Recyklace tmavého skla: Cesta k udržitelnosti a ochraně životního prostředí

07.03.2026

Sklo je jedním z nejstarších, nejrozšířenějších, ale zejména nejekologičtějších obalových materiálů. Jako jediný obalový materiál se dá 100% recyklovat. Ze skleněných střepů vzniká plnohodnotný obal stejné kvality. Procesem recyklace si sklo uchovává stejné fyzikální, chemické i hygienické vlastnosti, jako kdyby bylo vyrobeno z přírodních zdrojů - písku, vápence a sody.

Využitím střepů jako druhotné suroviny se šetří nejen energie a přírodní zdroje potřebné k výrobě skla, ale snižuje se i množství emisí CO2, NOx a SOx v ovzduší. Střepy se totiž taví snáze než suroviny.

Sběr a úprava skleněných střepů

Na začátku koloběhu stojí sběrné kontejnery na sklo. Na recyklační lince se skleněné střepy pomocí speciálních technologií čistí a třídí. V posledních letech se technologie úpravy starého skla zdokonalila. Skleněné střepy už nemusejí být tříděny ručně. Cizí látky a znečištění se detekují a odstraňují elektronicky. Už cizí tělíska od velikosti 4 mm se dají automaticky eliminovat.

Recyklování skla není technicky velká výzva. Záleží však na kvalitě sebraného skla: jakmile se do kontejneru dostanou kovové, keramické, kameninové nebo porcelánové prvky, musí být pečlivě vytříděny. Tyto cizí látky by poškodily kvalitu nově vyráběného skla. Etikety na láhvích nebo potravinových sklenicích nepředstavují problém, protože se při tavení spalují při teplotě nad 1500 stupňů beze zbytku.

Proces úpravy skleněných střepů

Po svozu skleněného odpadu do třídiček putuje sklo na tzv. předčištění. Po nadrcení skleněných střepů přichází ke slovu tzv. separátory. Jde o několikafázový proces, kdy jsou pomocí magnetů a laserů postupně ze střepové drti odstraněny kovy, keramika, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Dále oddělí separátory bílé sklo od barevného a v poslední fázi procesu dochází k rozdělení na sklo zelené a hnědé. Zásadní jsou požadavky skláren, se kterými každá třídička komunikuje v souvislosti s tím, jaké má sklárna potřeby druhotných surovin.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Výhody recyklace skla

Díky síle skupiny Vetropack se v uplynulém období mohutně investovalo, takže moravská sklárna patří k evropské technologické špičce. A samozřejmě má prostředky investovat do zařízení, která nejenže zlepšují životní prostředí, ale také snižují energetickou a finanční náročnost výroby. Jedním z nich byla rekonstrukce a modernizace linky na úpravu odpadového skla.

Především jde o možnost úpravy většího množství střepů při vyšší kvalitě výstupního produktu. Vždyť například použití 50 000 tun střepů představuje úsporu asi 55 000 tun základních surovin, to je přibližně padesát vlaků po dvaceti vagonech. Toto se také příznivě projeví na snížení spotřeby tavicích pecí o přibližně 45 000 kWh/den. Takto uspořená energie odpovídá roční energetické spotřebě osmi rodinných domů. Další nezanedbatelný přínos daný tímto zvýšením obsahu recyklovaného skla ve sklářském kmenu je rovněž snížení emisí CO2 o asi 12 300 tun ročně.

z pohledu společnosti je důležité, že použité výrobky nekončí na skládkách a nemají negativní vliv ani na vzhled krajiny v blízkosti městských aglomerací;
z hlediska životního prostředí není třeba těžit velká kvanta prvotních surovin potřebných pro výrobu obalového skla, klesá objem CO2 do ovzduší, ve velké míře nedochází k záboru půdy pro budování skládek a na již existujících skládkách se nedeponuje masa látek, jež do přírody nepatří;
z pozice uživatelů obalového skla je důležité, že recyklované sklo je zdravotně bezpečné a občané nemusejí platit poplatky za vytříděné sklo určené k recyklaci.

