Kompost a kompostování: Váš průvodce, jak začít

Kompostování rozhodně není nějakou novinkou, která by se objevila v posledních letech s ekologickými hnutími. Na vesnicích, zahrádkách, ale i u našich babiček má tohle zužitkování organických zbytků své čestné místo odjakživa. Kompostování je skvělým způsobem, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.

Co je kompostování?

Kompostování je přirozený proces rozkladu organických materiálů, při kterém mikroorganismy (bakterie, plísně, houby) přeměňují organické odpady, jako jsou zbytky jídla, tráva, listí nebo větvičky, na tmavou, sypkou hmotu zvanou kompost. Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat.

Výhody kompostování

• Věděli jste, že kompostování může zredukovat množství komunálního odpadu až o třetinu?
• To má velký význam pro snižování množství odpadu na skládkách, kde organický materiál hnije a rozkládá se, čímž často způsobuje produkci metanu - silného skleníkového plynu.
• Kompost je bohatý na živiny, které zlepšují strukturu půdy, zadržování vody a podporují růst rostlin.
• Působí jako přírodní hnojivo, které snižuje potřebu chemických přípravků.
• V kompostu se přirozeně vyskytují všemožné mikroorganismy - od bakterií, prvoků, až po plísně.

Kompostování je nejen způsobem, jak redukovat odpad, ale i cestou, jak obohatit půdu o živiny. Snižuje odpad! Je ekologicky udržitelný! Zlepšuje kvalitu půdy! Ušetříte! Podporuje růst rostlin! Mikroorganismy potlačují patogeny. A kdo tvoří zdravou a přírodní cestou ty pravé mikroorganismy? Je to snadné a dostupné!

Druhy kompostování

Není kompostování jako kompostování. I tady můžeme rozlišovat hned několik druhů. Tenhle typ kompostování známe asi všichni. Snad na každé zahrádce najdete místo, kam se hází organický odpad a vzniká kompost. Jednoduše probíhá ve volném kompostéru nebo právě na hromadě na zahradě. Pokud na místě shromažďujete pouze trávu či listí ze zahrady, zkuste do něj přihodit také něco z vaší kuchyně. Zbytky ovoce a zeleniny v sobě obsahují spoustu prospěšných látek, které kompost vyživí.

Vermikompostování

Už jste slyšeli o vermikompostování? Tento typ zpracování organických zbytků využívá žížaly, které rychle rozkládají organický odpad a vytvářejí kvalitní kompost. Právě díky rychlosti zpracování je vermikompostování vhodné do bytů, kde nemáte tolik prostoru pro uchovávání většího množství odpadu. Žížalám můžete dát do kompostéru prakticky vše, co vás napadne - slupky od ovoce, zeleniny, ale dokonce i rozdrcené skořápky z vajec nebo kávovou sedlinu.

Čtěte také: Civilizace a devastace přírody

- je ideální možnost kompostování pro domácnosti, které nemají zahradu nebo nechtějí klasický kompost na zahradě. Jedná se o způsob rozkladu organického odpadu na použitelnou hmotu s využitím žížal. Nezahrnuje fázi s vysokou teplotou hmoty. Vermikompostér je speciálně upravená několikapatrová nádoba, kterou lze umístit v domácnosti - nepotřebuje mnoho místa. K přeměně bioodpadu v kompost pomáhají speciální žížaly.

Vermikompostování - jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly.

Komunitní kompostování

Komunitní kompostování je skvělý způsob, jak se spojit s lidmi ve vašem okolí a efektivně nakládat s odpadem. Kompost můžete začít vytvářet v zahrádkářských koloniích, ale i se sousedy. Oblíbené je kompostování například v některých částech Prahy, kde se jedná o jakýsi „společný projekt“.

Jak začít s kompostováním?

Rozhodli jste se začít s kompostováním? Projděte si nejdříve všechny dostupné informace a pojďte se s námi podívat, jak začít. V první řadě je potřeba zvolit, zda chcete kompost tvořit v uzavřeném či otevřeném systému. Otevřený systém představuje shromažďování organických zbytků na jednom místě, například na zahradě. Pro uzavřené kompostování pak potřebuje nějakou nádobu či silo. Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón. Pokud zakládáte kompost doma, jednoduše začněte do nádoby ukládat organické zbytky. Jestliže chcete kompostovat venku, třeba na zahradě, nebude mít pravděpodobné váš kompostér dno, aby se z půdy mohly mikroorganismy dostávat právě do kompostu. Poté vložte dolů jako první vrstvu větvičky, tak, aby zde byl stále přístup vzduchu. Kompostér je většinou plastová nádoba s víkem, ve které můžete založit a zpracovávat váš kompost. Kompostér využijete, pokud chcete kompostovat doma. Samozřejmě existují i větší kompostéry, vyrobené například ze dřeva, které jsou zase ideální volbou na zahrady.

