O třídění odpadu již bylo napsáno mnoho článků a letáků, které vysvětlují, jak a kam správně vyhazovat různé druhy odpadu. Nicméně, málokde se dočtete, jak s jistotou rozpoznat druh obalu, pokud si nejste jisti. Proto přinášíme ucelený přehled označení obalů z hlediska materiálu podle českých státních norem ČSN 77 0052 a ČSN 77 0053.
Recyklační symboly (značky) na obalech mají důležitou informační hodnotu. Právě díky nim můžeme jednoduše identifikovat materiál nebo materiály, z nichž jsou obaly vyrobeny. Tyto důležité informace nám říkají např. to, jak můžeme s produkty manipulovat, jak a kde je můžeme skladovat, ale také to, jak naložit s prázdnými obaly po spotřebování jejich obsahu. Recyklační symboly jsou základními nositeli informací o správném třídění odpadu.
V dnešní moderní době musí být spotřebitel informován o tom, v jakém obalu si zboží kupuje, protože možnosti v obalovém průmyslu notně pokročily. Dnes jsou obaly velmi odolné a mohou obsahovat škodlivé a toxické látky. Jejich správné třídění hraje velmi důležitou roli. Proto obaly musí být vyráběny s co nejnižším obsahem škodlivých a jiných nebezpečných látek.
Chceme-li mít přehled, nezbývá nám než se zastavit a prozkoumat, jaké informace jsou na obalu uvedeny. A že tam těch povinných a nepovinných dat je… Na spotřebitele pamatuje v České republice zákon č. 634/1992 Sb. Prodávající je povinen zajistit přímo viditelné a srozumitelné značení na obalech, včetně údajů o množství, hmotnosti nebo velikosti, popř. údajů o materiálech použitých v jejich hlavních částech.
Každý symbol a značka nese konkrétní informaci, která má spotřebiteli pomoci zorientovat se např. v kvalitě obsahu, údajích o výrobci nebo poskytuje informace o samotném obalu a jeho likvidaci. V souvislosti s tříděním odpadu nás nejvíce zajímají ty symboly, které se vztahují k obalu. Ty mají za úkol podporovat především jeho správné vytřídění. V závěru je ale vše v našich rukou, a to doslova! Některé značky jsou známé díky mediálním kampaním a mají specifický účel. Jiné značky zase potkáváme tak často a dlouho, že už je ani nevnímáme, nebo vůbec nevíme, co znamenají.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Obalový design vytváří vizuální podobu obalů a pomáhá produktu a jeho obalu v mnoha rovinách. Obal Vám zpravidla ochrání produkt a také ho představuje zákazníkovi. Obalový design odlišuje jednotlivé produkty od sebe navzájem a může podporovat vnímání značky.
S produkcí obalů jde ruku v ruce produkce odpadu. Berte tento faktor v potaz při vymýšlení a objednávání obalů. Obaly ze světa nezmizí. Obaly musí spotřebitel vytřídit a ideálně recyklovat. I v kontejnerech zabírají místo, jejich složení určuje možnost nebo nemožnost jejich recyklace a ekologickou zátěž. Mysleme na to už na začátku. Smyslem prodeje produktů není produkce odpadu.
Výše jsme popsali, co všechno se týká přípravy a navrhování obalů. Často má navíc klient formát vybraný předem a nás osloví právě s požadavkem na grafický návrh obalu. I tato zúžená část procesu je ale velmi komplexní. S klienty přemýšlíme na nad otázkami marketingu, hledáme správné názvy, claimy, texty, benefity. Navrhujeme grafiku, layout, barvy, typografii, ilustrace, piktogramy. Obal chrání produkt a už konstrukce obalu může tuto vlastnost pozitivně nebo negativně ovlivnit. Obal je skvělá propagační plocha a máte ji vlastně „zadarmo”. Konzistentním používáním grafického tónu Vaší firmy a Vašich produktů docílíte toho, že spotřebutelé Váš produkt vždy bezpečně poznají a odliší ho od konkurence. Se spotřebiteli si budujete dlouhodobý vztah. Dobrý obal musí být recyklovatelný. Jinak skončí na skládce a nelze ho dál využít.
Svět už dávno není tak jednoduchý, aby stačilo pouze samotné slovo plast. Existuje více druhů plastů, než si umíme představit. Proto by měl být každý obal označený speciálními recyklačními symboly, které nám prozradí důležité informace o složení obalu a také to, jak s konkrétním druhem odpadu zacházet. Písmenná část značky definuje zkratku oficiálního názvu plastu.
