Plast je neodmyslitelnou součástí našeho moderního života. Používáme ho ve všech možných formách, od obalů potravin až po elektroniku. Avšak výroba a likvidace plastu může mít negativní dopad na naši planetu. Skládky plastového odpadu představují velký ekologický problém, proto je recyklace plastových materiálů nezbytná.
Recyklace plastového odpadu: Uchovávejme naši planetu zelenou. Zde se dozvíte více o recyklaci plastu a jak můžete pomoci snížit jeho dopad na životní prostředí.
Recyklace plastu představuje proces, při kterém se použitý plastový odpad transformuje a znovu získává hodnotu. Tento proces může zahrnovat třídění, čištění a následnou výrobu nových výrobků z recyklovaného plastu. Hlavním cílem recyklace je minimalizovat množství plastového odpadu, který končí na skládce nebo v oceánech.
Recyklace plastu má několik výhod. První a nejzřejmější výhodou je snížení spotřeby surovin. Když recyklujeme plast, nemusíme vyrábět nový plast ze surovin, což šetří energii a zdroje. Tímto způsobem se snižuje také emise skleníkových plynů a negativní dopad na klima.
Další výhodou recyklace plastu je ochrana životního prostředí. Plastový odpad, který skončí na skládce nebo v přírodě, může trvat stovky let, než se zcela rozloží. To vede k znečištění půdy, vodních toků a oceánů. Recyklací plastu můžeme minimalizovat tento problém tím, že z odpadu vytváříme nové výrobky, místo aby se stával nebezpečným odpadem.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Existuje mnoho druhů plastu, a ne všechny jsou stejně snadno recyklovatelné. Proto je důležité správně třídit plastový odpad.
Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich každodenních životů, protože jsou pro svoji pevnost, pružnost a chemickou odolnost hojně využívány jako obalový materiál. Z plastů se vyrábí mj. fólie, sáčky, kelímky atd.
Značnou nevýhodou je jejich likvidace, protože při jejich spalování se do vzduchu dostávají nebezpečné látky. Proto je vhodné dbát na správnou recyklaci.
Odpad vhozený do kontejneru prochází dalším přetříděním, ať už automatickou, či mnohem častěji ruční formou. Plasty se na třídících linkách zbavují nežádoucích příměsí a dále se rozdělují podle materiálů a barev. Poté jsou slisovány, případně drceny. Tento vzniklý tzv. recyklát je prodáván dalším zpracovatelům k recyklaci.
8% celosvětové produkce ropy, která se používá jako primární surovina, připadne na výrobu plastů. Zpracovatelé recyklát upravují pro výrobu dle potřeby a mohou tak podíl použité ropy snížit, v některých případech i zcela nahradit.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Pokud jsou plasty perfektně vytříděny, putuje odpad na speciální linku, kde se materiál drtí, pere a dále zpracovává. Velmi často se z něj vyrábí ty stejné produkty, které byly původně recyklovány, jsou to například PET lahve, LDPE folie, nebo HDPE nádoby z kterých se vyrábí kanystry, nebo lahvičky na kosmetiku.
Další často používaná forma recyklace smíšených druhů plastů spočívá v tom, že se směs nadrtí a za tepla lisuje do připravených forem. Tato metoda je hojně využívána při výrobě stavebních prvků, či plastových palet.
Využijte našich odborných znalostí, techniky a technologií pro zpracování plastových vloček nebo regranulátu. Dvoufázový proces vstřikování přispívá k oběhovému hospodářství s minimálním využitím zdrojů. Znečištěný regranulát se zpracovává přímo na vstřikovacím stroji. Materiál je v průběhu procesu odplyněn a filtrován. Tím odpadá celý pracovní krok regranulace.
Plastové vločky po recyklaci (PCR) se zpracovávají přímo dvoustupňovým procesem společnosti ENGEL. Společnost AVK Plastics BV používá tuto technologii k výrobě nových palet z drcených polyolefinů. Sendvičové komponenty nabízejí řešení pro oběhové hospodářství. Uvnitř výrobku se může skrývat recyklovaný plastový odpad, například postspotřebitelský odpad.
Při fóliování je recyklovaný materiál spojen s fólií. K tomu dochází přímo ve formě během vstřikování. Na povrchu je viditelná pouze fólie. Vyrábějte tenkostěnné PET obaly v jediném technologickém kroku. To je možné díky výkonné vstřikovací jednotce našeho vstřikovacího stroje e-speed.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Plasty je možné recyklovat buď mechanicky, nebo chemicky.
Pro tento typ recyklace plastů jsou typické mechanické procesy, díky nimž získáváme plastový recyklát. Jedná se o procesy mletí či drcení plastů, čištění, separace, sušení či regranulace. Nevýhodou recyklátů, které vzniknou z procesu mechanické recyklace, je to, že je nelze opět využít při aplikacích do produktů, které jsou ve styku s potravinami (tzv. Výjimku tvoří PET láhve, které můžeme opět využít v rámci tzv. recyklace bottle to bottle. Je třeba vzít v úvahu, že plasty recyklované mechanickou cestou můžeme zpracovat jen po omezený počet cyklů, protože se kvalita materiálu s každým dalším recyklačním procesem snižuje.
