže si tuto službu vlastně „předplatíme.“ Místa, kde můžeme takové vysloužilé výrobky zdarma odkládat, jsou označována jako „Místa zpětného odběru“. Nejčastěji jsou zřízená ve sběrných dvorech, nebo v prodejnách elektro, ale i na úřadech nebo ve školách.
Bioodpad Jedná se o biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu pocházející především z údržby zahrad, ale i rostlinné zbytky z kuchyní. Na rozdíl od plastů nebo skla se tento odpad rozkládá biologickou cestou, tedy pomocí mikroorganismů. Nemůžeme je recyklovat na nějaký výrobek, jako je tomu třeba u skla. Ke sběru bioodpadu se nejčastěji využívají hnědé popelnice a kontejnery, nebo velkokapacitní kontejnery.
Textil Také některý použitý textil je možné dále využívat, byť se vždy nejedná o klasickou recyklaci jako je tomu např. u papíru. Povinnost zajistit sběr textilu ve všech obcích bude platit až od roku 2025. Již nyní se však jeho sběrem zabývá řada organizací a firem. Kontejnery na textil naleznete na ulicích, ve sběrných dvorech, ale i v areálech obchodních center. Tyto kontejnery mají nejrůznější barvu. Pro všechny však platí, že bychom do nich měli vhazovat textil čistý a v zavázaných pytlích, které usnadní další přepravu.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Společnost ELKOPLAST CZ, s.r.o. byla založena již v roce 1997, nicméně její výrobní historie sahá dokonce až do roku 1991. Aktuálně provozujeme 5 výrobních areálů, z toho 4 jsou zaměřeny na kovovýrobu (Bruntál, Supíkovice, Opole a Chomutov) a jeden na plastové a sklolaminátové výrobky v Ostratě u Zlína. V současné chvíli zaměstnáváme okolo 250 zaměstnanců s tím, že očekávaný obrat v tomto roce by poprvé měl přesáhnout 1 mld. Kč. Firma samozřejmě není zaměřena pouze na tuzemský trh, naopak více než 70 % tržeb tvoří zahraniční zákazníci.
Svou činnost zaměřujeme jak na kovovýrobu přesných tvarových prvků, kdy využíváme nejmodernějších technologií, tak na výrobu kovových kontejnerů řady velikostí, včetně kontejnerů lisovacích a dalších typů techniky a vybavení. Dále aktivně vyvíjíme a vyrábíme široké spektrum plastových výrobků pro odpadové hospodářství jako např. odpadkové koše, kontejnery na tříděný odpad, podzemní a polopodzemní kontejnery apod. Sběrné nádoby dodáváme jak z plastu, tak sklolaminátu a také, jak už bylo uvedeno, z oceli. Dalším segmentem, kterému se věnujeme, jsou nádrže pro hospodaření s dešťovou, či splaškovou vodou, nádrže na pohonné hmoty, a další podobné produkty. Prodáváme rovněž řadu výrobků od prověřených partnerů a dodavatelů.
Prvotní filozofií bylo nabídnout co nejkomplexnější dodávky a služby pro naše zákazníky v rámci odpadového hospodářství. Tím pádem se v průběhu let rozšiřovalo naše portfolio do dnešní podoby. V rámci tuzemského trhu bychom se rádi více angažovaly v problematice retence vody.
Zálohování plastových lahví a plechovek, o kterém se v Česku diskutuje už řadu let, bude konečně realitou. Od 1. Zálohování je systém, ve kterém spotřebitelé platí malý poplatek při nákupu nápojů v PET lahvích nebo plechovkách. Tento poplatek je jim vrácen, když obal vrátí do sběrného místa.
Cílem je dosáhnout do roku 2029 90 % sběru PET lahví a plechovek, což je v souladu s evropskými standardy. Zálohování se bude vztahovat na PET lahve o objemu 0,1 až 3 litry a plechovky do 1 litru, které se používají pro nealkoholické i alkoholické nápoje. Při koupi nápoje bude k ceně připočtena záloha ve výši 4 koruny, kterou dostanete zpět při odevzdání prázdného obalu ve sběrných automatech.
Jednou z klíčových výhod zálohování je kvalitnější recyklace. Zálohované lahve a plechovky budou po vybrání zpracovávány tak, aby mohly být použity na výrobu nových obalů, což přispívá k udržitelnosti. Zároveň to má pomoci předcházet tzv. downcyclingu, kdy se kvalita materiálu snižuje při každém dalším použití.
Zavedení systému vyžaduje investice do infrastruktury, jako jsou sběrná místa a recyklační zařízení. Problémem může být dostupnost míst, kde bude možné obaly vrátit, zejména ve venkovských oblastech, kde nejsou velké obchody.
Mnoho evropských zemí již úspěšně zavedlo zálohové systémy, například v Německu a ve Skandinávii jsou tyto systémy dobře zavedené a dosahují vysoké míry recyklace. Na Slovensku byl od 1. ledna 2022 zaveden systém zálohování PET lahví a plechovek. Systém zálohování PET lahví a plechovek na Slovensku funguje velmi dobře. I přes počáteční výzvy se podařilo dosáhnout vysoké míry návratnosti. V prvním roce provozu se vrátilo 71,3 % zálohovaných obalů.
O souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) usiluje od září 2021 další pyrolýzní jednotka, která by měla stát v Chomutově. Jednalo by se o pilotní jednotku pyrolýzy plastů, která má vycházet z podkladů ze zkušební jednotky umístěné v areálu Teplárny Chomutov. Kapacita záměru je 1 346 tun/rok a zdrojem plastů mají být vadné odpadní plasty z výroby a upravené odpadní plasty z tříděného komunálního odpadu, které zpracovává společnost Ekoselekt.
Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že dokumentace k záměru musí být přepracována a doplněna, a to hned dvakrát. Po tom, co rozhodnutí o nutnosti přepracování padlo podruhé, na začátku roku 2023, byl proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí nenadále ukončen, a to ze strany oznamovatele.
Studie odhaluje, že takzvaná chemická recyklace (depolymerizace, pyrolýza nebo solvolýza) znečišťuje životní prostředí, je energeticky náročná a má technické nedostatky. Označovat tyto technologie "recyklací" je navíc ve většině případů naprosto zavádějící, protože jen malá část takto zpracovaného odpadního plastu se ve skutečnosti stává novým plastem.
V následující tabulce vidíte vybraná data o produkci komunálních odpadů města.
| Rok | Produkce směsných komunálních odpadů na 1 obyvatele |
|---|---|
| 2014 | Pod 150 kg |
Chomutov byl v roce 2014 jediné město v Ústeckém kraji s počtem obyvatel nad 5000 (žije zde téměř 50000 obyvatel) s produkcí směsných komunálních odpadů pod 150 kg na 1 obyvatele.
tags: #recyklace #plastu #chomutov #informace