Důležité upozornění: Některé plasty jsou nebezpečné z hlediska uvolňování chemikálií a nedoporučuje se jejich znovupoužívání. Do žlutého kontejneru na plasty netřídíme mastné ani jinak znečištěné obaly. Obaly od olejů, příp. jiného mastného obsahu, je třeba zbavit mastnoty.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Kromě plastů se setkáváme i s dalšími materiály a jejich označením:
Kompozitní materiály (složené z více materiálů, které nelze ručně oddělit) jsou značené vždy písmenem C (z anglického „composite“), pak lomenou čarou a značkou materiálu, který převažuje a jeho identifikačním číslem. Obaly z kompozitních materiálů patří do směsného komunálního odpadu. Výjimku tvoří nápojové kartony označené C/PAP. Přestože se skládají z více materiálů, je možné je recyklovat.
Pokud máte pocit, že z vás nikdy nebudou mistři olejomalby jen proto, že olejové barvy, plátno a ostatní výtvarné potřeby jsou pro vás momentálně příliš drahé, pusťte se do umění zvaném upcycling.
Nezaměňujte upcycling s klasickou recyklací. Tou rozumíme zpracování již použitých a opotřebovaných či zničených věcí na něco užitečného, ale méně hodnotného. Naopak upcycling je princip, kdy z nepotřebného odpadového materiálu vytváříme nové předměty vyšší užitné nebo umělecké hodnoty.
Zrecyklujte karton, špunty, zbytky stavebnic, krabičky, lahvičky, textil… Využijte pet-lahve a zbytky laku na nehty k výrobě závěsných objektů. Z kelímků a filcu vytvořte hračky.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Dvě třetiny Čechů odpad třídí. Nepovažují to za nijak složitou věc - do zelených kontejnerů patří sklo, do modrých papír a do žlutých plast. Jenže není papír jako papír a není plast jako plast. Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem.
Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. Problém ale je mastnota. Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu.
Poznat, jaký obal je ze skla, asi nedělá problém nikomu. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy. Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.
Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu. Nebo ještě lépe zkompostovat.
Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.
Existuje mnoho her a aktivit, které pomáhají dětem pochopit důležitost třídění odpadu. Některé příklady:
Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu - ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky. Recyklace odpadu je přitom zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály.
V roce 2020 činil celkový odpad vyprodukovaný v EU všemi ekonomickými činnostmi a domácnostmi 2 154 milionů metrických tun. To je 4 815 kg na osobu. Domácnosti z tohoto množství vyprodukovaly pouze 9,4 %. Na celkovém množství vyprodukovaného odpadu v EU se nejvíce podílely Německo (401 mil. tun) a Francie (310 mil. tun). Od roku 2020 byly tyto dvě země zodpovědné za jednu třetinu odpadu v EU, a to s celkovými 19 a 14 %.
V roce 2020 se na jednoho obyvatele EU vyprodukovalo zhruba 4,8 tuny odpadu. Tento údaj zahrnuje 3 080 kg hlavního nerostného odpadu a 1 735 kg odpadu z jiných zdrojů. Podle posledních údajů se množství vyprodukovaného odpadu na osobu mezi členskými státy EU pohybovalo od 1,5 tuny v Chorvatsku do 21 tun ve Finsku. Po Finsku následovalo Bulharsko (16,8 tuny) a Švédsko (14,7 tuny).
V roce 2020 bylo v EU zpracováno 1 971 milionů tun odpadu. Vzhledem k tomu, že toto číslo nezahrnuje vývoz a zahrnuje dovoz, není přímo srovnatelné s množstvím odpadu vytvořeného v bloku.
V EU se podíl nakládání s odpady zvýšil ze 45,9 % v roce 2004 na 59,1 % v roce 2020.
Organický odpad z potravin a zahrad tvoří téměř jednu třetinu odpadu z domácností. Podle Evropské komise je plýtvání potravinami odpovědné za asi 16 % celkových emisí z potravinového systému EU.
Od 1. ledna 2024 je ve Francii povinná recyklace organického odpadu podle nových pravidel o povinném kompostování - obce tak musí zajistit obyvatelům způsoby, jak třídit biologický odpad, který zahrnuje zbytky potravin, slupky ze zeleniny, potraviny s prošlou dobou použitelnosti a zahradní odpad. V mnoha evropských zemích je separace organického odpadu již zavedena na komunální úrovni. Například Milán v Itálii provozuje program sběru potravinového odpadu z domácností od roku 2014. V Rakousku, Nizozemsku a Belgii jsou rozšířeny samostatné koše a domácí kompostování. Spojené království oznámilo plány na zavedení odděleného sběru potravinového odpadu v roce 2023.