Kompostování v zimě

Aby mohlo docházet k hnilobným a rozkládacím procesům, je zapotřebí určitá teplota. V zimě může být zajištění této teploty menší problém, rozhodně ale ne neřešitelný. I v zimě lze kompostovat - stačí zajistit izolaci kompostéru nebo přidávat urychlovač kompostování, který podpoří rozklad i při nižších teplotách. Čím větší kompost, tím lépe, protože silnější vrstvy dokáží směs lépe izolovat. Také dohlédněte na to, aby byl kompost stále přikrytý - u kompostérů je to samozřejmostí, pokud ale jdete cestou otevřeného kompostování, přikryjte hromadu plachtou, pytlovinou či fólií.Aby došlo k pravidelnému „zahřívání“ kompostu, je potřeba jej pravidelně doplňovat organickými zbytky. Pokud máte kompost na chatě či zahradě, kam nejezdíte pravidelně, nebojte se. Listí kompostujte ve směsi s jinými materiály, aby se zabránilo jeho slehnutí. Použijte urychlovače kompostování - přírodní produkty, které podporují činnost mikroorganismů.

Čtěte také: Znečištění ovzduší a zdraví

Kompostovatelné obaly

Jednorázové obaly a nádobí jsou zkrátka nedílnou součástí podniků, fast foodů, ale i festivalu, venkovních akcí nebo u cateringu. Stále více podniků ale také klade důraz ne ekologický provoz a snahy snížit tvorbu odpadu. Kompostovatelné obaly jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které se v přírodním prostředí, za správných podmínek (vlhkost, kyslík a mikroorganismy), zcela rozloží. Na rozdíl od běžného plastového odpadu se při jejich rozkladu neuvolňují toxické látky. Kompostovatelné obaly lze kompostovat buď v domácím kompostéru, nebo ve specializovaných průmyslových zařízeních. Právě v kuchyni vašeho podniku můžete s kompostováním zcela bez obav začít, zvlášť pokud k němu máte i přilehlý venkovní prostor.

Materiály kompostovatelných obalů

• Cukrová třtina - Cukrová třtina je zbytkový materiál z výroby cukru, který se využívá na výrobu pevných talířů, misek nebo boxů na jídlo.
• Kukuřičný škrob (PLA) - Z kukuřičného škrobu se vyrábí bioplasty, které vypadají jako běžný plast, ale jsou biologicky rozložitelné.
• Bambus - Bambus je rychle obnovitelný materiál, který se využívá k výrobě příborů, talířů a kelímků.

Výhody kompostovatelných obalů

• Šetrnost k životnímu prostředí - Při kompostování se obaly rozloží na přírodní složky, které obohatí půdu o organické látky.
• Design a estetika - Obaly z přírodních materiálů vypadají moderně, stylově a dobře reprezentují ekologické hodnoty podniku.

Vždy si ověřte, zda je obal skutečně kompostovatelný, nikoli jen biologicky rozložitelný.

Tipy a triky pro efektivní kompostování

• Důležitou radou, kterou vám dá snad každý zběhlý zahradník od Přemka Podlahy až po pořad „Pták Loskuták“, je, že kompost má být oddělený od zbytku zahrady. Ideálně řadou keřů (nejlepší je černý bez, protože neodčerpává kompostu živiny) nebo plotem.
• Kompost nebývá tím nejestetičtějším kouskem zahrádky a navíc může zapáchat, keř je vhodný také pro vytvoření lehkého stínu.
• Pravidlem kompostování je totiž jeho průběžné přehazování, aby se materiál rovnoměrně provzdušnil - okysličil, a také aby se tak všechny složky promíchaly (jak dusíkaté, tak uhlíkaté).
• Kompost lze použít zhruba po roce - na kvalitní věci se prostě vyplatí počkat a nic neuspěchat.
• Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo.
• Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.
• Kompostem se bezvadně hnojí jak na jaře, tak na podzim, ale pozor - kompost nefunguje jako substrát.

Jak kompostovat v bytě?

Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu!

• Vermikompostování - jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly.
• Bokashi kompostování - uzavřený systém využívá fermentační proces. Díky anaerobnímu prostředí a speciálním mikroorganismům lze zpracovat i zbytky masa nebo mléčných výrobků.
• Minikompostér s aktivním uhlím - vhodný zejména pro začátečníky.

Použijte vermikompostér s žížalami nebo uzavřený kompostér s aktivní ventilací.

Jak dlouho trvá kompostování?

Vše se odvíjí od velikosti i metody, kterou pro kompostování zvolíte. U tradičního zahradního kompostu můžete půdu využít například od 6 měsíců do 2 let. Kompostovací proces u vermikompostéru trvá cca 4-6 měsíců, u bokashi kompostéru cca měsíc.

Čtěte také: Více o hrozbě pro Diablo

Co kompostovat?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

Co patří do kompostu?

• Suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu.
• Listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Co nepatří do kompostu?

• Některé produkty ale do kompostu nepatří.
• Papír a textilie - nerozkládají se.

Jak vrstvit kompost?

Jak správně vrstvit kompost? Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces). Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Jak sledovat průběh kompostování?

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální.

Jak poznat správnou vlhkost bez vlhkoměru?

Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“.

Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování. Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku.

Problémy s kompostem a jejich řešení

Co dělat, když kompost zapáchá? Jak zlepšit kvalitu kompostu?

Pozor na vlhkost, kompost má být vlhký, ale nikoliv mokrý.

Jak využít hotový kompost?

A jak využít hotový kompost? Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda. Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce. Kouzlo intenzivního pěstování na malých plochách spočívá právě ve speciálním složení substrátu.

tags: #kompost #a #kompostovani #referat

Oblíbené příspěvky:

• Samootevírací koše
• Klimatický dopad lužních lesů a nádrží
• Nová pravidla třídění odpadu
• Praktické tipy: Upevnění odpadu bez vrtání
• Rozdíly mezi environmentální geografií a environmentalistikou