Recyklace Použité Pryže: Metody a Technologie

29.12.2025

Jedním ze závažných environmentálních problémů 21. století je odstranění a efektivní využití opotřebovaných pneumatik. Pryž (guma) vzniká vulkanizací surového kaučuku, při které dochází k výraznému zlepšení jeho vlastností.

Chemická vulkanizace se zpravidla provádí zahřátím kaučuku se sírou a přídavnými akcelerátory a aktivátory umožňujícími vznik zesítěných vazeb mezi polymerním řetězcem a sírou. Vulkanizací získává původní nevulkanizovaný kaučuk výbornou pružnost, zlepšené mechanické vlastnosti a vyšší odolnost proti oxidaci a působení organických rozpouštědel.

Odpadní pryžové produkty se dosud často odstraňují skládkováním, ačkoliv jde o nejméně vyhovující způsob (u pneumatik navíc nepovolený). Odpadní pneumatiky se pro svou vysokou výhřevnost využívají jako dodatkové palivo v cementárnách.

Materiálová Recyklace (Devulkanizace)

Materiálová recyklace (devulkanizace) se v porovnání s těmito procesy ukazuje jako nejvhodnější nenákladný způsob pro využití odpadní pryže a rovněž jako cesta k omezení znečišťování prostředí. Někdy se devulkanizace označuje jako regenerace a devulkanizovaná pryž jako regenerát, což není správné, protože žádnou z recyklačních (devulkanizačních) metod, včetně těch nejnovějších, se nezíská zpět z odpadní pryže původní kaučuk.

Devulkanizace spočívá v destrukci zesítěných polymerních řetězců, přitom většinou nedochází k přerušení základního polymerního řetězce. Lze ji principiálně uskutečnit třemi cestami: fyzikálními, chemickými/mechanochemickými nebo biologickými.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Při termických nebo mechanických procesech se odpadní pryž devulkanizuje účinkem vnější tepelné energie nebo mechanickými silami.
Průmyslově nejvyužívanějším je chemický proces, který je také nejvíce rozpracován jak z hlediska různých parametrů (např. devulkanizační činidla), tak i reakčních podmínek (např. Pro devulkanizaci zkoumaly četné studie využití recyklačních činidel, jako je benzoylperoxid, disulfidy a alifatické a aromatické aminy či kyselina thiosalicylová.
Ještě výhodnější než samotná chemická devulkanizace se ukázal chemotermomechanický proces používající tepelnou energii, chemickou látku a mechanické síly.

Odpadní devulkanizovaná pryž je termoplastický elastomer. Má kombinované vlastnosti semikrystalických termoplastů a měkkých elastomerů a může být zpracována a recyklována jako termoplast. S optimálním vulkanizačním činidlem a ve směsi s vhodným termoplastem vzniká při zvýšené teplotě termoplastický vulkanizát (TPV).

Dynamická revulkanizace devulkanizované pryže z opotřebených pneumatik ve směsi s termoplasty je nyní dobře propracovaná s využitím různých typů termoplastů, včetně vysokohustotního polyetylenu (HDPE), nízkohustotního polyetylenu (LDPE), polypropylenu (PP), polystyrenu (PS) a polyvinylchloridu (PVC).

K TPV se zpravidla přidávají plniva pro zlepšení mechanických, elektrických, termických a zpracovatelských vlastností při současném snížení jejich ceny. Z více než 100 různých typů organických a anorganických plniv publikovaných v literatuře se průmyslově používají pouze dva, oxid křemičitý a saze (carbon black). Podle nedávno publikované studie se saze dobře rozptylují v matrici obsahující směs devulkanizované pryže až do koncentrace 10 % obj.

Další Možnosti Využití Odpadní Pryže

Protektorování: Protektorování by představovalo z hlediska účinků na životní prostředí nejvhodnější způsob recyklace, ale pouze v případě, že by nedocházelo ke stárnutí pneumatik. V současné době se protektorují především pneumatiky nákladních automobilů, které jsou denně v provozu a plně se opotřečbí v poměrně krátké době, tj. procesy stárnutí u nich proběhly jen částečně.
Regenerát: V souvislosti s využitím procesu vulkanizace byla vyvinuta řada postupů zpracovávajících starou pryž na regenerát. Při regeneraci dochází k trhání sítě, zkracování řetězců a vzniku nových dvojných vazeb, což umožňuje novou vulkanizaci. Pro vznik kvalitního regenerátu musí být pryž zbavena textilu.
Energetické využití: Výhřevnost pryžového odpadu z pneumatik je poměrně vysoká (cca 30 MJ.kg-1). V některých zemích elektrárny a teplárny využívají tento odpad jako palivo. Nejčastěji se odpad využívá jako přídavné palivo v cementárenských pecích.
Pyrolýza: Pyrolýzou lze získat směs uhlovodíků a saze. V USA se zkoumá nová biotechnologická metoda využití pryžového odpadu. Materiál ze starých pneumatik se smíchá s vhodnými mikroorganismy v kyselém prostředí při teplotě asi 70oC.
Granulát: Pneumatika se ochladí kapalným dusíkem na - 80oC. Při této teplotě se stane natolik křehkou, že ji lze poměrně snadno rozsekat sekacím strojem. Velmi čistý granulát se používá k výrobě regenerátu. Další způsob využití spočívá ve spojení granulátu s různými pojivy (kaučuk, polyurethany, atd).

Ojedinělý projekt fyzikálně - chemické technologie recyklace starých, ojetých pneumatik patentovala v těchto dnech plzeňská firma PNEU-demont. Technologie umožňuje zpracovávat pneumatiky od všech typů osobních i nákladních automobilů.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

tags: #recyklace #použité #pryže #metody