V roce 2020 činil podíl recyklace na celkovém zpracování odpadu v EU 39,9 %. Míra recyklace se značně lišila od 5,2 % v Rumunsku po 83,2 % v Itálii. Podíl recyklace na celkovém nakládání s odpady byl výrazně nižší ve Finsku (9,5 %), kde byl vyprodukovaný odpad na obyvatele nejvyšší ze všech členských zemí EU. Hlavním důvodem obrovského rozdílu v podílu recyklace jsou ekonomické aktivity, které produkují odpad. V roce 2020 činil podíl těžby a dobývání na celkovém odpadu 75 % ve Finsku, 77 % ve Švédsku a 84 % v Rumunsku.
Domácnosti produkovaly pouze 9,4 % celkového odpadu v EU.
V roce 2021 byla v EU recyklována téměř polovina (49,6 %) komunálního odpadu. Kromě Německa mělo šest dalších zemí EU vyšší míru recyklace, než jaký je průměr EU (konkrétně Rakousko, Slovinsko, Nizozemsko, Lucembursko, Belgie a Itálie). Míra recyklace komunálního odpadu byla 45,1 % ve Francii a 44,1 % ve Spojeném království (údaje z roku 2018).
Míra recyklace komunálního odpadu mezi lety 2001 a 2021 vzrostla v EU o 21 %, Slovinsko zaznamenalo nejvyšší nárůst míry recyklace za poslední dvě desetiletí (57 %). Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však varuje, že tempo pokroku se v posledních letech zpomaluje.
Turecko bylo největší destinací pro odpad vyvážený z EU s objemem přibližně 14,7 milionu tun v roce 2021, což je téměř polovina (45 %) celkového vývozu. Nizozemsko vyvezlo 6,4 milionu tun odpadu do zemí mimo EU, následuje Belgie (4,3 milionu tun) a Německo (3,5 milionu tun).
Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) zveřejnilo technický návrh, který má sloužit jako základ pro budoucí legislativu. Cílem je odstranit roztříštěnost národních systémů, zlepšit srozumitelnost značení pro spotřebitele a zvýšit efektivitu recyklace napříč celou Evropskou unií.
Podle návrhu JRC by měly být všechny obaly uváděné na trh EU označeny jednotnými piktogramy rozlišenými podle hlavních materiálových kategorií - například papír, plasty, sklo, kovy nebo kompozity. Každý piktogram má být doplněn barevným kódováním a případně textovou informací. Záměrem je, aby spotřebitel v Praze, Berlíně i Paříži viděl na obalu stejný symbol, který odpovídá značení na místních kontejnerech.
Kromě materiálového rozlišení návrh klade důraz na srozumitelný vizuální styl, včetně barev, tvarů a textu. Počítá se také s využitím digitálních nástrojů - například QR kódů nebo tzv.
Pro výrobce a designéry obalů to znamená potřebu včasného přizpůsobení. Některé obalové asociace upozorňují na možné navýšení nákladů souvisejících se změnami grafiky či zavedením povinného barevného kódování.
Současným trendem je trvalá udržitelnost, recyklace a pro šikovné ruce i upcyklace. Jedním z praktických dárků, které můžete věnovat mamce, taťkovi, bráchovi, co se nedávno přestěhoval, babičce s dědou na chatu nebo spolubydlícím, které trpělivě učíte, že barevné kontejnery na třídění odpadu mají smysl a funkci. Nejlepším doplňkem do domácnosti jsou tašky na třídění odpadu, ve kterých můžeme odpad shromažďovat a pak ho v nich pohodlně vynášet. Možná, že to vypadá jako banální dárek, ale věřte, že potěší!
Další praktický, trendy a velmi populární dárek je opakovatelně použitelná láhev na nápoje. Co může potěšit milovníky módy a trvalé udržitelnosti, je zcela jistě nějaký ten „měkký“ dárek z druhé ruky. A nenechte se mýlit, když se dnes řekne „second-hand“ nebo recyklace či upcyklace v módě, rozhodně se nebude jednat o žádné vytahané staré hadry.