Nemalé limity pro mechanickou recyklaci plastů představují i aktuální trendy v obalovém průmyslu, kdy dochází například ke kombinaci různých druhů plastů, k nevhodnému kombinování materiálů, přidávání různých aditiv atd.
Tento druh recyklace plastů je dnes stále spíše ve fázi testování. Můžeme si to uvést na příkladu polyethylentereftalátu (PET). Ten lze ve vhodném prostředí rozložit na kyselinu tereftalovou a ethylenglykol. Překážkami chemické recyklace aktuálně jsou značné investiční náklady a nízká výtěžnost produktů. Takto získané druhotné suroviny bývají dražší než primární.
V budoucnu lze očekávat, že bude chemická recyklace doplňkem mechanické recyklace.
Pro recyklaci PET lahví existuje řada postupů. Jednou cestou jsou postupy materiálové recyklace opět na materiál pro výrobu nápojových lahví označované jako B2B (bottle-to-bottle). Všechny postupy B2B jsou založeny na důkladném vyčištění suroviny (PET-flakes) a jejím následném zpracování v tavenině tak, aby nedocházelo ke štěpení řetězců PET.
Zde je nezbytné zmínit, že PET na výrobu lahví musí mít poměrně vysokou střední molární hmotnost, tedy dlouhé řetězce, aby z něho vůbec šly použitelné lahve vyrobit. Mechanické vlastnosti PET (platí to i pro všechny ostatní polymery) jsou totiž strmě závislé na molární hmotnosti, a tedy délce řetězců polymeru. PET je silně náchylný k hydrolytickému štěpení řetězců při vysoké teplotě, při níž je v tavenině zpracováván.
Všechny procesy B2B využívají technologický krok, kterým je naopak střední molární hmotnost zpracovávaného PET zvýšena na hodnotu vhodnou pro výrobu lahví. Společným problémem všech postupů B2B jsou vysoké nároky na čistotu vstupní suroviny. Přednostně jsou technologiemi B2B zpracovávány čiré bezbarvé lahve.
Velké objemy PET lahví jsou zpracovávány na vlákna. Plně postačující formou suroviny pro tento způsob recyklace je vytříděná a dobře vypraná drť odpadního PET. Roku 1993 zavedla společnost Wellman (Spijk, Nizozemsko) postup zpracování drti odpadního PET na střiž chráněný pod známkou Ecospun. Tímto postupem je možné získat střiž v kvalitě vyhovující i pro textilní zpracování na oděvy.
Největší množství odpadního PET se však zpracovává na technické textilie, zvláště pak na ty netkané, a na vláknité výplně nacházející poměrně široké uplatnění jako čalounický materiál. Tyto výrobky se ve velké míře uplatňují ve vnitřní výbavě automobilů.
Globálně se předpisy o recyklaci plastů vyvíjejí kvůli environmentálním a ekonomickým dopadům. Organizace spojených národů připravuje celosvětovou smlouvu o plastech s cílem vytvořit závazný rámec proti znečištění plasty. Ve Spojených státech je kladen značný důraz na řešení znečištění plasty zaměřením na obaly prostřednictvím právních předpisů o rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR).
Financování je zásadní pro transformaci průmyslu recyklace plastů. Podporuje technologický pokrok, rozvoj infrastruktury, vytváření trhu a vzdělávání spotřebitelů. Zajištěním finanční podpory mohou zúčastněné strany napříč hodnotovým řetězcem inovovat, efektivně fungovat a podporovat udržitelné oběhové hospodářství.
Graf znázorňuje recyklační kapacitu plastů v EU v roce 2019. Největší recyklační kapacity v Evropě mají k dispozici Německo, Itálie a Španělsko.
Rozdělení recyklačních kapacit podle druhu jednotlivých plastů v zemích EU v roce 2019.
Hlavní překážkou ekonomicky schůdné recyklace uživatelského plastového odpadu je skutečnost, že je to směs plastů, nadto znečištěná. Proto svoz komunálního sběru nejdříve směřuje do třídicích závodů, kde jsou z této směsi jako první vytříděny snadno recyklovatelné složky.
Zásadní překážky pro realizaci recyklace plastových odpadů lze rozdělit na ekonomické a ostatní. Ekonomika recyklačních provozů závisí na tržní ceně finálního produktu. Pokud se výrobní náklady na recyklaci blíží ceně produktu, je ekonomicky odpovědné na recyklaci zapomenout.
Největší překážkou výstavby a provozu nových technologických zařízení pro recyklaci plastů je však příslušná legislativa jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. Smrtící je pro realizaci nových postupů recyklace plastů kombinace platných zákonných omezení a povinností a pověstného „výkonu“ české státní správy.
tags: #recyklace #plastů #čištění