Recyklace plastů: Cesta k oběhovému hospodářství


14.03.2026

V dalším díle Encyklopedie plastů se zaměříme na recyklaci plastů. Je to možnost, jak efektivně využít plastový odpad a vrátit jej do oběhu v nové podobě. Ale každý slovo recyklace vnímá jinak. Někdo si myslí, že recykluje doma, když vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To je ale pouze proces třídění, kterým vše začíná.

Tato dvě slova se často zaměňují, je ale důležité ujasnit si terminologii a věci nazývat pravým jménem. Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt.

Metody recyklace plastů

Plasty je možné recyklovat buď mechanicky, nebo chemicky.

Mechanická recyklace

Pro tento typ recyklace plastů jsou typické mechanické procesy, díky nimž získáváme plastový recyklát. Jedná se o procesy mletí či drcení plastů, čištění, separace, sušení či regranulace.

Je třeba vzít v úvahu, že plasty recyklované mechanickou cestou můžeme zpracovat jen po omezený počet cyklů, protože se kvalita materiálu s každým dalším recyklačním procesem snižuje. Nemalé limity pro mechanickou recyklaci plastů představují i aktuální trendy v obalovém průmyslu, kdy dochází například ke kombinaci různých druhů plastů, k nevhodnému kombinování materiálů, přidávání různých aditiv atd.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Nevýhodou recyklátů, které vzniknou z procesu mechanické recyklace, je to, že je nelze opět využít při aplikacích do produktů, které jsou ve styku s potravinami (tzv. Výjimku tvoří PET láhve, které můžeme opět využít v rámci tzv. recyklace bottle to bottle.

Chemická recyklace

Tento druh recyklace plastů je dnes stále spíše ve fázi testování. Můžeme si to uvést na příkladu polyethylentereftalátu (PET). Ten lze ve vhodném prostředí rozložit na kyselinu tereftalovou a ethylenglykol.

Překážkami chemické recyklace aktuálně jsou značné investiční náklady a nízká výtěžnost produktů. Takto získané druhotné suroviny bývají dražší než primární. V budoucnu lze očekávat, že bude chemická recyklace doplňkem mechanické recyklace.

Využití plastového odpadu jako tuhé alternativní palivo (TAP)

Odpady, které nelze vrátit zpět do oběhu se zpracovávají na tuhé alternativní paliva. Má tuhou konzistenci, je nadrceno na požadovanou velikost a je určeno k energetickému využití při výrobě cementu a zužitkování v zařízeních pro spoluspalování jako náhrada fosilních paliv.

Při výrobě TAP může být využíván právě i výmět plastového odpadu z třídicích linek, tedy odpad, který nelze zpracovat mechanickou recyklací a vrátit jej zpět do oběhu v podobě nového produktu. Využití formou TAP je efektivnější řešení, než kdyby byl odpad uložen na skládku.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Recyklace plastů v České republice

V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Čili polovina z vytříděných plastů neskončí na recyklaci, ale na skládce nebo energeticky využita ve spalovně či v cementárně.

V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Ostatní plasty se většinou nerecyklují, protože po nich není poptávka. Nemají totiž pozitivní tržní hodnotu. Situace se zhoršila po tom, co Čína zakázala dovoz některých plastových odpadů.

Na přiloženém obrázku ze sborníku společnosti EKO-KOM a.s. můžete vidět skladbu tříděných plastů ve žlutých nádobách a pytlovém sběru v ČR. Z té lze vyčíst, že v roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie.

Možnosti využití recyklovaných plastů

Plasty roztříděné podle druhů a slisované až ve dvousetkilogramových balících se odvezou z dotřiďovacích linek ke zpracovatelům. Zde se drtí, čistí a přetvářejí na suroviny vhodné pro výrobu finálních produktů. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je takzvaný regranulát. Je vstupní surovinou pro výrobu nových plastů v podobě malých peciček.

Z některých jednodruhových vytříděných plastů se také mohou vyrábět textilní či technická vlákna, a z nich poté např. koberce, výplně do zimních bund, dek a spacáků, autočalounění, mikiny, trika a dresy nebo také rozvodné vrstvy dětských plenek. Jiným druhem zpracování plastů je tavení a intruze do forem.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Prevence vzniku odpadu a cirkulární ekonomika

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití. Dále se musíme zaměřit na to, aby se plasty, které už uvedeme na trh, daly znovu použít.

Také je potřeba navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat: aby nebyly z různých příměsí mix materiálů (v případě PET lahví škodí jejich recyklaci například PVC potahy nebo exotické barvy), a ideálně už obsahovaly recyklované plasty (což zvýší poptávku po druhotných surovinách).

Z pohledu cirkulární ekonomiky se tohoto dá docílit, když producent uvádějící plasty na trh nastaví systém tak, aby se k němu jeho plasty zase vrátily. Takový styl přemýšlení stimuluje lepší design, protože producent chce, aby se mu navrácený plast jednoduše recykloval. Taky musí zajistit, aby byl efektivní transport výrobků, hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit.

Výzvy a cíle EU v oblasti recyklace plastů

Z hlediska plnění nových recyklačních cílů EU čeká ČR velká výzva. Změnu nakládaní s odpady přináší série nařízení EU - dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství, s oficiálním názvem Circular Economy Action Package.

Evropský parlament v dubnu 2018 odhlasoval návrh čtyř směrnic balíčku k cirkulární ́ekonomice a členské státy nyní mají dva roky na zapracování této legislativy na národní úrovni. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %.

Tento fakt umocňuje problematiku dosažení nových recyklačních kvót. Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Aktivně pracujeme na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit.

Zpracování plastů recyklací bychom měli brát spíše jako možnost, kterou můžeme snižovat množství odpadů, než jako úsporu primárních zdrojů (ropy a zemního plynu). Jednak zbytečně plýtváme primárními surovinami, jednak ani skládkování není zadarmo.

Ulehčete životnímu prostředí a využijte služeb firmy Puruplast. Rádi vám poskytneme detailní informace o produktech, které nabízíme. Podílejte se spolu s námi na aktivní likvidaci plastových odpadů. Zabýváme se výkupem plastů, recyklací plastů a zpevňováním povrchů.

tags: #recyklace #plastu #rybářské #pruty

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]