Jedinečnou inspiraci k Do It Yourself nabízí seriál Tvoříme beze zbytku, jehož cílem je ukázat, že i z odpadu mohou vzniknout krásné, hodnotné a originální věci, kterými můžete obdarovat své blízké nebo potěšit sami sebe. Získáme přesah a trochu jiný pohled na recyklační kutění. Inspirujeme se tvorbou grafika Vladimíra Boudníka a zrecyklujeme CD, alobal, využijeme kovový plech z tuby od Pikaa, či různé placaté kovové součástky dle vlastního výběru. Pro sochařsky pojatou tvorbu najdeme inspiraci u malíře Paula Cezanna a můžeme využít i principy dadaismu a surrealismu pro vytváření náhodně seskupených zátiší. Zrecyklujeme totiž karton, špunty, zbytky stavebnic, krabičky, lahvičky, textil…
Abstraktní sochař Alexander Calder vytvářel křehký svět pohyblivých až poetických objektů. Nazýval je mobily. Staly se populární dekorací v mnoha obměnách. Proč nevyužít pet - lahve a třeba zbytky laku na nehty a nevyrobit si vlastnoručně skvělý závěsný objekt?
Nakonec nás čeká malá legrácka z hranatých kelímků a zbytků filcu či textilu. Otisky inspirované částečně tvorbou výtvarníka a grafika Vladimíra Boudníka, který byl aktivní v 60-tých letech 20. století. Boudník byl specialista na různé destrukční techniky tisku. Pracoval totiž jako dělník ve strojírenských závodech v Praze a využíval rozřezané a proděravěné plechy. Pomocí průmyslových strojů je slisoval a pak otiskoval. Případně ještě dále dotvářel. Byl extrémně citlivý na výtvarné vnímání světa a chtěl s uměním seznámit i běžné lidi. Chodil např. na mírně navlhčené papíry.
Kelímky např. od termixu položíme vnitřkem na sebe a z jedné hrany slepíme izolepou. Připravíme si základní pruh filcu nebo vhodné látky na polepení těla. Na rybu jsou vhodné obdélníky, aby byla i pěkná ocasní ploutev. Vystřihneme také detaily, zuby šupiny, ploutve, atp. Vše přilepíme. Oči mohou být nakreslené fixou na světlý papír, dobře vyniknou. Nebo zvolíme třeba knoflíky. Tlama zvířete může sloužit i jako schránka na poklady… Pokud chceme lepit spíše klasickým lepidlem (třeba s menšími dětmi), využijeme tip na placatou ještěrku (dráčka) z rozložené krabičky a filcu dole na obrázku.
Recyklaci si můžete představit jako systém, ve kterém jeden obsah využijete několikrát opakovaně, ale pokaždé v jiné formě. V praxi to znamená, že místo toho, abyste každý den vymýšleli originální témata pro příspěvky na sociální sítě, točili videa a fotili fotky na míru vybraným nápadům, sáhnete do šuplíku. Aby vám princip recyklace mohl fungovat, myslete na něj už v momentě, kdy se budete tvorbou nového obsahu zabývat.
Z jednotlivých kapitol e-booku můžete sepsat více blogových článků, vybrat to nejzajímavější do infografiky a vytvořit z nich příspěvky pro sociální sítě. Z případové studie můžete zase čerpat užitečná data, reference nebo na jejím základě prezentovat své služby. Blogové články zpracujte do audio formy a vydejte je jako podcast nebo je shrňte v krátkém videu.
Určete si na každý měsíc jedno nosné téma, které budete napříč svými kanály a sociálními sítěmi propagovat. Skvělým obsahem na recyklaci jsou také blogové články. E-booky, případové studie nebo třeba checklisty recyklujte stejně jako blogové články. Přichystejte si proklikový post. Vyberte jeden konkrétní tip a představte ho pomocí grafiky nebo carouselu s vícero tipy. Sdílejte přímo grafiky z e-booku = checklisty, grafy a podobně. Použít můžete fotky, video nebo seznam tipů. Při publikaci ale myslete na to, aby obsah nebyl zduplikován 1 : 1, a naplánujte ho na sítě třeba až měsíc poté, co jste newsletter odeslali.
| Materiál | Symbol | Popis |
|---|---|---|
| PET | Trojúhelník se šipkami a číslem 1 | Termoplasty ze skupiny polyesterů, dobře recyklovatelné. |
| HDPE | Trojúhelník se šipkami a číslem 2 | Polyethylen, plast s vysokou hustotou, termoplast. |
| PVC | Trojúhelník se šipkami a číslem 3 | Polyvinylchlorid, jeden z nejrozšířenějších plastů, recyklace náročnější. |
| PS | Trojúhelník se šipkami a číslem 6 | Polystyren, např. jednorázové kelímky a příbory. |
| Ostatní plasty | Trojúhelník se šipkami a číslem 7 | Plasty, které nespadají do výše uvedených skupin. |
| Papír | PAP | Papír |
| Sklo | GL | Sklo |
| Hliník | ALU | Hliník |
tags: #recyklace #ve #svete #grafiky