Recyklační kvóty v Evropě

Už na počátku 70. let 20. století rozpoznalo tehdejší vedení společnosti Vetropack enormní potenciál recyklace skla a vybudovalo recyklační firmu Vetro-Recycling AG. Dnes se 95 % použitého obalového skla dostává do sběren - to znamená přes 319 000 tun starého skla nebo také 42 kg na osobu. Tím se Švýcarsko stalo v recyklování opravdovým světovým šampionem. Už dlouho jsou ovšem kvóty recyklace skla vysoké i v dalších zemích. V Rakousku se recykluje zhruba 80 % obalového skla, což odpovídá přibližně 221 000 tunám starého skla nebo 24,3 kg na hlavu. Pozitivní zkušenosti s recyklováním uplatňuje Vetropack i na ostatních trzích.

Ve východní Evropě se ekologické povědomí z různých důvodů probudilo o něco později než v západní Evropě. V Chorvatsku činí recyklační kvóta skla v současnosti asi 59 %, v České republice 50 %, na Slovensku 34 % a na Ukrajině 23 %. Tato čísla naznačují, že recyklování skla má stále ještě enormní potenciál.

Za rok jsme vytřídili více než 185 tisíc tun skla! Ohromnou výhodou skla je, že jej můžeme třídit donekonečna. Navíc díky jeho třídění šetříme přírodní zdroje. Už tedy víte, jak reagovat při výmluvách a zpochybňování třídění skla do kontejnerů… Nevymyté sklenice můžete s klidným svědomím vyhodit i nevymyté a i s víčky do barevného kontejneru určeného pro sběr skla. Mimochodem, těch je v České republice přes 80 tisíc.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Pro dosažení optimální výroby nového skla musí mít totiž to staré ve sběrných kontejnerech požadovanou kvalitu. Do kontejnerů patří výhradně obalové sklo, jako nápojové lahve a zavařovací sklenice, ploché sklo… V žádném případě tam nepatří keramika, porcelán, sklo ze sklokeramických desek nebo televizní obrazovky. Odpovědné zacházení se surovinami k výrobě skla je pro udržitelnou výrobu stejně důležité jako účinné stroje a optimální procesy.

Společnost Vetropack Moravia Glass přispívá k minimalizaci vlivů na okolní prostředí nejen snižováním spotřeby energií a emisí, ale i stále se zvyšujícím podílem zpracování recyklovaného skla. Nasazení nových technologií přináší zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti a zabezpečuje výhledově budoucnost závodu. Vetropack Moravia Glass věnuje nemalé prostředky do zlepšení životního prostředí. Nicméně spolupráce s konečnými spotřebiteli je pro něj velmi důležitá.

Nové nařízení o obalech a odpadech z obalů

Na konci minulého roku zveřejnila Komise návrh nového nařízení o obalech a o odpadech z obalů. Množství odpadu z obalů totiž v EU stále roste. Nová směrnice si klade za cíl snížení množství obalového odpadu o 15 % na hlavu v každém členském státě. Pomoci má zvýšená míra recyklace a opakované použití obalů.

Podle údajů Eurostatu je v EU nyní produkce odpadů z obalů cca 180 kg na hlavu - v roce 2011 to bylo pouze 157 kg. Zároveň jsou pro výrobu obalů stále ve velké míře využívány panenské nerecyklované materiály. Tento nárůst se týká i ČR, kde od roku 2015 do roku 2020 došlo k nárůstu množství odpadu z obalů z 1 087 762 tun na 1 328 731 tun. Dle statistik Ministerstva životního prostředí zaznamenalo překvapivě největší procentuální nárůst použití kovů (o cca 42 %) a dřeva (o cca 40 %). Naopak u plastů je nárůst nejnižší (o cca 7 %). Plasty však stále představují významný materiálový zdroj pro výrobu obalů. Ty plastové jsou navíc oproti ostatním materiálům velmi lehké a výše uvedená statistika je vedena na základě množství použitého materiálu, nikoliv počtu obalů. Podle studií také dochází k nárůstu použití obalů z tzv. kompozitních materiálů, jež je složitější třídit a následně recyklovat.

Podle Komise by bez nové regulace do roku 2030 došlo k dalšímu nárůstu produkce odpadů z obalů téměř o pětinu a v případě plastů dokonce o 46 %. Nové nařízení, které má být přijato do května příštího roku, by tak v EU mělo významně přispět k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů